Problematika pulsních transformátorů v měničích

Ve videu se zase zaměříme na problematiku transformátorů ve spínaných zdrojích, způsobu vinutí a vlastních rezonancí.
Vzoreček pro výpočet převodu impedancí naleznete zde: www.learningabo...

[@rastislavvyletel1328]

super video. pre mna neskutocne cenny obsah. tuto problematiku transformatorov by si kludne mohol spravit ako mini seriu od vyberu jadra, vypoctov, navijania traf az po meranie ich parametrov. za mna big like

[@amperak]

Parádní video... škoda že sme na VUT takhle třeba nic neřešili. tam sme měli tyhle mašiny ale nikdy mne nenapadlo že se to dá použít takto "užitečně" Jinak už taky vyjednávám osciloskop, potřebuji nějaký digitálek :)

[@talkiontvczech9320]

Moc pěkné a poučné video, v dalším videu bych rád viděl výpočet Snubber.

[@drirr9093]

Ahoj, určitě se s nějakým snubberem ve videích budeme zabývat, v tomto zapojení bude minimálně jeden :)

[@tomasjakoubek6202]

opravdu super videjka :)

[@Edisson.]

Ahoj Davide, super viděno, nikdy by mě nenapadlo, že ty vodiče můžou mít až takový vliv, u tišťáku se blbým návrhem dá pokazit ledacos, ale toto ................... čumim jako sůva z křa 😲 To že se vodič může chovat jako indukčnost šlo krásně dokázat odbočováním TV signálu na anténních dvojlinkách, tam stačilo plácnout dvě dvojlinky na sebe (cca 10 cm, při slabém signálu víc)), omotat kobercovkou a odbok byl na světě, ale při tak velké mezeře mezi dráty mi to vůbec neklaplo. Krásný den všem 😷přeje Tom

[@marekquarda8023]

Opět vynikající video. Díky. Měl bych tu námět na další .. "Bylo by možné vysvětlit problematiku spínacích tranzistorů, schottkyho diod atd.? Myslím tím parametry, možnost záměny atd.? Přece jen mi chybí ta praktická zkušenost. Díky moc.

[@drirr9093]

V některém z dalších videí se asi objeví :)

[@pavelboucek9304]

Co použít CY kondenzátor mezi primárem a sekundárem? (2,2/4,7nF) Pokud se nepletu, tak se tam dává právě v případě, že už se u transformátoru nedá snížit parazitní kapacita. Zapojením kapacity mezi primár a sekundár vlastně vytvoříš cestu kudy se vrací rušení, vyšší harmonické a překmity zpět do primáru. :) Ale pokud se pletu, tak mě dovzdělejte, EMC jsem nikdy nijak zásadně nestudoval a mám jen pasivní znalosti. ;)

[@drirr9093]

Samozřejmě je to možnost jak omezit rušení na sekundáru, vytvoří se tak v podstatě vf uzemění sekundární strany. S překmity způsobenými nedokonalou vazbou a vlastní rezonancí to bohužel nepomůže. :( Nicméně je to fajn věc která tam bude :)

[@pavelboucek9304]

​@@drirr9093 Tudíž už je asi jedniná možnost použití RCD snubberu s transilem. :) Jinak dík za info o tom koďanu, myslel jsem si, že pomáhá eliminovat víc věcí. ;) Ještě mě napadlo, jesli by nebylo vhodnější použít toroidní jádro, to by mělo mít lepší těsnost vazby a taky se mnohem lépe chladí. Jen to motání je mordor. :)

[@pavelhlavaty179]

@@drirr9093 ,

[@milanzizka4636]

Nebyl by lepší toroid, tedy pokud se vyrábí z potřebného - žádaného materiálu. I vazba by mohla být těsnější? Vinutí by tam mohlo s tím počtem závitů vejít.

[@drirr9093]

Ahoj, určitě by to šlo namotat i na toroid, ovšem bylo by potřeba podobný materiál a sloupek cca 1,5cm2. Malý toroidek by to nebyl, odhaduji tak 6-7cm průměr. Otázkou je jak na něj namotat 3 závity tak aby byly blízko sekundárních 50 závitů. Potom by bylo potřeba nějak udělat izolaci primár sekundár. Asi by nebylo úplně lehké to namotat.

[@NikiBretschneider]

Zeptám se možná blbě, ale co ty zkroucené vývody z primáru? Ono to z dálky vypadá podobně jako licna, jenomže není, protože jednotlivé žíly jsou lakované a vedou na separátní vinutí. Nemůže se to při zkroucení chovat jako cívka? Nevím, nikdy jsem to nezkoušela, osobně bych ty primáry vytahala na piny té kostry, buď každý separátně, nebo třeba po dvou, pinů jsou tam mraky, no a pak to spojila pásem cuprextitu, protože ono to tak dá nejméně práce. Pájet to v té zkroucenině musel být docela mordor.

[@drirr9093]

Ahoj Niki, mordor to docela byl ale mám speciální pinzetu na odlakování lakovaných vodičů, i tak mi to ale zabralo asi pul hodinku, jinak bych to tam bohužel nedostal. Zpusob jakým to je uděláno se ukázal být z vícerých experimentů kupodivu asi nejlepší. To jak si psala jsem zkoušel ale nedopadlo to nejlépe :( Tohle se prostě chovalo lépe

[@NikiBretschneider]

@@drirr9093 Hm, takže snadná cesta neprošla :(. Já jsem si říkala, že ono tohle řešení asi bude mít nějaký důvod, jen ho, přiznám se, doteď nechápu. Pinzeta na odlakování vývodů by mě docela zajímala, ono je to upřímně řečeno docela peklo, takže jakákoliv pomůcka se hodí.

[@joejog9682]

@@NikiBretschneider pocínovat smaltovaný drát lze dobře i bez oškrábání, a to tak, že se konec drátu přiloží na novodur (novodurové trubky bývaly používané na odpad) a pocínuje se to celkem snadno . Ten novodur ten smalt nějak naruší a pocínuje se to perfektně). Drobná nevýhoda je , že se ten novodur pálí a docela to smrdí a nejspíš ty výpary budou i trochu jedovatý, takže dobře větrat .-)

[@NikiBretschneider]

@@joejog9682 No, on na smalt zabere i acylpyrin, protože ten zabere málem na všechno, jenomže je to kyselé pájení se všemi problémy, které z toho plynou. Co tam chemicky dělá novodur absolutně neutším a osobně bych to bez té znaosti neriskovala. Ono to může zanechávat nějaká problematická rezidua, která v daný moment sice nevadí, ale po letech to člověku příjde nafackovat.

[@32bits-of-a-bus59]

Strasne zajimave video! Jenom nechapu, proc to kmita jen pri sepnuti (jestli tedy spravne ctu ty prubehy z osciloskopu). Cekal bych to spis pri vypnuti. Pri rozepnuti to vubec ani nemelo snahu otevrit diodu protilehleho transistoru. A to bych ocekaval, kdyz by to bylo zpusobene indukcnosti privodu, jak rikas. Napada me jestli v tom nemaji prsty kondezatory polomostu --- zakmity jsou na dost vysoke frekvenci a treba uz kondenzatory taky nejak parazitne rezonuji. Jen to nevysvetluje proc se to vyskytuje jen pri zapnuti. Mozna jen transistory oteviras rychleji nez zaviras...

[@drirr9093]

Ahoj, za to může kapacita mosfetu. Po jeho zavření se začne nabíjet :)

[@drirr9093]

Zákmity by šly vyřešit i zpomalením spínání ale to zase znamená že se víc protopí na MOSFETu. Prvně je potřeba umožnit té energii vrátit se do napájení omezením indukčnosti přívodů.

[@32bits-of-a-bus59]

@@drirr9093 Zase jsem zapomel na kapacitu mosfetu! Diky za vysvetleni. Jen mi neni uplne jasne proc to pak parkrat nezakmitne, protoze oba transisotry jsou otevrene s predpetim, takze jejich dioda se nemuze otevrit a jejich kapacity by mely tvorit s tou parazitni indukcnosti rezonancni obvod. A ten je podezrele zatlumeny, jsou tam jen lehke vlnky na mnohem vyssi frekvenci nez ma to kmitani pri sepnuti.

[@32bits-of-a-bus59]

@@drirr9093 Tohle mi neni uplne jasne -- pri vypinani se ta energie pohlti jak rikas do kapacit. Kdyby Coss obou mosfetu paralelne bylo kolem 2 nF a bral jsem napeti jako 60V (v praxi to bude spis jen polovina) tak pohlcenim energie 60V^2 * 2nF/2 80000* za sekundu zmaris vykon jen asi 0.3 W a to by zase tak moc netopilo. Takze to vypada, ze pri vypinani ten zakmit pohlti i neco jineho nez jen kapacita mosfetu. Nebo je ta kapacita mnohem vetsi nez si predstavuju a nebo se u toho horniho jeste nejak pres driver uplatnuje Cgs, ale myslim, ze to zrovna nikdo nechce a driver bude navrzen tak aby se to nedelo.

[@NikiBretschneider]

​@@32bits-of-a-bus59 Z těch průběhů to vypadá, že ty tranzistory rychleji spínají než rozepínají. Oba dva.