Рет қаралды 22
Dnes si připomínáme 37. výročí havárie v Černobylské jaderné elektrárně (26. 4. 1986).
Co se stalo v. r. 86 v Černobylu?
26.dubna v 1h:23 min v noci, došlo k havárii na 4. Bloku JE Černobyl, kdy měl proběhnout plánovaný test, jehož cílem bylo zjistit, jak dlouho ještě dokáže vyrábět elektřinu turbína reaktoru vlastním doběhem, tak aby zajistila potřebnou energii pro chod vodních čerpadel po úplném výpadku vnějšího napájení. Faktickým cílem testu tedy bylo, udržení chodu čerpadel po dobu nejméně 50 sekund, než naskočí záložní dieselagregáty. Bohužel částečně vinou konstrukce reaktoru a vinou operátorů, kteří porušili řadu procesů, protože nebyli patřičně proškoleni na některá specifika reaktoru, došlo k havárii a následné explozi reaktoru.
Následky havárie obecně známe a dodnes se řadí na první místo v žebříčku civilních jaderných katastrof. Hned na druhém místě je pak havárie z 11.března 2011 na JE Fukushima Daiichi v Japonsku. Po likvidaci následků v Černobylu, vznikla 30 kilometrová uzavřená zóna, která je dnes střežená policií a vojáky. V současnosti je vzhledem ke klesající radiaci, tato zóna omezena pouze na 10 km ochranné pásmo kolem elektrárny.
-
Na podzim 2017 byl dokončen nový ochranný sarkofág. Ten starý rozpadající se stal novou hrozbou. Tato obrovská oblouková konstrukce také zvaná NOVARKA, se zároveň stala největší pohyblivou konstrukcí na světě, která kdy byla postavena a jediným projektem jako takovým. Kryt je 162 metrů dlouhý, 257 metrů široký, 108 metrů vysoký a jeho celková hmotnost činí 36 000 tun. Pro představu, široký je jako Titanic, délku má jako 2x Boeing 747, a na výšku měří téměř jako socha Svobody. Na projektu se finančně podílelo 45 zemí světa vč. České republiky a celkové náklady projektu přesahují 2,5 miliardy eur.
Kryt byl následně přesunut na vzdálenost 327 metrů z místa montáže nad 4. havarovaný blok, což má zajistit bezpečnost na dalších 100 let.
Je nutno říci, že Technologie, ať už jakákoliv, není sama o sobě nebezpečná. Ale nikdy nám neodpustí lehkovážnost, neschopnost a přehlédnutí rizika. Když tohle budeme mít na paměti, můžeme v klidu jaderné elektrárny provozovat a možná dál stavět.