Relé - součástka, která se využívá už od roku 1835

[@Gangster88232]

Rele vzniklo jako elektromechanicky zesilovac na telegrafnich linkach, kdy po urcite vzdalenosti spinalo dalsi obvod se svou baterii. Odtud i jmeno relay - puvodne stanice pro preprahani koni na dalkovych dostavnikovych linkach.

[@janrehak5287]

jo pak samozřejmě vidíte že po vstupu tonu je indikovan akusticky tlak a nebo elektrického impulzu a ten se premistuje jako signal obvodem - pak privhazi vice tonu a vice signal tak se napeti sčíta - pak rele sečtě množinu a přepne obvod v rámci routing a napětí se přesune do jiného obvodu do jiné množiny - pak tedy mate indikaci množství napětí a tony a impulzy mají určitou a stalou hodnotu - mate zakldní počítač pro sčítaní a to urychlenou formou na zakladě vzdalených vstupů - pak mate několik obvodu s vyhodnocovaní množství napětí kam se přesují množiny napětí

Pěkné video, jen bych dodal, že k DC relátkům se zapojuje antiparalelní dioda, která sice mírně zpomalí odpadnutí kotvy po vypnutí napětí, ale hlavně "sežere" napěťovou špičku vznikající na cívce při odpojení - tato špička jinak může zničit tranzistor, který spíná toto relé, nebo způsobuje jiskření na spínači/relé, které toto DC relé spíná. Kontakty relátek se vyrábí z různých materiálů, podle použití - např. zlacené, pro velmi slabé signály. Zajímavým typem jsou jazýčková relé, kde není žádné mechanické spojení mezi ovládací cívkou (pokud je použita) a vlastním kontaktem - vše se děje pouze magnetickým polem. Vlastní relé je skleněná trubička, do které vedou 2 vodiče. Tyto vodiče jsou zmagnetovány a tím se přitáhnou k sobě a sepnou. Ovládání pak může být pernamentním magnetem (používalo se dřív v měřících přístrojích, dnes je najedeme jako kontakty na dveřích a oknech zapojených do zabezpečovacích systémů), nebo cívkou. U nás např. relátka řady HU (HU130). Tento princip lze použít i ke kontrole, zda nějaký spotřebič odebírá proud - vyráběl jsem takto kontrolu, zda na autě je připojený přívěs a blikají skutečně blinkry, nebo zda není spálená žárovka brzdových světel. Cívka se v takovém případě vyrobí jen omotáním vodiče, protékaným zkoumaným proudem, kolem tohoto jakýčkového relé. Počet závitů se musí vyzkoušet, aby vzniklo dostatečné magnetické pole.

[@Mapel1000]

Pojem malé a velké proudy je relativní pojem a každý si pod tím představuje něco jiného. Současná modulární relé jsou určena do 16A ohmové zátěže (AC1). Horší je to u indukčních a kapacitních zátěží. Tam vám hodnota spadne na nějaké 2A. Proto je využití relé spíše v ovládacích obvodech, kde ovládají stykače různých okruhů a tam můžeme mluvit o velkých proudech. Např. 3F stykač převede 40A v jedné fázi a dohromady je to 120A, ale v průmyslu je i tato hodnota malá.

[@Killeroz]

Souhlas

[@supergeniusmetv2175]

Ahoj děkuji ti moc :)

[@ales_xy]

Zajímavé jsou také bistabilní relé, které už podle názvu mají dva stabilní stavy. V praxi to funguje např. tak, že přivedením napětí s polaritou + - na cívku se relé překlopí do jednoho stavu a zůstane v něm i po odpojení napětí a přivedením napětí s polaritou - + se překlopí do druhého stavu a zase je možné odpojit napětí a relé drží v tomto stavu. Je to více podobné tomu páčkovému přepínači, který byl na začátku videa - stisknete z jedné strany, překlopí se, stisknete z druhé strany a zase se překlopí. Tyto relé jsou výborné pro bateriově napájené přístroje - na rozdíl od klasického monostabilního relé není cívka není napájena trvale a tím se šetří energie.

[@RGPinger]

SSR tak? :)

[@RandomTechStuff]

+RG SSR je Solid State Relay, v ňom je triak a optoizolátor, žiadne pohyblivé časti. To o čom hovorí on je latching relay.

[@Vladynko1]

Také relé sa zvykne používať napr. v domácich digitálnych termostatoch , tie programovacie ku plynovým kotlom, čo sú napájané zväčša dvoma článkami a teda aby to veľa nežralo .Vždy to impulz preklopí a buď spojí alebo rozpojí obvod.

[@danielgago-sk]

Relé nie len spína o rozpína, ono sa dá využiť aj ako mechanická vec - na súradnicovom zapisovači Alfi (ďaleká to história 8 bitových mikropočítačov) sa používalo na ovládanie zdvihu pera. :-) To len tak pre zaujímavosť. (určite sa tak použilo aj inde, toto ma napadlo ako prvé)

[@janrehak5287]

jo vidite tedy co byl prvni počítač v rámci sčítani - ale ten který znaáme spíš jeho koncept - vynemáte hodnoty a na konic vyhodnocujete součet napětí který musíte sami vydělit hodnotami vstupu - tedy žadné programovani žádne funkce a je to snad mene než babage mate jednu hondotu vstupu kterou sčítáte - je to jen sčítani ze vzdáleného vstupu - tedy ne to co měli už v rámic telegraphu v roce 1800 - ale vidite jak to funguje v zakladnim principu a to množin napětí které rosotu a tak funguje součet a že to nevydrží rele a napětí se presune do jiného obvodu

[@_24___]

môže sa po dlhsiej dobe cievka prehriat ?

[@vikynemec]

může. pokud na ni přivádím vyšší napětí než-li mám dle výrobce určeno po delší dobu. V DC obvodu se chová vpodstatě jako odpor, má svůj (výrobcem často nespecifikovaný, nicméně snadno dopočítatelný) max. ztrátový P a pokud ho překročím, bude vyrábět celkem velké množství tepla :)

[@janbauer1089]

Hezký jen tak dál

[@jannosek9525]

Hezké video. Akorát mohl být vysvětlen rozdíl mezi relé a stykačem (principiálně je to přeci to samé, tak kdy se jedná o relé a kdy o stykač?)

[@sharpshooterCZ200S]

Relé a stykač mají v zásadě společné pouze to, že fungují na principu elektromagnetismu. Relé plní spíš pomocnou funkci, tedy například je-li potřeba jedním signálem sepnout/rozepnout/přepnout víc různých obvodů, především obvodů s různými typy napětí, nebo různými funkcemi. Lze je také využít (jsou-li na to relé a patice konstruovány) jako galvanické oddělení, čímž lze například zabránit zavlečení napěťových špiček nebo přepětí do navazujících obvodů. Primárně nejsou pomocná relé konstruována na spínání velkých proudů (u RP700 řádově do 10A), indukčních zátěží (velké zatížení kontaktů špičkovými proudy) a většinou nejsou konstruována na spínání tří fází (i když třeba mají tři sady kontaktů). Stykač je primárně výkonový spínací komponent. Standardně nemá výkonové kontakty v přepínací ani rozpínací konfiguraci - jen ve spínací, tedy není-li na cívce napětí je rozepnutý, po přivedení napětí sepne (ale může obsahovat několik pomocných kontaktů, často v uspořádání 2 kontakty spínací, 2 kontakty rozpínací). Stykač je primárně určený pro spínání velkých proudů (podle konstrukce v řádech desítek, stovek, ale i tisíců ampér), jeho konstrukce bývá dimenzována právě pro spínání indukční zátěže (např. elektromotory) a ke spínání v třífázové soustavě.

[@kolcoful]

Dnes se používají i polovodičové relé SSR

[@freeblowjobforall2697]

Jj fakt super, hlavně ty SMD v tranzistorových pouzdrech. Hned se to spálí a někdy zůstane rozepnuté, jindy sepnuté a dost blbě se hledá závada :D Výborný jsou :)))

[@ales_xy]

Řešením je používat buďto originální (a pěkně drahý) SSR a ne kopie z Číny, a nebo si to "relé" prostě sestavit z těch několika diskrétních součástek (samozřejmě nekupovat na ebay, ale Mouser, Digikey, Farnell, možná i TME...), které jsou zalité i v těch drahých originálech. Pak to máš levnější a víš, co tam je a kolik to vydrží. Nejhorší je kupovat polovodiče a SSR na ebay. To je hotová loterie a ne jestli tě ošidí, ale jak moc tě ošidí.

[@freeblowjobforall2697]

Já paní z obchodního, která nakupuje komponenty, stejně nepřesvědčím, ale díky :D

[@sharpshooterCZ200S]

Jenže sestavovat si SSR relé z diskrétních součástek, můžeš maximálně sám pro svoji potřebu. Když něco takového nainstaluješ kdekoliv jinde a dojde-li k nějaké závadě, požáru nebo úrazu el. proudem, tak si na tobě každý soudce smlsne. Tedy za předpokladu že na výrobu těch SSR relé nemáš certifikát, schválení zkušebny a další stoh papírů s razítky...

[@RGPinger]

Nechcem si robiť reklamu, alebo tak, ale relé sú super a tvoril som niekoľko webaplikácii, prostredníctvom ktorých som ich spínal aj na diaľku :) Možné je ich spínať odkiaľkoľvek a dajú sa použiť na praktické veci, napríklad vykurovanie chaty v horách v zime a mnoho ďalších benefitov. Môžete si tiež skúsiť, napr na: arduino.php5.sk/rele/ Ak je to nevhodne, tak prosím zmazať, ale zdalo sa mi to fajn na ukážku k téme. Trebars to spomínané vykurovanie i s popisom: arduino.php5.sk/autonomne-vykurovanie.php

[@RGPinger]

Nie :) to je iba na vyskusanie. Napriklad pre zaujemcov o kupu, ktori nieco take hladaju a aby si to vedeli predstaviť ako to vyzera a funguje.

[@danielgago-sk]

Dokonca program pre Arduino je tam voľne k dispozícii? Tak vďaka, to sa mi hodilo sa pozrieť na to ako sa takáto vec programuje...

[@RGPinger]

jo, Arduino program tam je free, ale web časť nie

[@frenklinoscz4659]

Ahooj , omlouvám se za blbej dotaz ale dosti mě to zajímá a vůbec se v elektrice nevyznám , kdo by mi vysvětlil k čemu to je , jen jsem pochopil že to spíná kotvu a chová se to jako spínač :-) , například mám z aliexpresu led světla přidavná kde jsem dostal dráty s vypínačem , relátko a pojistku s vývodama plus a minus … , tak jen abych to pochopil , proč tam je to rele ? , to nemůže byt bez toho ? Pač mám zapojený ještě jedny malé ledky a je tam jen vypinač bez rele … :-)

[@Killeroz]

Za prvý je to elektricky oddělnený a za druhý relé spíná větší proudy

[@durcekmartin83]

Aj optocopler je niekedy šikovná náhrada.

[@vikynemec]

Jo, ale na rozdíl od elmag. relétka nemá přepínací kontakty a musím si dávat pozor na úbytek napětí na výstupní spínací součástce, neboť to je ovlivňováno svítivostí interní ledky