Volební metody #1: Jak se liší výsledky různých volebních metod?

[@vojtechpikal183]

Hm, asi udělám odpověď. Výkop skvělí, ale některé věci jsou složitější (změna volebního chování s ohledem na zvolenou volební metodu, v tomto případě).

[@InstituteH21]

Pěkný den, pane Pikale. Děkujeme za slova chvály. Příklad je úmyslně velmi zjednodušený - chceme zde jen ukázat, že různé metody mohou produkovat různé vítěze. V dalších dílech seriálu se přesouváme i ke složitějším věcem jako je vámi zmíněný vliv různých prvků volebních metod na volební chování. Zatím 4 epizody ke zhlédnutí zde: bit.ly/volebni_metody Za Institute H21 zdraví Honza

[@uzlyam]

pekne video, jen by jej chtelo vice propagovat O:) (kdyz uz jste si dali takovou praci s jeho tvorbou)

[@vere9652]

U prvních dvou metod se spíše zvolí extrémisti a velká část populace je s nimi nespokojená. Tyhle metody neberou v potaz jak moc je lidi nesnáší a rozdělují tím společnost. Myslím si, že nejlepší metoda je ta 5. Bordova, vyhraje kandidát, který sice nikoho nenadchne ale aspoň se lidi shodnou, že může být hůř, a jsou s tím relativně v pohodě. Je to takový kompromis. Aby tahle metoda byla vůbec nejlepší tak se musí povolit, že můžeš dát hlas (4b,3b...) jen kolika lidem chceš a zbylé body nikomu jinému nedáš. Problém u páte metody bude v přepočítávání hlasů. Asi to bude trvat o něco déle. Třetí a čtvrtá metoda jsou takové horší alternativy té metody páté, protože je tam menší flexibilita. Jinak super video! 😄

[@InstituteH21]

Díky, vážíme si toho!:) Vojtěch za Institute H21

[@vere9652]

@@InstituteH21 ​ @Institute H21 Tak jsem na tím zase dumal a schvalovací metoda a bordova metoda mají jeden zásadní problém. Nutí taktizovat. Uvedu příklad, představte si, že máte tři kandidáty, s jedním naprosto souhlasíte (kandidát A) s druhým tak nějak napůl (B) a s třetím si nerozumíte vůbec (C). V případě, že předvolební průzkumy budou ukazovat souboj o vítězství mezi A a B, budete schvalovat / bodovat pouze kandidáta A, protože nechcete, aby to vyhrál kandidát B. Pokud ale bude souboj o vítězství mezi B a C, budete schvalovat / bodovat, jak kandidáta A tak i kandidáta B (protože nechcete, aby vyhrál C) Jak se ale rozhodnete pokud všichni tři kandidáti budou mít stejné šance na vítězství? V tomto případě není taktizování takový problém, jako v americkém hlasováním, kde když volíte třetí stranu, tak Vám hlas jednoduše propadne, stále bych to ale bral v potaz v porovnáváním s moji níže navrhovanou metodou. Další problém bordovy metody pro voliče, kteří nemají čas sledovat všechno co se děje v politice, a prostě jednoduše chtějí zvolit jejich favorita a hotovo. Co kdyby tu ale byla metoda, která neznevýhodňuje voliče, co volí pouze jednoho kandidáta a zároveň bere v potaz preference voličů, metoda, kde zvolený kandidát by musel získat opravdu nadpoloviční většinu voličů, a ještě k tomu nenutí voliče taktizovat, ale umožní volit srdcem? K zajištění nadpoloviční většiny voličů je zapotřebí vždy druhé kolo, kde se proti sobě utkají dva nejsilnější kandidáti. Problém ale je, jak se ti nejlepší dva vyberou, aniž by docházelo ke štěpení hlasů. Dám příklad: Máte pět kandidátů A, B, C1, C2, C3. C kandidáti mají skoro nachlup stejný volební program, jen se rozcházejí v zanedbatelných maličkostech. Kandidáti A a B mají mezi sebou, i proti kandidátům C, diametrální rozdíly ve volebním programu. Kandidát A dostane 22%, B dostane 20%, a každý z kandidátů C dostane po 19,3%. V současné prezidentské volební metodě u nás v česku, by do druhého kola postoupili kandidáti A a B, a to i přes to že 58% občanů hlasovalo, pro více méně podobný program kandidátů C. Takže při této metodě jsme porušili pravidlo, že zvolený kandidát získal „opravdovou“ většinu, protože ve druhém kole se 58% voličů rozhoduje nad menším zlem. Tato metoda vede k tomu, že kandidáti s podobnými programy jsou znevýhodněni, někteří by už dokonce mohli argumentovat, že to vede k taktizování. Kdyby bylo kandidátů 13 (což se může normálně stát) A, B, D, C1, C2, C3, C4, C5, C6, C7, C8, C9, C10. Z toho A by mělo v předvolebním průzkumu 17%, B 16%, D 16%, a C každý po 5,1% (celkově 51% voličů s podobným názorem), tak by lidé mohli začít taktizovat a volit třeba kandidáta D, protože jim připadá jako nejmenší zlo z těch kandidátů, co mají reálnou šanci se dostat do druhého kola. Když to shrnu, tato metoda umožní výhru kandidátovy bez „opravdové“ nadpoloviční většiny voličů, kandidáti s podobnými programy jsou znevýhodněni a to může vést k taktizování. *Jak tohle vyřešit?* Kombinací metody alternativního hlasování (AH) a druhého kola (DK) Dále jen AHDK. Je to jednoduché, ti, kteří jsou zvyklí hlasovat jen pro jednoho kandidáta stále mohou, jelikož nebudou znevýhodnění, ale zároveň se zamezí štěpení hlasů. *Jak funguje AHDK?* Každý volič se může rozhodnout kam se má jeho hlas přesunout, pokud jeho kandidát neuspěje, alias koho by volili kdyby jejich kandidát nekandidoval. Kandidát s nejmenším počtem voličů, se odstraní a preference jeho voličů se rozdělí podle toho, koho si ti voliči napsali jako další možnost. A tak se pokračuje dále dokud nezbydou nejsilnější dva kandidáti. Rozdíl mezi AHDK a dvou kolovým systémem co máme teď je, že se s postupným odstraňováním kandidátů, přelévají voliči, takže po odstranění 9 nejméně populárních kandidátů, (čistě pro ukázku řekněme, že nemají všichni C kandidáti přesně 5,1% ale tak nějak okolo) C10 až C2, se hlasy přelijí na kandidáta C1, který bude mít teď 51%. To znamená že kdyby kandidáti C nebyli takto rozštěpeni a kandidoval by za ně pouze kandidát C1. Tak by dostal právě těch 51%. Díky této metodě má kandidát C1 zajištěné místo ve druhém kole a odstraněni budou kandidáti B a D. Řekněme, že voliči B a D si napsali, že preferují kandidáta A nad kandidátem C. Hlasy, se tedy přelijí na kandidáta A který tím získá 49%. Takhle by jsme to už mohli uzavřít, je tady ale ještě jedna věc. *Co s voliči, kteří hlasovali jen pro jednoho kandidáta, nemají čas si studovat všechny kandidáty, a nedali si žádné záložní?* Jejich hlas nebude ztracen. Řekněme, že voliči C2 si nedali jako zálohu, žádného dalšího kandidáta. Tím pádem by kandidát C1 dostal 45,9% hlasů. Proto je tu druhé kolo, kde se mezi dvěma kandidáty mohou rozhodnout a hlasovat i ti kteří, si nezvolili žádnou zálohu, a tím pádem jim hlas v prvním kole propadl. *Takže metoda AHDK* - Umožňuje volit pouze jednoho kandidáta bez znevýhodnění - Zamezuje štěpení hlasů, štěpení hlasů je špatné protože: znevýhodňuje podobné kandidáty a může zvítězit kandidát menšiny - Respektuje preference voličů: férovější vítězové, kteří se dostanou do druhého kola - Nenutí voliče taktizovat: Nevolí menší zlo, ale toho, koho opravdu chtějí *Takže shrnutí. Co by změnilo?* Jediná věc, co by se změnila je, že by voliči měli možnost napsat, kam se má jejich hlas přesunout, pokud jejich kandidát neuspěje. Tento žebříček může klidně obsahovat všechny kandidáty, důležité je jejich pořadí. *Co by zůstalo?* Ti, kteří jsou zvyklí volit jen jednoho kandidáta by stále mohli. Jejich hlas nepropadne, protože tu stále bude druhé kolo. Tato metoda by mohla být použita i pro volby do poslanecké sněmovny, aby hlasy voličů stran, které nedosáhnou na 5% hranici, nepropadli, a mohli být přesunuty jinam. Přeji pěkný den.