Sklep továrny na těžkou vodu: První návštěva místa, kde byl zvrácen výsledek druhé světové války

[@Chemysterium]

Děkuji za velmi zajímavé chemické video. Že tam jako první provozovali Birkeland-Eydeovu metodu jsem netušil. Průvodce je naprosto perfektní. Vy tedy samozřejmě také.

[@badatele]

Tak se ze mě nepo :) Ale ano, s průvodcem jsme mimo kameru našli mnoho společných zájmů a doufám, že se nám je spolu povede realizovat :)

[@pavelbartonek7093]

Zdravím,děkuju za poutavé video z výroby těžké vody.. jen tak dál 👍📷🥇 a držím palce při další tvorbě .. dobré světlo 👍📷

[@badatele]

Děkuju, pokusím se objasnit co půjde :)

[@vlastimilnovotny5690]

Dobrá práce. Na tohle video jsem se těšil od Vašeho norského "výletu". A ta závěrečná příprava na velkolepé odhalení. Odkudpak asi ta těžká voda mohla být? Že by z míst, kde se doteď všichni snažili hledat poklad, resp. z druhého konce drátů...? ;-) ;-) ;-)

[@badatele]

Tak na odpovědi na tyhle otázky stále pracuju :)

[@frantiseknovak4484]

Průšhvih je, že výroba (spíš separace) těžké vody je energeticky náročná, ale jak ukazuje samo video, jako místo stačí trochu větší garsonka. A hledání drátů počítám nebude legrace. Němci asi obcím neoznámili, že tam postavili vedení k továrně na těžkou vodu.. Jen, že si mají dávat pozor na vedení, které bude připojeno k vysokému napětí. A spousty záznamů z různých archivů se nedochovalo. Například toho bylo víc než dost úmyslně či omylem zničeno na konci války, Plus jak to krásně vysvětloval pan mareš. Archivy jsou na vrstvy. Obecní kronika, okresní archiv atd atd. A hafo věcí se ocitne jinde, nebo není zařazeno atd. Mám dojem, že jen hledání v nekatalogizovancýh dokomentech obcí na případné trase vedení by zabralo celý život. Pokud by vůbec stačil.

[@orwiable3074]

Nádherná reportáž. Diky!

[@jirihamersky6152]

Díky za vynikající video z tak slavného místa.

[@oznog4791]

Vy si nedáte pokoj, ehm,,, Štěchovický poklad :D ;) Skvělé video.

[@svarcbachrichard1654]

Že by příprava na další odhalení záhady z místních a ne zrovna luhů a hájů :), Pěkné video.

[@hansthor5365]

Zdravím. Velmi pěkně zpracované téma. Těším se na další pokračování a jsem zvědav zda těžká voda nakapala do německého reaktoru od nás a zda najdete konkrétní místo, nebo i místnost, kde se vyráběla. Děkuji moc za Vaši práci a s napětím čekám na pokračování. Hans.

[@LiborTinka]

Za zmínku by také stálo, že o té sabotáži byl r. 1965 natočen válečný film "Hrdinové z Telemarku" ("Heroes of Telemark") v hlavní roli s Kirkem Douglasem. Jinak těžká voda je důležitá (jak bylo nepřímo zmíněno na konci videa) jako moderátor ve štěpných reaktorech, protože narozdíl od běžné vody neabsorbuje tolik neutronů (mohou tak vylétat z reaktoru a být použty například na zmíněnou syntézu Pu-238 z bežného uranu 238).

[@frantisekjanecek1641]

Hlavně 239Pu

[@tomaszdarsky5031]

Děkuji za velmi zajímavé video .

[@jirislavicek9954]

Zajímavý dokument, v Rjukanu jsem kdysi byl, je to parádní místo pro milovníky přírody, techniky i historie. Ještě doplním, že Birkerland-Eydeova metoda výroby kyseliny dusičné (a následné syntézy umělých hnojiv) používala elektrický oblouk k ionizaci vzdušného dusíku a kyslíku a byla extrémně energeticky náročná. Stejně tak výroba vodíku elektrolýzou. Proto továrna stála vedle této výkonné elektrárny.

[@frantiseknovak4484]

Tprve později byla objevena katalyzátorem podpořená metoda přímé oxidace dusíku. Platinová síťka či houbička a jede to samo. Dokonce s produkcí obrovského množství energie. (teplota plamene se dost blíží kyslíko vodíkovému autogenu)

[@zdenekpinta4803]

Možná to tu někdo psal, celkem dobře o tom pojednává film z roku 1965 Hrdinové z Telemarku.

[@vacatko1]

Zajímavé a poučné video.

[@SchmiedPetr]

Super video, moc díky.

[@erikpristic966]

Paráda . Takéto videa mám rád

[@unclebob919]

Dakujem za video pan Mares. Uvazujete navstivit podzemnu nemecku nemocnicu na ostrove Guersney? mozem len odporucit

[@badatele]

Děkuju, o té jsem nic netušil. Kde si načtu víc?

[@MarketPredator78]

Paráda, tleskám ♥

[@lubicapechova9488]

zaujímavé

[@r.p.4032]

Super video zaujimave a moc, mozete natocit dokument o tovarne v skalnatej hore, uz si nepametam kde to bolo v CR, ale boli sme tam na motorkach na vylete, vola sa to pekelne doly, je to v skalach kde bola byvala nacisticka tovarna na zbrane alebo nieco podobne. Ste super 👍

[@badatele]

Najděte si pořad Tajemné podzemí na Stream.cz. Je to jedním z dílů :)

[@jitkaneuwirthova816]

👍

[@ftwcz]

Super

[@ElDiablo666999666]

Ve skutečnost ovšem potopení trajektu nemělo na nic vliv. Potopilo se jen pár nízkoobohacených sudů s těžkou vodou. Ty cenné vysoce obohacené byly naplněny jen sotva z poloviny a tak plavaly. Němci je tudíž snadno vylovili a poslali do říše, je o tom dokument, bohužel si nemohu vzpomenut jak se jmenoval.

[@badatele]

Díky za upřesnění, dostuduju!

[@ibisanda]

tezka voda se pry vyrabela i u nas v Orlicke prehrade.Vice o tom porad s p.Motlem pred 10 lety.

[@jindrichrepa5266]

O tom je pěkná kniha Operace Norsk Hydro

[@jarazink6075]

posledni veta docela zamotala ,odkaz na Stechovice ,zajimave

[@badatele]

Tak, ona byla trochu troufalá. Uvidíme, co všechno ještě najdu :)

[@jirirowdyrampula4127]

Neví někdo,jak se jmenuje ten seriál?

[@stevezissou1310]

Boj o těžkou vodu

[@rostabilek9993]

Myslim ze Hydronorsk

[@em-ers.r.o.1244]

Skvelé video. Buďme radi že sa Nemcom nepodarilo zhotoviť atómovú bombu lebo už by sme tu určite neboli.

[@hansthor5365]

Spíše se asi začne klást otázka: Je dobře, že A bombu neměli dříve a ve větším množství. Je to jen dobře, ale dle mého názoru byli hooodně blízko, nebo spíše měli hotovo, ale pozdě a jeden či pár kusů, které už nemělo význam použít. Jak s taktického, tak strategického hlediska. Nebyl ani nosič. S politického hlediska si to myslim uvědomoval i Hitler, že jedna nebo dvě A bomby nic neřeší. Politicky se dlouho počítalo s pokračováním války proti SSSR po boku USA atd. Použitím A bomby by tenhle směr nebyl možný. Hans.

[@em-ers.r.o.1244]

Dávam ti za pravdu ale Američanom stačili dve bomby na Japonsko aby ukončili vojnu. Nech je to už akokoľvek buďme radi že ju neupožili.

[@hansthor5365]

USA Bylo ale v jiné pozici, jak vojenské, tak politické. Svržení A bomb na japonsko "jen" snížilo ztráty americkych vojáků a ukázalo světu, že USA má funkční zbraň nesmírné síly. Situace německa byla opačná, jak vojensky, tak politicky.

[@frantiseknovak4484]

@@hansthor5365 Ruská rozvědka údajně hlásila Stalinovi úspěšně provedený jaderný test. Ale informaci jsem neověřoval. A velmi se šušká, že druhá atomovka v japonsku byla ve skutečnosti kořistní, německá. Akorát, že jí dodělali v době, kdy už jí neměli z čeho shodit.

[@hansthor5365]

@@frantiseknovak4484 Co já tak sleduji různé zdroje, tak němci měli informace o vývoji A bomby z ameriky. Sověti kradli v USA informace a radiem je posílali do SSSR, zachycené depeše luštili němci a tak vlastně měli info z první ruky přímo z Los Alamos atd. Je to velký informační kruh. Druhá A bomba, která byla plutoniová mohla být teoreticky z plutonia, které bylo ukořistěno v německu. Plutonium mohl předat Hans Kammler a kdo ví co ještě za "svobodu".

[@dalliborsvec7620]

Zaujímalo by ma či pri potopení trajektu z ťažkou vodou boli aj ekologické následky

[@LiborTinka]

to spíš ne - těžkou vodou se téměř nelze otrávit, ačkoli toxická je, organismus by musel nahradit velkou část své tělesné hmotnosti těžkou vodou aby se projevily příznaky a navíc by nesměl mít zdroj normální vody, jinak se koncentrace zase vrátí do normálu - i kdyby se všechna D2O tehdy vylila do jezera, tak se mnoho tisíckrát naředí na neškodnou koncentraci a dnes je už opět prakticky rovnoměrně rozředěná do všech vod světa :) en.wikipedia.org/wiki/Heavy_water#Toxicity_in_humans

[@lubosuslik5686]

@@LiborTinka Určite som videl v TV dokument, ktorý sa venoval potopeniu trajektu a myslím 8mym mŕtvym. Okrem iných mladá žena. Dákym robotom vylovili jeden zo sudov, kôli ktorým bol trajekt potopený. V sude nebola plnohodnotná ťažká voda, ale dáky akoby vedľajší produkt. Bolo to niekoľko rokov nazad, detaily si už nepamätám, hlavne si pamätám to, že nešlo o plnohodnotnú ťažkú vodu a že okrem iných, aj tá mladá žena zomrela úplne zbytočne. Skôr by bola o toxicite, potopená U-ponorka, tiež kdesi v nórskom teritóriu a na jej potopenej palube je dáke veľké množstvo ortuti. Myslím, že aj o tom bol dokument, že barely korodujú... Desiatky ton ortuti v mori by bola "iná nálož".

[@jaroslavdobros3816]

Jaderna zbran=faktem!.

[@operace-matura8369]

8:25 přestože byli v britských uniformách ?

[@MikeGill87]

Tím bylo myšleno, že měli být považováni za britské vojáky a klasicky zajati. Nicméně Němci je považovali více za norské odbojáře, takže neměli nárok na zacházení jako váleční zajatci. Ne, že by to teda během WW2 byla nějaká jistota i pro regulérní vojáky... Každopádně většina byla trénována ve Skotsku britskými složkami, ale stále byli pod velením krále Haakona.

[@Borain1]

Zajimave video! Myslim ze tahle elektrarna byla i v Call of Duty 1 - jedna z prvnich misi za spojence..

[@Sleza122]

i v BF5

[@tommathews6276]

Nebylo to v Hidden and dangerous 1 ?

[@Borain1]

@@tommathews6276 ty jsem nehral, tak nevim.. Ale CoD 100% :)

[@steinmix9448]

@@Borain1 V CoD 1 100% nebyla byla tam akorát jedna mise z Norska za Brity ale ta byla o potopení křižníku. V Cod 2 taky nic za Brity je tažení v Africe a za Američany je vylodění. Další z WW 2 je až CoD 5 tam jsou za spojence jenom Američani v Pacifiku. Pak je Cod WW2 tam jsou jenom Američani a zase vylodění v Normandii a postup na Německo takže zase nic. :) Jediný CoD co jsem nehrál jsou nějaký díly jenom na konzole takže jedině tam možná . Jinak co jsi tak pamatuji tak přesně jak už tady psal Filip přesně tahle mise je v BF 5 i když značně poznamenána dnešními gender mánii.

[@tomaspolacek1128]

To byla prehrada a elektrarna v Nemecku.

[@vladabocanek3703]

No no, jenže to by znamenalo, že někde u Hradištka by musela být továrna. A ona ale není.

[@badatele]

Ono by neznamenalo, že by musela být hned u Hradištka :)

[@hansthor5365]

Kam asi vede, elektrické vedení, které je a není ? Viz. jedna z reportáží Badatelů.

[@tomaspolacek1128]

Jake byly plany pouziti nemecke atomove bomby? Utok na USA, Londyn, nebo snad na fronte?

[@badatele]

To je dobrá otázka. Obávám se ale, že v tuto chvíli na ni ještě nikdo nezná odpověď. A není jasné, jestli někdy někdo bude.

[@MikeGill87]

V seriálu The Heavy Water War (Kampen om tungtvannet) se nějaký generál zeptá Heisenberga, jaký ta nová bomba bude mít rádius. Heisenberg se na oplátku zeptá, jak velký ho řečený generál potřebuje. Generál stroze odpoví: "London". A vzhledem k Hitlerově obsesi zničením Londýna (která mu prohrála Battle of Britain) a neschopnosti provést to konvenčními zbraněmi by byl určitě mezi prvními.

[@hansthor5365]

Už to myslim říkal pan Mareš ve svém pořadu. Když vemu v úvahu, že němci by měli jen jednu, dvě A bomby v roce 1944-45, jejich použití by nebylo ani strategické, ani taktické. Válka byla již prohraná a věděl to i Hitler. Dle mého názoru se hodně věřilo na třetí světovou válku za účasti německa na straně US a a spol. proti SSSR. Hodit A bombu kamkoliv, by hodilo vidle do těchto německých plánů na pokračování války na straně USA .Hans.

[@moretttti]

škoda že si češi vybrali špatnou stranu.mohli jsme se teď mít líp,mít hrdost svobodu a spravedlnost

[@badatele]

Jak to jako myslíte? Kterou stranu si měli vybrat?

[@frantisekjanecek1641]

@@badatele Asi s náckama. Nácek má obvykle podělaný život, hrdost na svoji vlast necítí a strašně by si přál návrat starých dobrých časů kdy se mohlo svobodně hajlovat a posílat lidi do plynu. Pak není divu že v prosperující svobodné zemi brečí (na internetu, jinde na to nemají odvahu) a píšou tyto bulšit komentáře.

[@zbyneknovak1972]

toho vodopadu je skoda, taky maji v Norsku Blbce

[@falconCZ77]

maji dost jinych...

[@jirislavicek9954]

Blbce máme u nás. Jenom komunistická pakáž dokázala srovnat starobylé město Most se zemí kvůli elektřině z uhlí a zprasit celé krásné Podkrušnohoří. Dál zamořit podzemní vodu kyselinou při chemické těžbě uranu na Ralsku. Norské hydroelektrárny jsou jedněmi z nejvýkonnějších a nejohleduplnějších elektráren na světě, díky obrovskému převýšení a velkému průtoku. Jediný dopad který současná elektrárna má je absence vodopádu jako krajinné dominanty, kromě toho se nic nezměnilo. Strojovna je ukrytá ve skále a vodopád stejně jako elektrárna neumožňoval přechod ryb. Vodopádů jsou v Norsku statisíce, když se jich pár použije k výrobě energie nic se nezmění. Oproti jiným způsobům výroby elektřiny jim příroda děkuje. 👍

[@zbyneknovak1972]

@@jirislavicek9954 ano