Roky prelomu • S01E01 • Kto je kto (Košický vládny program, Novomeský, Husák, Clementis)

[@petrobsil230]

Zvláštní seriál, nikdy jsem o něm nevěděl, vzhledem k tomu že byl vyroben v roce 1989, asi ho Havel dal do trezoru.

[@zbynekhubinka2454]

Nikdo ho do trezoru nedával -- jen po něm prostě není poptávka. Ono je to totiž především nudné, jako všechna historická dokudramata. Nehledě k tomu, že to je komunistický výklad dějin a kus prolhané propagandy. O to rafinovanější, že se tam objevily i figury do té doby nepřípustné, jako generál Píka. Do televize to šlo v říjnu 1989 a byl ro jakýsi epilog k Povstaleckej histórii, podstatně velkolepějšímu propagandistickému blábolu. Celkově, jak jsem psal výš, se jedná především o součást legendy o svatém Husákovi, jak ji Plevza koncipoval už od začátku normalizace. Bylo to i blbě zkousnutelné pro komunisty -- Husák jako nejdůležitější postava československého válečného odpoje a poválečného budování? To už znělo samo o sobě jako parodie.

[@jirihanzl8711]

@@zbynekhubinka2454 Ty tvoje bláboly tady to je parodie

[@miroslavkonecny9861]

​@@jirihanzl8711Trottl!

[@dagmarluknar5221]

uz nestihli, skor to malo byt na " udrzanie moralky"

[@Pchange1]

😂😂😂

[@zbynekhubinka2454]

Legenda o sv. Husákovi, díl druhý (první je Povstalecká história). Hagiografická stránka tohoto tendenčního seriálu je zcela zásadní -- všimněte si, jak i Gottwald shlíží k Husákovi, nechává si od něj radit a kdykoli Husák potřebuje, je mu k dispozici. Viliam Plevza tentokrát překonal sám sebe. Seriál je tak daleko víc dokumentem své doby, tedy konce 80. let, než poválečných poměrů. Oproti předchozím zpracováním (je zajímavé, jak komunisty ta třetí republika fascinovala) překračuje určitá tabu: Beneš už není podlý intrikán, ale jen politováníhodný předčasně zestárlý politik jiné doby, DS má přiznané jisté zásluhy, přestože později upadá do "kolaborácie s ľudákmi", neomílají se nesmysly o snaze USA intervenovat prostřednictvím velvyslaneckých úředníků. Z Povstalecké histórie sem přechází postavy, o nichž se nesmělo mluvit -- komunisté Clementis a Slánský, Laušman taky není podán jako zrádce, je dokonce zmíněn generál Píka, byť jako účastník potenciálního generálského spiknutí. Bratislavské procesy jsou podány velmi přesně a to je možná nejméně zkreslená pasáž. Ústřední postavou je ovšem Husák.

[@jenyk-of3nk]

Soudružka Švorcová ,jako Hana Benešová.....twl,to bylo geniální obsazení.

[@WOODOOTUBE]

👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍

[@tomaszimmermann3257]

Kdo obsazoval herce, mel celkem smysl pro humor..............

[@naviryb]

E.Beneš abdikoval,na úrad prezidenta 5.10.1938,tak čo vyskakoval ? Mal vôbec nejaké právo zastupovať republiku,ako v Londýne,tak aj v Moskve a na košickom vládnom programe ? E.Beneš,tak aj A.Novotný,nenávideli Slovákov.

[@zbynekhubinka2454]

@TUZEXTUZEX V roce 1918 nebyla na území dnešního Slovenska jediná státní obecná škola s vyučovacím jazykem slovenským a církevní školy měly být do konce roku zrušeny. Slovákům šlo o holou existenci jako národa. Češi zase potřebovali výrazněji přečíslit německou (nebo spíš německy cítící) menšinu. Že je takto vzniklý stát z principu nestabilní, se samozřejmě vědělo, jenže naši vyjednavači ve Versailles a Trianonu se nechali unášet vlastními dojmy -- nikdo jim totiž nic neslíbil. Dobré soudobé zdroje: Peroutka -- Budování státu, Rádl -- Válka Čechů s Němci. V evropském kontextu Versailles neznamenaly konec války, jen konstrukci příměří na úkor Německa a s novými středoevropskými státy jako pákou (a nic než pákou) proti habsburským pokusům o restauraci a případnému nárůstu vlivu Německa. Československo bylo pouze objektem, nikoli subjektem smluv tam dohodnutých a dlužno říct, že objektem spolehlivým. Poprvé se naplno projevil fakt, že od roku 1620 neexistovala skutečná politická reprezentace Čechů (v politickém smyslu slova) a že český člověk obojího jazyka nepřekročil vlastní prostřednost. Proto to věčné odkazování se na autority a podléhání jim, ať už u českých Čechů nebo Němců. Máme v tom k sobě se "sudeťáky" blíž, než si chceme připustit. Z pohledu Slováků to je ještě jasnější: katolický, zemědělský národ s minimální politickou kulturou nad tuto rurálně-konfesní úroveň proti agnostikům až ateistům, kovozemědělcům nebo vůbec dělníkům a živnostníkům. Ten rozdíl je patrný dodnes, pořád bereme Slovensko jako nejbližší exotiku, co teprve před sto lety. Česko-slovenské spojení bylo účelové, dokonce ani primární nepřítel nebyl stejný. Bylo pravděpodobné, že jakmile na Slovensku vyroste domácí, tedy na emigraci nezávislá vrstva politické inteligence, pomine důvod udržovat společný stát než pocit maďarsko-polského ohrožení. Magyar, Lengyel, két jó barát, együtt harcol s issza borát. Samostatný český stát by, podle mého soudu, nepřežil první velkoněmeckou vlnu, a nemuselo by ani jít o hitlerovský nacismus. Nejpravděpodobnější varianta by směřovala k autonomii v jazykových hranicích, určitě šířeji koncipovaných než po Mnichovu, ale stále ve faktické závislosti na Německu. Bylo by jen otázkou času, kdy by Češi klesli na úroveň Bretoňců, Frísů nebo Lužických Srbů. Pochopitelně za předpokladu, že příslušná varianta velkoněmectví by nenarazila na jiný odpor. Jisté je, že nakonec by k vypořádání sudetské otázky tak či tak muselo dojít, sudetští Němci minimálně v osobách svých politických představitelů (von Auen) se ihned po vzniku ČSR považovali za irredentu a vydrželo jim to vlastně až do odsunu (i mezi demokraty -- viz Jakschovy návrhy z roku 1942 a 43, v kontextu situace v protektorátu naprosto zcestné). Tedy: Československo nebyl stát ideální, ale díky za něj, protože to bylo reálné vyjednatelné a udržitelné maximum. Teď narážím na různé návrhy hranic nového státu, zahrnující "koridor" k Jadranu nebo polovinu čistě německého Slezska -- mimochodem, to by znamenalo, že v českých zemích by etniční Němci Čechy početně takřka vyrovnali. Ve Versailles a potom v Trianonu se pochopitelně nedala předvídat ani existence Adolfa Hitlera, ani jakým směrem se vyvine situace v Rusku. To, že do pozdějších dohod v rámci Evropy (Locarno) nebyly středoevropské státy zahrnuty, to, že nebylo reálně možné dosáhnout dohody s Polskem a že se přeceňovalo maďarské nebezpečí, bylo právě začátkem série událostí, které skončily Mnichovem. Od počátku 30. let už vlastně nebylo co řešit.

[@miroslavkonecny9861]

@TUZEXTUZEX o povojnovom usporiadaní Európy v 1918 rozhodovali víťazné mocnosti V. Británia, Francúzsko a USA ich predstavy boli naplnené, rozpad Rakúsko-Uhorska, oslabenie Nemecka a Turecka, vytlačenie Ruska( na čas zo záležitostí Európy) a vznik nových národných štátov, Slováci by sa s Maďarmi nikdy nedohodli, rovnako to platilo v 1945 na Postupimskej konferencii kde sa rozhodlo o povojnovom usporiadaní sveta, tak i tak by komunisti zvíťazili keďže Československo spadlo do Sovietskej sféry vplyvu

[@miroslavkonecny9861]

@@zbynekhubinka2454máte široký prehľad klobúk dolu

[@zbynekhubinka2454]

Nešlo o nenávist, ale o nepochopení. Beneš prostě zapomněl, že československý národ byla účelová konstrukce pro podporu vzniku československého státu (Slováků bylo míň než Němců) a postupně tomu uvěřil. No a Novotný byl jen primitivní blb a byrokrat. A averze vůči ľudákom? To bylo vcelku logické, nejdřív se zanesli nesmyslem o Československu na deset let (státy se nezakládají na dobu určitou), pak nabrali Tuku a maďaróny a nakonec se začali kamarádit s SdP. A to, co se na Slovensku za války dělo s Židy, nenašel omluvu ani Vatikán. Tiso a jeho projev o deportacích Židů jako projevu křesťanské lásky? To by pro konzistoř měl být důvod k exkomunikaci, a když ne pro konzistoř, pro Svatý stolec rozhodně. Jak se katolický kněz může přátelit s esesáky, kteří mají pohanství přímo ve služebních předpisech? Slovensko mělo mnoho másla na hlavě. Pokud si můžu dovolit názor: Slovensko mělo po válce dostat autonomii v rámci federace. Bolševický režim by ji stejně vyprázdnil, jako to udělal Husák na začátku 70. let, a dvacet let navíc by přesněji definovalo shody i rozdíly mezi Čechy a Slováky. Takto jsme v devadesátém měli federaci, kterou nikdo nechtěl rozdělit, ale každý si ji naplňoval po svém. Nakonec právě ta neshoda nad náplní federace byla příčinou rozpadu. Federace znamená, že slabší pomáhá slabšímu a všichni dohromady sdílí státnost, tedy subjektivitu projevovanou jednotnou zahraniční politikou, jediné emisní centrum a jednu armádu, přinejmenším. Slovensko mělo ministerstvo "mezinárodních vztahů" a žádalo právo emise peněz. To nemohlo fungovat. Češi si zase Československo přivlastnili, což se projevovalo minorizací českých výkonných a zákonodárných orgánů. Takže vnímání společného státu bylo naprosto odlišné. Ono se to vyjadřovalo mimoděk i při dělení: Slováci mluvili o odtržení, Češi o rozdělení.

[@annakratochvilova3287-m8p]

I mně Beneš sere opovrhuji tím zmetkem zaprodanym hnusným zrádcem nikdy jsem se nedozvěděla proč zdrhl před adou žádný jiný prezident tě doby to v celé Evropě neudělal jen ten kripl zbabele a to ještě stačil adovi v srpnu podepsat souhlas na zabrání sudet hajzl hajzlu

[@naviryb]

Tento film,je len reklama ,fraška a pravda je úplne inde.

[@jirihanzl8711]

A kde uveďte to do správné podoby , nebo příště nepište

[@petrpetr5987]

Ze to není tak, jak tvrdí @naviryb, to může tvrdit jen komunista nebo slušně řečeno velmi naivní člověk.@@jirihanzl8711

[@zbynekhubinka2454]

@@jirihanzl8711 Pravda je přece uprostřed. Sledujte vodu. :-)

[@klemensgotwald6027]

Vitezny lid był ciekawszy już tylko dlatego, że był zrobiony z większym rozmachem a i charakter Gottvalda był barwniejszy niż Husaka, a w realistycznym, leninowskim (materializm i empiriokrytycyzm) filmie są granice ubarwiania

[@joseflacko4126]

Proč mluví Gottwald slovensky,když je Čech!!!!To si někdo myslel,že mu Slováci nebudou rozumět?A taky tomu nerozumím,proč čeští herci hrají slovenské politiky,to mají na Slovensku málo herců?

[@zbynekhubinka2454]

No, on opravdu na Slovensku mluvil slovensky, ostatně tam ve dvacátých letech působil. Co se týče Vladimíra Brabce: nejspíš šlo o zachování kontinuity s Povstaleckou históriou. Vybrán byl jednoznačně kvůli podobnosti s Jozefem Lettrichem.

[@zbynekhubinka2454]

@TUZEXTUZEX Gottwald skutečně na Slovensku mluvil slovensky, je to i v tom oficiálním souboru jeho projevů (i s alkoholickými pauzami). O těch hercích jsem mluvil, byli vybráni v mnoha případech už pro předchozí Plevzovo a Bobovo dílo a ponecháni byli kvůli kontinuitě. Vybráni byli na maximální podobnost. Zcela nesedí poslanec Zibrin (Stanislav Tříska) a Fedor Hodža (Pavel Nový), ale ti jsou předabováni. Ostatně celý tento seriál má zvuk z postsynchronu, tehdy se to považovalo za známku fajnovější práce -- Moskalyk na Dobrodružství kriminalistiky dostal podstatně menší rozpočet, takže jsou dabováni jen cizí herci a je to slyšet. Ale ono v tom seriálu jde především o Husáka. Všimněte si, jak se kolem něj točí celá dramatická linie. V určitých momentech to vypadá, jako by i Únor naplánoval Husák s Bašťovanským a Gottwald je jen poslouchal. Jak jsem uvedl, dokumentárně nejčistší jsou tam pasáže z bratislavských procesů, zbytek je tak či onak zabarvený prokomunisticky, nebo naprosto zkreslený (Tallós, generálské spiknutí, Komandera a vůbec věci kolem ľudáků v DS). Naopak vykreslení ČSNS jako veselého šlendriánu vcelku odpovídá -- vůbec se nechovali jako politici. Beneš už není zlovolným reakcionářem jako ve Vítězném lidu, ale zlomený nemocný stařec, kterému ujel svět.

[@qwertoqwerty1134]

Lacko, slovenské priezvisko. Zčechujenec horší od čecha. Švejki nemajú svojich hercov, keď v každom pepíckom filme hrá zošvejčenec ZE Slovenska?

[@SamSam-em6pn]

Gottwald bol morvan nie čech. Bol stolár.

[@degreelessnesson]

a že v československu neboli drogy...

[@jirihanzl8711]

Byly ,ale ne v takovém množství jako dnes

[@miroslavkonecny9861]

​@@jirihanzl8711a určite sa k nim nedostali obyčajní ľudia ako dnes

[@dagmarkrausova8074]

🤔

[@zbynekhubinka2454]

Ale kdepak. Pervitin sem přišel z Německa, kde se prodával legálně v lékárnách. Kokain byl jen pro bohaté, pravda, ale opiáty byly daleko dostupnější a zneužívaly se jako dnes. Nebyly známy drogy s obsahem THC a (až na "čarodějnické" praktiky s bylinami obsahujícími atropin (blín, rulík...) a s některými houbam) ani halucinogeny. Ale 1) kouřil skoro každý a strašné svinstvo, 2) chlastalo se taky ledacos.