Konečne rozhovor, ktorý mi vyčaril úsmev. Častejšie poprosím, ZKH.
@bububu123452 жыл бұрын
Daj si podcast Vedátor a je to 🎗️
@therandommenace34342 жыл бұрын
@@bububu12345 počúvam, bolo to skôr myslené v koncepte ZKH.
@sasikkaa2 жыл бұрын
@@therandommenace3434 ale toto nie je vedný formát.
@therandommenace34342 жыл бұрын
@@sasikkaa ja viem, ale poprisiť môžem 😉
@dusanguman2 жыл бұрын
Výborný a veľmi zaujímavý rozhovor, veľká vďaka!!
@hollowwillow39602 жыл бұрын
Viac takýchto mudrých hostí 👏🏼a menej Hranolov, Plantažnikov a Kotliet 😕
@adosewa2 жыл бұрын
Menej plagiatorov,psychopatov,amatérov neodborníkov,sebcov,neliberálov čo sa vedia vozit len na služobných BMW !
@sasikkaa2 жыл бұрын
Veda je vždy zaujímavá a hlavne vesmír 😃
@RadoFan36192 жыл бұрын
👍 Fajn
@MarcoSanchez-he7oc2 жыл бұрын
Konečne normálna téma
@aurelo12 жыл бұрын
Aj vdaka vojnam sme technologicky tam kde sme, je to krute ale je to pravda . Chirurgia sa vyrazne posunula vdaka vojnam v 19. storoci. Studena vojna posunula technologie najviac.
@ConstantinosArt2 жыл бұрын
Why did you copyright strike my video? Okay I can understand that I've put a music that wasn't mine, but neither it was yours... and it was okay to put it in my video I think, because it's a very popular music and it's in the youtube music list... Anyways I'm grateful that you did it, because now I will never put any music that you can copyright strike again. I will create my own music for my videos... Thank you for giving me this idea, pekný deñ.
@marochodus33412 жыл бұрын
To gravitačné zakrivenie svetla(Gravitational lensing) bolo vidieť už na záberoch z Hubblu(Abell 370), ale toto čo som videl na fotografií z Webbovho ďalekohľadu bolo tiež parádne. Tie rekordné zábery najvzdialenejších galaxií z Hubbla sa volajú: Hubble Deep Field(1995) a Hubble Ultra Deep Field(2003-04).
@samuelkovacik60622 жыл бұрын
Tie najvzialenejšie galaxie nepoznáme z deep fieldov, objevené boli len nedávno (wiki heslo: HD1)
@marochodus33412 жыл бұрын
@@samuelkovacik6062 Iste, ale boli rekordné v tom, že išlo o "most sensitive astronomical image" urobené vo viditeľnom spektre. Hentá najvzdialenejšia galaxia je "len" rozmazaná bodka v červenom posune(samozrejme dôležitý poznatok), ale tamto sú dychberúce zábery, tá skutočnosť, že taký malý výrez oblohy a je tam toľko svetov, je proste úchvatná.
@marochodus33412 жыл бұрын
@@nemlehetkurvopica2454 Fenomén spôsobuje veľmi hmotný objekt so silným gravitačným poľom a to predpovedala práve všeobec. teória relativity.
@RadoFan36192 жыл бұрын
Ok
@vojtechhajek79932 жыл бұрын
11:14 se zvukem chápu, že chvíli trvá, než k nám dojde a šíří se skrz vibrace atomů ve vzduchu... ale se světlem to nechápu, že teď vidí, jak vypadala před nějakou nanosekundou... světlo se šíří skrz fotony (rychlostí světla) a ty generuje nějaký světelný zdroj, tím ale ona jako člověk není, je to jen odraz fotonů z nějakého zdroje... vše co vidíme kolem nás a není to zrovna Slunce nebo žárovka, jsou jen odrazy fotonů, žijeme někde, kde fotony už dávno jsou a neustále proudí ze všech koutů a odráží se pod všemi úhly (a zároveň tyto fotonové vlny po odrazech od předmětů slábnou až úplně mizí), naše oko ale nemusí vidět fotony co letěly přímo směrem od našeho oka, ale může je vidět různě odražené, takže světlo mohlo mezitím uletět mnohem větší dráhu... jakoby snad světlo vytvářelo náš prostor, jako kdyby se vesmír šířil po velkém třesku rychlostí světla právě fotony - kam dolétly, tam je vesmír, kam ještě ne, tam ještě není... jak to, že se říká, že rozpínavost vesmíru se zpomaluje? rychlost světla se přece nemůže zpomalovat? (ačkoliv relativní čas může kvůli gravitaci a vnímání pozorovatele), mám v tom guláš :D ale jinak super rozhovor co se týče novinek od Weba a doporučuji sledovat Vedátor SK podcasty tu na YT
@slavomolnar84032 жыл бұрын
tá spomínaná "nanosekunda" je čas ktorý trvá svetlu (nech už priletelo z ľubovoľného zdroja) od okamihu odrazu od Hanzelovej kým dopadne do oka Vedátora. Z toho čo si napísal som vyrozumel (môžem sa mýliť), že tvoj koncept "videnia" je, že vnímaš objekty, ak sú jednoducho osvetlené. Ak je v miestnosti svetlo, tak "vidíš" predmety v ňom. Tak to ale nefunguje. Tak ako so sluchom, aj so zrakom to funguje tak, že vidíš tie predmety, od ktorých sa odrazilo svetlo do tvojho oka.
@jozefgrohol64462 жыл бұрын
V zmysle konvencie, ze c je rovnake v kazdom smere mozme predpokladat, ze svetlo z hviezd ktore vidime k nam putuje miliardy rokov. Staci sa, ale pozriet ako samotny Einstein definuje c, a to ako round trip z bodu A do bodu B a spat (2AB/t’A-tA = c), cize rychlost svetla nevieme z povahy synchronizacnej konvencie zmerat v jednom smere, a preto je mozne ze rychlost svetla v jednom smere = c^2 a v opacnom je ∞. Myslienka, ze rychlost svetla je rovnaka v oboch smeroch, ako pise Einstein v jeho praci o elektrodynamike hybajucich sa telies, nie je ani domnienka a ani hypoteza o fyzickej povahe svetla ale podmienka ktoru moze urobit zo svojej slobodnej vole, aby dospel k definicii simultannosti. To len tak na okraj 😉