Večer pod lampou - Albert Einstein (HD)

  Рет қаралды 211,890

týždeň

týždeň

Күн бұрын

Пікірлер: 74
@0traceur0
@0traceur0 8 сағат бұрын
To nestačí raz vysvětlit, to na otázku odpovídaju 3-4 odborníci a myslím si ,že veľmi dostatečne a reakcia p. Hríba je opäť tá istá otázka. To zlaté nervy majú tí fyzici :D Páči sa mi, že odpovede ktoré zazneli nie su len odpovedami aktuálných znalosti fyziky, ale ,že sú to odpovede, ktoré dodávaju do porozumenia našej reality aj daľšiu otázku ,že kto sme vůbec my ludia, čo sme za entitu, kde sme obmedzení našimi každodennými skúsenosťami. Sme samy meracími prístrojmi našich meraní. Evolucia nám síce prírodzene dala možnosť kategorizovať do pojmov a nevyhnutne teda porozumieť okoliu aby sme prežili, ale zároveň nám dala aj obmedzenie a sme trochu väzňami našich pojmov a každodenných situacií. V podstate je zvláštne ,že sme schopní toto všetko vedieť. Vidíme nakoniec myslami viac než očami.
@KejtMarton
@KejtMarton 4 жыл бұрын
tento diel som videla 4x...zatial, ale prosime si nieco nove pan Hrib 🙏🏼 lebo je to uzasne ! dakujeme 😊
@roberturbasek5857
@roberturbasek5857 6 жыл бұрын
Přesně, pan Hřib a jeho doptávání se ! :-)) To vážně můžu! Jedinečné a díky za tento pořad!!
@evabusniakova1896
@evabusniakova1896 2 жыл бұрын
Tá teória
@evabusniakova1896
@evabusniakova1896 2 жыл бұрын
Tá teória relativity je tak porovnateľná s Bohom, až mám z toho radosť
@6Mephisto666
@6Mephisto666 10 жыл бұрын
Skvelá relácia, ďakujem, že ste tento archív dali na youtube... Ale už som videl skoro všetky fyzikálne časti. Myslím, že je čas natočiť ďalšie :)
@juliuskvietik7268
@juliuskvietik7268 4 жыл бұрын
Najlepsia relácia 1* 👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍👍
@andreasoponova9043
@andreasoponova9043 6 жыл бұрын
Viac takýchto relácií!
@bububu12345
@bububu12345 Жыл бұрын
V tomto čase už sú nové diely. Akože pokračovanie tejto série! 🍺💦🍺🍺 Oveľa mladší vyzerajú ako dnes
@FeroJanosik
@FeroJanosik 21 сағат бұрын
Aj ty budeš mať štyridsať, len počkaj..😊
@DL-kc8fc
@DL-kc8fc Жыл бұрын
Skvělé, výborně jsem se bavil. Pan moderátor si občas sám zablokoval odpověď vědců, kteří se mu snažili objasnit principy, například právě ten fotoelektrický jev, za který dostal Einstein nobelovku (nikoliv za relativitu) - to jsou ty fotovoltaické panely na střechách domů, které by nefungovaly z čistě vlnové povahy světla, ale z korpuskulární. A naopak, interference v praktických aplikacích by nefungovaly z čistě korpuskulární povahy světla, ale vlnové. Proto se razí zjednodušené duální paradigma, tedy jakýchsi kvant - vlnových klubíček závisejících na energii, která je obrazem frekvence. V rámci nízkých energií (frekvence) převažuje vlnový charakter - rozvinuté klubíčko - radiové vlny atd., a ve vysokých energiích (frekvencích) kvanta či balíčky (tvrdé záření). Tuto odpověď mohl získat, kdyby nechal vědce domluvit. :) Naprosto stejné je to s relativistickými rychlostmi v rámci jejich skládání. Náš vesmír je přísně kauzální a relativita je ve skutečnosti kauzální teorie, která si podmiňuje invariantu světla, aby se kolem ní mohl kroutit prostor a čas. Na to se přišlo právě proto, protože rychlost světla je konečná (cca 300 000 km*s-1) a zpětně to potvrdilo vlastnosti prostoročasu a jeho přísně kauzální charakter. To znamená, že prostor, hmota a čas jsou na sobě závislé (vzájemně se indukují) a výsledkem toho je konečná rychlost. Nadsvětelné rychlosti existují - jsou to fázové a související s rozpínáním prostoročasu (dve galaxie se mohou od sebe vzdalovat nadsvětelně), ale mezi fázovými rychlostmi či expandujícím prostorem neexistuje žádná informační výměna a tudíž se nic nekoná proti postulátům. Naopak kde probíhá informační výměna (gravitační, elektromagnetická atd.) neexistují nadsvětelné rychlosti, protože informace je v podstatě také hmota a kromě toho se přísně dodržuje kauzalita - nic hmotného z tohto charakteru nepřekročí rychlost světla. Kromě toho, dosažení rychlosti světla by vyžadovalo nekonečné množství energie, přičemž by objekt nekonečně ztěžkl a proměnil by se v černu díru. Pouze foton, který má klidovou nulovou hmotnost a teprve v pohybu vykazuje jistou malou hmotnost (relativistickou), může dosáhnout světelné rychlosti, která je limitem právě z té relativistické hmotnosti. Pouze hypotetický tachynon, který nemá ani relativistickou hmotnost se můźe pohybovat nadsvětelně, ale také nemá na nic vliv pokud by existoval - informace má smysl pouze v podsvětelných rychlostech, tedy hypotetický tachyon nemůže z "nadsvětelnosti" interagovat. Rychlostní omezení nám zajišťuje teplo, světlo, otáčení elektromotorů atd., protože energie či zdánlivá síla je důsledkem odporu (relativistického odporu), protože kdyby existovaly nadsvětelné rychlosti v rámci informace (hmoty), žádná energie by se nemohla projevit - vše by mělo charakter nekonečně dlouhých vln. A jak je to s tím skládáním rychlosti (auto, které jede stovkou a svítí si před sebe reflektory)? Aby se dodržel kauzální charakter vesmíru, musí se něco kolem konstatní rychlosti světla kroutit a to je samotný čas a prostor. V případě času je to tak, že pohybujícímu se autu ubíhá čas pomaleji a tudíž i jeho světlo, které opouští jeho reflektory pomaleji, má ve zpomaleném času tu správnou konstantní rychlost vůči autu. Vnější pozorovatel ve stojícím autě ve svém času uvidí, že rychlost světla se nepřipočetla k rychlosti auta, protože i ten vnější pozorovatel má nějaký svůj časový rámec (například z důsledku gravitačního zrychlení), který tvoří bariéru nadsvětelnosti a proto i jemu vyjde konstatní rychlost světla. Že světlo nemohlo přičíst ke své obvyklé rychlosti další, prozradí se vlastní barvou (energií - Dopplerovým jevem). Je to stejné jako rychlost zvuku, které se v daném prostředí šíří stejně, ať auto jede nebo stojí, ale u toho které jede a přibližuje se k nám, zvuk se zvyšuje (Dopplerův jev), přitom rychlost zvuku je stále stejná. My moc nemáme rádi tuto éterovou teorii, byť to modelově popisuje intuitivně, protože namísto času lze použít i kontrakce. Proto se to kolegové zdráhali vysvětlit, proč se v rychlost světla nesčítá, páč by to bylo na samostatnou přednášku. Prostě světlo se šíří stejně rychle a nezávisle na pohybu zdroje. Je to přísně poplatné kauzalitě, protože cokoliv hmotného (nesoucí informaci) by nad tuto rychlost se vždy pohybovalo nekonečně rychle a důsledek by předběhl příčinu, což znamená, že autu by se rozsvítily světla dříve, než by jej řidič zapnul. Intuice o rychlosti světla a něco navíc není v našem vesmíru platná (mimo fázových a z rozpínání prostoru), stejně jako nelze uvažovat o záporné teplotě v Kelvinech, byť to myšlenka dokáže připustit.
@stelinkaa1
@stelinkaa1 8 жыл бұрын
vynikající pořád..
@godpeter7495
@godpeter7495 8 жыл бұрын
pan Hríb ... všetka česť ste inšpirujúci človek . nie som síce fyzik ani žiadny vedec, ale vesmír a tieto veci ma bavia. skrátka pri vašej otázke, že keby sedíte na vagóne, ktorý ide 100 km/h a zasvietite baterku , že či by malo to svetlo rýchlosť 300000000 + 100 km/h... prvé čo mňa napadlo je, že nemôže mať tých 100 km/h naviac pretože sa to meria z pomalšieho telesa ako je rýchlosť svetla... Možno sa úplne mýlim , ale mne to dáva zmysel skrátka bolo to prvé čo ma napadlo. pozdravujem
@vladimir7815
@vladimir7815 4 жыл бұрын
Jeden z fyzikalnich zakonu: Nic se prostorem nemuze pohybovat rychleji,nez je rychlost svetla.To je cele.
@kloutvor
@kloutvor Жыл бұрын
Moc hezká debata
@jiriluk
@jiriluk 10 жыл бұрын
pan Hřib mě skoro vždy spolehlivě rozesměje, ale je dobře, že je tam, odlehčí diskuzi, někdy už vědci příliš hloubají :) škoda, že stejný pořad nemáme v ČR, p.Kulhánek by jistě taky měl co říci. Nechcete ho pozvat aspoň k vám ???
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d 6 жыл бұрын
Za to sa prihovaram aj ja. Myslim, ze prof. Kulhanek by urcite debate prispel nielen svojim fundamentom, ale aj svojim humorom. A celkom dobre by tym do tejto partie zapadol.
@ADOBOREC100
@ADOBOREC100 8 жыл бұрын
super velmi poucne
@michalvesely5073
@michalvesely5073 11 жыл бұрын
to si vystihol uplne dokonale. Tvoj komentar som si precital este pred videom a schvalne som potom zbystril pozornost ked on rozpraval :-) Vlastne on iba taral, skace z temy na temu, z pritomnosti do minulosti... Hrozne. Ako fakt, nic proti nemu, ale nech radsej napise knihu kde bude mat viac casu usporiadat myslienky, ktore mu evidentne naskakaju prilis rychlo :-)
@tomasvilimredvilto
@tomasvilimredvilto 6 жыл бұрын
Skvelá relácia a už som ju videl niekoľko ráz. stále ma však zaskočí prečo pánov fyzikov nenapadne jednoduché vysvetlenie nemožnosti prekročenia rýchlosti svetla, baterkou ktorá sa pohybuje, teda že svetlo nemôže putovať rýchlejšie, pri čom sa naskytuje krásny príklad, ktorý všetci poznáme z reálneho života. keďže svetlo sa šíry ako vlna, tak má podobné, keď nie rovnaké vlastnosti šírenia ako zvuk. rýchlosť zvuku má tiež svoju danú rýchlosť, lebo je to vlastnosť materiálu, a teda stíhačka, ktorá letí nadzvukovou rýchlosťou neurýchli rýchlosť zvuku ale zanecháva zvukovú stopu za sebou jediné čo sa rýchlosťou dá ovplyvniť je frekvencia zvuku. čo to znamená pri svetle.. ak by sme dostatočne zrýchlili obyčajnú baterku/lampu a zapli by sme ju, tak by svietila gama žiarením, ale stále by malo rýchlosť svetla.
@hrcprc8571
@hrcprc8571 10 жыл бұрын
Kromě Newtona a einsteina je další skok určitě Kvantová teorie (Max Planck)
@kolodojpes
@kolodojpes 10 жыл бұрын
A taky Niels Borh byl genius.
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d Жыл бұрын
Nie celkom, lebo Planck urobil iba PRVY krok (aj to este velmi NERAD!) novym PREDPOKLADOM. Ale Newton aj Einstein postavili KOMPLETNE TEORIE, ktora platia, predpovedaju a doteraz neboli experimentalne vyvratene. (Newton nebol vyvrateny, ale iba rozsireny, dodnes sa pouziva napr. aj v kozmonautike) To je priepastny rozdiel. Skor by som na tom 3. mieste spomenul Maxwella...
@exkrementdubo920
@exkrementdubo920 2 жыл бұрын
Mohol by som povedať ze gravitácia ze iba interakcia medzi štvorrozmerným časopriestor om a hmotou???
@martinfilka571
@martinfilka571 2 жыл бұрын
Nie
@martinfadin8078
@martinfadin8078 8 жыл бұрын
Ja osobne sa na teóriu relativity pozerám aj z pohľadu lingvistického. Relatio po latinsky znamená vzťah. Podľa mňa teda relativitu by sme mali chápať ako súvzťažnosť, teda previazanosť času a priestoru. Túto previazanosť Einstein krásne vyjadril vo svojich rovniciach. Pokiaľ ide o Einsteina a jeho morálne a náboženské názory, existujú knihy "Můj světový názor" a "Jak vidím svět", ktoré sú kompendiami jeho myšlienok. Z nich som vyčítal, že Einstein bol veriaci človek, avšak jeho pohľad na náboženstvo bol trochu odlišný od nášho. On rozdeľoval náboženstvá do troch kategórií: Náboženstvo zo strachu (primitívne náboženstvá), náboženstvo etické (Judaizmus, kresťanstvo) a náboženstvo "tretieho typu". Podľa toho tretieho typu Boha nemožno vystihnúť žiadnou definíciou. Einstein sa identifikoval s týmto tretím typom náboženstva. Istý človek to nesprávne pochopil tak, že Einstein bol panteista. To nebol. Panteizmus jasne definuje božstvo rovnomerne rozliate vo všetkom existujúcom. Z jeho morálnych názorov by som vyzdvihol Einsteinov pacifizmus. Inak veľmi vyzdvihujem túto tému. Priznám sa, pozeral som ju už x-krát a vždy si v nej nájdem nejakú zaujímavú myšlienku. Mňa osobne Einstein veľmi fascinuje a snažím sa ho študovať. Myslím, že popri istých negatívach, ktoré ako každý iný človek mal, to bol veľmi podnetný človek.
@marosstipala3600
@marosstipala3600 2 жыл бұрын
Tma by mohla byt rýchlejšia ako svetlo
@martinfilka571
@martinfilka571 2 жыл бұрын
Myslíš že toto nikoho na svete nikdy nenapadlo? Pochybujem
@bububu12345
@bububu12345 Жыл бұрын
Chcem oveľa viac pána Kapišinského. On potrebuje čas na vyjadrenie myšlienky.
@ing_frantisek_mohykan
@ing_frantisek_mohykan Жыл бұрын
typek mluvi jak blato, kazdou otazku zavede uplne mimo tema, milion slov a porad nic nerika
@bububu12345
@bububu12345 9 ай бұрын
​@@ing_frantisek_mohykan ale áno. Ale chce veľa naraz vysvetliť....vie že nerozumieš
@Brann82
@Brann82 5 жыл бұрын
Toto je naša intelektuálna elita,aj nekto mladší tam má byť škoda
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d 4 жыл бұрын
Stefanova otazka, preco nemoze byt ziadna rychlost vacsia ako rychlost svetla, ma jednoduchu odpoved: MOZE. Ale to by uz nebol nam znamy vesmir. V nasom vesmire je to proste tak. Einstein na to "stavil", ODVODIL z toho teoriu relativity - a VSETKY doterajsie merania ju potvrdzuju. Takze, nie ze je to "absolutne dokazane", ale vo vesmire, ktory pozname a meriame, je to proste tak. A odpoved preco je to tak zatial vobec nemame ... :)
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d 4 жыл бұрын
Netusim, preco mi to sem dalo 2x. :) Asi nejaka "relativita" ... :)
@polakpe5
@polakpe5 8 жыл бұрын
Chtěl bych dát do diskuse: v jednu chvíli bylo řečeno že "Einsteinova fyzika" se prakticky objeví v urychlovači nebo v elektronovém mikroskopu. Podle mě se vyskytuje například v GPS která je v každém mobilu. Myslím si že bez jeho teorií bychom nemohli určovat přesnost na povrchu lépe než 10-100m. Budu rád když mě to někdo vyvrátíte.
@pbpitko185
@pbpitko185 6 жыл бұрын
Ak by GPS nerátala s TR odchýlky v navigácii by za jediný deň mohli vzrásť na niektorých miestach až na +-8 km, teda by to vlastne nebola žiadna navigácia. Kto potrebuje lepší dôkaz TR než to že zariadenia postavené v zhode s TR fungujú, zatiaľ čo bez nej by neboli na nič. Urýchlovače, elektrónový mikroskop, navigácia rakiet a sond vo vesmíre, satelitná TV atď. atď.
@otakarzdebski9497
@otakarzdebski9497 6 жыл бұрын
To hlavní o co u GPS jde, jsou zejména empirické korelace. O přímou aplikaci STR a tím méné OTR moc nejde. To byste se asi nedovolal ani nepoužil třeba GPS. Řešení problému obecné teorie kupříkladu představuje řešení soustavy deseti parciálních dieferenciálních rovnic řešilelných z větší části numericky - tedy nefinitně.
@pbpitko185
@pbpitko185 5 жыл бұрын
Nevyskytuje sa v GPS, ale GPS funguje vďaka OTR. Bez OTR by GPS mohlo dávať dennú odchylku od skutočnej polohy až o 8 km, teda GPS by bolo totálne nepoužiteľné.
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d 4 жыл бұрын
@@otakarzdebski9497 Ide presne o aplikaciu OTR. Cas na orbite totiz plynie inak, ako na povrchu Zeme, takze pri nezapocitani tohoto rozdielu vznikaju spominane chyby. (+samozrejme este aj ine efekty)
@dcpollux8047
@dcpollux8047 7 жыл бұрын
Aha to jsou ty dva co se hádali s Bendou :D
@teltri
@teltri 11 жыл бұрын
Ty bláho to je jaká stará Lampa! Veď ten Martinov citát "Keď to premyslíš najlepšie ako sa len dá ... " som počúval pred šiestimi rokmi v Prahe v pesničke od Pudingu pani elvisovej.
@mp3ky
@mp3ky 9 жыл бұрын
AKO VZNIKA SVETLO?
@KAREK33
@KAREK33 12 жыл бұрын
neviem ci Einstein nemoze dakovet za to co objavil a cim prerazil jeho menzelke ktoru neskor nechel.Myslim si ze z mnohom E=mc2 je skor prepocitane jehov menzelkov a nie nim samim.
@villipolacik3712
@villipolacik3712 11 жыл бұрын
Odpovedať na tak zložité otázky, je nesmierne náročné. Tým netvrdím že, lepšie je obrátiť sa na kresťanskú vieru kde, odpovede sú..., tak to, zariadil Boh...alebo o tom, rozhodne všemohúci, atd... Ale som vám nesmierne vďačný! Obdivujem vaše vedomosti, zvlášť v tak pokročilom veku, za čo som na vás hrdý, pretože sa o nás starších hovory, že nie sme múdrejší, ale opatrnejší, to tvrdia mladý, čo kategorický odmietam! K špeciálnej tórií relativity, Tvrdím že stroj času, bez rozdielu v akej podobe ho predostierame, je v rytme slnečnej sústavy, nemenný a konštantný, iba rýchlosť je relatívna..., a môže byt akokoľvek veľká... v závislosti času, ktorý bude naopak stále kratší. Ale vždy bude mat plusovú hodnotu!!! K obecnej teórii, síce Edinktn zrovnal dosky, zo zatmenia slnka mesiacom... k pôvodným rozložením hviezd..., a zistil nepatrný rozdiel v ich polohách, čo vlastne túto teóriu potvrdil! Ale aby som tejto teórii uveril potrebujem presvedčivejší dôkaz, ktorý zatiaľ považujem za optický klam!!! Ohýbanie svetla môže kľudne zapríčiniť temná hmota a nie zakrivenie časopriestoru alebo vesmíru. Samozrejme že toto, je len vec názoru!!!
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d 5 жыл бұрын
Nastojciva Stefanova otazka - preco rychlost nemoze byt vacsia ako rychlost svetla.Pretoze je to dane zakladnymi vlastnostami nasho priestorocasu. c^2=1/mi0*epsilon0. Cize KEBY nas Vesmir mal ine mi0 a/alebo epsilo0, POTOM by rychlost svetla bola ina.
@fuchsfilip
@fuchsfilip 4 жыл бұрын
Cesta Einteina z domu do práce, když bydlel v Praze + černobílé focení kzbin.info/www/bejne/sJfbdXqAisZ6bbs
@stanogabris6980
@stanogabris6980 4 жыл бұрын
Poprepunany vedci chcú byť tak múdry až sa zakokoktavaju že že že že ide na nervi inak sa to dobre počúva
@vitezslavskorpik746
@vitezslavskorpik746 11 жыл бұрын
Jistě, když E=mc2 bylo známo ještě předtím než se Einstein i Mileva narodili :-)
@TestTest-ig4dp
@TestTest-ig4dp 7 жыл бұрын
Definice relativity: Když muž A strčí nos do řiti muži B, tak muž B má nos v řiti, muž A má také nos v řiti, ale muž B je na tom relativně lépe.
@wasperablake2141
@wasperablake2141 11 жыл бұрын
pises ako dement, nepis vobec, prosim ta
@mrwn1979
@mrwn1979 11 жыл бұрын
a co jeho pes? ci ten objevil? :)))
@SVKFiren
@SVKFiren 11 жыл бұрын
Nie je svetlo nahodou elektromagneticke ziarenie? :) Ved to je podla mna celkom jednoducha otazka nie? Viditelne svetlo je v oblastiach nanometroch, neviem presne, okolo 300 az 700 ci kolko to je...teda ci svetlo, resp. elektromag. ziarenie vidime, zalezi od vlnovej dlzky a bla bla bla ...aha..uz sa k tomu dostali :D
@ivanhospodar
@ivanhospodar 9 жыл бұрын
Maš pocit, že si teraz naozaj plne zodpovedal na otazku, čo je svetlo? Povedať že je to EMG žiarenie nie je odpoveď :)
@pbpitko185
@pbpitko185 5 жыл бұрын
Svetlo (od rádiových vĺn po gama, vrátane elementárnych častíc) majú duálnu povahu, možno ich považovať súčasne za vlny aj korpuskulárne častice, podobne ako rub líc jednej mince. Z praktického hľadiska je niekedy lepší prvý pohľad, niekedy druhý, obe možnosti dávajú rovnaké výsledky.
@PelikanVPustatine
@PelikanVPustatine Жыл бұрын
ja sa tak nedivim, ze vlado tam uz nechodieva... hrib bol zly moderator a je len horsi
@janakaraskova5606
@janakaraskova5606 5 жыл бұрын
Světlo nemá hmotnost, ale může někoho odstrčit? ??
@pbpitko185
@pbpitko185 5 жыл бұрын
Svetlo má hybnosť
@007thomasberger
@007thomasberger 4 жыл бұрын
@@pbpitko185 ak vraj nemá hmotnosť akú môže mat hybnosť. ? Ja sa možno sprosto pytam
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d Жыл бұрын
@@007thomasberger Pretoze hybnost nie je "generovana" iba pohybom kludovej hmotnosti. Japonci v roku 2010 pomocou tohoto javu doleteli solarnou plachetnicou az na Venusu. :)
@Ivan-fc9tp4fh4d
@Ivan-fc9tp4fh4d 2 жыл бұрын
en.wikipedia.org/wiki/Hafele%E2%80%93Keating_experiment Keby niekto chcel presnejsie info.
Večer pod lampou - Najmenšie častice hmoty (HD)
2:45:21
týždeň
Рет қаралды 180 М.
Kodaňská interpretace
58:01
Patrik Čermák
Рет қаралды 315 М.
Turn Off the Vacum And Sit Back and Laugh 🤣
00:34
SKITSFUL
Рет қаралды 8 МЛН
How Many Balloons To Make A Store Fly?
00:22
MrBeast
Рет қаралды 161 МЛН
coco在求救? #小丑 #天使 #shorts
00:29
好人小丑
Рет қаралды 59 МЛН
.pod lampou: Ako pán Einstein zmenil svet
1:46:45
týždeň
Рет қаралды 56 М.
Večer pod lampou - Jiří Grygar (HD)
1:32:56
týždeň
Рет қаралды 101 М.
Večer pod lampou - Higgsov bozón (HD)
2:13:22
týždeň
Рет қаралды 70 М.
Večer pod lampou - Poznanie a jeho hranice (HD)
2:37:24
týždeň
Рет қаралды 92 М.
24 podcast: Sme v kaviarni - Rozhádaný hárem
1:29:06
Televízia JOJ
Рет қаралды 36 М.
Večer pod lampou - Zázračný svet kvánt (HD)
2:04:51
týždeň
Рет қаралды 179 М.
Večer pod lampou - Na čo prišiel pán Maxwell (HD)
2:26:18
týždeň
Рет қаралды 93 М.
Turn Off the Vacum And Sit Back and Laugh 🤣
00:34
SKITSFUL
Рет қаралды 8 МЛН