Opět velice poučné a zajímavé. Dík a klobouk dolů před skvělou prací.
@LubomírHeřman11 ай бұрын
V roce 1968 jsem na něj vylezl, abych se pokochal výhledem. To už jsme bydleli u stadionu a předtím v Mezimostí. Když jsem se vrátil z vojny, tak už tam nestál.
@jiricabadaj8397 Жыл бұрын
Pekne to bylo , dekuji
@pavel7551 Жыл бұрын
Obdivuji Tvůj zápal pro věc, děkuji za všechna videa! Domnívám se že důvod zalévání luk byl prostý, schopnost řešit závlahu i v suchých obdobích a hlavně vědomí násobné sklizně sena. Vidím to na našich loukách od suchých po vlhké i u potoka a ten rozdíl je obrovský. Možná sklízeli ručně a koňmi tak větší vlhko nevadilo jako dnešní těžké technice. Z vyprávění vím že se v Krkonoších na lukách a polích dělali korýtka na motyku, hezky po vrstevníci a rozváděla se tak voda z potoků při jarním tání. Taky věděli proč to dělaj. Vláha je život a do půdy se vejde vody hodně. To že je dva metry nad hladinou řeky ještě nutně neznamená že se do ní nevejde něco navíc pro rostliny s kratšími kořeny.
@petermisik2190 Жыл бұрын
Zaujímavý príbeh. Tá odpoveď na otázku: prečo niekto staval čerpadlo na brehu rieky by ma fakt zaujimala :-)
@marcip6820 Жыл бұрын
Bohužel budovy Fruty/lihovaru Fischl a syn byly na podzim 2023 srovnané se zemí. 😞
@56pavel53 Жыл бұрын
👍
@marcip6820 Жыл бұрын
Jestli jsem to dobře pochopila, to větrné čerpadlo tam stálo cca 46 let. Zajímalo by mě, jak fungovalo.
@rd3d_pumpy Жыл бұрын
Bohužel nevím, pamětníci jej v provozu nepamatují. Předpokládám, že sloužilo do znárodnění, kdy se dostalo do rukou JZD.
@marcip6820 Жыл бұрын
@@rd3d_pumpy Přistěhovali jsme se do Veselí nad Lužnicí až v roce 1973, takže větrné čerpadlo nepamatujeme.