No video

Cheb: Den železnice připomněl první příjezd vlaku i Egronet (TV Západ)

  Рет қаралды 1,426

A11 TV

A11 TV

Күн бұрын

Regionální den železnice se uskutečnil v sobotu 19. září a centrem oslav bylo město Cheb. Na prvním nástupišti se po deváté hodině ráno pomalu scházeli všichni, kteří se zajímají o vlakovou dopravu. Chebský Městský dechový orchestr se představil spolu s mažoretkami před slavnostním zahájením.
„Dovolte, abych vás pozdravil jménem Karlovarského kraje a i jménem svým. Je mi velikou ctí, že jsem mohl udělit záštitu nad touto akcí, kterou jsou oslavy Regionálního dne železnice,“ provedl zdravici hejtman Karlovarského kraje Martin Havel.
„První vlak přijel 15. 10. 1865, přijel z německého Wiesau a v následujících dnech přijely vlaky i z jiných směrů, a to ze stanic Hof přes Aš a z Plauen přes Bad Ester, Bad Brambach a Vojtanova,“ uvedla Radka Pistoriusová, mluvčí Českých drah.
Poté se již čekalo na příjezd dvou vlaků tažených parními lokomotivami. Ty přisupěly na druhé nástupiště z Karlových Varů a německého Falkensteinu a poté si je mohli návštěvníci prohlédnout.
Na prvním nástupišti byl přistaven vagon s modelem kolejiště, který zaujal nejen děti. V prodejních stáncích byly k dostání modely vláčků, hrnky s potiskem lokomotiv a další tématické výrobky. V jednom z vagónů byla také výstava všeho s tematikou historie železnice. Velký zájem byl také o svezení na historické drezíně pana ing. Zahrádky.
Před budovou chebského nádraží mohli lidé poslat železniční pohlednici a prohlédnout si techniku hasičského záchranného sboru.
Zatímco po celý den probíhaly po kraji vyhlídkové jízdy s parní lokomotivou, uskutečnilo se ve Valdštejnské obrazárně chebského muzea těch, kteří stáli u zrodu Egronetu. Tento příhraniční dopravní systém slaví v letošním roce 15 let trvání.
„Tento projekt jsme představili v roce 2000 na veletrhu v Hannoveru. Byli jsme si vědomi toho, jak důležité, ale i složité to může být. Problémem bylo i to, že Česká republika nebyla tehdy členem Evropské unie. Velmi nás potěšilo, že jste v roce 2004 do Evropské unie vstoupili. Museli jsme koncipovat tento systém jak pro bezpečnost dopravy, tak pro bezpečnost vzájemných dopravních cest. My jsme si vědomi závažnosti tohoto úkolu. Vidím tady představitele státní správy, představitele ministerstva dopravy České republiky, chtěl bych vám srdečně poděkovat za to, že jste přispěli ke zdaru tohoto projektu. Bez vás by tento projekt nebyl uskutečnitelný,“ poděkoval Tassilo Lenk, předseda kooperačního sdružení Egronet.
Systém Egronet funguje na území 4 států a je jedním z důležitých spojnic ve spolupráci mezi nimi.
„Dovolte mi poděkovat všem, kteří se na tomto projektu podíleli, kteří ho budovali. Cesta k němu byla dlouhá, začínali jsme s ním v době, kdy Česká republika nebyla v Evropské unii a já doufám, že tento projekt bude pokračovat dále. Doufám, že k tomu přispějí i společné projekty. Ať už je to otevření tratě z Aše do Selbu, na které jsme dlouhodobě pracovali, v dnešní době plánovaná, v budoucnu realizovaná, stavba elektrifikace na Norimberk. Doufám, že my společně přispějeme k budoucnosti nejenom našeho regionu, ale i železnice, protože železnice vždy lidi spojovala a doufám, že bude spojovat i nadále,“ řekl k přítomným starosta města Chebu Petr Navrátil.
Dopravní systém Egronetu zahrnuje území přes 15 tisíc kilometrů čtverečních, kde žije okolo 3,2 milionu obyvatel a sdružuje v sobě více než 60 dopravců. Téměř 700 dopravních linek má přes 7 tisíc zastávek a jen železničních tratí je 1225 kilometrů.

Пікірлер
Co se z Československa vyváželo za socialismu | Archiv ČT24
25:43
Jak tu u nás bylo?
Рет қаралды 399 М.
English or Spanish 🤣
00:16
GL Show
Рет қаралды 15 МЛН
1ОШБ Да Вінчі навчання
00:14
AIRSOFT BALAN
Рет қаралды 4,9 МЛН
Мы сделали гигантские сухарики!  #большаяеда
00:44
Česká F-35 proti dvěma ruským Su-27 - kdo vyhraje?
12:16
Letadloň
Рет қаралды 97 М.
Proč Norsko Tak Šíleně Zbohatlo
13:25
Chytrý Kout
Рет қаралды 86 М.
Vysouvání tubusů metra přes Vltavu, Metrostav
17:45
MetrostavCZ
Рет қаралды 285 М.
Trať 174 Rakovník - Beroun
53:13
CHvideo
Рет қаралды 4,9 М.