TITANIC MINUTU PO MINUTĚ. Kdyby narazil rovně, tak se nepotopí, konspirace o podvodu existují...

[@HodnotoveInvestovani]

Jeden z nejzajímavějších rozhovorů, které jsem v poslední době viděl. O Titaniku jsem doposud téměř nic nevěděl, tedy téměř vše uvedené bylo pro mě nové a velmi zajímavé.. 🤔👍

[@Karolina46194]

Byl i hostem U kulateho stolu. Tam je delsi rozhovor.

[@MrMandyILOVEYOU]

@@Karolina46194 přesně :) byl i monhem lepší

[@Lister88CZ]

Skvělá reklama na svůj kanál :) možná by ale bylo fajn to psát za sebe jako osobu, a ne jako něco, co generuje příjem :D ale naprosto tomu rozumím :))

[@muscle_banda]

Tohle téma se nikdy neoposlouchá, rozhovor plný zajímavostí a pan Vrkoč se skvěle poslouchá, kor když si k tomu otevřete jeho skvělý pivko. :)

[@TheAApriLL]

aké ma pivko?

[@Martin07031]

@MUSCLE BANDA a zároveň rozhovor plny výmyslov a poloprávd. Pán Vrkoč by si mal trosku doštudovať danú problematiku.

[@miloscapicik4899]

Som veľmi rad ze si spomenul to uhlie ktoré tam horelo je to v podstate nové zistenie 😉 fakt super profík perfektne video

[@filiptucek3950]

Rozhovor je skvělý. Host také. Ale pane Stando, prosím, snažte se krotit ve skákání do řeči, když se chce host vyjádřit. Vaše rádoby vtipné vsuvky jsou poněkud nevhodné. Bylo to zpočátku nepříjemné a později dost otravné a na hostovi bylo vidět, že ho to také obtěžuje.

[@Martin07031]

@Filip Tuček lepšie by bolo, keby hosť toľko nezavádzal a nešíril dezinformácie.

[@SmashCZ]

Ani po 110 letech nepřestává příběh Titanicu fascinovat. Jak loď samotná, tak řetězec všech událostí, skutečností, náhod atd.

[@a___ab___b9896]

Výbornej rozhovor. Kdo má možnost, určitě doporučuju zkouknout celý. 😍

[@liborhurvinek3479]

Perfektní rozhovor, ten Ondra se velmi pěkně poslouchá a umí to velmi dobře podat, díky 👍

[@krystofthehopeseeker1810]

Naprosto úžasný a povedený rozhovor. Hosta byla radost poslouchat. Viděl jsem celý záznam na patreonu (y)

[@TadeasGavenda]

22:45 - Titaniku sa nehovorilo, že je nepotopiteľný, ale vzhľadom na možnosť udržania sa na hladine i pri zatopení 4 komor (za istých podmienok), ho za "practically unsinkable" označil časopis The Shipbuilder. Zas nie je sa čomu diviť, veľmi dlho predtým nedošlo k žiadnej porovnateľnej tragédii a pri obrovských rozmeroch lode si málokto vedel predstaviť, že sa dokáže na lodi "vyrobiť" 100 metrová trhlina, takže ani zvýšené bezpečnostné štandardy (vodotesné komory a pumpy) nepomožu. Ale zrážka Olympicu s Hawkem s "nepotopiteľnosťou" nemala nič spoločné. Ono to veľmi majestátne znie, že s Olympicom sa zrazilo "válečné plavidlo", ale HMS Hawke bol obyčajný krížnik s výtlakom okolo 8000 ton, čiže oproti Olympicu doslova trpaslík. 26:00 - Takže podľa tejto teórie sa Olympic plavil bez problémov nejakých 25 rokov so špatným trupom? To "vlnenie" trupu je normálna vec u 270 metrovej lode, zmeny spravené na Titanicu nemali s touto pevnosťou nič spoločné, len sa po prvých plavbách Olympicu spravili nejaké vylepšenie smerom k vačšiemu luxusu cestujúcich. Ďalej - domovským prístavom Titanicu nebol Southampton (odtiaľ vyplával do Ameriky), ale Liverpool. 30:00 - myslel som, že tento mýtus je už vyvrátený. Olympic ani Titanic nikdy o modrú stuhu neusilovali. Už pri ich stavbe sa uvažovalo, že pri snahe o vyššiu rýchlosť lode by bolo treba neúmerne zvyšovať výkon (napr. pri snahe o zvýšenie rýchlosti o 1 uzol pri vyšších lodných rýchlostiach, povedzme z 24 na 25 uzlov, by bolo treba poskytnúť ďalších 10000 koní), takže stavitelia Titaniku úplne rezignovali na snahu o rýchlosť (samozrejme, stále boli Olympic a Titanic rýchlymi loďami, ale nijak extrémne) a sústredili sa na luxus a pohodlie. Cunardove lode Lusitania a hlavne Mauretania boli omnoho štíhlejšie, ľahšie a hlavne poháňané výlučne parnými turbínami (pokiaľ viem, tak jedno z prvých použití výlučne turbínového pohonu), takže dosahovali vyššie rýchlosti. Kým Titanic mohol maximálne dosiahnuť 23-24 uzlov pri najvačšom úsilí (bežná cestovná rýchlosť bola 21-22 uzlov), Mauretania bežne dosahovala 24-25 uzlov, maximálka bola ešte vyššie, možno až 27-28. Preto nemohla trieda Olympic rýchlostne súťažiť s Mauretaniou a ani sa o to nesnažili. Problémom Lusitanie a Mauretanie bolo, že pri vyšších rýchlostiach boli vibrácie od turbín, čo značne obmedzovalo pohodlie, hlavne v 2. a 3. triede, preto Mauretania bola oproti Lusitanii aj istým sposobom "vystužená", aby tento efekt bol potlačený. Tak či tak, plavba na Olympicu a Titanicu bola omnoho pohodlnejšia, keďže vibrácie boli takmer neznateľné. Dovod, prečo Ismay presviedčal kapitána, aby pridali, nebola rýchlostná súťaž v plavbe, ale prozaický dovod - snažil sa doplávať do NY v utorok večer za žiary reflektorov a fotoaparátov a nie v stredu veľmi skoro nad ránom s menšou publicitou... 31:45 - pokiaľ viem, tak viacmenej hneď po náraze šiel niekto (lodný tesár alebo niekto z dostojníkov?) skontrolovať podpalubie, ale nezbehol dostatočne hlboko, aby spozoroval niečo podozrivé, tak kapitánovi poreferoval, že v podpalubí sa zdá všetko OK, čo bola asi posledná dobrá správa, čo kapitán v tú noc dostal. Až následne sa niektorý z dostojníkov vybral dolu a myslím že zbadal, ako je zatápané skladište pošty (opravte ma, ak sa mýlim) a podal o tom správu, takže až vtedy bola predstava, že ako na tom loď je. Fakt si nespomínam, že by Andrews osobne bol pozrieť do podpalubia, alebo len usudzoval zo správ dostojníkov....ale to je viacmenej jedno. Nezdá sa mi, že by kpt. Smith spal, keď Titanic narazil, lebo sa tam takmer vzápatí objavil na mostíku, ale to tiež nie je podstatné. 35:10 - do istej miery nesúhlasím, že si nikto nič nevšimol. Loď sa takmer hneď po náraze trocha naklonila (cca 5°), ale je pravda, že drvivá vačšina cestujúcich ťažko niečo pozorovala. Ale niektorí preživší si niečo všimli, myslím že cestujúci 2. triedy L.Beesley spomínal, že pri kráčaní po schodoch akoby cítil, že sa mu ťažšie kráča. Ďalej - určite značná časť cestujúcich 3.triedy počula, resp. cítila náraz, keď že boli v podpalubí a do niektorých častí už mohla aj voda pomaly začať prenikať. 35:50 - kpt. Smith určite z hlavy nevedel, aké lode sú nablízku Titaniku a ktoré sa možu vydať na pomoc. 46:15 - Nie je pravda, kapitán Smith vobec neriešil, čo konkrétne radisti vysielajú, on im doniesol presnú polohu Titaniku (ktorá sa s odstupom času ukázala ako nie moc presná). CQD bol povodne používaný kód na volanie o pomoc (Come Quick, Danger!), ale na konferencii niekde v Nemecku pár rokov pred touto katastrofou sa zaviedol kód SOS, pravdepodobne za účelom zjednotenia pre všetky lodné spoločnosti. Preto - počas tejto osudnej noci začali radisti najprv zo zvyku vyťukávať CQD, keďže v Britských spoločnostiach bol tento kód ešte stále zaužívaný, ale potom mladší radista Bride nadhodil staršiemu Phillipsovi, že nech skúsi vyťukávať SOS, možno je to jeho posledná šanca vyťukať tento signál (asi Britský situačný čierny humor). Bohužiaľ mal pravdu, Phillips neprežil. Čo sa týka toho, že posádka nemala nacvičené spúšťanie záchranných člnov, to je do istej miery pravda, ale problémom bolo skor to, že spočiatku do člnov bolo treba ľudí prehovárať a niektoré sa spustili poloprázdne. 47:00 - asi najvačšia záhada, že ktoré lode boli blízko Titaniku. Takže postupne. Pri Americkom i Britskom vyšetrovaní sa riešila len blízkosť lode Californian, o žiadnej inej lodi sa vtedy ani len neuvažovalo. Až omnoho rokov neskor sa prišlo s takouto teóriou, že akoby "medzi" Titanikom a Californianom bola ďalšia loď, tento "lovec tuleňov", ale táto teória má svoje chybičky krásy. Stretol som sa s touto teóriou viackrát, niektorí ju stále akceptujú, takže pokiaľ viem, nie je definitívne vyvrátená, ale povedal by som že nepravdepodobná. Druhou záležitosťou je reálna poloha Titaniku. 4.dostojník Boxhall vypočítal polohu lode, ktorú začali radisti vysielať do éteru, ale tá poloha nebola správna, pomýlil sa o pekných pár kilometrov, presnú hodnotu neviem, ale bolo to aj okolo 10km (Nechcem ísť do tejto témy "too deep", je to komplikované a má to do činenia s tým, že Titanik pár hodín pred nárazom zmenil kurz, pretože dosiahol tzv. bod obratu - zjednodušene sa jednalo o bod zmeny kurzu, ako sa lode blížia k Americkej pevnine, pre všetky parníky v tej dobe to bolo bežné). Proste poloha, s ktorou sa operovalo ešte dlho po potopení Titaniku, bola nesprávna. Čo sa týka Californianu, tak asi málokto si myslí, že nejaká iná loď v tej oblasti by v tej noci vystreľovala rakety v podobnom čase, atď. Takže asi je konsenzus, že na Californiane videli Titanic a mali na to inak zareagovať, zobudiť radistu alebo kapitána a riešiť to, ale nestalo sa tak. Na druhej strane Californian nebol tak blízko Titaniku, ako tvrdí pán Vrkoč, reálnejší je údaj okolo 13-14 míľ (dajme tomu 23km), takže nie je to tak, že by to určite stihli do potopenia. Loď, ktorá je defacto uviaznutá v ľade s vypnutými motormi, keby aj hneď zapli rádiostanicu a zistili čo sa deje, zatopili v kotloch a vyplávali (max. rýchlosť mali len 12-13 uzlov), tak by to takmer s určitosťou nestihli. Veď ráno im to trvalo 2 hodiny, odkedy prišli na to, čo sa stalo, aby sa dostali na miesto katastrofy... Akože pardon, ale pochybujem, že si niekto vysvetľoval rakety ako show. Nie sme na Silvestra 2021 na námestí, ale 110 rokov dozadu v severnom Atlantiku... 52:45 - príde mi to ako bulvár. Možno tým, čo presvedčilo komisie o tom, že sa Titanic nerozlomil, boli svedectvá 2 najvyšších preživších dostojníkov. Aj keď možme pripustiť špekuláciu, že dostojníci nechceli pred svojím zamestnávateľom svedčiť o "nekvalite" lode tvrdením, že sa rozlomila a ohroziť tak svoju pracovnú pozíciu....ale to je špekulácia.

[@eXebee]

Poslouchal jsem takhle s časovou osou v roce 2018 rozhlas, k výročí okupace 68. Tenhle formát je fakt o level výše, než jen rozhovor. Taky se přimlouvám za možnost odemknout jen určitá videa, která mě zaujala.

[@frantisekhoracek6569]

Máme tu čest, že díky tomu, že p. Vrkoč má dcerku u nás ve škole si udělal čas i na přednášku pro žáky :) bylo to velmi zajímavé, mohl bych poslouchat 10h v kuse a ptát se na tisíce otázek, Ondřej ví všechno 😁

[@Martin07031]

No to ste sa teda museli dozvediet veľa bludov :)

[@martinsveda3593]

musím přiznat, že mi ty poslední desítky minut na livestreamu už vháněly slzy do očí. Moc hezky jste to zpracovali.

[@lenox5018]

jak

[@Odeummm]

Moc zajímavé video. Pan Vrkoč je velice inteligentní a schopný podnikatel a expert na Titanik. Jeho pivovar je skvělý a video mi udělalo velkou radost, i když nemám na celou verzi na patreonu xd

[@Martin07031]

On expert na Titanic teda určite nie je.

[@zoltanvass1566]

Na cestě TITANICU z loděnice v Belfastu do Southamptonu, výchozího bodu plavby přes Atlantik, byla naměřena maximální rychlost 23,25 uzlů (43,0 km/h, 1 uzel = 1852 m) (maximální zaznamenaná rychlost byla 24 uzlů) a je vidět, že loď během plavby ani jednou nejela plnou rychlostí. Průměrná rychlost: 1. den 12. dubna :20.98 Den 2 13. dubna :20.91 Den 3 14. dubna :22.06 Den 4 15. dubna :22,11 průměr 21,44 uzlů Ještě jedna drobnost. Rychlým parníkům v Atlantiku je v závislosti na ročním období přidělena severní a jižní trasa. Kratší severní trasa se používala v období od 15. srpna do 14. ledna (v době zimních mrazů), zatímco mnohem delší jižní trasa, která byla o 5 stupňů (asi 555 km) jižněji, se používala v období od 15. ledna do 14. srpna kvůli plovoucím ledovým rojům, které na jaře vyrážejí z Arktidy. Titanic se samozřejmě vydal jižní trasou a dodržoval pravidla. Kapitán Smith, velitel TITANICU, vzal vážně četná hlášení o ledu, která obdržel během dne 14. dubna, udržoval kurz 4,5 míle (8,33 km) a pokračoval na jiho-jihozápad, než se vydal na západ k New Yorku. Nevypadá to, že by se snažili dosáhnout rychlostního rekordu. A nyní se vraťme trochu zpět v čase! Rychlý parník Mauritania (Cunard Line) se vydal na svou první plavbu 16. listopadu 1907 pod velením kapitána Johna Pritcharda a ještě téhož měsíce získal titul nejrychlejší lodi s rychlostí 23,69 uzle. Otázkou je, jak mohl Titanic překonat tento rekord, s průměrnou rychlostí 21,44 uzlů za první 4 dny? Na záver: Společnost White Star začala projektovat Titanic v roce 1907, kdy konkurenční společnost Cunard Line slavila velké úspěchy se svými novými loděmi Lusitania a Mauretania, které byly v té době největšími a nejrychlejšími loděmi na světě. Rekordně rychlé plavby však byly velmi nákladné - vyžadovaly neuvěřitelné množství uhlí a pracovní síly a výrazně snižovaly komfort cestujících. Společnost White Star se moudře rozhodla nekonkurovat společnosti Cunard Line v rychlosti a místo toho se rozhodla postavit o něco pomalejší, ale mnohem větší a pohodlnější luxusní loď.

[@TadeasGavenda]

Asi hodinu som písal komentár a keď som ho odoslal, tak buď z dovodu, že bol moc dlhý (alebo neviem prečo) mi ho neuverejnilo. Takže odznova. Nechcem sa pustiť do kritiky pána Vrkoča, to nie je mojím úmyslom, len skúsim poopraviť niektoré informácie z toho, ako to mám načítané a naštudované ja (aj keď som len samozvaný odborník). Možno to niekto v komentároch rieši, ak áno, tak sa ospravedlňujem za vlastne zbytočný príspevok. 2:15 - je pravda, že radisti (operátori bezdrátovej vysielačky) neboli platení lodnou spoločnosťou (v tomto prípade White Star), ale boli platení Marconiho spoločnosťou, takže boli na lodi trocha ako štát v štáte. Boli však platení doslova mizerne (v porovnaní s posádkou, nehovoriac o dostojníkoch) a preto túto prácu často robili mladí nadšenci a dobrodruhovia, ktorí boli oduševnení do tejto technickej novinky a neodradil ich ani nízky plat. Čo však silne nesúhlasím - že ich primárnym úkolom bolo poskytovať milionárom na palube spojenie s okolitým svetom, vybavovať ich poštu a pod. a až druhoradým úkolom bolo vysielanie a prijímanie správ ohľadne plavby, navigácie a komunikácie s ostatnými loďami. To je silne skreslené. To, že vo "voľných chvíľach" vybavovali aj poštu, resp. krátke správy pre niektorých cestujúcich (skor prominentných), bolo skor doplnkom ich činnosti. Naviac, tvrdenie, že i uprostred Atlantiku bolo možné spojenie s pevninou, je trocha nepresné. Aj keď vysielačka Titaniku bola jedna z najvýkonnejších v tej dobe (možno najvýkonnejšia), jej dosah určite nebol taký, že v strede Atlantiku bola v spojení s pevninou. Určite časť plavby bola loď akoby odrezaná od informácií priamo z pevniny, ale keďže sa jednalo o relatívne krátky čas (povedzme že 2 dni, keďže prvý deň či možno aj dlhšie, boli ešte v dosahu Britských vysielačov a posledný deň/dva už v dosahu Amerických), tak to nehralo veľkú úlohu. 3:30 - Californian nezakotvil, keďže hĺbka oceánu v tých miestach bola cca 3km, ale zastavil preto, že boli obkopení ľadovým poľom. To, že radista Californianu Evans sa ozval radistovi Titanicu Phillipsovi, je pravda, ale pokiaľ viem, bolo to možno až hodinu pred nárazom, nie pár minút, ale to je nepodstatné. Californian nebol luxusný osobný parník a mohol si "dovoliť" to na noc "odstaviť", zvlášť keď sa "zasekol" v ľadovom poli. Titanik musel ísť ďalej, to bola bežná prax, že zaoceánske parníky proste šli bez ohľadu na okolnosti. V tomto prípade treba rozlišovať dva pojmy. Ľadové pole - čiže súvislý ľad (v tej zemepisnej šírke a v tom mesiaci pravdepodobne nie moc veľkej hrúbky na to, aby bol nebezpečím pre lode) a plávajúce ľadovce, čiže ľadové hory, ktoré boli veľkým nebezpečím (viď Titanik). V oblasti, kde sa Titanik potopil, sa nachádzalo aj miestami súvislé ľadové pole, aj plávajúce ľadovce (preživší na druhé ráno spomínali, ako bol oceán kam oko dovidelo, pokrytý plávajúcimi ľadovcami). Takže to, že by Evans z Californianu hlásil pozíciu ľadovca, na ktorý Titanik neskor narazil, je výmysel. Za prvé - neviem o tom, že by Evans Phillipsovi vyťukával presnú polohu niečoho a že by si to Phillips zapisoval, za druhé - v tej oblasti bolo veľa plávajúcich ľadovcov a za tretie, Californian plával mimo kurzu Titaniku, takže tvrdenie, že sa jednalo o ten istý ľadovec, je zcestné. Nakoniec, ak by Evans chcel reálne Phillipsa pre niečím varovať, správu by vybavil predponou MSG (Master Service Gram), a vtedy by bola situácia iná, Phillips by bol povinný to doručiť kapitánovi tak, ako bolo na mostík doručených viacero varovaní pred ľadom v ten deň/večer. Posledná vec - to, že Phillips odpálkoval Evansa, bola bežná vec. Mladí chalani, čo obsluhovali rádiové vysielače, mali bežne svojský žargón, často priamy resp. ostrý a hlavne boli na to zvyknutý. Takže teória o tom, že Evans sa urazil, keď ho Phillips odpálkoval, je postavená na vode. K tomu plávajúcemu ľadovcu, na ktorý Titanik narazil - existuje jedna fotka z nasledujúceho dňa, na ktorej je ľadovej s farebnou stopou v blízkosti hladiny, čo by naznačovalo, že sa oň nejaká loď mohla obtrieť, takže sa pripúšťa, že to mohol byť osudný ľadovec, ale je to ďaleko od istoty. Jedna vec je, že Titanik dostal viacero depeší o prítomnosti ľadu v tej oblasti. Takže predpokladám, že aj keby si Phillips Evansa vypočul, nemalo by to na udalosti nejaký vplyv. 8:55 - čo sa týka podmienok v tú noc, o tom existuje veľa zdrojov. Pán Vrkoč má pravdu, že bolo bezvetrie, chladno, svietili hviezdy, krásna noc. Prítomnosť oparu je fakt a možnosť fatamorgány je silne pripúšťaná, naviac ľadovec pravdepodobne nebol krásne lesklý a biely, ako si ho mnohí predstavujú, ale mohol byť matný, dokonca tmavší, keďže mohol obsahovať hlinu, kamenie, čo situácii nepomohlo. Bezvetrie je problémom preto, že pri prítomnosti aspoň malých vlniek je vidieť u hladiny bielu penu, ako vlnky narážajú na ľadovec. Potiaľ viacmenej s pánom Vrkočom súhlasím. Ale čo sa týka ďalekohľadov, absolútne nesúhlasím. Už počas vyšetrovania dostojníci a kapitáni aj iných lodí povedali, že používanie ďalekohľadov v stožiarovom koši bolo silne limitované. Lodné spoločnosti najímali mladých cvičených námorníkov, ktorí boli zvyknutí na zimu a sledovali horizont. Ďalekohľady sú na permanentné sledovanie horizontu nepoužiteľné, pretože veľmi zužujú zorné pole a unavujú oči. Ďalekohľady sa použili vtedy, keď bolo treba napr. preskúmať bližšie niečo, čo bolo uvidené na horizonte, na čo v spomínanej situácii nebol čas.Áno, Ďalekohľady boli zamknuté v skrinke, pretože David Blair bol z Titaniku odvolaný a v tom zmatku sa na to zabudlo. Ale viacerí experti sa zhodujú, že ďalekohľady by nespravili v danej situácii rozdiel, zvlášť v danej bezmesačnej noci. 12:15 - telefón zo stožiarového koša zdvihol 6.dostojník Moody, jeho "ďakujem" sa stalo legendárnym, ale pokiaľ viem, pravdivým. To, že důstojníci boli z dobrých rodín, je trocha varenie z vody. Pokiaľ viem, práveže mnohí z důstojníkov boli dobrodruhovia, ktorí ako 16 roční ušli z domu a šli pomáhať na paluby lodí ako námorníci, precestovali svet, všeličo zažili, časom sa v hierarchii vypracovali vyššie... Čo sa týka nasledujúcich sekúnd, v tej chvíli už aj 1.dostojník Murdoch vidí čosi pred loďou a vydá pokyny - zatočiť a spatný chod. Spatný chod je dodnes nevyjasnený, výpovede sa pokiaľ viem, nezhodujú. Ale ak k nemu aj došlo, za ten čas do kolízie (desiatky sekúnd), sa nemohol naplno rozbehnúť spatný chod, ak sa vobec rozbehol, pravdepodobne sa len spomalili, resp. zastavili lodné vrtule, maximálne došlo k istému nepatrnému pohybu vrtulí v opačnom smere. Určite loď nebežala na plný spatný chod, ako je vo filme naznačené. Čo sa týka presného času od spozorovania až po náraz, neskor sa robili skúšky s Olympikom (sesterskou loďou) a zistilo sa, že cca 30 sekúnd od začatia manévru, resp. otočenia kormidla, čiže pripočítajme dajme tomu cca 10 sekúnd od spozorovania v stožiarovom koši. 14:30 - tu je pán Vrkoč trocha zmatený. Titanik mál 3 vrtule (šrouby). Dva postranné boli poháňané "klasickými" expanznými parnými kotlami, stredný poháňala Parsonsova turbína. Pri zadaní spatného chodu sa krajné šrouby začali točiť v opačnom smere (ak by mali na to čas, viď vyšší odstavec), stredný šroub zastal, turbína nebola reverzibilná. Ale áno, je pravda, je tento fakt mohol ovplyvniť schopnosť zatočiť (kde zobral 30%, neviem). Na druhej strane, otáčanie lode je sakra zložitý proces (neplatia "zákony" ako na ceste pri otáčaní dlhšieho nákladného auta, na vode treba brať v úvahu kvapalné "podložie" a zotrvačnosť, čiže zad lode pri takom manévri je stále okrem zatáčania tlačený dopredu) a je možné predpokladať, že keby bola schopnosť kormidla zatočiť lepšia, loď sa mohla vyhnúť provou, ale zobrala by ľadovec kormou, čo by bolo pravdepodobnejšie ešte horšie, rýchlejši čo sa týka naberania vody a bola by tu možnosť prevrátenia lode. 16:57 - súhlasím, čítal som štúdie, že čelná zrážka by Titanik najpravdepodobnejšie zachránila, ale jednalo sa proste o inštinktívnu reakciu Murdocha. Čo sa týka veľkosti a hmotnosti ľadovca, tam si musíme vystačiť s odhadmi, ktoré sú divoké. Vie sa približne jeho výška nad hladinou (do výšky hlavnej paluby, možno niečo vyšší, čiže dajme tomu 25m), ale šírka, hĺbka pod hladinou, to sa dá len odhadovať. 19:20 - Titanic z nejakého dovodu ešte šiel pár minút polovičnou rýchlosťou dopredu, až bol vydaný rozkaz na úplné zastavenie. Prečo bolo nariadené, aby smrteľne ranená loď ešte šla ďalej, sa dá vysvetliť jedine tým, že v tej chvíli bol rozsah poškodení ešte neznámy. Teória, že v prípade strojového nýtovania by trup vydržal, je silne postavená na vode. Náhodne som kedysi narazil na štúdiu o tom, aké množstvo energie sa uvoľnilo pri náraze 52000 tonovej lode na ľadovec a výsledok naznačoval, že trup lode musel poddať, akokoľvek by bol nýtovaný, resp. vyrobený. Tu si treba uvedomiť, že Titanic mal 2 - 2,5cm hrubú oceľovú obšívku, nejednalo sa o pancierovú obludu typu Bismarck, ktorá mala 30cm pancierovanie.

[@petertaraba463]

Kukám, že obdobne sa tu vyjadruje ešte aj Martin0703. Vy dvaja ste maníci, ktorí o tom očividne dosť vedia :D

[@luciepeskova7755]

Tohle je šílený vše co se mohlo pokazit se pokazilo. Myslím že to byl osud že Titanic se asi potopit měl.

[@pavlinabartosova2430]

Perfektní !!! Dekuji míč za rozhovor!!!

[@Fry001cz]

Luxusní video!

[@HaterCZ]

Jsem rád, že jsou mezi námi lidé, kteří s velikou vášní zkoumají Titanic ve všechrovinách. Ale "U kulatého stolu" uvedl mnoho nepřesností až faktických chyb, až se v mých očích degradoval na někoho, kdo se spíše zajímá o podnikatelskou rovinu nikoli o faktickou. Jedno ale musím hostovi nechat, umí o Titanicu dobře mluvit.

[@Martin07031]

A tu neuviedol mnoho chýb? Veď disponuje neaktualnymi informaciami a v mnohých prípadoch dezinformuje.

[@s1mplelest1cky-ucsepico]

@@Martin07031 Jaký chyby? Rád bych to věděl… pán totiž povídal o Titanicu velmi poutavě a vše mi dávalo nějak smysl ..

[@rudolftribiany2567]

Perfektní 👌

[@Michal112]

Rozhovor s panem Vrkočem jsem už jednou slyšel jinde, ale musím pochválit přípravu Standy 👍🏻 hlavně časová osa

[@ByF3N0M3N]

Zajímavý rozhovor, film jsem neviděl a informací moc neznal, tohle mi určitě rozšířilo obzory. Díky.

[@1REEBOOK]

a já si myslel že neexistuje nikdo kdo neviděl Titanik 😁 o dost jste přišel

[@ByF3N0M3N]

@@1REEBOOK Třeba to někdy doženu. Mám v sobě takovou speciální vlastnost, kdy nějak nemám zájem sledovat "vyhajpované" filmy, seriály, číst takové knížky apod., ale občas udělám výjimku 😀 (Nezáleží na tom, jestli jde o nějaký aktuální boom nebo už spíš nějaké kultovní záležitosti).

[@oldalipa]

Ty časové prodlevy se jen zdají dlouhé. To, že k nějaké akci došlo třeba až za patnáct nebo třicet minut není nic zvláštního. Takhle z klidu je to na pohoršení, ale v reálné situaci čas běží jak splašený. Osobně to znám z nejrůznějších policejních zákroků, kde je stres, a nebo z požárů, kde třeba vyháníte celý panelák. Jste v té situaci potopení a čas strašně utíká. Napřed řešíte, na vysílačku a nějaké ucelenější hlášení má člověk čas opravdu až po třeba 20 minutách. Sami to jistě znáte každý, kdo třeba zažil nějakou dopravní nehodu, než se rozkoukáte, zajistíte věci je dvacet minut pryč a Vám se to zdá jako pět minut přeci. Nad tímto bych se nepohoršoval, je to velice relativní. Naopak si myslím, že časy posádky nejsou špatné. Třeba právě v analogii s dopravní nehodou, kdy p. Andrews přijde už po 20 minutách od nárazu s plány a již zjištěnou škodou a ví, že loď půjde ke dnu mi přijde jako velice profesionální výkon.

[@kanielgrece4451]

Ondřej je opravdu mistr svého oboru a je vyloženě vidět jak to miluje za mě velký palec nahoru 👍🏻👍🏻

[@kolombooo]

Tohle je zatím nejlepší podcast!! Pokračuuuj!!!!

[@samuelbudzinak]

Nie je možnosť, ako si zaplatiť za konkrétne video? Lebo, 90% rozhovorov si nepozriem, ale občas je nejaký, ktorý ma zaujíma a rád by som ho videl, ale zase si nechcem predplatiť tu službu.

[@123456milhaus]

ne, to je marketingový tah

[@h4nik09]

Taky bych to ocenil, predplatne kupovat nebudu ale kdyby byla moznost tak za jednotlive videa bych si rad zaplatil

[@miked.v.cztitulky]

@@h4nik09 Tak pokud chceš těch videí vidět víc, tak už se ti předplatné vyplatí, ne? :)

[@markyzdesade202]

Perfektna relácia!! Odborne spracovane veci o Titanicu.skvele👍

[@blbecblby226]

Nejúžasnější rozhovor, co jsem viděl. Děkuju :))

[@lpis150]

pekny nick

Ok, dostali jste mě... s paní Drábovou jsem měl hodně na mále, abych si (tenkrát ještě na Patreonu) nekoupil předplatné. Ale tady už neodolám! :)

[@amatuspragensis6106]

Dobrý den, vím že to píšu sice na smutné výročí (s tolerancí jednoho dne), ale s ročním zpožděním. Nicméně kdyby mě někdo z diskutujících, který o té problematice ví víc než já, odpověděl na mé níže napsané otázky, byl bych mu za to vděčný:-). Jde o to, že asi spoustu toho, co jsem si myslel, že vím o Titaniku, bylo nepřesné či zavádějící. 1) Velikost a rychlost lodi: Věděl jsem, že Titanic byl stavěn jako největší a nejbezpečnější loď. Ale měl jsem za to, že to nebylo tak, že by např. lodi od Cunarda, Lusiatnia a Mauretania, byly proti Olympiku, Titaniku a Britaniku trpaslíci. Žil jsem v domnění, že kdybychom vedle sebe postavili Cunardovu trojici (Lusitania, Mauretania a pozdější Aquitania), trojici od White Star Line, tj. Olympic, Titanic a Britanic, a dejme tomu ještě německé lodě Imperator, Vaterland a Bismarck, tak co se týče velikosti, nebudou rozdíly mezi těmito třemi trojicemi nijak propastné. Mýlil jsem se? Pokud jde o rychlost, vždycky jsem měl za to, že White Star Line si především zakládala na tom, že její lodě jsou pohodlné a hlavně bezpečné. A že konkrétně trojice Olympic, Titanic a Britanic neměla soupeřit s Lusitanií a Mauretanií v rychlosti (Lusitania a Mauretania byly, pokud vím, proslulé svoji rychlostí), ale právě v komfortu a bezpečnosti. Titanic tedy soupeřil nakonec i v rychlosti? 2) Náraz na ledovec: Před lety jsem viděl dokument o Titaniku, kde se konstatovalo, že v rozporu s mýtem, že by se Titanic při čelní srážce nepotopil, tak opak je pravdou, a naopak by se potopil rychleji. Ale teď vidím, že naopak, a že Titanic by se samozřejmě v takovém případě na hladině udržel. Zároveň jsem slyšel, že čelní náraz na ledovec by znamenal usmrcení členů posádky, kteří se v té době zdržovali v příďových prostorách. Ale tady jsem se asi taky zmýlil? Jestliže tam byla ta deformační zóna, tak to asi znamenalo, že v této zóně se z povahy věci žádní lidé nenacházeli? 3) Vystřelování raket: V publikaci "Lodní archiv Titanic" z roku 1991 jsem kdysi četl, že z Californianu samozřejmě viděli vystřelované bílé rakety, ale považovali je za "zdroj zábavy cestujících". Já jsem k tomuto tvrzení byl, přiznám se, dost skeptický, protože jsem si vždycky říkal, že žádná, byť sebeluxusnější loď, nevystřeluje po půlnoci na otevřeném oceánu jen tak mírnix týrnix signální rakety (navíc vystřelená signální raketa přece vypadá jinak než slavnostní ohňostroj). Když jsem později viděl německý nacistický protibritský propagandistický film Titanic (Titanic (1943) ORIGINAL TRAILER [HD 1080p] - KZbin), kde byla scéna s dvěma námořníky na Californianu, kteří viděli signální rakety vystřelované z Titaniku a konstatovali, že se jedná o zdroj pobavení cestujících, měl jsem za to, že jsem objevil původ této legendy, a že je to ukázkový příklad, jak nějaký nesmysl může proniknout i do, když ne odborné, tak alespoň populárně naučné literatury. Ale teď vidím, že to nebyl nesmysl, a že skutečně na Californianu byly ty rakety považovány za nějaké mecheche pro cestující! Přiznám se, že jsem lehce konsternován, tohle mi totiž vždycky připadalo příliš absurdní, než aby to byla pravda... 4) Otázka, zda Californian mohla něco udělat, kdyby si její posádka včas uvědomila, že má nadohled potápějící se loď: Slyšel jsem názor, že moc by toho udělat nemohla, protože: Doplutí k Titaniku by jí stejně trvalo zhruba hodinu a půl, takže by dost možná doplula na místo až v závěrečných fázích potápění. V cestě by jí možná stály ještě další ledovce, takže by se dost možná místo jednoho námořního neštěstí odehrály dvě neštěstí. Jakmile by doplula na místo, kde se Titanik potápěl, bylo by zde velké nebezpečí, že by najela na některé čluny, které už byly na hladině. Realisticky by se nedalo očekávat, že by dvě lodě, které se dost liší velikostí, přičemž ta větší se navíc potápí (a doba připlutí by se už dost možná kryla s okamžiky, kdy se Lightoller a spol. na levoboku a Murdoch a spol. na pravoboku zoufale pokoušeli dát dohromady skládací čluny A a B), vedle sebe na otevřeném moři "zaparkovaly" a lidé na té větší lodi by pak po můstcích přešli na tu menší (jak by je asi ta o hodně menší loď pobrala a unesla?). Navíc by takové "zaparkování" opět odnesly čluny, které už byly na hladině. A kde konkrétně by "zaparkovala" vedle Titaniku? Vedle levoboku, který stále více klesal k hladině, nebo vedle pravoboku, který se stále víc zvedal od hladiny? A i kdyby se tento manévr se "zaparkováním" podařil a obě lodě by se spojili nějakými můstky (jakými? bylo by toto vůbec možné?), nehrozilo by nebezpečí, že mnohem větší potápějící se Titanic bude stahovat mnohem menší Californian s sebou pod hladinu? Tolik shrnutí toho, co jsem si doposud myslel, že vím o Titaniku:-). Ale jak vidím, asi to tak úplně nebylo... No nic, vždycky když si člověk myslí, že toho ví hodně, tak vzápětí zjistí, že úplné, no však víte co... Ještě dvě otázky, které mi vrtaly hlavou. Vždycky jsem měl za to, že Cameronův film to potápění vlastně ztvárnil ne úplně přesně. Jde mi o to, že když voda začala zaplavovat Scotland Road, tak se po určité době začal Titanic dost výrazně naklánět na levobok. A že jestli cestující a posádka, alespoň před finálními minutami potápění, cítili a vnímali nějaký náklon, tak to byl spíš ten náklon na levobok, který mj. od určité doby i komplikoval spouštění člunů. A že Cameron, který tak působivě natočil potápění Titaniku, tento velmi důležitý aspekt opominul. Mně osobně vždycky připadala velmi působivá scéna v Cameronově Titaniku, kde kapitán Smith ustaraně hledí na příď, která je ROVNOMĚRNĚ zplavována vodou. Ale jestli jsou mé informace o potápění Titaniku správné, tak příď nebyla a nemohla být zaplavována rovnoměrně, protože levobok přídě klesl pod vodu dřív než pravobok. Mýlím se? A v této souvislosti mě napadá ještě jedna otázka. Před pár lety jsem zhlédl na youtube pár ukázek z filmu Night to remember z roku 1958. A zaujalo mě, jak podobné byly scény z tohoto filmu s Cameronovým Titanikem. A to včetně scén, které nemohly být ničím jiným, než uměleckou licencí, a dokonce i scén, které byly, jsou-li mé znalosti o Titaniku správné, prostě chybné. Mám tím na mysli např. skutečnost, že i v Night to remember máme scénu s kapitánem Smithem, jak ustaraně hledí na ROVNOMĚRNĚ zaplavovanou příď. Jestli někdo dočetl tento můj komentář až do konce, tak má můj obdiv:-). A jestli mě někdo může poskytnout nějakou reflexi či zpětnou vazbu týkající se mých vědomostí, informací, domněnek a nesmyslných domněnek o potápění Titaniku, budu mu velice vděčný:-).

[@adamzajacik1867]

super rozhovor

[@Martin07031]

No, a máme tu opäť ďalšie video, v ktorom musíme pána Vrkoče trošku vzdelať a uviesť veci na pravú mieru, pretože rozsieva nepravdivé informácie a v mnohých prípadoch zavádza diváka. 3:10 - nie je pravda, že Marconiho pracovníci mali v prvom rade odosielať správy pre pasažierov. Naopak, prioritne slúžili pre posádku pre komunikáciu s inými loďami, s ktorými si vymieňali dôležité depeše vrátane tých o nebezpečenstve ľadu a jeho pozície. 3:28 - Californian neďaleko Titanicu nekotvil. Nie je možné kotviť na mieste, kde je hĺbka viac ako 3000 m. Popravde, Californian a Titanic boli po zastavení unášané morskými prúdmi na juhozápad. 3:55 - rétorika, akú použil Phillips, keď na ohlušujúcu správu z Californianu reagoval vyťukaním skratky DDD, čo znamenalo „shut up“, čiže „sklapni!“, nebola žiadnym hrubým prejavom ale táto fráza sa bežne používala. Nemala žiaden agresívny nádych alebo podtón a len znamenala, aby nechal jeden operátor priestor pre vysielanie tomu druhému a zbytočne ho nerušil. Operátori si bežne zasielali skratky ako OM, čo znamenalo „old man“, čiže starec, alebo GTH, čo znamenalo „Go to hell“, čiže choď do pekla. Bolo to však súčasťou ich četovania. Dokonca na druhý deň ráno, keď bol Titanic už na dne Atlantiku zaslala loď SS Birma správu Carpathii, či chce pomôcť s preživšími. Z Carpathie prišla odpoveď „shut up!“. Phillips teda Evansa v žiadnom prípade neodpálkoval ani ho nemienil nijako uraziť. Pán Vrkoč zavádza keď vraví, že Evans zaslal Titanicu pozíciu o ľade a že si ju Phillips zapísal a šupol do vrecka. V správe, ktorú Evans poslal Titanicu iba stálo, že zastavili a že sú obklopení ľadom (bez zmienky o pozícii). Z toho vyplýva, že Phillips na Titanicu si ani nemohol zapísať pozíciu ľadu, keďže mu nebola zaslaná. Pán Vrkoč však tvrdí, že si ju Phillips zapísal... Ďalší problém je, že táto správa nemala na začiatku predponu MSG (Master Service Gram) čo by inak znamenalo, že to je správa adresovaná priamo kapitánovi, ktorú by inak musel Phillips povinne hlásiť kapitánovi. Phillips správu bez tejto skratky vyhodnotil ako bežnú správu, ako taký pokec znudeného operátora na blízko stojacej lodi obklopenej ľadom a nedal o nej vedieť posádke, či kapitánovi. Phillips ale na vine nebol, pretože pochybil Evans, ktorý pri tak dôležitom aspekte, akým bol ľad, nedal do správy predponu MSG. Na druhej strane, Phillips mohol túto správu vyhodnotiť ako dôležitú aj keď neobsahovala spomínanú predponu. 9:42 - Apriórne tvrdenie, že by ďalekohľady hrali nejakú rolu, ako pán Vrkoč tvrdí, nie je založené na žiadnom argumente. Dovolím si tvrdiť, že sa týmto problémom v skutočnosti nikdy nezaoberal a nikdy nečítal o skúsenostiach hliadok a kapitánov, ktorí o tom vypovedali pred Britskou vyšetrovacou komisiou v Londýne. Všetci sa zhodli, že ďalekohľady slúžili len ako pomôcka po tom, čo bol ľadovec spozorovaný voľným okom. Ďalekohľad mal potom slúžiť len na bližšiu inšpekciu ale nie na odhalenie ľadovca. Spoliehanie sa na ďalekohľad môže spôsobiť viac škody ako úžitku, pretože jeho časté používanie vedie k prílišnej pozornosti na jednu malú oblasť horizontu po dlhší čas a taktiež vytvára efekt tunelového videnia, ktorý znižuje zorné pole. V praxi to tak aj naozaj je a neustále používanie ďalekohľadu dramaticky zmenšuje zorné pole zo 180° len na niekoľko stupňov, čo má za následok stratu periférneho videnia a stratu povedomia o okolitej situácii. Ak pohľad nie je sústredený na správne miesto v správny čas, hliadkujúci námorník môže veľmi ľahko nestihnúť uvidieť niečo dôležité. Okrem toho, Titanic narazil do ľadovca o 23:4O počas bezmesačnej noci a len za svitu hviezd. Zaujíma ma, či pán Vrkoč niekedy pozeral v úplnej tme do ďalekohľadu a či v ňom videl niečo viac ako môže vidieť okom. Zaujíma ma však výskum, ktorý vo videu spomína, že by bol ľadovec v ďalekohľade vidieť skôr. Rád by som sa naň pozrel. 12:30 - K spätnému chodu ani neprišlo, resp. ak bol takýto príkaz aj vydaný - čo je však v rozpore so všetkými výpoveďami okrem tej od štvrtého dôstojníka Boxhalla- nebol dostatok času na to, aby sa stroje stihli zastaviť a znova rozbehnúť v opačnom smere. Jednoducho na to nebol dostatok času a v momente prvého kontaktu lode s ľadovcom, a aj počas celej doby kolízie, sa lodné skrutky ešte stále otáčali. Z výpovedí druhého dôstojníka Lightollera, prikladača uhlia Thomasa Dillona, alebo pasažiera prvej triedy Henryho Stengela vieme, že sa stroje zastavili asi 1 a pol až 2 minúty po náraze. 13:17 - Tu pán Vrkoč udáva nesprávny číselný údaj a po ňom zavádza diváka tým, že bol tento časový údaj zaznamenaný do lodného denníka. Zo stáčacích charakteristík lodí triedy Olympic sa zistilo, že loď potrebovala cca 37 sekúnd na natočenie sa o dva dieliky kompasu (22,5°) pri rýchlosti 21,5 uzla za hodinu. Tieto údaje predložil pred Britskú vyšetrovaciu komisiu v 27. deň vyšetrovania lodný konštruktér Edward Wilding z lodenice Harland & Wolff a neskoršími analýzami (viď napr. analýza od Samuela Halperna "I thought it was a narrow shave") sa zistilo, že sa Titanic stihol pred nárazom natočiť len o asi 1 a pol dieliku kompasu, čo by zodpovedalo cca 30 sekundám, o ktorých hovorí pán Vrkoč. Akurát, že pán Vrkoč v tom má trošku guláš, pretože 30 sekúnd, o ktorých hovorí by uplynulo od vydania manévrovacieho rozkazu "Hard-astarboard" až po zrážku s ľadovcom, a nie od spozorovania ľadovca až po náraz. Od spozorovania ľadovca po náraz to bolo oveľa viac sekúnd a aproximáciami sa stanovilo toto číslo na cca 43 sekúnd (od trojitého zabúchania na zvon až po náraz). 13:50 - Paradoxne, ak by bolo kormidlo väčšie a stáčanie Titanicu do strany výraznejšie, resp. efektívnejšie - s čím súvisí aj kratší čas odozvy otáčania aký v skutočnosti bol - tak by sa loď ľadovcu síce vyhla svojou provou, ale prílišné natočenie celého parníku na stranu by malo za následok, že by bola ľadovcu vystavená korma. Kontakt s ľadovcom by nastal v stredných či zadných častiach trupu a pravdepodobne by bolo vodnému živlu vystavených ešte viac vodotesných oddielov ako pri skutočnej udalosti (a to vrátane kotolní, strojovní a oddielov so strojmi vyrábajúcimi elektrickú energiu - viď vyššie spomínaná analýza Samuela Halperna). Za takýchto podmienok je stroskotanie lode nie len že rýchlejšie, ale aj fatálnejšie, pretože zaplnením oddielov v strede lode dochádza k strate pozdĺžnej stability plavidla, ktorá vedie k významnému náklonu na stranu a loď sa neskôr takmer určite prevrhne na stranu (zrejme najhorší možný scenár, ktorý sa môže na potápajúcej lodi udiať). Treba myslieť aj na to, že zatopením strojovne na výrobu elektrickej energie by loď veľmi rýchlo prišla o dodávku elektriny a loď by sa ponorila do úplnej tmy, čo by znemožňovalo evakuáciu pasažierov a malo za následok ešte väčšiu paniku. Mnohí z nich by kvôli tme ostali uväznení v podpalubí a zrejme by iba ťažko hľadali cestu na horné paluby. Posledná dôležitá vec je komplexnosť procesu otáčania. Keď totižto plavidlo opisuje kruh - podobne ako keď uvedieme volant na aute do krajnej polohy a točíme sa v kruhu -, tak jeho prova a korma neopisujú tú istú kruhovú stopu ale sú voči sebe posunuté. Ide o komplikovanejší proces, pretože sa plavidlo pohybuje fluidom a nemá styk s pevným povrchom tak ako kolesá auta. Spomínajúc práve autá, tento proces otáčania lode sa dá tak trochu prirovnať k tzv. driftovaniu pretekárskych áut. Takže nie pán Vrkoč, ani spätný chod strojov, alebo skôr ani ich zastavenie nemohlo za stroskotanie lode. Loď by sa ľadovcu nevyhla ani keby stroje bežali na plné obrátky. Problémom tu bol čas - ľadovec bol jednoducho spozorovaný príliš neskoro na to, aby sa manévrom, aký vydal Murdoch, dalo vyhnúť zrážke.

[@Bobicek18]

Kdyby to nebyla taková tragédie, tak by se snad té neuvěřitelné sešlosti různých pochybení dalo zasmát. Velmi zajímavé, informace pro mě nové a překvapivé, až naprosto nečekané!

[@Martin07031]

Skoda, že zároveň aj toľko dezinformácií.

[@Gabokovac]

50:32 Takto posrat skvely rozhovor.

[@ALNIfilm]

Půl hodina před půlnocí a Standa řekne, že lidé večeří... to je snad stejná příprava jako když Patrik u Kulatého stolu přizná, že nevděl, že u nás jezdí elektro vlaky... úroveň napříč podcasty strašně klesá! U Standy je to dlouhodobě...

[@frantisekkoudelka9494]

Tak lidé dojídají večeře a část spí a smetánka popíjí a kouří a pijí .Líbí ??

[@ulipetrula]

Pochopila jsem to tak, ze rozhovor probiha v realnem case pred potopenim Titaniku, takze pred tehdejsi pulnoci se na Titaniku klidne mohlo slavit, veceret, tancit...

[@borisnavratil]

Vy víte všechno?

[@zeoxp]

Patrik neni moc chytry

[@alamikulda]

Asi nejlepší rozhovor. Super Stando.

[@matejsmekal6124]

Boží!

[@yinloveyang]

Zde velký fanda Titanicu, vlastně s přestávkami už od roku 2002, kdy jsem slavný film pana Camerona viděla (navštívili jsme i výstavu o lodi v Praze) a možná proto, že jsem už byla v pubertě, tak na mě film zapůsobil, ne kvůli love story, to se mi zalíbilo až časem, ale kvůli 1500 zmařeným životů jsem tehdy ani nemohla usnout.... na youtube dokonce je i video, kde počítačem vytvořený Titanic narazí do ledovce a je tam popsáno hodně věcí, co se událo mezi nárazem a potopením.... ovšem tento styl vyprávěním je ještě lepší.... díky za to!! Jinak jsou i teorie, že Titanic byl vlastně převlečený Olympic, no nyní je jasný, že měl jen části z Olympicu.

[@eliskatakacova4806]

Moc prijemny a zajimavy rozhovor :). Diky!!! Jen mam takovy problem, ze jak jsem tehotna a koukam na neco prijemneho hned usnu...ale na po 4 jsem dokoukala:-D

[@radoslavmichalkopera]

Dopozeral som to celá na TALKu. Perfektné počúvanie. Ak budem mať na to peniaze aby som si mohol kúpiť lístok tak sa tam pôjdem previesť. Moja stará mama sa po potopení Tinanicu bála ísť loďou. Jej sestra sa po ňu vrátila z USA. Ale moja stará mama tam nešla zo strachu pred potopením.

[@tomaspolach8652]

Tohle je opravdu fajn člověk s výjimečným zájmem.

[@blankahulinova2105]

Super ❤

[@Prdlackavidlacka58]

Tohle tema ,tahle tragedie se snad nikdy neomrzi. V cloveku to vyvolava zvlastni pocity neustale. Diky ta tenhle rozhovor. Ona jste to vedli skvele

[@frantisekkoudelka9494]

Tohle je smutné ale hodně zajímavé téma jako teorie atd.

[@zoltanvass1566]

Příběh o dalekohledu je špatný. Na lodích se dalekohledy pro pozorování ledovců nepoužívaly, protože zužují zorné pole. Pozorovatel, pokud by měl dalekohled, by musel neustále "kroužit" dalekohledem. Dalekohledy navíc díky čočkám potřebují více světla než lidské oko. Proto by měli horší výhled na obzor.

[@VJaninka]

O Titanicu bych mohla číst a poslouchat stále, pan Vrkoč navíc mluví velmi příjemně, zaujatě, fundovaně. Skvělý je nápad vzít celé potopení pěkně "v reálném čase". Jen škoda, že takovýto nápad nenásleduje výjimka v podobě možnosti zhlédnout rozhovor celý (zdarma nebo např. za nějaký jednorázový poplatek bez nutnosti zakládat si rovnou předplatné kanálu).

[@zoltanvass1566]

Californian se nacházel deset námořních mil (asi 19 kilometrů) severně od Titaniku a plul rovnoběžně s parníkem.

[@pophap]

Ve 14 min má chybu, říka že dva prostřední šrouby, prostředni byl jen jeden ze 3 a navic ten prostřední který hnal vodu na kormydlo využival parní turbínu narozdíl od bočních, ty využivali k pohonu parní pístový motor, prostředni šroub neměl možnost zpětného chodu, tím pádem prostřední se zastavil a boční beželi na zpětný chod... jen taková korekce toho co říkal :)

[@Lasy8588]

super rozhovor :)

[@Dzordzikk]

Skvělý rozhovor.

[@Lukinsons]

po delší době hodně dobrý rozhovor (y)

[@oldrichkralik7445]

Tak hlavně že měli cestující 1 třídy výhled na Atlantik👌

[@radimfojtek2783]

Kde se da koupit listek na NewTitanic? 😊

[@herkulesrockefeler8731]

Nevím jako….když jsem pana viděl U kulatého stolu, tak jsem byl zklamaný. O Titanic se od dětství zajímám a co předvedl tam pro mne bylo fakt zklamání. Ale tady zase dobrý :)

[@kamikitaryuu2634]

Skvělé o Titanic se hodně zajímám poslední rok, sice mě už moc věcí nepřekvapí, ale baví mě to poslouchat a opakovat si fakta. Nicméně musim řict, že realizace TITANIICU, (nástupce) se mi zdá nereálná a zatím se ani nic zásadního neděje, tak těžko říct, jestli se toho vůbec dožiju :D Ano, jsem nevěřící blb a doufám že se třeba dost mýlím.

[@frantisekkoudelka9494]

Toto téma je hodně zajímavé a taky mě to hodně zajímá..

[@XTad1]

Podle vseho je pan Vrkoc pouze podvodnik, ktery nic krome neaktualizovanych webovek, FB stranky s par lajky a 3D modelu, ktery neni jeho, ale z PC hry Honor and Glory, nema. Zajimavosti o Titanicu ma nactene a dokaze je poutave vypravet, tudiz pro laika pusobi dojmem experta, nicmene jeho znalosti jsou spise povrchni a neni za nimi zadny vlastni vyzkum, nybrz se jedna o souhrn historek z internetu s ruznou mirou overitelnosti. Zadny expert to ovsem neni, v rozhovoru pro UKS napriklad zminoval, kterak spoluorganizoval vystavy o Titanicu, ale ani netusil, ze se jedna z techto vystav konala v Lucerne. Kdyz si clovek zada jeho jmeno do vyhledavace tak zjisti, ze velkolepa prohlaseni o tom, jak co nevidet vypluje s novou lodi, vydava jiz pres 10 let, zadny posun jeho projekt vsak nezaznamenal.

[@koktavej9837]

Ono se taky nemá nic moc co dít zatím. V roce 2019 (před covidem) říkali že snad do 7 let začnou stavět. Teď je taky ještě válka a různé skopičiny. Dřív jak za 15 let bych s tím nepočítal.

[@lenkak.7041]

Spousta zajimavych informaci 👍

[@Martin07031]

A zároveň aj veľa dezinformácií.

[@ladislavholub3547]

To, že se staví Titanic 2,0, skvěle dokresluje povahu doby, v níž žijeme. To jméno znamená titánský, a Titáni byli lidé, kteří bojovali o božské postavení a moc. A člověk, který nad sebou přestal uznávat Boží autoritu, se řítil s pomocí nejmodernější technologie - tenkrát do ledovce, dnes do zdi. Když zjistíte, že před vámi je propast , není moudřejší se zastavit a hledat Boha, dokud je čas?

[@frantisekkoudelka9494]

Proč neměl titanic svého radistu ? Proč vysílají na stejné frekvenci ? Jeden klíč od dalekohledu ? Nic jako univezární klíče ? Někde jsem četl že Titanic při svém spuštění nebyl pokřtěn. Pak údajně byl zrušen nácvik evakuace . Měl vydržet 4 komory ale do páte zátéká ? To nebyla žádná rezerva ?? Je hrozný že všechny malé chyby se vymstí :(

[@markyzdesade202]

Práve pre tie otázky prečo??sa stávajú tragédie.pre ľudské chyby a lahostajnost

[@michaelnovak2615]

On měl sice vydržet 4 komory, ale v jedné vypukl požár, proto to zatékalo, proč vysílají na stejné frekvenci, si na začátku 20. Století.

[@Martin07031]

@@michaelnovak2615 požiar, alebo skôr tlenie uhlia, bol v uhoľnom bunkri, ktorý prislúchal kotolni č. 5 a nemal absolútne nič spoločné s potopenim. Titanicu spečatil osud rozsah poškodenia v kotolni č.6. Nebyť toho, Titanic by mal zatopené len 4 oddiely a nepotopil by sa. Kotolňa č. 6 ale bola piatym oddielom. Ešte raz prízvukujem, tlenie uhlia bolo v bunkri kotolne č. 5. Pozri si vypovede kuričov Barretta a Hendricksona z oficiálnych prepisov z Britského vyšetrovania katastrofy.

[@frantisekkoudelka9494]

@@michaelnovak2615 Takže to byla jedna frekvence ? Nebo co ?

[@zinzulin]

Standa ždímač, zve si hosty, který už vše řekli někde jinde, třeba týden předtím v jiném podcastu, zeptá se na dvě, tři jiné otázky a rozhovor je na světě.

[@martinluky70]

Pútavé počúvanie. Kvalifikované informácie 👍👍👍

[@zoltanvass1566]

Kdyby Titanic narazil do ledovce čelně, většina kotlů by se přinejmenším posunula, ale značná část by se zřítila. Uhlí na Titaniku se nacházely mezi řadami kotlů. Vzdálenost mezi kotli a vysokou stěnou zásobníků uhlí musela být asi 3 m. Kdyby se jeden z kotlů převrhl, uhlí by spadlo na horké kotle. V Titaniku bylo ještě dost uhlí. Protože loď byla zásobována uhlím na 10 dní. V kotelně by pravděpodobně vznikl nezastavitelný požár. Pravděpodobně by všichni cestující třetí třídy uhořeli.

[@ondrasatanas5698]

Zajímavý rozhovor, ale nevím proč by ta nová loď titanic2 nemohla mít motory na páru, aby to bylo autentické. Já bych tam akorát udělal jednu podstatnou změnu, tedy že voda by se neohřívala v kotlích na hořícím uhlí, ale třeba jaderným reaktorem, který by měl více jak dostačující výkon. Když mohou plout na jaderný pohon ponorky, tak proč by nemohla taková loď? Bylo by to docela moderní a také bezemisní řešení.

[@RedHool1]

Ahoj super rozhovor Titanik me vzdy fascinoval...Ale mel bych otázku k tomu požáru..Videl jsem Dokument kde dosli k zaveru podle dukazu atd ze ten požar vznikl uz pred prvotnim vyplutim a jen ze strachu o obraz firmy a strach z ostudy ze by titanik nevyplul se rozhodli tuto zpravu zamlcet a tak titanik vyjel na atlantik uz s vedomim ze na titaniku hori a pry to byla velka zasluha tohoto pozaru ze se titanik potopil doslova pry vetsi nez samotny naraz...dekuji za upresneni...a preji hezky den

[@Martin07031]

Požiar, alebo skôr tlenie uhlia, bol v uhoľnom bunkri, ktorý prislúchal kotolni č. 5 a nemal absolútne nič spoločné s potopenim. Titanicu spečatil osud rozsah poškodenia v kotolni č.6. Nebyť toho, Titanic by mal zatopené len 4 oddiely a nepotopil by sa. Kotolňa č. 6 ale bola piatym oddielom. Ešte raz prízvukujem, tlenie uhlia bolo v bunkri kotolne č. 5. Pozri si vypovede kuričov Barretta a Hendricksona z oficiálnych prepisov z Britského vyšetrovania katastrofy a nie ten hlúpy konspiračný dokument, o ktorom si pisal.

[@MrXTiFoNx]

Super rozhovor, panu preju at se mu sen uskutecni

[@jekyntv6060]

Jako kdybych byl důstojník na Californian tak mě napadne se jít zeptat jestli Titanic nevolá třeba o pomoc. Ale kidi si furt myslí jak jsou neomylní tak to dopadlo jak to dopadlo. :)

[@tomaskiebel453]

Je možné mrknúť konkrétne tento diel celý 3hod. keď si jednorázovo zaplatím? Lebo Patreon sa platí asi komplexne na mesiac. Chcem len toto video. Ideálne pomocou BTC. VĎAKA

[@zdenekmikula6061]

Možný odkaz na zakoupení lístků?

[@laridaa]

super video, chlapík sa vyzná.

[@mbr3209]

Je to obchodník a už preto mu neverím, len blázon, by dal do toho projektu všetko!!!!!! Krásna rozprávka!!!!!

[@locutus161]

Tento rozhovor ma "donútil" zaplatiť si predplatné :D . Rozhovor s Ondrejom bol super už u chalanov od kulatého stolu, tu samozrejme rovnako. Skvelé !

[@lukashalenda3440]

Přijde mi spíš jako velký fanoušek filmu který si k tomu vyhledal několik informací navíc 😏 jelikož zbylých 95% zaznělo právě ve filmu...dalších 5% zaznělo v dalších dokumentech o Titanicu a to především britských (např. požár v kotelnách apod.)...nic nového bohužel

[@markyzdesade202]

No a tu je to všetko v jednej relácii netreba hľadať v desiatich dokumentoch

[@Martin07031]

Nie len že nepovedal nič nového, on dokonca disponuje mylnými informáciami a v mnohých prípadoch aj dezinformuje.

[@LaFleurCZ]

@@Martin07031 Konkrétní příklady by byly nebo to jsou jen výkřiky do tmy?

[@arnalizer]

Já mám stále silnější pocit, že kdyby nevyplul, tak by se nepotopil... ;) Ale je to jen spekulace...

[@Ondrus21]

Jasně, v reálném čase a video má hodinu a 10 minut.

[@ulipetrula]

Vsak mate v popisku pod videem real time stream pres 3 hodiny 🙄

[@janflorian5722]

Proč měl dalekohledy zamčené ve skříňce ve své kajutě nějaký důstojník? Neměly by být náhodou v řídící kabině na můstku? V podpalubí několik dní hoří uhlí a nikdo z cestujících vůbec nic necítí......Neuvěřitelné

[@internetovabezpecnost]

Zbytecny rozhovor.Tohodle pána už jsme viděli v rozhovoru u Kulateho stolu zase recykluješ Stando

[@frantisekkoudelka9494]

Ale prd , je to zase jiný úhel pohledu a nějaké informace jsou jiné .

[@tomasbase1867]

Mluv za sebe, když už.

[@arturusyk5834]

Titanic byl masový atentát.

[@filipdlouhy4987]

Kde si můžu také zakoupit palubní lístek ?

[@jakubkybyc1531]

V čem spočívá název expert na Titanic? To je jako povolání? Náplň jeho práce je si povídat o tom jak to asi bylo? Kdo tohle platí proboha??

[@timotkraushuber3034]

Toto môže povedať len človek, ktorý nemá zaklady fyziky. Pri čelnej zrážke by sa Titanik okamzite potopil.

[@frantisekkoudelka9494]

To už se nikdo nedozví ..

[@bmbvproject2071]

no a to je další věc... :-D

[@refworldmc]

Z toho projektu se očividně upustilo.

[@coach_andy13]

Ondra to ma fakt zmaknuty uz mraky let.. fajn povidani!

[@vojtechvesely5296]

Zajímalo by mě co je pravdy na teorii, že na Titanicu hořel sklad uhlí už při vyplutí z Anglie který se nepodařilo uhasit a plul i stímto požárem. Jelikož by mu došlo palivo před doplutím do US, jel proto na max. výkon. Požár ve skladu uhlí údajně oslabil kov na trupu lodi v místech kde narazil do ledovce. Edit: 27.minuta objasněno, takže nic 😂

[@Martin07031]

1. Je to pravda, kuriči Barrett a Hendrickson o tom vypovedali počas britského vyšetrovania katastrofy. Pre tlač vypovedal napríklad aj kurič Dilley. 2. Titanic ale nemal malú zásobu uhlia ani mu nedošlo ako píšeš. Loď mala dokonca rezervu na takmer dva dni (presnejšie 1,8 dňa) nepretržitého spaľovania uhlia pri priemernej rýchlosti 21 uzlov. Tieto zásoby by vydržali dokonca ešte dlhšie, ak by sa loď plavila pomalšie. Pre info dodám, že predpokladaná denná spotreba uhlia bola okolo 630 ton (údaj z panenskej plavby Olympicu, ktorého priemerná denna spotreba bola 629 ton). Titanic nabral v Belfaste 1880 ton uhlia ešte predtým, ako dorazil do Southamptonu. V Southamptone bolo potom naložených ďalších 4427 ton a za tie dni, ktoré trávil takmer nečinne v doku, spotrebovali jeho kotle - udržujúce paru pre pomocné stroje či výrobu elektriny - 450 ton. Pred plavbou mal teda zásobu 5857 ton a jednoduchý výpočet nám hovorí, že zásoby mal viac ako dostatočné. 3. Požiar, alebo skôr tlenie uhlia, bol v uhoľnom bunkri, ktorý prislúchal kotolni č. 5 a nemal absolútne nič spoločné s potopenim. Titanicu spečatil osud rozsah poškodenia v kotolni č.6. Nebyť toho, Titanic by mal zatopené len 4 oddiely a nepotopil by sa. Kotolňa č. 6 ale bola piatym oddielom. Ešte raz prízvukujem, tlenie uhlia bolo v bunkri kotolne č. 5. Pozri si vypovede kuričov Barretta a Hendricksona z oficiálnych prepisov z Britského vyšetrovania katastrofy.

[@fisk1092]

24:15 kdyby se Titanic nepotopil, tak by se o něm nemluvilo a nikdy by nebyl tak slavnej, jako je teď.

[@ivetachmelarova8938]

přímý náraz by nejspíš nebyl výhra.. nechci se ohánět časem zájmu, ale lode přelomu 19. a 20. století mě fascinují asi tak 25 let minimálně. Za tu dobu jsem hodně načetl,. hodně viděl a hodně přemýšlel. Jednoduše řečeno. Přímý náraz by velmi pravděpodobně okamžitě zabil několik lidí... dále by Titanic rychlostí 21 uzlu narazil do obrovské hory ledu a kamení a jistě by nezastavil hned, příď by vypadala šíleně. Podobně jako na Britannicu mohlo dojít k zaseknutí vodotěsných dvěří na dolních palubách a k problémům s voláním o pomoc. Navíc každý námořník, řidič, cokoliv se prostě kolizi chce vyhnout a to chtěl i Murdoch. Udělal skvělej mánevr, jen neměl čas na to, aby se lod stočila dostatečně. NA Olympicku ukázaly, že na stočení přídě o 21,5 stupně bylo potřeba při dané rychlosti asi 37 vteřin. To je čas od chvíle, kdy bylo kormidlo stočena docela k pravoboku.. tu noc měl Titanic smůlu i štěstí v klidném počasí a hladině jako by byla sklo.. nebýt toho, moc člunů by příjezdu Carpathie nedožilo. Zkončily by ve vlnách severního atlantiku potopené, převrácené, či rozlomené. Prostě přímý náraz by byl neskutečná blbost. To, že ledovec poškodil 6 vodotěsných oddělení, to už bylo prostě jak velká rána do nosu daná osudem.

[@kulihrasek41]

Kdyby narazil rovně tak se taky potopí si myslím.Akurát by mu to dýýýýýýýýýl trvalo. 1. velká rychlost. 2. špatná kvalita nýtů.3. blbě navrženy vodotěsné přepážky. Jak by se naplnil první oddíl vrchem by se přelévala voda dál. A taky by bylo víc zraněných

[@davidkandr8251]

Loď byla navržena vyjímečně dobře a kdyby všichni dělali to co měli, Titanic by v pohodě doplul. To je na tom nejsmutnější..

[@vladimirvasek7712]

37:13 chamtivost, neumíte česky tvl?

[@wer4te95]

Můžeš prosím tě přestat skákat hostům tak zásadně do řeči když ti někdo něco vypráví? Díky! Ondro držím palce z realizací znovupostavené Titanicu!

[@martinnermut1630]

Californian kotvil asi 10km od titanicu. To měli přes 4km dlouhý řetěz?

[@DrzkaCZ]

Proč by někdo s novou lodí, která nemá zajeté motory a všechny topeniště spuštěné, pokoušel modrou stuhu, když v té době byly konstrukčně rychlejší lodě?

[@vojtechhajek7623]

Proč se stále dokola opakuje ta hloupost o snaze získat modrou stuhu, když Titanic nikdy nebyl konstruován na rychlostní rekordy a proti konkurenci od Cunardu měl o nižší výkon a jen tři lodní šrouby. Modrou stuhu držela po 20 let loď RMS Mauretania.

[@peterkvoriak6600]

21:30 tak to je skutočný odborník....klobúk dole

[@starejcintal1374]

To je Radovan?

[@alenaseptajova5763]

Toto je rozprávka,skutočne Titanic sa potopil ,lebo sa mal potopiť.Ten pán rozpráva iba film a knihu,ktorá bola napísaná

[@Vicevyber]

V pristim podcastu byste mel mit slovaky, zatim to vypada, ze nejvetsi experti na Titanic, ziji prave tam!

[@miroslavdugovic467]

Kamoš, pri všetkej úcte. Keby Titanic narazil rovno, tak by si tu netáral a nikto by nevedel, čo bol Titanic...Pekný život..

[@Смертельныйяд-щ9ф]

Skvělé téma! Jenom rétorika pohořela...

[@filiplehman3356]

Pan Vrkoč je uzasny vypravěč ale úžasný podvodník. :) Ale (ne)zaplaťte mu to.

[@MeteoDavidDizzer]

Kdyby byly…. V rámci pudu sebezáchovy se každy bude chtít ledovci vyhnout, urcite by do ledovce nikdo nechtěl narazit přímo rovně, Takze ano, i kdyby narazil rovně a přímo, nepotopil by se, ovšem nikdo z vás by jistě jen tak nenarazil a samozřejmě byste se všichni chtěli ledovci vyhnout tak, ze loď stocite.

[@jendagucci]

titanicu sem už dost překrmenej, ale rozhovor super