Děkuji za zajímavý rozhovor, překvapilo mně, že ačkoliv pan Žiarovský je jistě fundovaný odborník a dané tématice a období rozumí, se v jeho výkladu objevila spousta nepřesností a tendenčního zamlčování faktů. Často slýcháme odhady, zda by Československo dokázalo vzdorovat pár dní a bylo by poraženo nebo by vydrželo měsíc (či několik měsíců) a nakonec by se dočkalo podpory ze strany Francie a Anglie, ale asi klíčová otázka, když se bavíme o hypotetickém střetu v roce 1938, která v rozhovoru nezazněla: jak dlouho by Německo dokázalo útočit, resp. jaké ztráty by si Hitler mohl dovolit, než by se jeho pozice stala neudržitelná? Pan Žiarovský správně zmiňoval otázku možné vojenské vzpoury, ale celková nálada ve společnosti v té době nebyla proválečná, podobně jako ve Franci byly vzpomínky na hrůzy I. světové války příliš čerstvé. Takže je třeba se dívat na tento konflikt optikou "dokázali by němci vyhrát během několika dnů, nebo by se jejich ztráty rychle dostaly do neakceptovatelných hodnot?" Bohužel na tuto otázku pan Žiarovský neodpověděl. Byla zde diskuse o plánu útoku a obrany, a jak udělala ČS armáda chybu, že v květnu odhalila své plány, ale nějak nezaznělo, že vychvalovaný "Fall Grün" počítal s momentem překvapení před tím, než Československo dokáže dokončit mobilizaci. Jak známo, situace na konci září 1938 byla odlišná a síla ČS armády byla výrazně vyšší, než počítal zelený plán. Opravdu by OKW zaútočilo i za této situace? Nebylo pravděpodobnější, že by generálové dokázali přesvědčit Hitlera k odložení začátku operací až na jako 1939 (stejně jako úspěšně odložili útok na Francii, plánovaný původně na podzim 1939)? Zazněl názor, že útok Reichenauovy armády (který tvořil po Hitlerově zásahu hlavní směr) by byl drtivý, a že by za dva dny zničili jádro ČS armády - opravdu? Opravdu by tankové svazy dokázaly projít přes Šumavu a přes několik linií lehkého opevnění? Nabízí se sice analogie s průchodem Ardenami v roce 1940, ale také se nabízí analogie s anšlusem Rakouska, kdy tankové jednotky měly problém urazit cestu do Vídně, aniž by jim byl kladený jakýkoliv odpor - myslím, že stav výcviku, logistiky, náhradních dílů měl v říjnu 1938 blíž stavu z března 1938 než z května 1940. Pan Žiarovský zmiňuje (zcela správně) že většina německých tanků byla horší než Lt-35, ale že měli převahu v počtech 1:4 absolutně, a možná až 1:100 lokálně, ale nějak odmítl vzít v potaz těch 10 000 objektů opevnění, které neměly kompletní vybavení, ale i v této podobě měly nespornou bojovou hodnotu. Němci sami následně připustili, že jejich představa dobývání pevností byla chybná. Určitě by časem našli vhodné řešení, mohli si ale dovolit ohromné ztráty, které by toto provázelo? Slabě pancéřované tanky Pzkw. I by pro protipancéřové střelivo kulometů v lehkém opevnění představovaly snadnou kořist, takže je otázkou, jak silným tankovým svazům by nakonec Československé jednotky čelily. U letectva byla situace v technické vyspělosti opačná, a z toho pan Žiarovský automaticky vyvozuje okamžitou naprostou leteckou převahu. Opomněl ale zmínit pár "nepodstatných detailů". Ano Messerschmitt Bf-109 měl vyšší rychlost než Avia B-534, a měl ve verzi Bf-109D obvykle srovnatelnou výzbroj (4 kulomety 7,62mm), ale zatímco zmiňuje kanóny ve verzi Bf-109 E (která ještě tou dobou nezačala sjíždět z výrobních linek, takže je pro konflikt na podzim 1938 irelevantní), opomněl zmínit, že podstatná část Bf-109, verzí B i C měly výzbroj slabší (2, resp. 3 kulomety) a právě až do příchodu verze E byly vybaveny výrazně méně výkonným motorem, takže poměr výkon/váha byl výrazně horší než v případě B-534 a tedy i parametry jako stoupavost a obratnost byly výrazně ve prospěch "zastaralého dvojplošníku". Spousta Bf-109 by zůstala jako součást obrany Říše, a tak v první linii byly stále stroje jako Ar-68 a He-51 (na tom létal i slavný Adolf Galland) - zde by byla technická převaha obrácená. Polské letectvo na zastaralých strojích PZL-11c dokázalo Luftwaffe s Bf-109E docela úspěšně odolávat a rozhodně se nedá říct, že by v Polsku měla Luftwaffe nějakou automatickou absolutní převahu. Boj s ČS letectvem by byl mnohem urputnější, než by se mohlo zdát. Ještě je dobré zmínit dva faktory, jednak zoufalý podstav vycvičených posádek, zejména u bombardovacího letectva to byl ohromný problém, často chybělo víc jak 50% tabulkových stavů posádek, a pak také mizerné počasí na podzim 1938. Je možné, že dlouhé týdny by se wehrmacht musel obejít bez vzdušné podpory, a teprve pak by ho čekal souboj o vzdušnou nadvládu, takže ten často diskutovaný element absolutní převahy ze vzduchu je minimálně velmi problematický...zajímavé, že toto odborník zcela zapomněl zmínit. Pro realistické zhodnocení situace na podzim 1938 by bylo třeba odpovědět na výše zmíněné otázky. Třeba se k tomu pan Žiarovský ještě někdy dostane, je jinak radost poslouchat jeho fundované analýzy.
@paveltichy6461 Жыл бұрын
Moc hezky napsáno, máte u mě z dějepisu za 1*. Ono se musí vzít v úvahu hlavně to, že Německo na přelomu září - říjen 1938 bylo všechno, jenom ne připraveno na válku. Zbrojní výroba se v podstatě teprve rozjížděla a hlavně - branná povinnost po konci 1. sv. války pro Německo Versaillskou smlouvou zakázaná, se teprve od podzimu roku 1935 rozjížděla. Ano, Německo mohlo doplňovat ztráty na vojácích, ale pouze staršími záložníky z 1. sv. války, kteří znali pouze zákopový způsob boje, nikoli manévrový, ve kterém byla cvičena Čs. armáda. Zásoby PHM a munice mělo Německo tak na 3 týdny soustavného boje, pak by se jim ale všechno zastavilo - tanky, letadla, automobily, ... Ano, měli početní převahu, ale 1,6 mil. vojáků proti cca 1,2 mil., což není žádná extra velká převaha, která by ostatně při prolamování našich opevnění vzala rychle za své. Vždyť i Rudá armáda si na těch našech pevnostech (tehdy v roce 1945 německých) a ŘOPících vylámala při Ostravsko - Opavské operaci pěkně pár zubů a za obrovských ztrát je překonala až po 3 týdnech. Ostatně i německý generál Bodenschatz odhadoval na Hitlerův dotaz počátkem října 1938 německé ztráty při zdolávání našich opevnění na více než 60%, což je obrovské číslo. Toho se ven koncem bál i sám Hitler. Že bylo dost pevností a ŘOpíků na přelomu září - říjen nedokončeno a část nevybavena - inu on by Hitler také hned nezaútočil a hodně by se toho ještě dostavělo, dovybavilo a dovyzbrojilo. A dá se předpokládat, že v době, kdy by byl Hitler schopen zaútočit, by měla armáda ČSR i určitý počet nových tanků LT-38 a dokonce středních ST-38. Naše pěchotní zbraně byly tehdy na hodně vysoké úrovni, hlavně kulomety, kanony, hmoždíře, atd. Existují i domněnky, že jsme byli na Němce sami, a že by jim pomohli i Poláci a Maďaři. Chyba lávky - my jsme měli smlouvu se SSSR, které dalo Polsku jednoznačně najevo, že když si něco dovolí, tak jim vypoví smlouvu o neútočení, což by bylo vlastně vypovězení války. A toho se Poláci báli. Podobně to bylo s Maďarskem, které na základě Malé dohody mezi ČSR, Jugoslávií a Rumunskem, dostalo ultimátum od Rumunska. Ostatně jak v Jugoslávii, tak v Rumunsku bylo připraveno několik desítek tisíc vojáků - dobrovolníků jít ČSR na pomoc. Taky bych zmínil zvolení velice nevhodného partnera při obraně ČSR tehdy ministrem zahraničních věcí Edvardem Benešem, který vybral právě jednoho z aktérů Mnichovské dohody - Francii. Ta ale naposledy vyhrála válečnou akci za Napoleona a až v roce 1918 jí vyhráli válku Američani, Britové, Kanaďané, ... Dalo by se o tom napsat ještě hodně, ale je 01:00 hod. a já jdu spinkat.
@slobodnikterezapergnerova5591 Жыл бұрын
pan žiarovský spomínané věci nezapomněl . on je totiž záměrně zamlčuje . je to prostě propagandista
@lubomirvarejka9430 Жыл бұрын
@@paveltichy6461 Snění to ano, ale skutečnost je skutečnost. Prezident Beneš, byl díky bohu realista
@martinbaluov1305 Жыл бұрын
@@lubomirvarejka9430 Mam pocit ze Beneš nic nepodepsal on v Mnichově nebyl je pravda že naši vyslanci kteří čekali na chodbě telefonovali Benešovy do Prahy a na základě jeho pokynů podepsali. Vzpominana vzdusná nadvláda neni az tak jistá v polsku byli ztráty 1:4 a nejvic letadel na polske strane byli znicene na zemi takze v soubojích byl pomer 1:1
@yodyyody40062 ай бұрын
@@paveltichy6461strašně rád čtu takové komentáře. 😊 Jen jsem se chtěl zeptat, měl jsem za to. Že Německo nechce dobýt ČSR, ale udělat průlom v místech a obsadit města. A následně buď vyhladovět a nebo kapitulovat ČSR armádu na hranici, když jím obsadíte Prahu a jiné města. A k letectvu jsem chtěl připomenout, že luftwaffe není přeci o BF ale JU, které proráží tankům cestu a ničí to, co tanky nezvládnou ne? Protože němci uplatňuji u letectva podporu bojiště. 😊 Konec konců, moje otázka z ní? Nebyla Francie a Anglie na tom lépe v roce 1940 jak Německo? A stejně je němci dobyli. A techniku taky neměli němci lepší. Jak je to možné? Teď můj poznatek. A přiznám se, i mě dělá problém pochopit, že to není o číslech a frontovém boji, stačí udělat průlom, uzavřít kapsy, zásobování a počkáš než se ti nepřítel vzdá. Mezi tím mu různě narušuješ morálku. A poslední dotaz? Jak to tedy dělali němci v rusku? Když měli horší tanky jak rusové na začátku? A přesto je drtili? 😂 Je to spousta otázek. Já si třeba myslím že kdyby začala válka, tak by mohl nastat puč u Hitlera.
@berthilsky8376 Жыл бұрын
Díky! Zase úžasný přednes. Pan Žiarovský má úžasný talent pro poutavý přitom odborný přednes. I kdyby měl rozhovor 4 hodiny, tak ho budu celou dobu hltat. A to mám 3 malé děti a každou chvíli si nějakou část pretacim zpět, protože jsem chvíli nedával pozor ale nechci aby mi něco uteklo. Jen tak dál prosím.
@andrejziarovsky1749 Жыл бұрын
Ďakujem veľmi pekne! Tri hodiny pri SNP to je rekord, ktorý už asi neprekonáme :-)
@toruvalejo6152 Жыл бұрын
Dobrý den pánové, děkuji opět za výborný a obsažný díl - pokud mohu, tak jen dvě poznámky (ta první je informativní pro ty, kteří se nechtějí zabývat hledáním - ta druhá se týká Vašeho hodnocení jako takového): I) Smrt generála Luži a jeho pobočníka poručíka Koreše v Hřišti u Přibyslavi byla opravdu tragická událost - 3 četníci, kteří ten den prováděli hlídku se od starosty dozvěděli, že se ho dva muži ptali na nocleh ve vsi a on je poslal do hostince - starosta si myslel, že jde o provokaci gestapa a nechtěl se dostat do potíží, pokud by to nenechal prověřit, tak je za nimi poslal. Četníci vtrhli do hostince s napřaženými pistolemi - Luža s Korešem tasili zbraně a Luža vystřelil, aniž by někoho zranil. Četníci pak začali střílet jeden přes druhého - Luža byl zasažen 9x a byl na místě mrtev, Koreš byl zasažen 2x a z hostince se mu podařilo utéct, ale jsa zraněný, byl v bezvýchodné situaci a tak se sám zastřelil. Totožnost obou zjistilo až gestapo, zpráva se ale brzy roznesla po kraji a odboj se rozhodl Lužu pomstít - úkol zabít četníky a starostu připadl vybraným 12 členům partyzánské skupiny Čapajev (8 Rusů a 4 Češi - syn gen. Luži Radomír se do ní přihlásil dobrovolně) - ti pak v Přibyslavi četnickou stanici obsadili, 5 zajatých četníků odvedli do sklepa a tam je postříleli - 3 z nich přitom neměli s Lužovou smrtí nic společného (jeden z nich popravu přežil). Ten třetí, který se na Lužově smrti podílel a kterého mezitím převeleli, zahynul v r. 1945 při náletu. Starosta tehdy unikl a v obavách o život utekl k příbuzným do Havlíčkova Brodu. Po válce byl případ prošetřován a dospělo se k závěru, že šlo o tragickou shodu náhod a událostí způsobenou přílišnou služební horlivostí četníků a není za to koho potrestat... II) Mám za to, že při hodnocení pravděpodobného výsledku válečných operací v rámci "Fall Grün" se dopouštíte stejné chyby, jako Rusové v případě Ukrajiny - posuzujete prakticky pouze počty vojáků, zbraní a jejich kvalitu a operační postavení vojsk. Němci se ale nechystali na ČSR zaútočit hned 1. října 1938 pro případ, že by ČSR Mnichovskou dohodu nepřijalo - Wehrmacht zůstával v mírovém organizačním postavení, takže než by došlo na boj, uplynul by ještě nějaký čas a: 1) byl by využit na budování obrany a výrobu zbraní a munice a získání zpravodajských informací, 2) byl podzim a s každým dalším dnem by ve prospěch obránců hrálo zhoršující se počasí, které by Němcům komplikovalo jak pozemní, tak i letecké operace, 3) bylo by potřeba posoudit skutečný tehdejší stav Wehrmachtu nejen z hlediska doktríny a operačních plánů, ale také výcviku, organizace a vybavení (zejména dostatkem munice) a souhry jednotlivých jednotek, 4) a hlavně jste se vůbec nezabývali tím nejdůležitějším - a to je logistické zajištění německých vojsk a jejich schopnost zásobování z týlu (zejména v rakouském úseku). Myslím, že při započtení těchto faktorů, by to pro obranu ČSR nevypadalo až tak beznadějně, jak se to může jevit z německých válečných plánů. Na Vaši obhajobu musím říct, že to už je příliš mnoho neznámých na to, aby se z toho spekulování dal dovodit jakýkoliv relevantní výsledek. :) Každopádně děkuji za zajímavý výklad a těším se na další díl!
@kamcakamcana4674 Жыл бұрын
Souhlas , pan Z. nezapocitava zkusenosti s pevnostmi ktere ustedrili Finove Sovetum pri jejich Zimni valce ani zkusenosti nemcu na stalinove linii obrany tedy v prostorech s daleko horsi kvalitou opevneni nezli CS . Zatimco Francouzi se nechali vylakat z defenzivy a prekvapit pro ne v neprostupnych Ardenach v roce 1940 ... CS opevneni bylo budovano i v prostorech ktere muzeme srovnat s Ardenami. Finove temer celou valku byli bez letecke podpory a s nulovou PVO ... Podzim roku 1938 ... to je proste jeste klicici seminko nemecke polni slavy ktera sazela na moment prekvapeni ... No je to porad "kdyby".
@RZ-uh8rx Жыл бұрын
Klasicke kecy z nepochopenia rozvitej vety, v tomto pripade extreme rozvitej. Polemizujes so zaverom ktory tu nie. Nikde. Detaily Luzovej smrti si vsetci vyguglime - ako aj ja - nemusis tu robit zo seba historika, lebo v nicom nie je fakticky rozpor co odznelo...kopirovat wiki do poznamky robi len narcis. Skvely diel. Odporucam na dokreslenie casti relacie pozriet serial Tri krali - je volne na YTB. Slovaci si svojich nevedia pripomenut niecim normalnym mimo zachrany jednotlivych Zidov, na co som samorejme hrdy, ale kde su podobne osudy tisicov inych nekomunistickych obeti...Povstalecka historia, Obchod na korze, Vrba/Wetzler, Tlmocnik a ten Lasicov Slub uz si nepamatam nazov. Nic nezidovske a nekomunisticke... pritom skoro kazdy druhy ma v rodine silny pribeh z 2WW. BTW Vrba/Wetzler/Gabcik/Viest by mali mat vsetci ulicu v kazdom okresnom meste, na rozdiel od takeho Edvarda... vasa skoda ze sa k nemu neviete v CZ postavit celom.
@toruvalejo6152 Жыл бұрын
@@RZ-uh8rx Nabízí se říct, že zrovna od Vás "to sedí", protože sám předvádíte "klasické kecy z nepochopení mého příspěvku a polemizujete se závěrem", který jste mi falešně podsunul, ale slušnost mi velí zkusit to věcně - nuže: 1) Nedělám ze sebe historika, pouze doplňuji detaily, které nezazněly, pro diváky, kteří by je nehledali - drtivá většina diváků zůstane žít ve falešné představě, že gen. Lužu četníci cíleně pronásledovali a uštvali, protože byl odbojář, což není pravda. Btw nekopíroval jsem to z Wikipedie, což byste věděl, kdybyste si to pořádně přečetl - a Lužův příběh používám už léta jako příklad pro lidi s černobílým viděním etiky. 2) Děkuji za nevyžádané tipy na filmy, které většinou znám (některé ještě jako malý kluk na černobílé televizi) - část z nich pan Žiarovský už hodnotil v dílu k SNP. 3) Uvážíme-li, že Slovenský štát zavedl Norimberské zákony zcela dobrovolně, vyniká statečnost jednotlivců při záchraně některých Židů o to víc - i tak to ale nevyváží zločin na 70.000 vlastních občanech předaných Němcům k "vysídlení" - nicméně usmlouváním ceny na odepsání části slovenského dluhu namísto Němci původně požadovaných 500 marek za 1 Žida katolík Tiso ukázal, že aspoň něco se od Židů naučil... 4) K těm ulicím - gen. Viest má ulici v Banské Bystrici, v Myjavě, v Trnavě i v rodné Revúci (dál jsem nepátral), takže u něj máte dluh asi srovnaný. Gabčík má ulici v Bratislavě i v rodných Rajeckých Teplicích a je po něm pojmenovaná také obec i nedaleká (mezinárodní arbitráží evropsky proslulá) přehrada a u nás je po něm pojmenována také řada ulic ve městech i vesnicích - takže u něj asi také vše v pořádku. Wetzlerovu ulici jsem našel na Slovensku jen jednu - v jeho rodné Trnavě - jinde jsem ji nenašel, ale možná jsem jen špatně hledal. A paralelně k Wetzlerově ulici je v Trnavě i ulice Rudolfa Vrby - ale i tu jsem objevil spíš náhodou, protože jsem ji primárně hledal v jeho rodných Topoľčanoch a... nic! Možná je to ozvěna topoľčanského protižidovského pogromu spáchaného jeho rodáky v září 1945... 5) To "stavění se k věcem čelem" hodnotil pan Žiarovský v díle o SNP trochu jinak - fakt se na to video raději napřed podívejte, než začnete vynášet soudy, ale chápu že 100 lidí, 100 názorů a nebudu tvrdit, že my Češi nemáme žádné dluhy ke své historii, ale jsme si jich vědomi a snažíme se je pomalu splácet - například aktuálně se náš prezident chystá vyznamenat Zdenu Mašínovou. Slováci si své dluhy musí splatit sami - pomlouváním jiných se lepšími nestanete. 6) A co se týče "našeho Edvarda" - ač se mu bezpochyby dá vyčítat mnohé (a já tak často činím), tak na rozdíl od Viesta, Gabčíka, Vrby a Wetzlera má Beneš tu zásluhu, že bez něj by Československo (a tím pádem ani samostatné Slovensko) nejspíš vůbec nevzniklo - takže Edvard není jen náš, ale také Váš - což z něj dělá v dějinách obou našich zemí "politickou těžkou váhu". A nejspíš právě tohle přispělo k přijetí Mnichovské dohody čs. vládou 30. září 1938, protože týden stará úřednická vláda složená z často ne příliš zkušených politiků (navíc vedená "Benešovým mužem" gen. Syrovým) nedokázala vzdorovat "otci zakladateli", který jí předložil svoji politickou koncepci řešení problému... A to taky neopisuji z Wikipedie - měl jsem tu čest si tento příběh osobně vyslechnout před 10 dny, konkrétně 30. září 2023, z úst vojenského historika Eduarda Stehlíka v den otevřených dveří sedě za konferenčním stolem přímo v Zeleném salonku Kolovratského paláce v Praze, kde se o 85 let (a pár hodin) dříve tato událost odehrávala (v Kolovratském paláci totiž sídlila čs. vláda až do zatčení gen. Eliáše v září 1941, kdy tam Gestapo udělalo tak důkladnou "domovní prohlídku", že budova byla v dezolátním stavu a protektorátní vláda se musela "dočasně" přestěhovat o pár ulic vedle do Strakovy akademie, kde sídlí české vlády dodnes - inu ne nadarmo je v Čechách jednotkou dočasnosti "jeden furt")... Doufám, že jsem Vaší zvědavosti i touze vyniknout učinil zadost a očekávám, že pokud se příště rozhodnete na mě reagovat, učiníte tak civilizovaněji.
@mariosvolik4699 Жыл бұрын
Andrej Veľmi veľmi dobrá relácia, priam žiaduca k výsledkom volieb. Presne tak plné súhlasím. Nesmieme sa vzdávať. Žiť ako ten , čo sa vzdá je najhoršie žitie.
@kamcakamcana4674 Жыл бұрын
vzdat se neni ostuda ale az po vycerpani vseho co se da k obrane pouzit.
@andrejziarovsky1749 Жыл бұрын
Ďakujem veľmi pekne. 👍
@motorola5934 Жыл бұрын
Dobrý den přeji. Děkuji za skvělý pořad. Jsem jednoznačně za to, že jsme se měli bránit. Čech
@E.L.Bernays Жыл бұрын
Jojo, posílat na jistou smrt druhé je celkem jednoduché.
@dusanbaranovic7268 Жыл бұрын
@@E.L.Bernayskdyž Vám gauner vtrhne do bytu, zabije syna, dcéru, znásilní ženu, tak ho jednoduše zabiješ. Anebo on Vás. Nijaká alternatíva není. Anebo budete vyjednávat? O čem?
@1965muller Жыл бұрын
Tenkrát se Češi a Slováci dobrovolně zúčastnili mobilizace a nikoho druhého za sebe neposílali!@@E.L.Bernays
@lubomirvarejka9430 Жыл бұрын
Všichni stateční odhodlání obránci, vemte deky oblécte si maskáče ,nějaké konzervy a teď tyd en zálezte do bunkru, pořád jsou volné , týden tam vydržte. Bez ohně, pak mluvte
@peterpeter377 Жыл бұрын
Lubomír, úplne by im stačilo vypnúť net.😂👋
@ctiradtomes5345 Жыл бұрын
Skvělý přehled! Děkuji! 👍
@jancibula8460 Жыл бұрын
Tak páni ako vždy skvelá relácia skvelé úvahy a musím priznať že aj špekulácie len za seba by som chcel povedať že som hrdý Slovák ale narodil som sa ako Cechoslovak a asi tak aj umriem musím plne suhlasit s pánom Andrejom aj keď po boji je to ľahké a neznášam silacke reči ale vzhľadom na odhodlanie celého národa by som to asi riskol brániť sa aj keď prehra by bola viac než jasná aj keď človek nikdy nevie možno by sme ich na toľko potrápili že by ďalej tak rýchlo nešli 😮
@petrpetros4492 Жыл бұрын
Díky moc za další pořad s obzvlášť zajímavým tématem. Jinak když byla řeč o gen. L. Prchalovi (1892-1963, velitel IV. armády "jižní Morava" v září 1938), tak mi trochu chyběla zmínka o obraně Podkarpatské Rusi 14.-18./21. 3. 1939, kterou jako velitel zaštiťoval. Ostatně tato událost by vydala na samostatný díl, čímž Vám vůbec nechcu napovídat. ;-) Taky mi trochu při celkem detailním popisu vývoje od "částečné mobilizace" v květnu 1938 až po úplnou mobilizaci v září 1938 chyběl popis nebo aspoň malá zmínka o ozbrojených střetech mezi čs. armádou, četnictvem a jednotkami SOS s německým Freikorpsem, a podobnými maďarskými a polskými jednotkami v době září 38-březen 39 (ostatně čs. exilová vláda pak zpětně za počátek nevyhlášené války mezi Německem a ČSR označila 17. září 1938). Co se pak týče jediného nelegionáře alias "rakušáka" (v c. a k. armádě to dotáhl na majora, náčelníka štábu 58. pěší divize na italské frontě 1916-1918) gen. J. Votruby (1879-1959, velitel III. armády "Slovensko a Podkar. Rus" v září 1938) tak mu jistě při jeho jmenování na velitelský post III. armády pomohlo nasazení: na Slovensku při bojích s Maďary v letech 1919-1920 (byl náčelníkem štábu 2. a poté 4. divize), v letech 1931-1935 byl pak velitelem 10. divize v Banské Bystrici a v letech 1935-1938 velitelem Zemského vojenského velitelství v Bratislavě...
@kamcakamcana4674 Жыл бұрын
Prchala , Vojcechovsky , Syrovy, Votruba , Krejci ... tahle generalita spolu s Benesem naplnili na 100% to co nazyvame "vlastizradou". Nechapu ze tyhle zkorumpovance a profesni diletanty pozitivne zminujete i ten posledni vojak na strazi ve Mistku 14.3.39 vedel co ma delat a nepotreboval k tomu prikaz "velitele" ... a vedeli kdy se vzdat ... tedy az dosla munice a bojove prostredky nikoli pred tim.
@janrechnovsky8521 Жыл бұрын
ANO. ČSR se měla bránit! Andrej zcela přesně zmínil extrémně těžkou bránitelnost území ČSR, což byl ohromný úkol pro ČS diplomacii. To byla branže Beneše 20 let a tam zcela selhal. A vlastně nebylo divu. Beneš byl typem ouředníka. Na vrcholné funkce prostě neměl.
@kamcakamcana4674 Жыл бұрын
Naopak melo extremne vybornou branitelnost uzemi jen na jizni morave kde se dal ocekavat hlavni utok a tedy maximalne posilit obranu a znasobit obranne linie. CS mohli sve rezervy mohli ze stredu zeme operativne se presunovat na pripadne kriticke mista obrany. Prostudujte si Finskou zimni valku a zjistite ze pevnosti vyzadali vzdy obrovske ztraty a v roce 1938 byli i v lehkem provedeni pro pechotu tezko pruchodne navic v hornatem terenu.
@anastaswerden Жыл бұрын
absolutny suhlas
@RZ-uh8rx Жыл бұрын
Tak je
@lubomirvarejka9430 Жыл бұрын
Nechtělo by si něco o té době, zjistit pramenů přístupných je dost.
@rastislavdemko6682 Жыл бұрын
Štefánik mal neskutočný problém s Benešom, nechcel ho nikdy vidieť na čele štátu. Veď aj preto všetky tie teórie po jeho smrti.
@janekzrican38985 ай бұрын
Pan Žiarovský má opravdu obrovský přehled. Narazil jsem na tyto videa teprve před týdnem a od té doby neposlouchám nic jiného!
@michalfedor8625 Жыл бұрын
Skvelé video. Jednoznačne treba brániť našu krajinu a vlasť. Kašlite na 50 000 ľudí, čo nechcú brániť. Možno je ďalší milión, ktorý by brániť vlasť išiel.
@jozefjurisa715711 ай бұрын
My Slováci sme však stratili tvár ešte viac u všetkých, dali sme sa na stranu Hitlera, čiže zrada Českého národa a to vyvolalo neplatnosť Mníchovskej dohody lebo ČSR prestalo existovať.
@pityu20028 ай бұрын
Rozhodne nie. Cesi od zaciatku chceli Slovakov asimilovat sluzila na to idea Cechoslovakizmu, dosadzovanie ceskych uradnikov, ucitelov a veliacich dostovnikov do funkcii. Paradoxne prva slovenska republika a nasledne SNP bolo vyznamným posilnenim pozicie slovakov v republike. Navzdory tomu slovaci dostali svoju autonomiu az v roku 1969 od komancov aj to len kvoli uvolneniu napatia po okupacii 1968. Autonomia bolo slubovana od zaciatku a Cesi ju slovakom dali az po 50 rokoch. Hlinka v 1920 tvrdil ze za ten kratky cas cesi sposobili slovakom viac zla ako madari za 1000 rokov.
@vladis911 Жыл бұрын
Keby sme išli do vojny s Nemeckom samozrejme že by sme prehrali ale bolo by to zároveň víťazstvo, ktoré by znamenalo, že by tu nikdy nevládli Komunisti. Československí mobilizovaní vojaci mali veľkú chuť a ochotu bojovať. V armáde panoval entuziazmus a chuť brániť vlasť. ... Keby sme sa bránili tak každá jedna Československá rodina by mala doma svojho hrdinu, svojho obrancu vlasti. Svojho padlého, ktorého pamiatka by bola udržiavaná ako posvätná. .... Demokratická ČSR by po obnove svojej štátnosti 1945 nikdy nedovolila príchod Komunistov, pretože by si ľudia vážili demokratický odkaz obrany vlasti. ...... Všetko to posral Beneš a tá jeho spodina ktorá sa zosrala a ušla do exilu. ...... Demokrati ušli do Londýna a Komunisti ušli do Moskvy a nechali národ napospas. Potom v roku 1945 sem prišli na hotové.
@whiskeysk Жыл бұрын
poliaci sa branili, a velmi im ten hrdina v kazdej rodine po 1945 nepomohol, bolsevik to prevalcoval tak ci onak...
@vladis911 Жыл бұрын
@@whiskeysk Poľskí komunisti mali svoju silnú Poľskú červenú armádu, s ktorou aj dobývali Berlín. .... A navyše Demokratickú opozíciu podporujúcu demokratické frakcie nechala Červená Armáda utopiť v krvi počas Varšavského povstania. ... Takže Poľskí Boľševici mali voľné ihrisko.
@vladkoky278 Жыл бұрын
@@whiskeyskpoliaci boli vždy vši a zapredana háveď medzi slovanmi
@slovak-k8x Жыл бұрын
@@vladkoky278Čo tu meles dezolat 😅😅
@Rachotilko Жыл бұрын
To je Iluzórne, Stalin mal v roku 1945 jedenásťmiliónovovú armádu - nie nováčikov, ale po zuby vyzbrojených veteránov, ktorí prešli východným frontom. Jestvovanie tejto vojenskej sily bolo skutočným dôvodom toho, že sme podľa Jaltskej dohody patrili do sovietskej sféry vplyvu, nie nejaké Gottwaldovo bľabotanie z balkóna. V roku 1945 nemal nikto záujem pokračovať vo vojne veľkého rozsahu, určite nie kvôli Československu a určite nie proti Stalinovým jedenástim miliónom.
@fenring16 Жыл бұрын
Jednoznacne sme sa mali branit, namiesto tradicie ''predpos*ani'' by bolo ''No pod, uvidis ze Ti to nestoji za to!'' Pani ste skveli, dakujeme!
@JanoZavrel Жыл бұрын
Ja by som sa radšej bránil. Tá stratégia "vzdávania sa" je dosť traumatizujúca a vezie sa s nami dodnes. Viď. tých 50 000 odpieračov na Slovensku. Je to ostudné 😮
@peterpeter377 Жыл бұрын
Si akýsi múdry.😟
@UnicornCZE Жыл бұрын
Další téma by mohli být legionáři :) nebo onen rok 68 :) jelikož povídání opět výborné, už poslouchám podruhé :)
@jirimachal6754 Жыл бұрын
Dnes už jsem dospěl k jednoznačnému závěru - měli jsme se bránit v září 38, pak už jsme byli v prd--i. Bez ohledu na to, že soupeř měl převahu. Pokud bychom přistoupili na to, že se budeme bránit jen stejně silným nebo slabším soupeřům, můžeme rovnou armádu zrušit a jako stát to zabalit. Včela Vám dá také žihadlo, když na ní šlápnete. Ttaké by nemusela, neboť by si mohla říct, že to stejně nepřežije... Takže P.S. Všechno vystřílet, armáda pak měla možnost ustoupit i s vybavením a výstrojí až někam do Rumunska. Nemyslím, že bychom pak na tom byli hůř, než jak jsme pak dopadli... Taky by se to mohlo zvrtnout a svět by byl jiný, než dnes, ale to se už nikdy nedozvíme... Srbové také za 1. Sv. relativně vzdorovali R-U (docela to zaplatili na životech k poměru na počet obyvatel skoro 200 tis.), ale tak to bylo v pořádku.
@E.L.Bernays Жыл бұрын
Už jen proto, že neznáme paralelní alternativní historie, se v tomhle ohledu logicky nedají dělat jednoznačné závěry. Známe jen tu verzi historie, kde jsme se nebránili a až na Zakarpatí jsme přežili s relativně nízkými ztrátami na životech v porovnání s Polskem, které se však bránilo, a s naprosto minimálně zdevastovanou zemí. Nutno podotknout, že tenhle výsledek byl možný jen kvůli tomu, že jsme během války byli nepostradatelnými dělníky pro německou válečnou mašinérii. Však Heydrich na Pražském hradě taky už dopředu oznámil jasné plány, jak s námi po Endsiegu zatočí (ty jeho známé čtyři kategorie Čechů - od zastřelení nespolupracujících neárijců až po poněmčení loajálních árijců).
@bolen748 ай бұрын
Paradny YT podcast dakujeme 👍👌
@martinnermut2582 Жыл бұрын
Můj otec mnichov zažil už jako dospělý a vyprávěl, jak doma trnuli, jestli bude válka a jak si oddechli, když to Beneš podepsal. (berte to jako příspěvek pro dokreslení tehdejší situace)
@olivertaltynov9220 Жыл бұрын
Beneš něco podepsal..?
@martinnermut2582 Жыл бұрын
@@olivertaltynov9220 Jako prezident toho určitě podepsal hodně. Mnichovská dohoda bylo pro nás "jenom" doporučení, nikoliv rozkaz pro čs armádu.
@olivertaltynov9220 Жыл бұрын
@@martinnermut2582 Tak referencní ramec je Mnichovská dohoda, samozrejme: Že se Beneš umel podepsat a nekdy neco podepsal, to snad nemusíme dokazovat/debatovat. Mnichovská dohoda nebyla pro CSR "jenom" doporučení, byla to mezinárodní dohoda velmocí a tehdy se o hranicích rozhodovalo takto. A vlastně až do Helsinek 1975. Pak se to opet zmenilo Kosovem a jsme tam kde jsme s Ukrajinou. Velká chyba od ČR uznat nezávislé Kosovo a velké pokrytectví. Rusové se podle toho a v reakci na to zařídí na Ukrajině. Opět o hranicích budou exkluzivně rozhodovat velmoci. Váš otec si oddychl, ale přes 170 000 lidí v důsledku Mnichova muselo před rozšiřujícím se nacismem utéct.
@peterconka4994 Жыл бұрын
Aj tak sme sa mali brániť benes zradil národ národ us nikdy nebol takí ako bol
@HenryTomasino19116 ай бұрын
@@peterconka4994 Vojnu by sme prehrali. To je fakt. Luftwaffe by vyhrala vzdušnu nadvladu do 3 dní a zrovnala Prahu so zemou.
@tomassetina9783 Жыл бұрын
Výborný díl! Na úvodní fotce je naše muzeum K S - 5 "U Potoka". Díky :-).
@SawaraKufu Жыл бұрын
Moc děkuji za výborné video. V dějepise nám (někdy začátkem 90. let, když se hroutila ČSFR) tvrdili, že Slováci nám vrazili kudlu do zad už během mobilizace v r. 1938. A ono ne. Takže ještě jednou díky, zase mi pár věcí takříkajíc "docvaklo". Každopádně i podle mne bylo Československo státem, za který stálo bojovat. Naše lokajské ohýbání hřbetu ať už směrem k Berlínu, k Moskvě nebo nejnověji k Bruselu, má kořeny právě v Mnichově.
@martysek123 Жыл бұрын
vojensky se Ćeskoslovensko bránit nedalo...............na to stačí jeden pohled do tehdejší mapy
@docktor72sk Жыл бұрын
Dedo bol ČS vojak v 1936 narukoval v 1938 sa vratil a znovu bol mobilizovany niekoľko krát dokonca bojoval aj v Slovensko-Madarskej vojne
@dusanbaranovic7268 Жыл бұрын
Bohužel, ani v ČR, ani v SK se tzv. Malá válka nespomíná. Jako by ani nebyla součástí naší spoločné minulosti. Válčili tam Slováci i Češi. Je to ostuda všech u moci od konce války.
@pistahufnagel7183 Жыл бұрын
Mozes byt pravom hrdy 👍
@milanhosek Жыл бұрын
nadcasovy uzasny diel, chlapi VDAKA !!!
@radekkovarik3676 Жыл бұрын
v 55:11 má být 20mm kanonom. Co podle mě kupodivu naše armáda vůbec neměla..byly miny.
@JanSkor-ov5xi Жыл бұрын
Je veľmi ťažké sa k tomu vyjadriť. Nežili sme v tej dobe. Teraz sa k tomu vyjadruje veľa odborníkov v teplučku Mohli sme dopadnúť ako Varšava.
@Wurstchen2810 ай бұрын
23:00 to je hodně zajímavá informáce. Kolik tedy v tomto období pořídili zbraní Francouzi a kolik Británie? Kolik nových útvarů (nevím jestli používali systém divizí)? To je jasné srovnání.
@lubosklech102 Жыл бұрын
Já bych se bránil. Nikoliv proto, že bych byl tak odvážná, naopak bych neměl dostatek odvahy pro to, co udělal Beneš...S chladnokrevností to přijetí a obnovení v původních hranicích dává perfektní smysl, ale furt se mi do toho cpou emoce (strach, vztek, láska...) a ty velí bojovat...
@rank123456 Жыл бұрын
Zajímavý rozhovor. Jen bych podoknul, že jste neupozornili na možnost, že kdybychom byli připraveni se bránit, Němci by v tu dobu možná vůbec nezaútočili. To je názor některých renomovaných českých historiků, podle kterých, v tu dobu, připravenost německé armády nebyla tak skvělá. Dále jste zmiňovali, že veřejné mínění ve Francii a GB bylo na straně ČSR, podle toho co dosud vím, tak v GB asi moc ne, rozhodně ne tak, že by nám měli chuť vojensky pomáhat.
@ondrejhumplik69 Жыл бұрын
Hodnotit to z dnešního pohledu, kdy víme už vše okolo... Obě rozhodnutí mají své pro a proti, chladná kalkulace říká, že jsme neměli šanci.
@flaaaboyeda6088 ай бұрын
Západní spojenci, by si za nás prsty nespálili a uz v listopadu bylo slovensko autonomním státem, takže je otázka, jestli by náhodou Hlinkova slovenská lidová strana nehodila do případného boje ČSR vidle. Dle pozdějšího vyvoje situace je velmi pravděpodobné, že by se Slovensko stejně osamostatnilo a přilnulo k lůnu třetí říše...
@TheRudoch Жыл бұрын
absolutne absentuje pakt polska a nemecka a utok z polska, ved jasne do dnesnej politiky sa to nehodi, hlavne ze su tu rozoberane zbytocne technicke detaily,..
@martinf8815 Жыл бұрын
dobry den mna by zaujmala nasa dnesna armada. ake ma vybavenie, rozdelenie a ake ulohy by vedela plnit
@pavelliska8129 Жыл бұрын
Velmi tazka tema i pre nas Cechov
@rz6354 Жыл бұрын
i pre nas a nebo hlavne pre nas?
@TonyZlatko3 ай бұрын
14:25 kvoty ? Ich urcenie je zavisle na schopnosti a moznosti produkcie.... Co sa nespomina (zamerne !) je cena produkcie a platy tych produkujucich... Vo Francuzku si polnohospodarky zamestnanec zarobi na hod. 14€ Ukrajinec pod 2€ . Obilie vo Francii za tonu 420- 480 $ Obilie na Ukrajine pre domacich 1 tona cez 200 USD, na vyvoz pod 400$, na ciernom trhu za tonu chcu priekupci 20 -50 $( platby len v$ - hotovost). A potom sa bavte o kvotach, ked Ukrajina to vyprodukuje 3-6x lacnejsie, nez ten Francuz..... Jedine stejne ceny a platy v celej unii....
@petrbalcarek23 Жыл бұрын
Národ se chtěl bránit tečka😉
@dusanbaranovic7268 Жыл бұрын
Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte přesile protivníka, i převaze zdrvující. Národy poražené v boji zase povstanou, ty které kapitulují, skončí. Winston Churchill
@toruvalejo6152 Жыл бұрын
Kéž by tak bylo - Sibiř je plná národů, které jsou pod ruskou botou bez ohledu na to, zda bojovaly, nebo se vzdaly...!
@Mayo_ZV Жыл бұрын
Veľmi ťažká dilema, ale zrejme by som sa bránil
@user-yl4he4io9y10 ай бұрын
Stali by sme sa tým bájnym národom československým.
@janponizil1850 Жыл бұрын
Prostě smekám - super práce. Morálně jsme se bránit měli, reálně by to byl průšvih - a 1/3 národa by byla mrtvá a tedy i dost nás by se ani nemohlo narodit..., technicky a časově by to nestačilo... a koncept ČSR byl asi chybný od počátku - asi budu napadán, ale po 1918 měla být federace Česko-Rakouské království a pak samostatné Uherské království (i když chápu, že to by Slovensko asi nikdy nebylo, to by Maďaři prostě nepustili). A to co bylo, asi bylo to, co mělo být - a možná by to bylo v alternativách daleko horší než to bylo - a jinak doporučuji knížky - Žáby v mlíku (tam by vojenský převrat, tam jsme se bránili a porazili Německo...).
@pistahufnagel7183 Жыл бұрын
No my si evidentne nevieme vladnut sami, takze sa vobec na toto neurazam, my jednoducho musime byt sucastou niecoho "vacsieho".... mozeme tak na niekoho nadavat a utapat sa vo vlastnej lutosti, ako sme utlacovani a bití a v tomto nasom narodnom prekliati by bolo asi uplne jedno, ci na veky vekov pod Madarmi, alebo Cechmi..
@paveltichy6461 Жыл бұрын
Nemyslím, že by to byl průšvih. V září 1938 bylo Německo všechno, jenom ne připraveno na válku. PHM a munici měli tak cca na 3 týdny soustavného boje. Pak by se jim všechno zastavilo - tanky, letadla, automobily...
@milangasparik8324 Жыл бұрын
Winston Churchill Benešovi povedal. Bojujte, ináč po vás ani pes neštekne.
@svetlanazrucka910610 ай бұрын
Čs tanky byly radiostanicemi vybaveny. Německé velení je nechalo vyměnit za standartní německé typu FUG, patrně kvůli sjednocení výstroje. stejně tak se měnilo i zapalování Scintilla za BOSCH. Slabinou něm. tanků bylo jednak pancéřování, jednak posádka a výzbroj. I u prvních sérií Pzkw III bylo slabší než u LT 35. Pzkw I a Pzkw II měly pouze dvoučlennou posádku. LT 35 bylo vyrobeno a dodáno 298ks. tč byly dva kusy v SSSR. dále se mobilizovaly exportní stroje jak ve škodovce ( R-2 pro Rumunsko) tak v ČKD typ LTP LTH a prototypy LT38. odhad mobilizovaných čs. tanků je mezi cca 400 kusů. Co se letadel týká, první verze BF109 trpěly slabým výkonem motoru, např. u JUMO 210g 680ks proti 860ks u HS 12 YDRS. Bezpochyby mohly dosáhnout vyšší rychlosti -pokud jim to dovolil karburátor ze kterého se při max. rychlosti "vysálo" palivo. Oba typy neměly pancéřování ani ochranu nádrží. Trubkový rám s potahem používal i Hurricane :-) Max. rychlost tehdejších bombardérů byla sice dost vysoká, nicméně plně vyzbrojené a naložené letadlo bylo o mnoho pomalejší. SSSR převzal konstrukci horského kanonu, dodávky 210mm děla a legovaci technologie.
@HR-th9en Жыл бұрын
este dodam bola to ZRADA nasobna... vratane Benesa a suity... ale ulohu co mal plnit plnil, avsak nie zaujem vlastnej krajiny mu bol na srdci... Benes mal visiet...
@Wurstchen2810 ай бұрын
00:30 Keby Československo neprijalo Mníchovsku dohodu, vypukla by vojna - kto vie, či áno či nie
@miroslavhofman2131 Жыл бұрын
Prvne gondoluji k vysledkum voleb. A za dalsi urcite branit. Spolecnost byla odhodlana za republiku zemrit. Tudis nebyl duvod nedat lidem zbrane. Nas pohled na minulost a narodni hrdost by dnes byla jinde.
@PeterFibich Жыл бұрын
Pri všetkom rešpekte k možnosti obrany republiky neriskovala by ČSR označenie "pôvodca vojny" zo strany Británie a Francúzska?
@rastislavantal2504Ай бұрын
Pánko trošku zavádza lebo rýchlosť messerschmidt bf 109 bola okolo 650 km .
@rastislavantal2504Ай бұрын
A v podmienkach hôr bola nižšia rýchlosť B534 skôr výhodou lebo ľahšie manevrovala než messerschmidt v plnej rýchlosti . Za SNP B534 plnila funkciu bombardéra
@kamcakamcana4674 Жыл бұрын
Jen fakticka poznamka ... Britove maji "maslo na hlave" za mnichovskou dohodu nikoli za to ze odmitli za nas bojovat ... dale maji problem s 15.3.39 kdy respektovali anexi Cech vhledem k samotne Mnichovske dohode.
@m.k.9137 Жыл бұрын
A Briti nemajú náhodou problém skôr s poníženiu písomnou žiadosťou regulárneho prezidenta Háchu Hitlerovi o poskytnutie ochrany Čechám a Morave???
@kamcakamcana4674 Жыл бұрын
@@m.k.9137 Benes ani Hacha nemeli pravomoce predat uzemi nebo celou zem dle i tehdejsich zakonu to byla vlastizrada za kterou se popravuje a mezinarodne to nemelo platnost.
@m.k.9137 Жыл бұрын
@@kamcakamcana4674 Áno, maslo na hlave majú Briti, Francúzi, Beneš a Hácha. Ostatní sú v pohode. Čo tam po tom, že Danny Smiřický s kámošmi chodil makať do Messeršmitky ešte 4.5.1945... 😅🤣😂
@m.k.9137 Жыл бұрын
@@kamcakamcana4674 A len tak mimochodom: Zmocňovacím zákonom č. 330/1938 Sb. mal prezident ČSR právomoc vydávať rozhodnutia so silou ústavného zákona bez účasti parlamentu. Najmenej od tohoto dátumu II. ČSR už nebola demokratickou krajinou.
@bolen748 ай бұрын
Ano Syrovy Csl legionara!
@martinmisik7493 Жыл бұрын
Na margo možnosti obrany ČSR v r. 1938 môžem uviesť jediné: skončilo by to katastrofou demografickou pre Čechov a Slovákov a ak by sme neskončili v nacistických konc-lágeroch, tak v GULAG určite. Dnes by Slovákov bolo nie 5 ale možno len 3 mil.. Na vlastný štát by sme mohli definitívne zabudnúť. Nech sa páči pozrite milé "videjko" : kzbin.info/www/bejne/nJCsY4mfZ754j8k
@HROSCHAN1 Жыл бұрын
no, ona je otázka, zda by se vůbec bylo komu vojensky bránit. Hitler v té době držel v rukou všechny trumfy, na jeho straně bylo mezinárodní společenství stejně jako většiina Sudet a tak by si vystačil s politickým tlakem a jistě by prosadil i mezinárodní sankce vůči ČSR... Ona jeho armáda v té době také ještě nebyla tak hvězdná...
@jozefkolesik612610 ай бұрын
Tiež si myslím, že ČSR bola v tom čase nadpriemerne vyzbrojená a opevnená a bola chyba vzdať sa bez boja. Politicky aj materíálne sme veľmi silne podporili fašistov a tí mohli začať vyčínať rýchlejšie, silnejšie a s väčšou chuťou. Dejiny by sa vyvíjali trocha inak....
@MichaelSmith-ok2pm4 ай бұрын
5min. a pánové nepoznájí téma 🙈
@jirichuran11 ай бұрын
1) Zaujalo mě, že jste zmínil vysoké hodnocení ČS opevnění, můj názor je jiný. . . Je ovlivněn tím co jsem viděl osobně. . . Odolnost bunkrů lehkého openění se mi jeví jako přiměřená, . . ale měly jednu vadu, která je znehodnotila - velmi špatný výhled, periskopy měly úzké zorné pole a bylo možné je zaměřit pouze vodorovně, pokud byl terén členitější, bylo to špatné, nepřítel se mohl pohybovat nad (nebo pod) rovinou kam dohlédl periskop, a v takovém případě ho nikdo z bunkru neviděl až do okamžiku, kdy na střílnu začal přikládat nálože. . . . 2) K otázce, zda se měla republika bránit, tady je myslím odpověď jasná, v takové situaci, i když je beznadějná se musím bránit a způsobit protivníkovi škodu. Jinak se ze mě stane fackovací panák - navěky.
@HenryTomasino19116 ай бұрын
Súhlasím. V čase keď sme mali opevnenie (pred mníchovom) tak by aký taký zmysel obrana mala, ale boli to českí politici ktorí sa rozhodli nebojovať, aj keď to mnohí českí občania vykreslujú ako nôž do chrbta od slovákov kvôli osamostatneniu, ale to je samozrejm blud kedže šanca bojovať bola v septembri 1938, kdežto Slovensko sa osamostatnilo z tohoto zdochýnajuceho štátu 14.3. 1939 čiže o pol roka neskôr.
@jansuchy5070 Жыл бұрын
Četl jsem o plánech preventivního vzdušného úderu letectva na Německo. Cílem byly mosty. Dokonce se to prý nacvičovalo. Pravděpodobně by se asi letadla nevrátila zpět...
@Mirinovic Жыл бұрын
Né na mosty ale železnice kolem hranic, aby tak byl Wehrmacht odtržen od zásobování, které bylo tenkrát ještě závislé na dopravu vlákami
@milannemec7862 Жыл бұрын
Vyborne jako vzdy, pane Ziarovsky. Vic nez Mnichova je mi lito rozdeleni Ceskoslovenska. Byla chyba Cechu, ze nepochopili potrebu Slovaku po autonomii. Je to velka skoda. A pritom na prikladu Belgie nebo Kanady je videt, ze 2 narody muzou zit v jednom state.
@berthilsky8376 Жыл бұрын
Neberte to jako útok, opravdu mě to zajímá. Proč je vám líto rozdělení našich zemí?
@milannemec7862 Жыл бұрын
@@berthilsky8376 Svatoplukovy pruty .... spolu jsme silnejsi. Jestlize je v jednom state vic narodu, tak se dokazi vzajemne obohatit. Rozdeleni statu je pro me ukazka malosti Klause a Meciara, kteri chteli panovat, aby jim do toho nikdo nekecal a taky je to ukazka neschopnosti domluvit se na nejakem kompromisu. Ekonomicky pro firmy je vzdy lepsi byt na vetsim trhu a stejne tak pro lidi. To rozdeleni statu neco stalo. A proc platit naklady rozdeleni, kdyz se za par roku spojime v EU. Ani vetsina Slovaku tehdy nechtela rozdeleni statu, chteli vic autonomie. A proc jim ji nedat? Mel jsem proste Ceskoslovensko rad.
@RZ-uh8rx Жыл бұрын
@@berthilsky8376 Napr v 1996 by sme spolu zase vyhrali ME vo futbalev 2010 by sme hrali finale MS so Spanielmi. Viacmenej zartujem, tiez som rad ako to je, ale argumenty od ekonomiky, sily zahr. politiky, vplyvu v CE regione sa da najst vela.
@andrejziarovsky1749 Жыл бұрын
Ďakujem veľmi pekne, plne Vám rozumiem.
@martinnermut2582 Жыл бұрын
Češi vždycky brali Slovensko jako přívažek a slováci se zase cítíli na druhé koleji, oba pocity byly opodstatněné. Už jenom kvůli hlavnímu městu, znaku, hymně... Dneska se lidi vztekají, že musíme platit jednu komoru parlamentu navíc (Senát). Ale ve federaci bylo všechno 3x, parlament i vláda. Teď máme eu, schengen, takže není absolutně důvod proč se držet úředně pohromadě. Ty důvody byly v době vzniku, kdy masaryk potřeboval zvětšit česko neboť vítězným spojencům připadalo samotné příliš malé, aby dostalo samostatnost
@jankovo Жыл бұрын
ved zavrazdili 356 tisic obyvatelov CSR
@milangasparik8324 Жыл бұрын
Dodávky zbraní na Ukrajinu začali v roku 2014.
@stanislavsemric7271 Жыл бұрын
Beneš zradil, či vyobchodoval ? Po 2 sv. vojne Česko vyšlo ziskovo v existencii štátnosti, vyčistení menšiny nemeckej.
@TK-id1eb Жыл бұрын
Ja som napr. čítal trochu šokujúce info o tej téme, neviem, či sú pravidvé. Vraj, to nebola žiadna zrada, lebo Československo nemalo uznanú hranicu s Nemeckom. Vraj bola možnosť podpísať nejaký pakt (ešte pred Hitlerom) a nestalo sa tak. A bola aj nejaká dohoda, že spory medzi štátmi sa majú riešiť arbitrážou a tak. A vraj Beneš sám navrhol, že časť územia sa odstúpi..
@toruvalejo6152 Жыл бұрын
Nesmíte věřit všemu, co vám kdo nakecá a míchat jablka s hruškami - hranice ČSR s Německem byla vymezena Versailleskou smlouvou uzavřenou v červnu 1919, hranice ČSR s Rakouskem byla vymezena Saintgermainskou smlouvou uzavřenou v září 1919. Arbitráží se řešil spor ČSR s Polskem o Těšínsko. Benešův návrh na územní ústupky byly testovacím balónkem - Hitler se držel taktiky "požadovat vždy víc, než lze splnit", takže dohodou s Hitlerem se nedalo vyřešit vůbec nic - ostatně i tu Mnichovskou o půl roku později porušil (a Britové s Francouzi přistoupili k jejímu anulování až po vypálení Lidic)...
@davidkudyn5770 Жыл бұрын
To o čem mluvíte jsou Locarnské dohody z roku 1921. Během těchto dohod Německou uznalo západní hranici, ale u Německé východní hranice bylo stanoveno, že se spory budou řešit arbitráží, byla to velká prohra čs. zahraniční politiky a tam byla nastoupena cesta k Mnichovu. Dokonce mnozí západní diplomaté varovali Beneše již ve 20. letech, že to tak může dopadnou. Bohužel to národovecká propaganda 1. republiky zamlčovala a tím trochu vzbudila falešné naděje a pak Mnichov bereme jako zradu, ale není to tak jednoduché protože i sám Beneš během podzimu deklaroval skrze Francouské diplomaty ochotu činit uzemní ústupky.
@E.L.Bernays Жыл бұрын
@@davidkudyn5770 Přesně tak. Kdo by chtěl více informací o Benešově nabídce pro odstoupení menší části pohraničí, hledejte heslo “Nečasova mise”.
@toruvalejo6152 Жыл бұрын
@@davidkudyn5770 A Závěrečný protokol o stanovení hranice mezi Československem a Německem podepsaný v Praze dne 28. března 1924 do toho zapadá jak?
@E.L.Bernays Жыл бұрын
@@toruvalejo6152 To by mě taky zajímalo, proč i přes tuto smlouvu ČSR s Německem, o které mluvíte, došlo ze strany FR a GB i tak k podpisu Mnichovské smlouvy. Sudetští Němci ve 20. letech posílali nóty na Společnost národů (předchůdce OSN) i prezidentu Wilsonovi, kde se pod právem na sebeurčení domáhali připojení k Německu. Bez úspěchu. Ale pak najednou GB přehodnotila situaci, vyslala do ČSR misi lorda Runcimana a doposud daná hranice byla pod odvolávání se na Locarnské smlouvy koncem 30. let zpochybněna.
@rudolfdvoracek Жыл бұрын
Zrada? Jaká zrada? On někdo někomu něco slíbil a nesplnil? Už mě unavuje číst ten bolševický narativ.
@jankovo Жыл бұрын
briti a francuzi zradili raz, zradia znovu !!!
@HenryTomasino19116 ай бұрын
a ešte rusov si zabudol, tí nas tiež zradili a dokonca okupovali ako tzv. spojenci v roku 1968 či to si nepamataš?
@ondrejgalovic9859 Жыл бұрын
5:18 Zdá sa, že pán Žiarovský nie celkom pochopil otázku. Pán Krivošík, predpokladám, mal na mysli to, že kým kazetovou muníciou zničím jednu ruskú mínu, ostanú mi napr. dva nevybuchnuté granáty z americkej kazetovej munície. Že či náhodou v konečnom dôsledku mi na mínovom poli neostane viac nástrah, ako pôvodne bolo.
@RZ-uh8rx Жыл бұрын
Skor pan Ondrej nepochopil odpoved a vobec fakt co je kazetova municia. Predstava ze jedna salva znici "jednu rusku minu" mi zavana mentalnou subnormou alebo marxistickou kolaboraciou so svojim chlebodarcom....
@andrejziarovsky1749 Жыл бұрын
otázku som pochopil. Nevybuchnutej Kazetovej protipechotnej kazetovej munície s okamžitým účinkom na bojisku až toľko nezostáva (pomer zlyhaní je podobný ako pri klasickej delostreleckej munícii) a ak už, tak predstavuje stále menší problém ako nášľapné míny.
@ondrejgalovic9859 Жыл бұрын
@@andrejziarovsky1749 Ďakujem. Predpokladám, že aj aktivovať nevybuchnutú kazetu je ťažšie, ako aktivovať mínu. Keď na ňu šliapnem alebo ju prejdem, asi skôr nevybuchne ako vybuchne. A keď aj vybuchne, môže zabiť ľudí, ale tanku alebo BVP veľmi neublíži. Do vojenskej ekonomickej matematiky vstupuje aj to, ako husto sú míny naukladané. Keď si dobre pamätám, tak zlyhanie je niekde na úrovni 1%.
@ondrejgalovic9859 Жыл бұрын
@@andrejziarovsky1749 Dobrý deň, inšpirovalo ma to k námetu na tému "princípy fungovania": chémia - zloženie výbušnín, pušný prach, prečo bez dymu, TNT, semtex, dynamit...; pomalé a rýchle explózie; prečo ktorý stroj používa aké palivo (lietadlá, lode, tanky, autá); rozbušky, poistky, časovače... (už len ten sprostý náboj nesmie vybuchnúť v hlavni pri výstrele, daktoré vybuchujú až chvíľu po náraze, ako sa to robí, že tie poistky prežijú tieto brutálne zrýchlenia?); prečo krútená drážka v hlavni a ako sa vyrába, prečo olovo a ochudobnený urán, prečo volfrám a prečo panzerfaust používal meď; (niekoľkokrát ste povedali "stabilizácia rotáciou", myslím, že tak polovica ľudí nevie, čo to je. Mne zase občas nedávajú zmysel niektoré slová z humanitných odborov. A teraz neviem, či ja doštudovať, alebo Vy dovysvetľovať? ); panciere a najmä kompozitné, aké sú tam vrstvy a ktorá je na čo, (vo Vašej knižke som sa dočítal, že vlastne aj vlaky mali kompozitný pancier so štrkom); ako funguje radar a načo mu je výkonný počítač vs. rušičky... Aj tak je pre mňa záhada, odkiaľ tie informácie beriete... A ešte ten interdisciplinárny záber, kto rozumie dejepisu a politike, obyčajne nerozumie fyzike a technike. Dúfam, že tá trojdňová operácia nepotrvá tak dlho, že sa ku každej téme dostanete.
@andrejziarovsky1749 Жыл бұрын
Ďakujem veľmi pekne za zaujímavé podnety k témam. Všetko do pripravovaných tém nezapracujeme, lebo sú oblasti, v ktorých sa úplne pevne neorientujem (napr. chémia výbušnín), ale veľkú časť Vašich námetov určite použijeme. Ďakujem a všetko dobré prajem.
@mirostofanak Жыл бұрын
Bránil.
@vojtechminarik6 ай бұрын
Trepe akoby som povedal,taraj.....
@petopeter7650 Жыл бұрын
Po Mníchovskej Zrade nemalo význam ísť do vojny s Nemeckom. Pán Žiarovský pozabudol na dve detaily. Poľsko a Maďarsko napadli Česko - Slovensko presne tak isto ako to urobili. Česko Slovensko nemalo šancu ustáť konflikt s tromi štátmi.
@jozefgrunmann7998 Жыл бұрын
Keby Srbi takto uvažovali, tak Moskva padne. Pritom Čs armáda bola cca 5 krát lepšie vyzbrojená. Mali sme sa brániť a nebolo by došlo k 2. svetovej vojne, alebo by sa odsunula aspoň o dva roky.
@petopeter7650 Жыл бұрын
@@jozefgrunmann7998 čo majú srbi spoločne s Mníchovskou zradou? Treba si uvedomiť skutočnú situáciu vtedajších čias. Ak by sa celé Československo malo brániť výhradne Nacistickému Nemecku bola by tam istá šanca. Lenže Poľsko a Maďarsko mali podpísané vojenské dohody o spolupráci s Nacistami. Tak by bolo Československo napadnuté hneď tromi štátmi naraz. Naša vtedajšia armáda by takýto nápor nevydržala. Boli vyvinuté krásne dolnoplošniky Avia 35b a Avia 135 ktoré mohli konkurovať aj Meseschmitom 109 lenže ich bolo málo. Londýn nás jednoducho hodil Hitlerovi ako kosť. To Londýn najviac protestoval proti akémukoľvek zásahu voči nacistom, ešte aj ich pes na reťazi Poľsko robilo všetko podľa želaní Londýna.
@HenryTomasino19116 ай бұрын
@@jozefgrunmann7998 Jozef ty si odkial zas nabral, že sme boli lepšie vyzbrojení? Ty si nepočúval toho Žiarovského? Nevieš čo je to Luftwaffe? Aj keby sme mali presilu 5 ku 1 na zemi tak by nás Luftwaffe zo vzduchu rozbombardovala na handry. Jak fabriky, tak konvoje, tak vojakov.
@lubomirvarejka9430 Жыл бұрын
To myslíte vážně
@lubomirvarejka9430 Жыл бұрын
Pan Ziarovsky, bohužel, naprosto nic nepochopil, příčiny, události a nasledky. Popisné a poplatné současnému, predepsanemu pohledu. Zklamaní
@feroferitosa9127 Жыл бұрын
Tento človek berie meno Božie nadarmo. Moderátor mlčí. Ja s počúvaním končím.
@slobodnikterezapergnerova5591 Жыл бұрын
najkrajšie na týchto dvoch je ich nestrannosť
@borisnavratil9 ай бұрын
Bůh, nikdy nikomu nepomohl, takového boha si strč do zadku.
@adalbertbiely7848 Жыл бұрын
To nemyslíte určite vážne,že je Ukrajina demokratický štát.
@toruvalejo6152 Жыл бұрын
Za posledních 23 let na Ukrajině vládlo 5 různých prezidentů (plus jeden zastupující) a 10 premiérů šéfujících 12 vládám pokaždé s různým stranickým složením (s výjimkou Janukovyče a Tymošenkové - oba měli ve dvou vládách stejné stranické složení) - naproti tomu v Rusku za stejnou dobu vládne kontinuálně jeden a tentýž prezident (který si na jedno volební prohodil funkci s premiérem) a parlament ovládá pořád jedna a tatáž strana (Jednotné Rusko). Včil mudrujte, kde je demokracie a kde není...!
@m.k.9137 Жыл бұрын
@@toruvalejo6152 Takže demokratickosť štátu sa posudzuje podľa počtu výmen exekutívy za určité obdobie? To by potom vzorom demokratickosti bolo Taliansko pred zmenou ich volebného zákona - do roku 2004 mali 59 vlád za 60 rokov. 😅🤣😂 Takisto posudzovať demokratickosť Ukrajiny na základe demokratickosti RF je nezmysel. Porovnajte demokratickosť Ukrajiny napr. so Švajčiarskom, Nemeckom, Rakúskom, ČR, SR, etc., etc. a demokracia na predvojnovej Ukrajine sa bude javiť inak... 😅🤣😂 Keďže Ukrajina aj vplyvom vojny, ale aj vplyvom ostatných vnútorných závažných dôvodov je v súčasnosti štátom, absolútne neschopným existencie bez vonkajšej pomoci a je na ňu úplne odkázaná, môžeme mudrovať o tom, či v súvislosti s Ukrajinou sa ešte dá hovoriť o samostatnom štáte... 😅🤣😂
@toruvalejo6152 Жыл бұрын
@@ondrejgalovic9859 Ještěže nějaký Söröš existuje - na koho by pak všechny své domnělé i skutečné křivdy konspirační teoretici házeli, že...?
@paulschranker9184 Жыл бұрын
aj sme si ho zvolili . ten soroš nám predsa len dobre doporučil .@@ondrejgalovic9859
@ing_frantisek_mohykanАй бұрын
@@toruvalejo6152 ještě je vždycky v záloze bandera anebo zlá, zlá USA
@E.L.Bernays Жыл бұрын
15:10 koho nezajímá Ukrajina.
@pracantneunavny8833 Жыл бұрын
Děkuji,hledal jsem rozdělení času v popisu,ale nabylo to tam.Přece jen jsem Čech a rád se dozvím svou vlastní historii
@karelloskot8284 Жыл бұрын
Kdyby byly ryby.....
@robertszabo4725 Жыл бұрын
Vyborne... jasne ze branit... cakam nedockavo na lietadlove lode :)
@perinaja5564 Жыл бұрын
Ukrajina NATO EU USA už dávno všetko prehrali
@pavelkratky1102 Жыл бұрын
S kým? 🙂
@perinaja5564 Жыл бұрын
@@pavelkratky1102 s Ruskom
@pavelkratky1102 Жыл бұрын
@@perinaja5564 Jak se to projevuje?
@perinaja5564 Жыл бұрын
@@pavelkratky1102 uspesnostou protiofenzivy
@HenryTomasino19116 ай бұрын
Prehrali tak maximálne boj proti takým dezolátom jak si ty. Mimochodom už si sa presťahoval do Moskvy? Či ani tam ťa nechcú?
@Mayo_ZV Жыл бұрын
1☆
@jankovo Жыл бұрын
Lukas, kukas ako vyorana mys :-)
@branislavkasuba9894 Жыл бұрын
Kauza Ukrajinske obilie. Pani, uvedomte si, ze jedna o obilie z uktajiny. Ale, nie je ukrajinske. Patri a,ericky, koncernom, co skupili obolnicu Ukrajiny. Monsanto a podobne. A koncerny z EU. Takze, opatrne, kto sa snazi za kazdu cenu vyviezt obilie. Aj ine komodity.
@mariankostolny7321 Жыл бұрын
a čo slovenské Peugeoty, VW a Porsche vyrobené na Slovensku, sú slovenské? Ak sa obilie urodí na Ukrajine, je Ukrajinské, to že výrobné prostriedky patria americkým koncernom je jedno, stále je to ukrajinské obilie, rovnako ako kolumbijské banány, dopestované v Kolumbii americkým Fruit of Company, idiot
@branislavkasuba9894 Жыл бұрын
@@mariankostolny7321 A nadopovane chcemikaliami bez kontroly a akychkolvek noriem, lebo malo ist obililie do aftiky a tak. Nebolo urcene ani sa nidy do RU a USA nevyvazalo. Prajem ti dobru chut ty prudky inteligent.
@peterpeter377 Жыл бұрын
@@branislavkasuba9894nič o tom nevieš a robíš múdreho.😂
@branislavkasuba9894 Жыл бұрын
@@peterpeter377 Zeby? A co ked ano? Az velmi ano.🙂
@peterpeter377 Жыл бұрын
@@branislavkasuba9894 a čo veterinárna a potravinová správa
@martinxxxx5445 Жыл бұрын
prepáčte pán Ziarovský, dávam Vám BAN. Dlho som trpel tendečného moderaátora. Ale vždy som ho prekusol kvoli Vašej odbornosti. POWTOJU TV dávam BAN.
@peterpeter377 Жыл бұрын
😢😢😢😢😢😢😢😂😂asi to tu neprežijeme😮
@ing_frantisek_mohykanАй бұрын
lol ředitel internetu Martinxxxx dal Ziarovskému BAN
@peterruzarovsky2223 Жыл бұрын
kedy už vy dvaja narukujete nA UKRAJINU ?
@ondrejgalovic9859 Жыл бұрын
Keď sa dezoláti odsťahujú do zasľúbenej zeme?
@peterruzarovsky2223 Жыл бұрын
psa , ktorý hryzie ruku , ktorá ho kŕmi , treba utratiť @@ondrejgalovic9859
@peterpeter377 Жыл бұрын
Prečo by mali ty trkvas?
@ondrejgalovic9859 Жыл бұрын
@@peterpeter377 Konzistentnosť sa to volá. Zhoda medzi slovami a činmi. Kto sa naozaj chce mať lepšie, ako tu, sťahuje sa za lepším, predsa. Ideálne je žiť v područí báťušku cára, kde Soroš nemá svoje chápadlá. Niekoľko stoviek Slovákov to tak urobilo. Kto chce otročiť za pár šupov, trieť biedu v dekadentnej krajine bez budúcnosti a nádeje, závidieť a frflať, tak na ten ide makať na Západ. Tak to robia státisíce našincov.
@peterpeter377 Жыл бұрын
@@ondrejgalovic9859 taká konzistentnosť, to ti zaujímavá vec🤣, mohlo by sa aj viacej našincov presťahovať smerom nach chuj,/Rossia/ lepšie by sa dýchalo. Na upresnenie moja reakcia patrila peterruzarovský, to on je trkvas nie ty.