vn tester součástek

[@NikiBretschneider]

Začnu diodama, protože výklad z toho se potom dá aplikovat na další věci. 200μA je na tohle katastrofálně velký proud. Můj tester závěrných charakteristik diod má nejmenší rozsah ampermetru 10nA, přičemž někde mezi 10-30nA je koleno, na kterém se začne lámat charakteristika té diody. Tesla udávala závěrné napětí při proudu 10μA nikoliv 200μA. To je dost velký rozdíl. Ten katalog na webu je stejně úžasný jako problematický, protože vznikl scanováním tenkého katalogu z roku 1981. Problém je v tom, že většina součástek, které člověk dnes potká, je tak z roku 85 a mezi roky 1980 a 1985 nastaly v Tesle změny (no, nejen v tesle, kupříkladu takovou inflaci jsme od té doby nezažili). Osobně si myslím, že jsou to diody KY132/80, katalog z roku 1981 specifikuje pro KY130 pouzdro D25 (jedna barevná čárka), kdežto pro KY132 pouzdro D26 (dvě barevné čárky), ovšem svazek 2. konstrukčního katalogu z roku 1985 pro KY132 deklaruje pouzdro odpovídající D25, čili jedna čárka a KY130 se nevyrábí. Nicméně. Celá řada KY132 byla vyráběna stejně a následně se měřily parametry, podle změřených parametrů se dioda dále degradovala do odpovídající kategorie, přičemž ona se navíc musela naplnit poptávka, tudíž pokud se zrovna diody dařily, ona výroba polovodičů v tesle byla taková trochu ezoterika, padaly do /80 kategorie diody z /1250 kategorie jednoduše proto, že podle plánu se mělo vyrobit nějaké množství /80 a nějaké množství /1250, to Uz je specifikované jako minimální. Jinými slovy, 1.5kV při 200μA (což je fakt hodně) mi pro KY132/80 diody nepřipadá jako nemožný výsledek. Ta dioda se samozřejmě zahřeje a nedělá jí to úplně dobře, 0.3W není úplně málo a teplem pochopitelně vodivost té diody stoupá. Spíše by to bylo lepší zkusit na diodách, kde je Uz řekněme předvídatelné, jako je 1N4007 a 1N4148. Tam budou dvě různá předvídatelná čísla a bude vidět, že to něco měří, tady na té chaosmagii z Tesly se to bohužel demonstrovat nedá. Varistor. 115-571 (mimochodem, tato GME čísla jsou nebezpečná, jakmile součástka zmizí z prodeje, nelze ji dohledat na webu a to číslo může být použito pro součástku odlišných parametrů) je Hitano VCR10D431KAR, což podle datasheetu z Hitana je maximální přípustné napětí je 275V AC nebo 350V DC, pro toto měření je ale důležitější Varistor Voltage (což GME na svých stránkách nespecifikuje), které podle datasheetu z Hitana je 430 (387-473)V. Změřeno je 426V, což je v toleranci té součástky a současně velice blízko jmenovité hodnotě, tudíž usuzuji, že je to správný výsledek, takže podle mého názoru s tím varistory měřit jde. 115-031 je původem yageo 681KD14 (v HeGeši GME je xchaoz, odkazují tam na historický datasheet z Panasonicu na něco úplně jiného, přesně takhle to vypadá, když nová položka dostane číslo po staré), kde varistor voltage je 680 (612-748)V a naměřeno je 696V, což je zase v rozsahu, takže je to asi zase správně. Zbytek se mi už dohledávat nechtělo, nicméně mi z toho vychází ten závěr, že to patrně měří správně. Osobně se mi to zařízení líbí, chybí mu jediná věc - ampermetr s rozlišením alespoň 10μA. Klidně přepínatelný s voltmetrem aby to bylo na jednom displayi. Druhá věc, která se mi tam nelíbí, je že to celé plave, tam nikde není zem. Ono to na jednu stranu znamená, že by člověk musel chytit oba vývody aby ji dostal, jenomže od určitého napětí zrovna tohle začne být celkem tricky, protože jakmile k tomu člověk začne připojovat nějakou složitost, ono se někudy něco k té zemi nakonec přitáhne a pak není jasno v tom, která strana je horká. Jak je to nad 1kV, jsem raději když je jedna strana uzeměná, prostě se s tím snáz zachází. Pokud si uzemním zápornou stranu (a podle mého na to jsou tam ty dva terminály), vím, že na zápornou stranu mohu vrazit ampermetr, bočník, cokoliv, a mám jistotu, že tam bude pořád něco rámcově kolem té země byť na kladné straně budou řádově nějaké kV. 2.7kV není zase tak moc, je to bateriové, není to tam jak uzemnit. Docela o tom stroji přemýšlím, líbí se mi to, byť na měření izolační pevnosti mám zdroj do 10kV, nicméně tato věc dává 4mA a je schopna jít na 2.7kV. Na druhou stranu s trochou blbého štěstí se to může snadno proměnit v hrobaře, ty 4mA ten potenciál mají, takže to, že o nic nejde, bych o tom netvrdila. Byla by to velká náhoda kdyby se tím někdo zahlušil, ale i v té blbé sportce nakonec někdo vyhraje. Na druhou stranu to zase lidem dává možnost odhalovat takové ty nabíječky typu „véry dándžerůs of kórs“ a podobné krámy, většina megmetů a podobných věcí chodí do 500V a to je na to málo. BTW 3kV na železnici už velice brzy budou minulostí. Tedy doufám, definitivně je to potřeba překlopit na maďarský systém, čím dříve se to stane, tím lépe.

[@CoMiPrisloZCiny]

Dokončil jsem sadu měření a koleno jsem hledal ampermetrem. Použil jsem tlupu diod řady 1Nxxxx a řady FRxxx. U nízkovoltových diod ( 40 - 50V ) je koleno zhruba tam kde bych ho očekával. U diod nad 100V se koleno (0,01 mA) pohybuje kolem 1kV a 1000V diody mají koleno kolem 2kV. Budu muset dál přemýšlet. 4mA není bezpečný proud a ve videu jsem to zmínil. Hranice je 0,5mA. Pro testování izolačního stavu spotřebiče je 500V dostačující ( pochopitelně mimo vyjmenované případy jako je železnice, lodní doprava, letectví, zdravotnictví…)

[@tatkosmolko1672]

Niki paradny koment. Niekto by povedal walloftext ale velo informacii. Vzdy sa vytašujem na tvoje komenty, lebo sa nieco priučim :)

[@CoMiPrisloZCiny]

@@tatkosmolko1672 Taky mám její komentáře velice rád. Škoda že netočí videa.

[@Edisson.]

@@CoMiPrisloZCiny Niki je úplná studnice vědomostí, po jejích komentech už nemám co psát 😂v dřívějších dobách videa točila, ale pak došlo k událostem díky kterým vše smazala a už netvoří.

[@Edisson.]

Ahoj Niki, oni to byly polovodiče obecně co Tesla nějak nedávala (bohužel nejen ty polovodiče) - příklad z praxe - určitě si budeš pamatovat speciální prodejnu polovodičů na Černokostelecké ulici, no a tam jsem jednou nakoupil klasické MH74S00, prototyp postavený ze zbytků co jsem vyhrabal v laborkách v šuplíku (většinou TI, Siemens, Ericsson, Motorla atd.) fungoval luxusně, to způsobilo, že ho chtěli i kolegové a kamarádi. Bohužel ze součástek Tesla to nechodilo, nebo jen sporadicky, ta 74S00 tam byla zapojená jako samočinný SET/RESET pro ovládání, ony ty mrchy byly všechny OK, ale co bylo v čudeli byla rychlost, když jsem je prohnal testerem tak na ruční krokování prošly všechny, ale při automatickém testu prošlo v režimu S jen 5ks a režimu pro obyč typ asi 20 (tenkrát jsem jich otestoval kolem 130ks). Hezký den 🙂 Tom

[@solo1953]

Świetny film ! Pozdrawiam.

[@Edisson.]

Ahoj, no pokus s pojistkou se sice povedl, ale to že se držák ohřeje je to poslední co by mne trápilo, jako největší průser v oblouku uvnitř pojistky vidím to, že vytvořený oblouk je vodivý a uzavře se okruh jakoby tam pojistka nebyla - proto jsou všechny pojistky (i skleněné) klasifikované pro DC plněny křemičitým pískem který oblouk zhasne, navíc speciální pojistky mají v sobě miniaturní pružinku která při přetavení pojistky zajistí vytvoření velké mezery mezi zbytky vlákna (případně pásku), proto jsou i podstatně dražší . rozdíl je v materiálech, případně i konstrukci. Na měření VA charakteristik je naprosto nejlepší sledovač křivek, tam tu charakteristiku i vidíš na obrazovce, bohužel ty opravdu dobré stojí masakr (novej Huntron ti změří i skutečné parametry součástek - i zaletovaných v obvodu, protože si umí odmyslit okolí a jeden starej Tektronix umí měřící napětí tuším do 1700V a proud od fA až do 10A) já mám kopii novějšího, ale ten končí bohužel na 60V a měřák pro DC únik kondenzátorů a závěrné izolační stavy sice chodí v rozsahu od 1nA do 200mA, ale bohužel jen do 650V - takže jak psala Niki - ten tester začíná s měřícím proudem moc vysoko. Krásný den 🙂 Tom

[@Elektromanik]

Pojistka, rele...pekna nazorna ukazka :)

[@radoslavmichalkopera]

Veľmi pekné video. Asi si ten prístroj kúpim.

[@arnoldbencz6886]

Paráda!

[@VladHud-j8m]

Nepoužívejte jej k testování vysokonapěťových velkých elektrolytických kondenzátorů, jako je 450V/220UF. Je možné testovat nízkonapěťové kondenzátory jako 2200UF/35V. 2. Pokud při stisku červeného vysokonapěťového startovacího tlačítka není žádné výstupní napětí, je pravděpodobné, že napětí lithiové baterie je nižší než 3,1V, což nemůže napájet tester a je třeba jej včas nabít. 3. Pouze při testování LED a diody regulátoru lze výstupní proud upravit na maximální hodnotu, pro testování ostatních součástí lze výstupní proud upravit na minimální hodnotu, aby nedošlo k poškození dílů (z návodu prodejce)

[@jirizach8042]

Dovolím si nesouhlasit s některými tvrzeními v tomto videu,předně to není násobič,ale měnič,ale to je možná jen přehození termínu,s čím nemohu souhlasit,to je měření kondenzátoru a dále všech polovodičů,varistorů,zde by to chtělo měřit i proud,měřit V-A charakter,jasně je tam jen voltmetr,proto zde došlo při zhodnocení k chybným závěrům.Beru,že toto je jednoduchý test,který celkem snadno dokáže ověřit některé důležité parametry,ale jako u všeho,musí se vědět co se dělá a o co jde.Důležité upozornění v závěru na bezpečnost,OK,ale opět se musí vědět o co jde,že zde nezabíjí napětí,ale proud a ten kdo tomu nerozumí tak lépe když se k tomu ani nepřiblíží,zmýlená neplatí.Pro ty,kteří vědí o co jde tak video je pěkné upozornění na jednoduchý tester (měnič napětí).

[@CoMiPrisloZCiny]

Rozumím Vaší námitce. Při střihu vypadla část kde říkám, že se jedná o zdroj proudu. Prostě zvyšuje napětí dokud nedosáhne požadovaného proudu. U polovodičů je pochopitelně mnoho parametrů ke kontrole, ale tento tester se zabývá jen jedním a u spínacích prvků zásadním. Co se týká kondenzátorů tak jsem výsledky porovnal se regulovatelným zdrojem a výsledky byly prakticky stejné. Kondenzátor umřel při napětí o málo větším než ukázal tester. Jednalo se o 20,30 a 40 voltové kondenzátory. Co ale zatím nechápu jsou výsledky diod. Závěrné napětí se obecně testuje při proudu 1mA. Proud diodou byl 1mA ale napětí bylo úplně mimo uvěřitelné hodnoty. A poslední poznámka…. ano zabíjí proud. Nicméně odpor lidského těla je v zásadě daný a mění se jen málo. Proto dokáži předpovědět, že setkání s vlakovou trolejí bude to poslední co člověk zažije. Těch kteří toto setkání přežili není mnoho a je otázkou jestli přežití je štěstí nebo smůla.

[@miroslavgargulak5005]

@@CoMiPrisloZCiny u těch diod mě napadá jedna teorie a to ta že se vyráběl jen jeden typ a na kontrole se pak zkoušela jen na určité nižší napětí ,pak byla označena na to zkoušené napětí ,ktreré 100% vydrží i když v reálu vydrží daleko vyšší napětí.Navíc tady jde i o délku diody tak krátkou diodu bych se bál použít na vyšší napětí jak 1kV kvůli možnému oblouku.Měl jsem doma vlastnoručně postavený tester průrazného napětí polovodičových součástek s max napětím 330V a téměř u všech usměrnovacích diodách od TESLY mi to ukazovalo napětí max.Tak jsem si postavil měřič do 880V a u něj je to to samé.Proud mohu nastavit do 3mA.Kondenzátory se tímto mohou formovat ,když dlouho ležely.

[@CoMiPrisloZCiny]

@@miroslavgargulak5005 KY 130/80 spolehlivě nevydrží síťové napětí. Odzkoušeno z učňovských let. Vladimír Alena přišel na to co se děje.

[@NikiBretschneider]

No, já to nekuchala, takže nevím jestli tam na konci násobič je, nebo není. Že to začíná jako střídavý zdroj na nějakých řádově kHz a že se tam bude divoce šibovat budicím signálem je myslím jasné (byť kmitočet to nemění), nicméně. Usměrnit napětí kolem 3kV není jen tak a tudíž je daleko snadnější výstup prostě usměrnit v násobiči. Dioda totiž stačí na 2× maximální napětí na sekundáru a počet stupňů násobiče potom dává maximální výstupní napětí. Upřímně, tohle není nic nového, to se používalo dávno v barevných televizích, kde se na to napětí ani jinak vyhrabat nešlo. Do nějakých řekněme 10-11kV se to dá usměrnit přímo, ale ceny už nejsou úplně hezké, takže by mě řekněme násobič na výstupu příliš nepřekvapil.

[@CoMiPrisloZCiny]

Vaše teorie je možná správná. Tohle bude chtít spoustu měření

[@RetroDilna]

Myslím, že to při tom měření napětí nebude devítina, ale desetina, vzhl. k vnitřnímu odporu MP (10MOhm) je výsledný odpor, na kterém je snímána hodnota cca. 909 kOhm, což je cca. desetina z celého 8.909 MOhm...

[@miroslavkoubek6827]

U toho relátka je otázka, jestli ten zdroj v tom měřiči nezažehne ten výboj mezi kontakty výším napětím, při nějakém spouštěcím pulzu a voltmetr neukazuje pak už jen úbytek napětí na vzniklém oblouku? Tím pochopitelně nepopírám volbu relé jak podle napětí, tak podle proudu a dalších parametrů které musí splňovat! Je škoda, že jste nezměřil tvrdost toho zdroje v měřiči.

[@radoslavmichalkopera]

Možno že TESLA nevedela vyrobiť diódy na iné napätie než 1 000 - 1 500V a aby nevyzerali ako blbci tak jednoducho povedali, že na výber majú viaceré na rôzne napätia. Pri porcesoroch počítačov je niečo podobné. Mnohokrát procesor (CPU) na nižšiu frekvenciu nevyrobili tak ho jednoducho len "pokazili" aby nešiel na vyššiu frekvenciu, alebo mu na spodu CPU nezaletovali nejakú prepojku a potom to ponúkali ako pomalší CPU.

[@zedko7905]

Vyzerá to fajn..... A myslím, že lepšie ako rôzne predošlé verzie. 🤔

[@CoMiPrisloZCiny]

Od předcházející verze umí i desetinná čísla

[@flodurkeng]

Co se tomu kouknout na střeva 🧐

[@DjJeardElectroChannel]

​@@flodurkeng😂😂😂

[@jirizach8042]

@@flodurkeng není to tak složité,je to tranzistorový měnič napětí s omezením proudu výstupu,možná by byl zajímavý snímek napětí

[@CoMiPrisloZCiny]

@@jirizach8042 Nejsem si jistý, jestli se mi chce k tomu připojit osciloskop

[@frantisekhrabovsky7362]

Čau Fandí, Fanda Šumperk

[@CoMiPrisloZCiny]

Ahoj Ahoj

[@R.l.P.]

Jsme tu dva ze ŠPK 😉

[@frantisekhrabovsky7362]

@@R.l.P. ahoj

[@vladimiralena9129]

Zdravím, netečú tam 4mA, ale cca 0,8mA. 5:05

[@CoMiPrisloZCiny]

Právě jsi přišel na to proč blbne měření diod. Až se mi dokrmí tester tak to odzkouším. Pokud máš pravdu bude reakční video.

[@CoMiPrisloZCiny]

Vrátil jsem se z dílny a moje naděje byly zmařeny. Stále nevím.

[@miroslavkoubek6827]

Pokud je někdo tak mentálně omezený, že nemá pud sebezáchovy a podceňuje nebezpečnost vysokého napětí, tak si právem zaslouží Darwinovu cenu a je lepší, když uvolní svět pro moudřejší jedince.

[@CoMiPrisloZCiny]

Lidská hloupost nezná mezí. Není to tak dlouho, co spoluobčani kradli v Kladně železo a nenapadlo je nic lepšího než v opuštěné hale řezat nosné sloupy.

[@biggeorge191]

na 2,7kV to vypadá dost fórově.

[@CoMiPrisloZCiny]

Hlavně drátky ze svorkovnice. Nevěřím, že izolace vydrží víc jak 300V