Jak tu někdo už psal, pokud by video bylo na hodinu, vůbec bych se nezlobyl. Je to hodně zajímavé povídání a se skvělým " průvodcem" děkuji.
@radekdoktor42493 жыл бұрын
Super návštěva , také jsem byl na prohlídce , reportáž by mohla být klidně delší , určitě máte natočeno více informací ☺️😊
@lpis1503 жыл бұрын
Stojí to za to?
@DAN_PRG3 жыл бұрын
Nebylo by prosím možné udělat monotematické dlouhé video s Lacem o jeho znalostech o jaderné munici? Velmi zajímavé téma a myslím že by bylo dobré tyto informace i "zachovat pro další generace"...
@PavelVhprz3 жыл бұрын
Tak takové video bych si nechal opravdu hodně líbit :) Skvělej nápad!! ;)
@rudestoned3 жыл бұрын
Na to jsou u nás úplně jiné kapacity, např. p. Halčiak, nebo p. Mohyla...
@DAN_PRG3 жыл бұрын
@@rudestoned Ok, pokud pánové publikují je to dobře. Neznám. Máte-li odkaz, uvítám jej.
@rudestoned3 жыл бұрын
@@DAN_PRG www.databazeknih.cz/zivotopis/vladimir-mohyla-62781 Pod nickem v.m. publikoval o jaderných zbraních, jejich historii a strategii nasazení řadu článků na boardech palba_cz nebo forum.fortifikace_net.
@DAN_PRG3 жыл бұрын
@@rudestoned Díky, knížku jsem si objednal.
@tomasholoska8860 Жыл бұрын
Zdravím vás pán Mareš výborná práca .... sem váš veľký obdivovateľ
@tomaskovarik4043 жыл бұрын
Výborně natočené, zajímavé povídání! Dobrá práce.
@heroldbraun61373 жыл бұрын
Ten suchy vzduch se taky pouzival k plneni jadernych hlavic. Jaderna hlavice (pro strely kratkeho doletu) musela byt pred pouzitim tkzv. nafoukana ,protoze kvuli bezpecnosti se nepouzivala k inicializaci klasicka konvencni vybusnina, ale bylo tam pneumaticky mechanismus ,ktery tlakem vystrelil stepny material proti terci ze stepneho materialu (gun-type fission weapon) cimz doslo k dosazeni kritickeho mnozstvi a nasledne explozi. Bylo to chytre reseni bez zadne elektroniky ,ktera by treba mohla samocine spustit ci sep ripade poskodit obzlavst elektromagenickym pulsem pri explozi ostatnich atomovych zbrani at uz v miste skladovani nebo primo v miste dopadu. Hlavice meli jeste navic barometrickou pojistku. Odjistila se az po dosazeni urcite nadmorske vysky. Helium se pouzivalo k delsi konzervaci ,aby se vytesnila vzdusna vlhkost a nedoslo ke korozi.
@rudestoned3 жыл бұрын
Podle řady informací byl ten stlačený vzduch používán na kontrolu právě barometrických spínačů...
@heroldbraun61373 жыл бұрын
@@rudestoned Ano take, ty bomby nemely vubec zadnou elektroniku. Bylo to ciste pneumo-mechanicke zarizeni. Pokud v nich nebyl zadny vzduch , tak i pri padu letadla napr pri transportu by nespustily.
@DeNNyofficial3 жыл бұрын
Pěkné video, byl jsem ve všech na našem území. 😇
@karelkarel37823 жыл бұрын
Velice zajímavá reportáž. Děkuji.
@annatothova4403 жыл бұрын
Vďaka vam za zaujimave video👍🌹
@achab41073 жыл бұрын
hodně zajímavé a dobré , v 68 jsem o "pověstem" o jaderných zbraních nevěřil...
@4ever2423 жыл бұрын
@@hartman12349 Jistěže, tohle se přeci stavělo pro uskladnění dětských tříkolek.
@4ever2423 жыл бұрын
@@hartman12349 🤣 🤣👍
@KapitanPisoar13 жыл бұрын
@@hartman12349 Tak určitě se tu postavily tři sklady jaderných zbraní, aby pak byly prázdné...
@KapitanPisoar13 жыл бұрын
@@hartman12349 Ano je pravda že předány k užívání byly v roce 1969 a dá se pochybovat, že by v roce 68 někdo nepovolaný měl o něčem podobném vůbec ponětí...
@achab41073 жыл бұрын
@@hartman12349 ...u nás v hospodě už se o tom vědělo...
@MrMsRAF3 жыл бұрын
Díky za video. Když jsme byli předloni v Brdech, tak muzeum bylo dočasně zavřené. Tak aspoň přes ten internet no. Prolezali jsme i ten v Bělé. Docela zážitek, ikdyz je to řádně zdevastované a není tam skoro nic.
@pavelbartonek70933 жыл бұрын
Zdravím,zajímavá reportáž .. pokud je z teho muzeum tak lidi můžou vidět jak to asi bylo .. přeju štěstí při dalších natáčeních na zdraví 🍷
@tomzdarsky3 жыл бұрын
Skvělé video.
@cogollittosurbex3 жыл бұрын
Bezděz několikrát,, tento je ale nádherný
@Polsondeside3 жыл бұрын
úžasný to místo vidět a slyšet Laco Jahodu...chápu jeho nepřístupnost.
@simonmatej84663 жыл бұрын
Zajímal by mě důvod plnění obalů heliem. Neví někdo? Chápal bych to jako zkoušku těsnosti, ale pak by nedávalo smysl jeho neustálé doplňování nebo výměna.
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
Ineertní plyn, aby to bouchlo správně.....tuším
@PavelVhprz3 жыл бұрын
No, když unikalo ve větším množství mohla to být celkem psna :D Zkuste si představit Leonida, jak zavolá z moskvy. Co by se asi ozvalo na druhé straně drátu :D
@PavelVhprz3 жыл бұрын
Jde o to, že Helium udrží veškerou vlhkost mimo obal, který je jím naplněný. Přesně jak napsal Tomasburi
@elfifenix3 жыл бұрын
@@PavelVhprz Potvrzuji, helium se používá kvůli vlhkosti.
@simonmatej84663 жыл бұрын
Děkuji všem. Ještě bych prosil vysvětlit, jakou vlastností či fyzikálním/chemickým vlivem na tu vlhkost působí. Na vlhkost bych chápal nějaký silikagel. Jelikož má atom helia velmi malý průměr a projde i tím nejmenším otvorem a dokonce některými pevnými látkami, tak se mi jeho použití ve skladovacím procesu jeví jako pitomost. Proto bych si rád doplnil vědomosti.
@zdenekjobanek54273 жыл бұрын
Co jsem četl, tak v ČSSR není důkaz o tom, že tu byly ostré jaderné zbraně. Určitě cvičné, ale u ostrých bych s ohledem na paranoiu SSSR pochyboval. Aspoň, že jeden z javorů zůstal pro další generace. Jinak např. na letišti Mladá byl sklad speciální munice. Poznat se dal podle hladké znivelované podlahy, dnes je už také pryč.
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
Taky není důkaz, že tu nebyli...
@zuKi813 жыл бұрын
Skvělé video!
@mickkillerwot3 жыл бұрын
Paráda 👍
@Sync9233 жыл бұрын
... Na zdraví 🍷
@martinlosos17423 жыл бұрын
Laco Lahoda 🍻
@Snycosezijou3 жыл бұрын
Míšov! Jedině na klobásu, jinak nic!!!😂😂😂😂🍺🚸🪵
@mimar_cz95473 жыл бұрын
Bude ještě někdy nějaké video z Housky?
@salyman13 жыл бұрын
Mohli by to dát celé jako muzeum,stačí jen oškrábat zdi a natřit, v první části jsem byl ,a je vidět jak to Ruská armáda mela dobře udělané nic nechybí,tak palec nahoru.
@PS3ojKar3 жыл бұрын
🔝🔝🔝
@Filip-qj1hl2 жыл бұрын
Zkoušel tam někdo měřit radioaktivitu? Tím by se mohlo přijít na to jestli tam něco bylo.
@JirinaJJScar3 жыл бұрын
prosím nemohl by jste zjistit jak je to s uskladněním prázdných jaderných hlavic ve staré škodovské továrně v Plzni , ta továrna se nachází mezi polema a podle mě tam stále něco je...............navíc jsem poblíž pozorovala divná světla, která se najednou vynořila z vody......já na tyhle nesmysly nejsem , ale něco tam je, nějaká techniky a drony co ji hlídají? co? a ikdyž jsem se ptala, nikdo na mě nereaguje a všeci zarytě mlčí a ikdyž proletí bolid přímo nad našima hlavama taky nic neřeknou...............někdy pokud se budete nudit hážu téma
@kuklalcz90063 жыл бұрын
Perfektní video. Chystal jsem se natočit obdobný dokument v Javoru 52, ale předběhl jste mně 😁. Alespoň tam znovu nemusím... Prý v ČR neexistují žádné dokumenty, že v těchto objektech byly hlavice skutečně umístěné, možná v Rusku. Zeptám se možná hloupě - není možné nějakým citlivým dozimetrem zjistit, zda tam něco opravdu bylo uskladněné? Díky a držím palce, váš kanál mě baví ✌️
@rudestoned3 жыл бұрын
Jsou lepší dokumenty, například od pánů Boučka a Jambora- Přísně utajovaná místa. I když proti nim šlo mít spoustu výhrad, proti p. Marešovi odvedli profesionální práci.
@komperiino3 жыл бұрын
Prosím je niekde dostupná tá hudba zo začiatku videa ?
@frantiseknovak44843 жыл бұрын
Mohu dotaz: Já zatím vždy potkal k jaderným hlavicím na území ČSSR údaje typu "možná, domníváme se, snad atd. Obecně s jistotou, že byly vybudovány objekty přímo pro uložení jaderných hlavic, ale bez jistoty, že tam skutečně kdy nějaké byly. Obecně jsem spíš potkávat teorii, že měly být v případě eskalace napětí narychlo dovezeny z SSSR. (pravda, logicky dává daleko víc smysl mít je tady připravené na místě) Máte tedy někde vysloveně doloženo, že tam hlavice skutečně byly?
@badatele3 жыл бұрын
Provozovateli onoho muzea se podařilo v muzeu v Pervomajsku najít znalé. Jinak ono nedává smysl stavět sklady, aby zůstaly prázdné, ani uzavírat k tomu smlouvu.
@alesherzig41483 жыл бұрын
Proč se ty kontejnery s atomovkama plnily héliem??
@ejej48753 жыл бұрын
☢️☢️☢️
@Lukyno813 жыл бұрын
Hustý
@sforman26223 жыл бұрын
Co znamená ten ruský nápis na červeném svítidle na konci videa? Díky
@jenda3863 жыл бұрын
Probíhá práce. Nevstupovat.
@forestman2forestman2443 жыл бұрын
proč se to plnilo heliem? díky
@rudestoned3 жыл бұрын
Neplnilo se to héliem, byla to směs hélia a argonu.
@forestman2forestman2443 жыл бұрын
@@rudestoned děkuji
@CG-iq3tk3 жыл бұрын
uz aby byl stream ;)
@michalstedry38893 жыл бұрын
byl v objektu kde je muzeum zde je to první video
@severan40253 жыл бұрын
Komentujete to přímo do videa nebo je to pozdější dabing?
@badatele3 жыл бұрын
Komentářem propojeno dodatečně.
@severan40253 жыл бұрын
@@badatele děkuji za rychlou odpověď 😉
@RN-of4sb3 жыл бұрын
Kdoví jak by tomu bylo roku 68 kdyby tyto Javory u nás nevyrostly....
@michalhauf22563 жыл бұрын
No, ona je spíš otázka, jestli nebyl rok 1968 právě proto, aby mohla RA "legálně" obsadit , kromě jiného, tyto objekty.
@4ever2423 жыл бұрын
@@hartman12349 Ty umíš vždycky skvěle pobavit 🤣
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
To nechápu ten dotaz? Co by se mělo stát, nebo nestat? INVAZE? Javory by je asi nezastavilii....
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
@@TheMajkla No tuším, že to plánovali od ledna 68.... Vzdát se nemohli, ale zajiste ne kvůli nějakým bunkrům v zemi.
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
@@TheMajkla Tak ono už jim to nevonělo předtím. Slyšel jsem to od nějakého historika v historie.cs
@ondrao95143 жыл бұрын
Podle mého, jaderné zbraně zničily vojenství.
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
To je skvělý,, ne? Nebo by jsi chtěl, aby jsme se zabbíjeli kvůli blbosti?
@PavelVhprz3 жыл бұрын
@@strycekhocimin920 Přesně Tak. Díky nim si dneska nějakou blbinu typu Adolfa Hitlera hned tak někdo nezkusí. Berme to tak, že když máte proti sobě velkého nepřítele, ale můžete do sebe maximálně vzájemně strkat, někdo to odnese. Ale J. zbraním se podařilo rozdíl ne, že vyrovnat. Ale zlikvidovat. S jejich pomocí může i malý stát zničit uplně všechno klidně na druhé straně planety, tedy pokud disponuje ICBM (potažmo MITRV-Multiple independently targetable reentry vehicle) technologií. Takže se to dá zhruba přirovnat k tomu, když jeden dá ránu a spadne na něho 100 dalších, který ale nezničí jen jeho, ale i všechno okolo.
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
@@PavelVhprz Ano Taky mají ty jaderný jednotky heso... MÍR JE NAŠE PRÁCE
@ondrao95143 жыл бұрын
@@strycekhocimin920 Lidé si najdou všelijaké zbůsoby jak se mezi sebou zabíjet, ale na jednu stranu ano udržují mír tím že se svět drží v šachu, avšak kdyby skutečně došlo ke globálnímu konfliktu, tak co když si ten co prohrává řekne "Když nevyhraju já tak nikdo" ? - nejhorší na tom je to že to zasáhne i neutrální státy. Šance že někdo šáhne k tomuto řešení jsou ale naštěstí malé tak doufejme že to tak zůstane napořád.
@strycekhocimin9203 жыл бұрын
3 mt. na přímý zásah? To to musí mít 20 m stěny a pružiny, tlumiče proti otřesům, což jsem si nevšiml..... Tatínek je tam prý kdysi učil chytat ryby, ale co tam dělají se nechlubili.
@SC0RCH3er3 жыл бұрын
3 megatuny se pravděpodobně bere jako airburst ve výšce kolem kilometru a s přesností ICBM v roce 65. Nemám tušení, jak to Rusové hodnotili, každopádně i kdyby to bylo jen 15 kilotun veškerá povrchová infrastruktura je v tu chvíli pryč a nějaký rychlý rozvoz k "frontovym" jednotkám hned tak nehrozí.
@rudestoned3 жыл бұрын
@@SC0RCH3er Jako airburst ve výšce jednoho kilometru se to určitě nebere, protože výška vzdušného jaderného výbuchu byla u všech u nás plánovaných objektů uvažována 300-450m. Např. objekt K-111 ("stanice metra" Klárov) byl projektován na vzdušný výbuch přímo nad objektem do max 1MT- a to je podzemní stavba s nakrytím 60m. Stabilní velitelská stanoviště ČSLA S1-3 měla odolat výbuchu 30kT ve výšce 400m nad objektem, přitom tam bylo nakrytí 30-40m. Lahoda vůbec neví a vymýšlí si naprosto nereálné hovadiny. Je to ostuda.
@SC0RCH3er3 жыл бұрын
@@rudestoned Ok, ok, výšku 1 km sem plácnul ilustrativně, spekuloval jsem, že ten údaj měří ne jako "přímý" zásah a že to jen opomenuli rozvinout, mám to zafixované z nějakého dokumentu o jaderných testech z 50tek :D Očividně o tom máte lepší info, takže budu věřit vám ;)
@rudestoned3 жыл бұрын
@@SC0RCH3er V případě izolovaného objektu je lepší nižší výška, při útoku např. na aglomerace naopak vyšší. Já rozhodně nejsem odborník, pouze se laicky zabývám historií čs. poválečných ochranných staveb. Schválně jsem si ale ráži udanou p. Lahodou a výšku 1km dal do simulace, takový úder by Javory patrně s těžkým poškozením přežít mohly, protože přetlak v čele tlakové vlny by byl při výbuchu přímo nad objektem cca 1,5-2 MPa (to není zas tak moc, ale ani málo, nejodolnější objekty v ČSSR měly vydržet 5-10Mpa, to se ale opravdu netýká Javorů). Ovšem v případě výbuchu 3MT v 300m už by byl přetlak v čele tlak. vlny do 500m od epicentra 20MPa, to už je jiná písnička. Při pozemním výbuchu by pak vznikl kráter o průměru přes 500m a hlubce až 130m a seismické účinky by byly také docela masivní. Každopádně je z toho asi jasné, že už samotný údaj "3MT" je sám o sobě nicnevypovídající, buď se musí udat ráže, druh výbuchu a vzdálenost od objektu, nebo hodnota max. přetlaku v čele tlakové vlny, který objekt ještě vydrží. Pan Mareš si může psát o haterech co chce, ale Laco si cucá z prstu hausnumera a vypráví pohádky, z těch řečí o 3MT je jasné, že vůbec netuší která ohledně účinků JZ a jejich nasazení bije. Ale to u něj není poprvé, jeho deviza je v tom, že dokáže poutavě vyprávět kraviny a tvářit se u toho jako mistr světa.
@rudestoned3 жыл бұрын
@@SC0RCH3er Jinak těch 3MT je údaj, který je původně zmíněn v článku od Svobodné Evropy z roku 2018, bez zdroje této informace. Doslova "direct hit", což je opravdu blbost :D Pro srovnání- nejodolnější plánované podzemní pracoviště v ČSSR mělo vydržet vzdušný výbuch "všech ráží" a pozemní výbuch 1MT ve vzdálenosti 500m. Ovšem to měl být opět objekt ve skalním masivu s nakrytím více než 60m a odolností tlakových uzávěrů vstupů 10MPa a těch 500m by bylo doslova na hraně. Pokud se jednalo o odolnost v případě přímého pozemního zásahu, bylo to pouze 13,5kT. Už si rozumíme? Kdyby měl pan Lahoda byť minimální povědomí o téhle problematice, tak ho říct takovou hovadinu ani nenapadne...
@noname-cq3eh3 жыл бұрын
To se nenajde žádný pamětník, který by řekl více o objektu?
@badatele3 жыл бұрын
Žádný u nás není.
@rudestoned3 жыл бұрын
Pamětníci z bývalého SSSR se samozřejmě našli, existuje řada ruských army fór, něco jako naši spolubojovníci. Někteří z těch, kteří na Javorech sloužili se dokonce byli na Míšově podívat léta před jeho otevřením. Na nejmenovaném českém fortifikačním fóru jsou přepsány jejich nejrůznější postřehy a vzpomínky ;)
@krfcz3 жыл бұрын
takže zničený je jen ten ralský? jeden je museum, druhý tenhle zakonzervovaný, třetí zničený ralský? a nebo museum atomu zkrachovalo a zkončilo?
@ptygr3 жыл бұрын
Taky pochybuju, že kdy byly sklady "zavezeny". Šlo spíš o "infrastrukturu připravenosti". Sověti by je v případě předpokládané potřeby v horizontu dnů připravili a zavezli. V případě postupné eskalace by to stačilo a pro případ náhlého přepadení západními armádami určitě Sověti nenechávali strategické zbraně na pospas dvě hodiny cesty od západních hranic :)
@JuryKGB2 жыл бұрын
Ono je úplně jedno, že sklady byly blízko hranic, protože nepřítel by sbíral informace z dostupných zdrojů (civilisté, komunální politici, zajatci), a koho by zajímal ve třetí světové válce nějaký kabelový kolektor. A pokud by se tehdejší nepřítel dostal k nim, rozhodně by se nedostal jen tak snadno dovnitř. A navíc pokud by hrozilo obsazení skladu, nebylo nic jednoduššího, než-li všechny hlavice odjistit a jednu odpálit. A z půlky ČR by zbyl jen radioaktivní kráter, Ale hlavně že to nebylo u Moskvy, řeklo by tehdejší velení SSSR. Mimochodem u skladu u Bělé pod Bezdězem se pohybovaly spousty těžkých ruských odpalovacích vozidel, nákladních aut a vojáků a to hlavně v noci. Navíc se na rozdíl od okupantů vůbec s nikým nebavili. V podstatě se jednalo o další (tajnou) ruskou armádu na našem území. (Tyto informace mám od místních.) Takže bych se hodně divil, kdyby tam ty zbraně nebyly.
@lukassiman52523 жыл бұрын
Za chvilu budeme natacat aj od nas zo Sliaca uz americiania skladaju olovene platne thank u very much mad yankee
@DanielTejnicky3 жыл бұрын
Kolik dalsich takovej tajemstvicek mame, napr kopce Tocna. pozice pro delostrelectvo jo, jo a zabetonovany prostory pod kopcem sou co? Sklady zradla? xD
@rudestoned3 жыл бұрын
Točná není žádné záhadné místo a rozhodně tam nejsou zabetonované prostory pod kopcem... Běžný PLRO :D
@DanielTejnicky3 жыл бұрын
@@rudestoned No nez to zamorili bezdecka a airsoftaci, cili nekdy v 95roce, sem to tam docela dukladne prolejzal a na nekolika mistech sem videl zebrik vedouci do zabetonovanyho otvoru. Takze ja ti nevim.
@PodzemiRomanW3 жыл бұрын
totalni nesmysle...kdyz nevim tak helium :D
@SmashCZ3 жыл бұрын
Co tak místo držkování rovnou napsat co skutečně v těch nádobách či trubkách tedy bylo? Hm?
@badatele3 жыл бұрын
Aaa, můj prominentní hejtr. Chyběl jste mi :) Já použiju slova svého oblíbeného tvůrce Jana Vodňanského: "Stop, ukažte svůj občanský průkaz a potom promluvte." Tak tedy: Kdo jste, jaké máte vzdělání, jakou máte profesní minulost... a v čem se svou erudicí spatřujete "nesmysle."
@SmashCZ3 жыл бұрын
@@hartman12349 Pepo díky ale já se ptal pana vševěda co píše o nesmysle. Laco ve videu mluví o heliu, Roman W že to je blbost, tak bych se rád dozvěděl co že to tedy je za blbost.
@rudestoned3 жыл бұрын
@@badatele Citace pana Halčiaka, který o té problematice něco ví: ".značenie tlakových fliaš bolo v ruskej norme, veď aj nápisy boli ruské. Farby značenia tlakových fliaš a tlakových rozvodov som overil podľa ruských noriem. Podľa ruskej normy: čierna farba - dusík, argón, stlačený vzduch červená farba(tiež aj hnedá) - helium Tlakový vzduch sa mohol používať ako záložné štartovanie EC- to je ale pre nás nepodstatné. Tlakový vzduch bol rozvádzaný modrými trubkami, čo je tiež v súlade s ruskou normou. Stlačený vzduch v zboročnej hale sa využíval pri kontrole barometrických spínačov spúšťacej automatiky JH. Tieto kontroly sa určite robili. Podľa vyjadrenia príslušníkov zboročných brigád prvé spínače tohto typu boli značne nespoľahlivé a pri previerkách k ich zapracovaniu pomáhali úderom gumenného kladiva. :D :shock: Nemyslím si, že sa tlakovým vzduchom preverovali ampulové batérie. Tieto boli jednorázového použitia. Po ich uvedení do činnosti, batérie mali obmedzenú dobu činnosti(stanovenú maximálnou dobou letu R alebo JH) a potom sa stávali nefunkčnými. Ani u PVO sa batérie tohto typu nikdy neskúšali, lebo skúškou dochádza k ich zničeniu. K rozvodu zmesi plynov Hélia a Argónu neskôr."
@PodzemiRomanW3 жыл бұрын
@@badatele pane mareš kdyby jste uměl používat google víte moc dobře kdo jsem a co dělám jaké mám zkušenosti ale vy neumíte ani napsat do vyhledávače ošetřování jaderné munice. tak že pokud se chcete zajímat o vojenství začněte studovat dané téma a ignorujte pomateného blázna z CMA
@zaverecnynavrh10473 жыл бұрын
V ČSSR nikdy jz nebyly. Ale ony by se tak dobře neprodávaly vstupenky, kdyby se k běžným muničním skladům nepřipojila tato vylhaná pohádka.
@badatele3 жыл бұрын
Jasně, máme o tom mezistátní smlouvu, máme pro to dochovanou infrastrukturu, ale určitě to tady nebylo. A vy to, anonyme, víte z všech nejlíp :)
@martinmato.32423 жыл бұрын
V ČSSR nikdo vám toto nepotvrdí a ani sa to nezistilo...
@kryptoporadce31293 жыл бұрын
@@badatele pane badateli, tím, že smažete můj dotaz na existenci té smlouvy, tím blbcem být nepřestanete
Nechápu dotaz. Nevím o tom, že bych mazal dotaz na existenci smlouvy. Pokud máte na mysli smlouvu ČSSR-SSSR o speciálních skladech, můžu vám poslat sken. Stačí mi napsat mail. Ale nevím, jak jste to s tím blbcem myslel. Jeden z nás jím asi bude, ale nechci se vyviňovat, nechám to na ostatních.