Andrej Žiarovský: Pri Caporette možno bojoval váš pradedko. Rakúsko-Uhorsko tam porazilo Talianov

[@robosas6114]

to, že existuje takto kvalitný zdroj informácií / faktov a v takto kvalitnom podaní.... a navyše je to všetko voľne dostupné.... je jednoznačným dôkazom, že dnes už je hlupák len ten, kto si zvolil byť hlupákom! PS: Všetko najlepšie Andrej :)

[@rolfrud]

Veľmi pekne a odborne spracované, veľká vďaka.

[@bolen74]

Ako stale pan Ziarovsky super kvalita velmi dobre sa to pocuva a zaroven vsetko najlepsie k Vasim meninam 👌👍

[@andrejziarovsky1749]

Ďakujem veľmi pekne! 🙏

[@JK-bl5ls]

Děkuji za perfektně zpracované video a komentář. Dědovy bratranci se účastnili. Jeden byl v dolomitech a druhý na východní frontě, jako legionář. Velká škoda, že se nedochovali deníky. To co se dělo v dolomitech komentoval, že nezáleželo na tom jak kdo uměl střílet, ale jak kdo dokázal utíkat a skrývat se. Přežívali, prý jen ti, s nejlepší fyzičkou.

[@LubomirMakel]

Sváko Ragan:Ked som ja bol na talijanskej a boli sme v zákopoch,priletel jeden italijáner na eropláne,obratcel ho naopak,odpásal opasok,a začal nás tým opaskom šváácat... Odvtedy mám rit ne dve polovice.

[@davidsevcik3092]

Dobrý den, děkuji za tento velice zajímavý díl. Na tomto bojišti sloužili tři moji pradědové. Dva z nich nepřežili v těžkých podmínkách hor. Prochladli, měli hlad, věčně byli provlhlí a zmrzlí až na kost. Oba zemřeli v lazaretech v zámezí v Linci. Třetí byl těžce raněn šrapnelem, tedy v jeho případě odštěpkem skály do čela. Prý se jednalo o nejčastější typ zranění v Dolomitech. A co se týká leteckých střetů s Brity, tak jak píše pan Rajlich v jeho knize "Na křídlech světové války" byly tyto střety skutečně velice tvrdé. Ale zároveň jsem narazil i na několik zmínek o tom, že motivace k boji proti Itálii byla vysoká, tak v případě bojů s Brity tomu tak oboustranně nebylo.

[@pitpit6211]

Super jako vždy, díky 👍

[@SmolikDaniel]

Děkuji opět skvélé. Moje oblíbená houfnice M16 ráže 30.5 byla zmíněna, prostě paráda. Jen bych upřesnil, že déla netajahali traktory, ale spíš benzino-elektrické lokomobily opravdu zajímavý kousek techniky.

[@peterpeter377]

Lokomobila je asi skôr parný traktor. Boli to skôr ť až žké ťahače

[@SmolikDaniel]

@peterpeter377 to asi ano, ale v literatuře se používá termín benzíno elektrický vlak

[@peterpeter377]

@@SmolikDaniel tam píšeš o lokomobile a tu o vlaku, vlak primárne určuje, že niečo vlečie a je toho viac, sekundárne, že je to železničný vlak, môže to byť aj autovlak, ale nevypovedá o spôsobe pohonu... A niektoré prepravníky tých diel, mali benzín elektrický prenos výkonu aj do kolies podvalníka, teda v každom kolese bol elektromotor a to v prvej svetovej vojne, naviac kolesá boli konštrukne riešené tak, že sa ,,vlak" bez úprav nakoľajil na železnicu a stal sa skutočným vlakom. Geniálna koncepcia.

[@SmolikDaniel]

@@peterpeter377 Ano souhlas ono to bylo opravdu zvláštní vozidlo. Ona lokomobila je zdroj síly na kolech, ale kola nejsou poháněna a tohle je také zdroj síly na kolech a ta nejsou poháněna převodovkou, ale také elektřinou. Prostě podivné vozidlo.

[@peterpeter377]

@SmolikDaniel a hlavne lokomobila je parný traktor urcený na oranie, zdroj sily je parný stroj.

[@Jozef263]

Dakujem za tento diel. Namet na dalsi diel Rusko-Japonska vojna, alebo ww2 vojna v pacifiku USA -Japonsko

Thanks!

[@filipnovotny8337]

Diky za skvely dil. Námět na dalsi,Stalingrad-Kursk 1942-43 diky.

[@juraj7720]

Áno mam aj fotky môjho pradeda z 1vojny .z celej dediny sa vrátil sám.. Napísal o tom co prežil v zakoplch. Aj ako sa mu podarilo prežiť.

[@TukaMouka1999..]

Veľmi dobre video 👍👍👍👍

[@ivanlabaj8661]

Môj starý otec tiež bojoval na Soči. Možno aj preto pravidelne navštevujem Slovinsko, Triglavský národný park. Ešte poznámka k prejavu pána Žiarovského - snáď by nezaškodilo trochu zmierniť tempo, pripomína to niekedy rapera a šliape sa dosť po jazyku. Napriek tomu veľmi rád sledujem.

[@jancibula8460]

Znova skvelý diel môj dedo sa tiež zúčastnil bojov na Piave tak som si ho cez tento diel mohol trochu pripomenúť len tak dalej

[@burz_uj3389]

Prapradedo bojoval v 26.pluku na Piave ako delostrelec.

[@bolen74]

@@burz_uj3389 moj dedko tiez bojoval na Pijave a nhral mi cely priebeh bojov na diktafon a dostal dum dum gulku do pravej ruky a dostal za to aspon trafiku a Komunisti mu ju zobrali! Tu vzdy niekomu nieco berie🥴🥴🥴😩😩😩

[@ludovitsnopko1133]

Môj pradedo tak isto bojoval na Piave....... bohužiaľ jeho spomienky sa nezachovali..... myslím, že 26. pluk ktorý bol regulovaný v Tekove....

[@fixative2866]

Prapradedko bol na Piave 1918.

[@JB-je3rx]

Môj dedo bojoval na talianskom fronte na Piave. Pri ústupe stratil krabicu nábojov do guľometu. Hrozil mu trest smrti. Život mu zachránil veliteľ Chorvát, ktorý mu pomohol tajne zo skladu zobrať nové náboje. Keď po vojne prišiel pešo domov, vážil 48 kilogramov.

[@PeterHruska-b6d]

Môj starký bojoval tiež a bol zajatý v Garlascu.

[@pavelwronka4827]

9:20 Dovolím si malý podotek: Caporetto není jen DNES slovinský Kobarid. Byl to vždy slovinský Kobarid. Případně se používal (Slovinsko bylo součástí Rakousko - Uherské říše, přesněji tzv. zemí Předlitavska, tedy rakouské části) německý termín Karfreit. Caporetto byl název uměle vytvořený Italy po jeho obsazení v roce 1915 (na rozdíl od třeba Gorice/Gorizie tam nežila významnější italská menšina) a používal se v praxi jen mezi lety 1915 a 17 ( a pak od konce 1. světové války do konce té druhé, kdy toto území patřilo Itálii). Dost s podivem, že i rakouská vojenská historiografie přijala tento název, ale na druhé straně, mnoho míst bojů je právě na sočské frontě známo pod italskými názvy (Krn jako Monte Nero, Škabrijel jako Mte. San Gabrielle atd.)

[@slavomirlang7115]

Ahoj.Môj pradedko bojoval na Pijave.Pred utopením ho zachranil kôn.

[@NiktoPH]

Skvele

[@pavelwronka4827]

35:50 Moc jednotek celkově "uherských" tam nebylo z jednoho prostého důvodu: Boroevič po velmi smutných zkušenostech uherským jednotkám (s výjimkou chorvatských) nevěřil. Dával přednost právě výše zmíněným chorvatským, rakouským z "alpských zemí" - a českým (ve svých hlášeních často zdůrazňoval, že české jednotky "se bijí jako lvi", případně "odolávají jako skála v moři"). Naproti tomu o uherských (zejména dolnouherskych) jednotkách na italské frontě bylo znamo , že v případě mohutnější italské ofenzívy jich polovina uteče a druhá se vzdá. A v roce 1917 si mohl se svou pověstí "sočského lva" přece jen, samozřejmě v rámci možností, leccos vyvzdorovat, takže v tu dobu byly uherské jednotky odesílány spíš na východ či na Balkán.

[@pityu2002]

Ja si zas myslim ze chces uboho ponizovat slovakov a madarov. Napriklad aj spomenutej bitke pri Limannovej zahnali uhorsky husari opakované ruské útoky. Po obhliadke bojiska z udivom rakusania konstatovali ze vacsina ruskych tiel neniesla znamky strelnych zraneni viacnasobnu presilu pobili rukami a sablami aj ked ich bolo menej (doslo im strelivo). Po Bitke HIndenburg ziadal od Hotzendorfa aby mu poslal niekolko uhorskych plukov. Co on odmietol s vyhlasením ze vsetky su rovnake. General von Mackensen mal ako osobnu straz Uhorskych husarov. Na východnom fronte ruský kozáci nazývali uhorských husárov červený diabli (podľa červených nohavíc ktore nosili) a mali pred nimi obrovský rešpekt. atd atd atd. Rakusko Uhorská armáda je dodatočne cielavedomo zosmiešnovaná lebo Rakúsko Uhorsko roztrhané výťaznými mocnosťami. Ak si ale uvedomiš že Nemecko a Rakúsko Uhorsko bojovalo vlastne proti zvyšku sveta a skoro vyhrali (nebiť vstupu USA) je to obdivuhodný výsledok

[@ondrejgalovic9859]

Môj pradedo prežil WW 1 v Rusku v zajatí.

[@milangasparik8324]

Skvelé. Pokiaľ sa pán Žiarovský venuje vojenskej histórii je to vynikajúce.

[@jozeflednicky8823]

Lukáš, škoda že ste zasekli odbočku p. Žiarovského k palestínskej fronte. Tá história by si zaslúžila aj samostatný diel, ale najprv tie sľúbené Falklandy ;)

[@hepyno]

Falklandy už boli, skúste pohľadať.

[@rastislavgalia5177]

Pridám trošku svojho moralizovania: vojna vedená zo strany Talianska vôbec nemala charakter spravodlivej. Bola totiž motivovaná "oslobodením" území, ktoré sa v žargóne predvojnového Talianska nazývalo "Italia irredenta" (odtiaľ je pôvod výrazu "iredentizmus"), teda "neoslobodené Taliansko" - išlo o územie patriace Rakúsko-Uhorsku, na ktorom bolo prítomné obyvateľstvo talianskej národnosti. Tieto snahy o "oslobodenie neoslobodeného Talianska" boli chápané ako úloha dokončiť zjednotenie talianskeho národa. Problém však bol, že nie vždy šlo o územia, kde mala talianska národnosť výraznú prevahu: hoci v prípade Trentina naozaj možno hovoriť o talianskom etnickom území, no tzv. v Rakúskom Prímorí bol podiel talianskeho obyvateľstva len 40%, zvyšok tvorili zväčša Chorváti a Slovinci. Práve južní Slovania sa nevedeli zmieriť s predstavou talianskej anexie, a patrili na tomto bojisku k najsrdnatejším bojovníkom, samozrejme, na strane Rakúska Uhorska. O tom, že talianske vojnové snaženie bolo motivované nespútanými nacionalistickými vášňami, svedčí aj nespravodlivosť talianskych územných požiadaviek na mierových rokovaniach po skončení vojny: požadovali pripojenie nie iba taliansky osídleného Trentina, ale aj väčšinovo Rakúšanmi-Nemcami osídleného južného Tyrolska, a tieto požiadavky boli aj víťaznými mocnosťami vypočuté. A napriek tomu, že na víťaznej strane bolo Taliansko spolu s Juhosláviou, získalo Taliansko navyše nielen spomínané Prímorie, ale aj časti bývalého Kraňského vojvodstva, teda oblasti osídlené väčšinovo južnými Slovanmi.

[@LubomirMakel]

Galipoli bolo tiež geniálne

[@MisaKulicka100]

bombastický