Děkuji, super video, ve zkratce a stručně to podstatné. Vzhledem k tomu, že toto téma již nějaký čas sleduji, musím uznat, že je zde zachyceno vše základní, co se kolem tohoto tématu točí. Mnohé to jistě zaujme.
@katarinajelenska42974 ай бұрын
A mnozí tomu nevěři. Trochu přehnané a možná nejen trochu.
@antonivanovic44504 ай бұрын
A až nám dojdou zásobárny jako jsou Amazonie a to už buď přirozeným způsobem a nebo naším zaviněním 🤷...tak potom co? Bez výzkumu??? Jó měly jsme řešit co bude dál 🙏🤷
@jirinahasanova94224 ай бұрын
Děkuji, jsem bohatší o vědomost, kterou asi v životě moc neuplatním, ale nikdy nevíme co se zhodnocením tohoto projektu dozvíme o našem vesmíru a kde to možná časem využijeme k něčemu užitečnému. Je zajímavé si číst ty recenze. Řada lidí to odsuzuje . To je asi důvod, proč se věda nemůže ptát lidí na názor. Ale může je pak občas příjemně překvapit. Osobně mi není jedno, co se děje ve vesmíru, protože cokoli se tam uskuteční se dříve, či později dotkne i života na této planetě.
@KUBAGRANCANARIA4 ай бұрын
Ale no tak, uklidni se, neprikladej si větší význam
@radimmach58923 ай бұрын
Třeba další generace uplaťní
@helenamartincova79124 ай бұрын
Děkuji, pěkné video❤
@nankipu4 ай бұрын
Samo o sobě to postavit je úžasné, ale ještě zajímavější mi přijde zpracovávání dat ze 40 000 senzorů, to musí být taky skvělá zábava s těmi daty pracovat.
@astroradoslav3 ай бұрын
musi to byt maly CERN, co sa vypoctovej techniky a udajov tyka
@frantiseknovak44843 ай бұрын
Ono už jen "seřazení" a zapojení senzorů tak, aby se všechna data zaznamenala ve správný čas, musí být docela masakr. Rychlost světla je prevít. A ano, na software a hardware, který to vyhodnocuje by byl určitě zajímavý pohled. (I když, logika: prostě soustava racků, do kterých vedou brutální svazky drátů, vedro a hukot chlazení...)
@astroradoslav3 ай бұрын
@@frantiseknovak4484 Mimoreč, Teraz som inak dočítal knihu od Kellyho... popisoval život na ISS... nonstop vysoké hladiny CO2, 90DB je ešte ticho v niektorých sektoroch a veľa iného... je to masaker, už sa teším keď ju hodia do bodu NEMO 2030 som zachytil neviem či je to presný rok... má byť potom nová ISS budú to mať komfortnejšie :)
@PeterFamiko-lw8ueАй бұрын
@@astroradoslavako sa volá tá kniha od kellyho ohľadom iss?
@astroradoslavАй бұрын
@@PeterFamiko-lw8ue The Extraordinary true story of my year in space, endurance, Scott Kelly ... :) Páči sa
@skleniceplnavody4 ай бұрын
Díky za video :)
@makrelkamakrelka76893 ай бұрын
Parádní video tak jako každé od vás 😍
@JozkyPanZilka4 ай бұрын
super ... :D ďakujem
@TOPFaktaazajimavostizesveta4 ай бұрын
Super video!❤
@martinb30863 ай бұрын
Toto je super video. Hlavne tá druhá polovica.
@caydenandersson95103 ай бұрын
Úžas 😮❤❤❤
@libborr2 ай бұрын
Vysvětlete mi někdo, z jakého důvodu je voda bez nečistot žíravá? 🤷🏻♂️🤷🏻♂️ Jak může H2O mít vlastnosti žíraviny???
@batcat892 ай бұрын
No nijako, je to hovadina ako hrom.
@D1ckator2 ай бұрын
Jde o to, že velmi čistá voda je velice dobré polární rozpouštědlo, žíravina sice ne, protože je inherentně neutrální z hlediska pH, nicméně bude se fyzikálně-chemicky snažit rozpustit cokoliv se v okolí nachází, a bude dostatečně polární na to, aby se rozpustit dalo, to je spíš v kontrastu s mineralizovanou vodou, kterou pijeme, a která nám nenaruší osmotický tlak díky obsahu minerálních látek, kdybychom naopak pili demineralizovanou vodu, vyplavovali bychom si minerální látky z těla, protože by je ta velmi čistá voda rozpouštěla a vytahovala z buněk, kde by docházelo k narušení osmotického tlaku vně a uvnitř.
@JaroslavVercimakАй бұрын
Hneď na začiatku som vedel o čo ide, keď si spomenul CERN. To, že je to v ,,Made in Japan," tak to je ako ušité pre nich. Niečo podobné majú v starom lome v Kanade. Asi do hĺbky 700 metrov, kopec snímačov na interakciu Neutrina, ale ak viem tak zatiaľ bez úspechu. Asi 1970- tom, sa podaril jeden pokus prechodu elementárnej častice cez fakt tučný plat olova, kde možno došlo k interakcií, ale v podstate to vylučuje jav, že elementárne častice nemajú el. náboj. tj. nenesú ho. Iba ďalší výskum potvrdí, do akej miery je jeho hmotnosť, ak je iba nulová. Nuž je to zaujímavé, koľko Neutrin prechádza, len tak vesmírom a ani jedno sa nechce, zatiaľ chytiť... Jednak držím palce v takom výskume. Elementárne častice si zaslúžia náš obdiv. Aj keď to stojí miliardy a koooopecc času
@VěraMaršálová-q6eАй бұрын
Lidi jsou neuvěřitelně šikovní...
@martinzavrel77592 ай бұрын
Pochopil jsem asi toto: Je to velká a drahá věc naplněná vodou ve skále. Prolétají tama neutrina a jejich zkoumáním možná někdy zjistíme, jestli nám to zkoumání k něčemu bylo...
@jorgeschnitzel95802 ай бұрын
Původně jsem si chtěl něco jen pustit do pozadí k úklidu .... no .... úklid se odkládá :D
@PETeR-ux6ek3 ай бұрын
Dobrý. Konečně zase trochu rozumné téma i zpracování. Možná nemusel být účel tajen až do konce, ale jinak chválím.
@shusterPO4 ай бұрын
"Cista voda je zirava" :-D
@jakubtomko95163 ай бұрын
Predstav si to s cukrom, pokiaľ je vode presytena tak sa nerozpustí, pokiaľ tam cukor nieje tak práve naopak.. tak je to aj s inými materiálmi, pokiaľ vo vode niesu absolútne žiadne kovy a minerály tak sa v nej začnú rozpúšťať
@janpelech29854 ай бұрын
Nice video
4 ай бұрын
Je tam chyba v překladu, Neutrino neintegruje, ale nereaguje.
@Godzilla_283 ай бұрын
Myslím si, že správně tam mělo být “neinteraguje”.
@lordwaro12854 ай бұрын
aby později nepřišli na to, že to čemu říkají neutrina jsou nakonec tři různé částice s podobnými vlastnostmi...
@petrparasek14763 ай бұрын
No ono je to spíš opačně je to spíš jedna částice která se tváří jako 3 ve skutečnosti neutrino osciluje a mění svojí hmotnost tedy na začátku při slabém rozpadu vznikne elektronové muonové nebo tauonové podle interkace z které pochozí ale potom se ale pravidelně mění tak že než doletí neutrino ze slunce na zem x krát se změní z elektronového na muonové a tauonové zpět na elektronové. To byla taky záhada když zprovoznili první detektor tak tok neutrin ze slunce byl 1/3 předpokladu než se přišlo na to že neutrino osciluje a své vlastnosti mění.
@veronika.michalek3 ай бұрын
@@petrparasek1476to mi evokuje nieco ako trojjediny Boh
@pavelwendler151313 күн бұрын
O tech účincích nejčistější vody lze diskutovat. Nejčistší voda, co vím je destilovaná, a ta se v přírodě nevyskytuje. Proto by mě zajímalo chemické složení, té absolutně čisté vody, která je žíravá? UV zářením se běžně čistí v čističkách vody. Likviduje organické látky, nikoliv anorganické.
@petrparasek14763 ай бұрын
No já teda nevím ale rozpad Protonu je čistě hypotetická věc a pokud by měl být nějaký detektor schopný ho zachytit tak by musel obsahovat kilometry krychlové vody neboť předpokládaná minimální doba života je 10 na 31 roků tedy víc než stáří vesmíru. Tedy tento detektor určitě není schopný hypotetický rozpad protonu zachytit.
@DL-kc8fc3 ай бұрын
Ve videu se tak nějak popletly pojmy s dojmy.
@lopatakladivo57134 ай бұрын
Škoda že to nezačalo tím proč a k čemu to je.
@petrparasek14763 ай бұрын
To by mě taky zajímalo protože to o čem mluví už dělá super kamiokande a pokud by chtěli hledat hypotetický rozpad protonu tak na to je ta nádoba příliš malá tak že taky netuším proč stavěli to samé jen větší.
@DL-kc8fc3 ай бұрын
@@petrparasek1476 Větší umožňuje více náhodných interakcí. Například v hrnku s vodou by se muselo čekat na jeden záblesk třeba sto let. Vzdáleně podobně se muselo jít naproti štěpení jader..., což v případě neutrin obnáší jen velký vhodný prostor. Určitě se někdo v budoucnu vytasí s tím, že postaví 4x větší, pokud mu na to někdo dá prachy. :)
@frantiseknovak44843 ай бұрын
Ehm, detektory jsou vlastně úplně normálním digitálním foťákem. Akorát, že na čipu k focení má každý ta buńka nějakou setinu milimetru, kdežto tady má půl metru.
@patrickmachala64593 ай бұрын
Akože tie doplnkové komentáre ze senzory sú strašidelné alebo povie rozmery a potom je to proste obrovské. To si nechaj pre seba. Ja myslím ze bežného človeka nestrasia senzory a to ze je niečo obrovské to je subjektívne. Pre mňa by to bolo obrovské keby to má kilometer x kilometer. A takých poznámok tam bolo kopu. To nemá čo v takých videách robiť.
@nezovin45834 ай бұрын
Ja myslel, že to bude něco užitečného a ona je to jen další hodně drahá hračka vědců.
@killiether4 ай бұрын
Od kdy věda a vědci a nejsou užiteční?
@nezovin45834 ай бұрын
@@killiether To asi nelze házet všechno do jednoho pytle.
@killiether3 ай бұрын
@@nezovin4583 dobře tak ale co je tedy pote to kritérium, která věda zbytečná je a která ne, když některé výzkumy ( jako třeba tento ) mohou přinést poznatky a reálný prospěch lidstvu až někdy v budoucnu.
@nezovin45833 ай бұрын
@@killiether To těžko říct. Zatím to tak nevypadá. Užitečný mi přijde například vývoj fůzního reaktoru, různých léků, robotizace práce atd. Prostě věci, které reálně mohou pomoci normálním lidem.
@davidsuty50413 ай бұрын
@@nezovin4583 Veta "Zatím to tak nevypadá" vysvetluje všetko.... Veda ako je toto je ďaleko komplexnejšia a ďaleko za hranicou jednoduchého ľudského rozumu ... že ? tak asi to na prvý pohľad tak nebude vypadať. Užitočnejšie pre jednoduchý rozum bude vykopať studnu v afrike :)
@davidtrojan18004 ай бұрын
To je žvástů o něčem co se dá říct v 1O minutách.
@jiribenes74873 ай бұрын
Tak něco také vytvoř, ať nejsi troll co nic nedokázala, ale kecu měl plnou hubu ☺️ za většinu lidi zde, fajn poučné video.
@crabster12973 ай бұрын
Ale víme, že se v nedaleké prdeli vyrábí saké :) Važte si hodnoty této informace!
@MrHobby244 ай бұрын
neutriny umi prochazet objektama kurde rychle :D uz jen vymyslet jak z toho udelat konecne ten teleport :D
@ZeusJuri4 ай бұрын
Oproti IceCube observatoři, je toto o hodně menší. 😁
@AZ09615334 ай бұрын
Asi jsem blbej a nerozumím tomu.Nepochopil jsem k čemu to vlastně je?Nebylo by lepší postavit si tam jinou atomovou elektrárnu která by nevybuchla když tam dorazí deseti metrová vlna z moře? A dát čerpadla trochu víš aby se nezatopila?
@loukio984 ай бұрын
Prečo sa staval LHR?
@choneverish4 ай бұрын
Ide o vojrnsky vyskum,naschval to nepovedal.Neutronova bomba,neutrina😂😂😂😂😂😂Uz chapes????Neutronova bomba ma super vlastnosti,nic neznici iba zabije vsetko zive a mesta su neposkodene.Preto to robia.😜
@petrvacek9033 ай бұрын
Je to na zkoumání těch Neutrinů, ne na vyrábění elektřiny.Az na tohle ty japončíci přijdou a oni na to přijdou tak budeme moc procházet skrz zeď třeba:)
@ivorambousek13323 ай бұрын
Víš že i když postavíš sebelepší elektrárnu vždycky se najde způsob jak to voda obejde
@DL-kc8fc3 ай бұрын
Je to výzkum. Podobně se kdysi zkoumalo světlo (fotony) a zjistilo se například, že červené světlo nevyrobí na fotovoltaických panelech ani watt, i kdyby bylo sebevíc silné (Einstein - fotoelektrický jev, za který dostal nobelovku). Neutrina by mohla také něčím překvapit, pokud se nechají lapit jednoduchou technickou vychytávkou a třeba vyrábět energii zadarmo. :) Proto se nejdříve musí zkoumat...
@JN1804-d6e4 ай бұрын
v Japonsku 2 km tunelu 9 mesiacov, na Slovensku 9 km 30 rokov a ak vôbec
@KUBAGRANCANARIA4 ай бұрын
A? K cemu?
@smorti88673 ай бұрын
dobra otazka.. stovky milionov na superprojekt udajne aby dokazali alebo zachytili? nejaku casticu ....samozrejme ucel bude uplne iny ;)
@KUBAGRANCANARIA3 ай бұрын
@@smorti8867já to spíš myslím Tak, že to celé je prostě pitomost, nevím na co si tady porad hrajeme jako lidi
@unskilledWiZZaR3 ай бұрын
@@KUBAGRANCANARIA o co ti jde? :D
@KUBAGRANCANARIA3 ай бұрын
@@unskilledWiZZaR a tobě?
@jang10973 ай бұрын
Asi to bude jako s urychlovačem částič. Pravý účel se tají.
@VladimírKozák-e2u3 ай бұрын
Takže destilovaná voda je žíravá? 🤣🤦♂
@petrviperАй бұрын
Voda se čistí, nedestiluje. Ale ano - když doma nasypete do vody cukr, rozpustí se. Když v ní necháte dost dlouho třeba klíč, zkoroduje a rozpadne se. A teď si předtavte vodu vyčištěnou od všech nečistot🤷♂️
@m.rock.25004 ай бұрын
Nie nahodou starsiho bratřička?
@Hokajdooo213 ай бұрын
3:15 a sloužil k instalaci zařízení a dalším “pracem” ty doooobry česky jazyk mit 😆
@IluminatShaman843 ай бұрын
Illuminati o tom vedia víc ako i ja
@jiri.grolmus4 ай бұрын
Nevím, ale já slyšel o quarcích a nikoliv o neutrinech, které takto zachycují
@ernestosalaz73504 ай бұрын
Tak to jste slyšel špatně, kvarky se při běžných energiích nevyskytují jako samostatné částice. Dají se studovat jen při vysoce energetických srážkách v urychlovačích.
@jakubsvoboda89113 ай бұрын
Hype 2 milion subcribe PEDROSGAME
@miroslavbrym4 ай бұрын
Aj tak neprežijú
@ALIEN-ql6qw4 ай бұрын
8:19
3 ай бұрын
co prosím trvá na napuštění 50 kubíků vody dva měsíce? A co je na tom tak fascinující?
@DL-kc8fc3 ай бұрын
Destilka se nejspíš dělá osmózou a to může déle trvat, což je v tomto případě skutečně velmi dobré.
@halik_official4 ай бұрын
Fasilitka z GTA
@boubik19844 ай бұрын
Takže neutróny narobia v ľudskom tele paseku a neutrína nie?
@zdenekcepela60484 ай бұрын
Neutrina těžko. Už jen tím, že spadají mezi leptony kdežto neutron mezi baryony. Jinak neutrino vzniká i při beta záření, když se rozpadne neutron na proton, elektron a neutrino.
@boubik19844 ай бұрын
Ha ha nie som jadrový fyzik, takže nechápem súvislosti ale ďakujem za vysvetlenie
@peterlesnicky94494 ай бұрын
Neutríno je málo interagujúca častica. Každú sekundu prejde každým centimetrom vášho tela asi 60 miliárd neutrín. Za celý váš život sa vo vás zachytí iba jedno jediné.
@DL-kc8fc3 ай бұрын
@@boubik1984 Představ si to tak, že neutrino je tak malé (proto to -ino), že každá běžná hmota je pro něj prázdným prostorem a tudíž tou hmotou nerušeně proletí, i středem Zeměkoule. Neutron je jakoby větší, tímto je srážka pravděpodobnější a to už dokáže nadělat pěknou paseku. :)
@tomaszovak3983 ай бұрын
Oko dravce 😅
@martin49973 ай бұрын
to muselo dat hrozne prace...pritom takova blbost
@danawatermos.43712 ай бұрын
😮 možná to bude jednou dokazovat rozdílnou kvantitu energie u různých lidí, přijímání energie z vesmíru tedy nejspíš není jen představa. 🫠🐈🐈⬛🐞🍂🍃, díky
@milanspanko21042 ай бұрын
Jsou to borci Japonci a Číňané.... proste makaji aby im bylo líp
@menopriezvisko26414 ай бұрын
Za mňa jeden nenormálne zbytočný a finančné nákladný projekt pre ľudstvo, ktorého výsledky nebudú známe ani o 4 generácie, aj viac...Takže znova bravo, topička peňazí, nájsroj inflácie a megalománska ukážka absolútnej nepotrebnosti pre vyriešenie väčšiny problémov ľudí tohto sveta...ďakujeme
@martinvolf31534 ай бұрын
to jste na slovensku vsichni tak negramotny?
@unskilledWiZZaR3 ай бұрын
to, že ty tomu nerozumíš a nevíš proč to dělaj, neznamená, že ti co to provozují, jsou na tom stejně.
@jfygvdgbcg4 ай бұрын
Nedozvedel som sa vôbec nič.
@michalmarekart11 күн бұрын
tun vody? =D
@tomasandel3795Ай бұрын
poněkud nepravdivé
@janmate2352 ай бұрын
Skôr sú to iba fantas magorie
@miroslavsvana23843 ай бұрын
S K V E L E
@marcelasedlbauerova58403 ай бұрын
No je to zajimavé video ale nejsem vědec ani fyzik tak vlastně nevim k čemu ten kravskej projekt za obrovský penize je.
@rostislavpekarek22373 ай бұрын
K ničemu
@DL-kc8fc3 ай бұрын
Tak to je těžké... :)
@daliborsvec37234 ай бұрын
Kto sa tam asi ubytuje pri armagedone?
@jozefmika21904 ай бұрын
To je jedno. Aj tak to naň potom spadne.
@jozefmika21904 ай бұрын
Tolik peněz za takovou zbytečnost. Navíc se mi zdá, že tento projekt je dost neekologický. Co kdyby ty poníze raději investovali do vyhnání firem z Amazonie_
@pavolslachta9573 ай бұрын
Keby nebolo roznych vyskumov, tak by ste ani nemali ma com napisat tento komentar. Vyrobit vreckovy vykonny pocitac, stalo vela vedeckeho vyskumu.
@jozefmika21903 ай бұрын
@@pavolslachta957 Sú výskumy a "výskumy". Toto je iba hračka.
@pavolslachta9573 ай бұрын
@@jozefmika2190 malo vyskumov slo skumat nieco o com sa dopredu vedelo, ze na nieco v buducnosti bude. Aj objav elektiny bolo najprv len "hrackarsky" vyskum.
@jozefmika21903 ай бұрын
@@pavolslachta957 Isteže - a stal miliardy....
@LuboMiro-bf3ru4 ай бұрын
,,No a kdo to plati? Asi s dani tech nejchudsich co makaji za par kacek v dilnach a sotva ziji. Je nacase si uvedomit s cehio jsou placeny takove projekty a za jakou cenu. Pak vy ano vy obcane co nemaate poradny plat ted vidite kam jdou vase penize a to je vymluva bohatych ze to plati oni a jsou na burze je jen uplne nejhloupejsi vymluva pod sluncem Je to lez.
@villaritalia4 ай бұрын
traduzione dall'Ucraino all'Italiano : Immagina un megaprogetto che ti farà immergere 600 metri sottoterra, direttamente nel cuore di una montagna gigante. Qui, nella piccola cittadina giapponese di Hida, si decise di scavare la più grande grotta artificiale del mondo. Ci sono voluti milioni di dollari, anni di lavoro da parte di ingegneri e gli sforzi di centinaia di scienziati da tutto il mondo. Ma cosa li ha spinti a intraprendere un compito così grandioso? E perché questo colossale serbatoio è nascosto in profondità sotto terra? Scopri subito le risposte a queste domande e ascolta i dettagli di questo incredibile progetto che cambierà il modo in cui guardiamo l'universo.