Proudový zdroj a proudová zrcadla

[@drirr9093]

Video Vám přináší Patroni: Tomáš Hujčák Jaroslav Burdel stamposk videohero Dumitru Musteata Marek Poslusny Radek Gál Jan Pačák Honza Muller Vlasta Neterda Miloš Krejčík Vojtěch Vyplel Jiri Kelvicl Josef Benes Tomas Adamec Max Valachovič Vít Šimáček Róbert Zeman Mak Dominik Paľo Radek Křepela Radek Šťastný JMZ Vladimír Veselý Martin Kotěra zundik Martin Rolc tomas amperak Filip Stryk Otakar Pycha Tomas Musil_88 Mi Ka Michal Dvorský Marek Stein Rado Zoubek Pavel Kozák

[@petrlasak6452]

Super, ten výklad je naprosto perfektní a krásně se poslouchá. Děkuji.

[@miroslavgargulak5005]

Výborné video .Zas jsem o malinko chytřejší .

[@jirizahradnicek2325]

Opět super poučné video. Díky

[@amperak]

super vysvětlovací video, to tě studenti VUT budou milovat ;-)

[@Dave-jj9gf]

Díky za vysvětlení, moc mi to pomohlo.

[@DanielKolar-qo4ci]

Krasne pouziti proudoveo zdroje bylo vytvoreni AD prevodniku u procesoru AT89C2051. Pouzival se jeho interni komparator.

[@drirr9093]

Pravda, otázkou je jestli by něco takového mělo význam v dnešní době :) spíš mám strach že nebudou procesory :D

[@DanielKolar-qo4ci]

@@drirr9093 no ono uz jich bohuzel spousta neni. To co jsem psal bylo poplatne dobe. A na jednoduche mereni to stacilo.

[@Elekron5556]

Hezké video a hezky vysvětleno. 👍

[@the8bitpc_805]

dobré video, jen bych opravil že v 1:46 se nedělí napětí proudem, ale napětí hodnotou odporu a vyjde nám právě onen proud :-) chápu, že to bylo přeřeknutí...

[@drirr9093]

Ahoj, jo asi jsem při tom zase myslel na něco jiného :D

[@NikiBretschneider]

Možná jsem jen blbá, ale zaznělo tam někde u toho prvního zapojení, že ten tranzistor se v podstatě snaží udržet konstantní Ube? Připadá mi to docela podstatné. Přechod B-E se chová podobně jako dioda. Do určitého napětí přes něj proud prakticky neteče, poté se otevře a s rostoucím proudem už se příliš nezvětšuje úbytek. Proud bází je proporcionální proudu kolektorem, čili s rostoucím Ibe poroste i Ice a tím pádem úbytek na R2, což tvoří zápornou zpětnou vazbu, neb rostoucí Ur2 zabírá proti Ube (Ub=Ube+Ur2) a tím pádem proti Ibe. Z toho se potom dá dovodit, že Ube je konstantní a pokud je tedy konstantní napětí v bázi (a to je díky Z1) a Ube je konstantní, musí být konstantní i Ur2 a tudíž i Ir2 a tím pádem tedy i proud celou tou druhou stranou, jinými slovy Ub=R2·I+Ube, tedy pro Ub=1.5V a I=10mA vychází R2=80Ω, pro Ub=5.6V a I=10mA potom R2=490Ω atd. (a pokud na toto potřebujete kalkulačku, tak už to vážně není dobré…) Docela bych na tomto místě ráda varovala před postupy typu „googling stack overflow“ při návrhu elektroniky. To, co mi ve výkladu chybí, je JAK se došlo k hodnotě R2. Pokud to tam někde je, tak se omlouvám, ale já to tam prostě nepochytila. Ta zbývající zapojení z toho potom myšlenkově vychází.

[@drirr9093]

Ahoj Niki, popisoval jsem to tak že na B-E vznikne úbytek napětí cca 0,7, je to i z té simulace vidět. Když by potom napětí na emitorovém rezistoru narostlo tak U B-E už není dostatečné na to aby byl tranzistor plně otevřený a začne se zavírat

[@tonogtube]

Na Wilsonovo prúdové zrkadlo som robil skúšku a profesor ma vtedy dosť vytrápil :) Schéma je jednoduchá, ale potom to všetko matematicky odvodiť(Kirchhoffov zákon atď.) A čo si tak ešte pamätám aj Bob Widlar sa snažil toto zapojenie vylepšiť.

[@drirr9093]

Widlar dělal myslím hlavně jednoduchý produvý zrcadlo s malým rezistorem a zároveň malým proudem pro použití v čipech. Budu rád když mne někdo opraví :)

[@teslakovalaborator]

No, navíc změnou proudu do zrcadla v zapojení s 555 si uděláš primitivní VCO :D

[@drirr9093]

kreativitě se meze nekladou :D