#46 Vytřiďte věci, dokud ještě máte sílu a chuť | stěhování a úklid přes smrtí s Jolantou Kovářovou

[@evah5750]

Presne tieto veci riešim vo svojej domácnosti. Mám 70 tku a viem, čo je to vypratávať byty po príbuzných, ktorí sa nechceli za života ničoho vzdať. Je to veľmi ťažká šichta. Presne to si hovorím, ze pojdem vypratávat aspoň po jednej zásuvke každý deň, kým som ako tak schopná. Nechcem, aby boli zaťažované deti po našom odchode zo sveta. Často sa mi však nechce, som unavená atď. Ale pri počúvaní vašej relácie, mi zase naskočil elán pokračovať v minimalizovaní vecí svojho obydlia. Vďaka za cenné rady . 👏🏻👏🏻👏🏻👏🏻👏🏻

[@maboitegitou3100]

Je mi 66 a sama, syn má svou rodinu opodál. Mam doma leta i knížku od japonské autorky o úklidu. Jenže ten úklid stále odkládám, jak se mi do něj nechce. Přitom vím, že pro potomky jsou moje věci bezvýznamné. Jde jen o můj sentiment, vím. Moc se mi líbí váš pořad z radami z našich českých poměrů. Krucifix ať už začnu vyklízet každý šuplík ke skříním, od malého postupně. Naskládat do přepravky co jen překáží a nechat posoudit potomkům, jak s čím naloží sami. Moc vám dámy děkuj. ❤

[@reginameitnerova2269]

Jsem na tom úplně stejně, ale neustále to odkládám.

[@sarkasachova941]

U nás o tom rozhodují ani ne potomci ale úředníci. Je to smutné, ale je to tak. Sentiment nesentiment jsme jen otroci.

[@darinamolikova4014]

Aj ja som na tom ÚPLNE ROVNAKO 🤣🤦🏻‍♀️🤣

[@alenalochmanova3518]

Perfektní. Kéž by se tohle přednášelo na všech školách 🙏

[@ludmilagartnerova7686]

Děkuju. Tak jsem se v tom několikrát našla. Je to přesně můj příběh. Mám 2 děti ...z domova, žijí své životy. Pocházím z rodiny z 6 děti...holek, byl to boj o přežití. V malém prostoru a byla nouze o vše. Tak jsem teď 5 let v důchodu, s přítelem 13 let, s pejskem. Plně skříně všeho oblečení, pytle obleceni a všeho ve sklepě. Pořád dávám do pytlů, nebo věnuju, pořád toho je hodně. Jak říkáte...tohle bylo do práce, tohle pro doma, tohle se psem, tohle na zahradu. Ted mam oblečení , náušnice, rtěnky, korále... na zahrádku se psem🙈🙈🙈. Jsem ráda, že mě to nakoplo a jdu dál. Děkuju 👍

[@denisa_celesta]

Dnes na me vykouklo toto video. Opravdu vyborne. Moc dekuji❤

[@vlastaneuwirtova9833]

Děkuji Jolantě. Její povídání je skvělé. ❤

[@erikaserbinciksabova6371]

Tak toto bol perfektný rozhovor…👌👌👌 Ďakujem. 🍀💚

[@Inuska13]

Naprosto dokonalý rozhovor a cenné rady. Moc děkuji ❤️

[@petrapospisilova6607]

Skvělá volba hosta, Marcelko! Paní Jolanta to umí výstižně pojmenovat bez deprese.Moc děkuji dámy!Pro mě AHA! uvědomění bylo: věci mého skvělého syna, který je již 5 let samostatná jednotka, ale ve skříni mám jeho obleky, které si vezme "pak". Samozřejmě, že z nich už "vyrostl"! Takže nafoceno a s jeho souhlasem prodávam za symbolickou cenu. No, a ten poslední příběh s dekou - to mě dostalo. Bulím jako 🐢. Krásné 🙏.

[@ivanacankarova2691]

Zdravím všechny přátelé a dekuji za úžasný rozhovor ❤❤

[@lenkatanyny6274]

Skvělý rozhovor! Inspirující i zábavný. Děkuju🌸

[@hanab6986]

Děkuji za hezký rozhovor. Je velmi inspirující a snad mě i nakopne k akci. Mám po 50 a chystám se na přestavbu a obnovu bytu a vím, že bez třídění a vzdání se nahromaděných věcí to nepůjde.

[@LenkaFloková]

Všichni milí, lidi kolem mi říkají - ty jsi tak pilná, máš furt uklizeno ! A já říkám, já jsem právě děsně LÍNÁ! Právě to ZJEDNODUŠENÍ a minimalismus usnadňují úklid, vaření, hygienu... A mám čas dlouhé hodiny diskutovat, lítat po lese, zajít na kulturu, navštěvovat vzdělávací kurzy! Opatrujte se a darujte milým kolem sebe ČAS !!! ❤

[@pro_gamer_yt_2332]

Moc Vám děkuji za přínosné a laskavé povídání o důležitých věcech...❤️

[@janavancoppenolle9620]

Výborné, děkuji, inspirace...vyhazují po povodních a budu ještě více...tvořit, co jsem teď a co potřebujeme teď a jak chceme žít 🌟😉

[@ivanagajdova4526]

Děkuji za skvělý rozhovor.❤❤❤

[@sarkaepikaridisova2401]

Nádherné povídání.😊 Úžasný nápad s knihou a dekou...👍🍀❤

[@michaelatudjova2455]

❤Je mi 58, mamka umrela v cervenci a nejm schipna ty veci po ni nemohu vyhodit....moc dekuji

[@evasipulova3550]

Moc krásne, ďakujem ❤❤❤

[@libusetasekova4182]

úžasný rozhovor, už dva roky se věnují reduktoriánství a je to osvobozující

[@sarkaslizova9742]

Primárně by měl mít člověk zájem na uklizeném prostoru kolem sebe z důvodu uklidnění mysli. Spousta lidí tomu nepřikládá váhu, ale bohužel je to tak.

[@kvetkam3304]

Moc pěkný a inspirativní rozhovor❤

[@sarka8614]

Je mi šedesát a zatím nemám problém cokoliv vyhodit. Dokonce bych řekla, že čím jsem starší, tím míň mi na věcech záleží. Rozdala jsem i spoustu věcí, které jsem dostala jako dárky. Mám asi tu výhodu, že k věcem jsem nikdy neměla osobní vztah a už hodně dlouho jsem přesvědčená, že čím míň věcí, tím líp 😸 dokonce i většiny knih jsem se během posledních cca patnácti let zbavila, z přibližně šesti set jsem to stáhla o řád - na šedesát. Nijak se na ně nevážu, některé nakupuju v Knihobotu a když knihu přečtu, dám ji kamarádce nebo do knihobudky nebo prodám přes zmíněný Knihobot. Je to úleva, mít tak málo knih, i ony mají svůj život a potřebují pohyb 😸 ne stát v jedné knihovně a čekat, až si na ně člověk vzpomene. Stejné je to i s věcmi, potřebují žít, smyslem jejich existence je být používané, ne "hnít" někde ve skříni, na půdě nebo v kůlně s tím, že někdo je má jenom proto, aby je měl, že se třeba někdy budou hodit. Nebo taky nebudou 😸.

[@elsternstraka8420]

Moje zkušenost: - cokoli bylo vyhozeno, to by se bývalo později velmi velmi hodilo- " zákon schválnosti" - staré věci jsou kvalitní, ty nové většinou šunt...i to je důvod" nevyhazování" - " poslat dal"...lehce se řekne, těžce se realizuje, hledá kam? ...a do kontejneru v y h o d i t ? To se nechce, to bolí😢

[@ivetamedvedova8926]

Zdravim vas a velmi dekuji, paradni videjko ceka nas stehovani pristi rok❤

[@jananovotna8422]

Veci , o kterych vime , ze je nepouzivame , at uz je to obleceni , boty i mnoho nabytku v mistnosti , berou pozitivni energii. Neuvedomujeme si , ze hromada veci a neutulnost drzi negativni energii. A ta nas takto spoutava v posunu k lepsimu zivotu a zamerovanim se na sebe. Zajimat se o to , jak treba jist zdraveji a delat neco prospesneho pro nase telo. A to v kazdem veku , bych dodala. Je mi 62 a jde to a je to pro me " nova zabava ". Taky mi bylo lito se zbavit plno veci. Nebylo to lehke , ktere si ponechat , ale...."bud ja , nebo ty veci"

[@jitkahodna2385]

přesně, psychická (i fyzická) zátěž, po smrti rodiče, jsme smutní a ještě k tomu bereme do rukou věci naší mámy.... a smutek se tim ještě víc umocňuje. 💚MOC PĚKNÝ ROZHOVOR !

[@vladokokoska7036]

Svätá pravda!!!

[@TheBubzly]

Ste skvelé ❤

[@evajamkova7208]

Ženy, také jsem se stěhovala v 66 letech.A měsíc před mi přišla do ruky kniha,, Životní uklid"Šla jsem do menšího a tak to šlo z gruntu.Koupila jsem postel , skříň,knihovnu. Nebyl tam vařič a tak jsem musela nakupovat Opravdu,jen co jsem potřebovala.A představte si,za tři roky jsem se stěhovala znovu.Přibyla pračka, koberec, vysavač.Řikate že je to pro pozůstalé těžké.Tak snad mi poradite ,co mám dělat. Můj syn umřel a já nevím, kdy přijde moje cesta.Vše je ještě v záruce.Dokud žiju, také chci,to někomu předat. Na vyhození tu bude moje prádlo, fotky které nikomu nic rikat nebudou a uvařené jidlo, které už nesmím. Jinak tu zůstane sešit a napsané co je třeba odhlásit a kde jsou peníze na pohřeb a kde chci rozptýlit.Vite, vím co bylo pro mě těžké koupit novou pračku a věřím že chudych lidí bude dost v dnešní době.Něco jineho by bylo když by to vyklizel syn.

[@ZijememinimalismemCz]

Evo, domnívám se, že pračka vás nemusí trápit v tom smyslu, že jste se jí nezbavila, když ji používáte. Pokud chcete zařizovat i toto, nabídla bych ji někomu v domě, v sousedství, v okolí a kontakt na ně napsala do sešitu.

[@evajamkova7208]

Ráda nad zlato.Bydlim v domě seniorů a každá bábinka má pračku anebo děti, které uklidí když přijde jejich čas. Napadá mě že to zkusím nabídnou faráři anebo mi to může být fuk.Držim vám palce dokud máte rodinu.Naštesti když můžu a najím se tak vše je uklizeno,mám aspoň pocit že po mě nezůstane špinavé nádobí.Sice pro někoho banalita ale aspoň vím,že se mi nebude cestou škytat.Chápu, každý jsme jiní.Vzpominam na dobu,kdy jsem šetřila na talíře a musela jsem je koupit až další měsíc protože přišlo zdražení. Dnes si dělám starost,komu udělat radost.Buďte rádi, že máte rodiče a úklid po nich vám zustane aspoň křeslo ve kterém ráda seděla a k popelnici ho nedáte.Vzdyť je to hodnota.Nechtěla bych dělat vaší práci.Díky Bohu.A mrtvým je to jedno.O mrtvých jen dobře byl to jejich život.

[@milenacerulova580]

Nemusite sa trapit,kym zijete uzivajte si aj s vecami,ved sa niekto prihlasi,ak sa mu to zide,ak nie vyhodi sa to,su to len Veci.

[@evajamkova7208]

Netrápím se.Chtěla jsem jen pomoci v dobrém.Když se člověk vídá na cestu odkud není návratu,tak jde vpřed a minulost nechává za sebou.Ten rozhovor je trochu znevažování lidí z minulostí, když jejich boty nenosí.Chtějí pomoci živým ale jednou budou v podobné situaci.Nemá cenu se trápit.A někdo o tom musí mluvit a konat Každý musí pochopit že si sebou nic neodnese. A dobro se taky nenosí.

[@isve7323]

Svatá pravda, o čem se tu mluví!

[@evah5750]

Ďakujeme.

[@JanaS66]

Rozprávate môj príbeh...mama zrazu zomrela, mne ostala starosť o otca s alzheimrom a do toho som po nociach vypratávala byt na predaj. Roky som ponúkala mame, že spolu vypraceme preplnené skrine...nestalo sa. Dostala som sa do stavu totálnej apatie a až na pár drobnosti všetko šlo na zberný dvor. Vtedy som sa rozhodla, že toto nedopustim... tak systematicky vypratávam... Idem počúvať ďalej, po roku a pol mi dobre padne novy elán ❤

[@ZijememinimalismemCz]

Děkuji, Jano. I s tímto skromným záměrem jsem rozhovor udělala - aby otevřel tuhle temnou komnatu a pomohl některým se rozhoupat a dělat to.

[@milenacerulova580]

Aj ja ratam,ze raz po mne deti vsetko vyhodia, ako som tu napisala,ci 10 ci 20 vriec ,je to jedno.Lebo niekedy na vypratavanie nemam energiu a mam nostalgiu k veciam atd.Nebojte aj ja sem tam vypratavam,ale nerobimpreteky.,a netrapim sa co bude s vecami.,deti vyhodia.

[@lenkazdeskova9925]

Já mám zase problém, že vyhodím úplně všechno. A pak to potřebuju.

[@Ivana-z8m]

Práve čítam knihu Životní úklid, na pojme UPS som sa aj celkom pobavila. Ale je to v reálnom živote naozaj takto, pomaly sa pripraviť, vytriediť a žije sa hneď ĺahšie. Ďakujem za video, moc hezké povídání. Pozdravujem Ivana SR❤

[@ZijememinimalismemCz]

Ivanko, děkujeme. Jak říkala Jolanta, není to tak, že takovým úklidem smrt přivoláváme. Takovým úklidem zkvalitňujeme život, který neodvratně pádí.

[@alenat1962]

já jsem likvidovala 2 zakrámovaná obydlí po rodičích, takže s vyhazováním nemám vůbec problém, vyhazuju pravidelně, ale jestli někdo dokáže takové lidi, kteří vyhazovat nedokážou, přesvědčit, tak je to kouzelník 🙂

[@magdalena7027]

Děvčata, rozhodně máte pravdu, že dětem by se ten binec neměl nechávat. Jenže ! Mám doma neskutečně mnoho věcí spojených s mými koníčky - ruční práce, šití panenek, malování, dřevořezba, atd. vždy, když něco vyhodím, za pár dní to potřebuju. Když to zredukuju, budu jen sedět a čekat na smrt ? Ale představa, že to pak děti budou vyklízet, je fakt hrozná.... Co byste mi poradily ? Děkuji.

[@ZijememinimalismemCz]

Magdaleno, poradila bych vám vynechat věci ke koníčkům a protřídit ty ostatní. Každý máme nějakou svou slabinu, část věcí, na kterých lpíme. Někdy z nich usuzujeme, že ostatní jsou podobné a nemůžeme je probírat. Ale nejsou, máme i věci, které jsou průměrné a nebudou nám chybět.

[@teresadelia1047]

no jde to spatne ale jde to jen zacit😅

[@ludmilagartnerova7686]

Knížky jsem dala dceři a zbytek několikrát odnesla do knihovny...dost se mi ulevilo😊

[@milenacerulova580]

Nehromadim veci ,ale tiez ich mam dost.Po prve niekedy som leniva,potom zas mam nervy ,co mam vyhodit,zide sa schudnem, no mam take obdobie ze vyhadzujem, .A nakoniec dospejem k nazoru,ci moje deti vyhodia po mne 10 ci 20 vriec,je to jedno,lebo zdedia po mne byt.A ja si mozem citat ,ist do mesta ,bicyklovat sa ,pozerat tv atd. A ked sa dobre citim v byte takom aky je ,je pre moje zdravie a naladu dolezitejsie , ako mat sterilny a prazdny byt,lebo aj ked mam rada poriadok,nie vzdy sa mi chce upratovat, a mam upratane,lebo som celozivotny bordelar ,a vobec ma to nemrzi,no ked ma prist navsteva,tak sa snazim hihi Viem,ze toto je hlavne o vyhadzovani veci,ale toto som dala ako vsuvku.

[@evakumova966]

Dakujem vam obom, mimoriadne! Mala by som vas pocuvat viackrat, hoci s 52 rokmi mi hrozi iba este vacsia osamelost. Mozno ste mi dopomohli k planom pomahat aj inym starsim, nielen sebe samej a tym aj z mojej depresie pri RS, s ktorou este, pohybliva, slaba, no nie zamestnana, mam drobne podnikanie

[@sarkasachova941]

Já po sedmi až osmi letech teprve dodala na soud lístek, že prosím odboráře, aby mě nenechával na směně s bývalou kolegyní. Přijela tady dcera mého otce a chtěla po mě kotouč ze staré promítačky, že tam kojila a moje dcera chtěla staré lékařské zprávy, mohla jsem to vyhodit? Ale 7 let přebírám, co mi nepřiznali, každý měsíc přibývají dokumenty, co mi odňali, 7 let každoměsíčně žádám o dávku na dietu, aby nemohli říkat, že jsem se o dávku nepřihlásila a dávka nechodí, chodí jen papíry. Letos dosáhla má zoufalost mezí, když pro dávku bylo vytisknuto v létě 19 dokumentů a přetáhla se tiskárna, kterou jsem si kvůli tisknutí pořídila. Podotýkám, pocházím z rodiny tak důkladné, že nevrátit knihu po přečtení na své místo byl v rodině přestupek hodný hodinového peskování a hádek. Otec, když mi někdo něco dával, vždycky říkal "vezmi si to, vyhodit to můžeš kdykoliv, to je to nejjednodušší". Jasně existují povodně nebo válka, kdy člověk všechno odevzdá nebo třeba i blbý rozvod, ale ráno tu třeba byla zase nějaká vysměvanka a smála se, kdo dělal ty poličky. Bolí Vás každý den, když si vzpomínáte, jak Váš rodič vytvářel, vzpomínáte, jakou jste měli radost, že budujete. Jako první zážitek s dětství si pamatuji, že vlastní otec koupil mamince šicí stroj a šily se závěsy a krytky na židle. Pokud se někdo nastěhoval do domu po rodičích a mohl je tam nechat dožít je obrovské štěstí, ale to zřejmě potkává vybranou sortu lidí.

[@JitkaKaubisch]

❤❤❤

[@div9068]

Dekuji za krásný rozhovor ❤ jake jsou faze smutneni 5 fazi?

[@lilijasykorova7230]

úklid skříni dělám 2x ročně, jaro a podzim. Vše co nevezmu do ruky max 2 roky, jde z domu pryč.

[@burakeida2576]

Mam to stejne. Jak starnu musim na sebe byt vice prisna. Zesiluje u me tendence nechat , protoze co kdyby

[@hankam.r.2176]

Bude to 2 roky,co nam odisla maminka necakane aj ked ona to citila,my sme jej neverili 😪tri dni pred smrtou mi povedala okrem ineho,ze jej veci budeme musiet vypratat my,ze ona uz na to nemala absolutne chut,tiez mi povedala,ze citi,ze sa blizi jej koniec 😞

[@helenaforchtnerova8961]

❤❤❤❤❤

[@ilonavalentova2365]

Nebo je to obyčejná lenost starat se o víc věcí a mít k nim vztah.Ono to není jen o dalším utrácení,ale třeba o šetření.Někdo,jako já je prostě sbêratel a vśe lze inovovat😀

[@JitkaKaubisch]

Pokud máte ten elán a fyzickou sílu, tak jen souhlasím. Horší je to při onemocnění, to dokáže jednoho pěkně ničit.

[@ilonavalentova2365]

@JitkaKaubisch Onemocnėní není v plánu😀sěkuji

[@JitkaKaubisch]

@@ilonavalentova2365 👍 fandím Vám, to je správný a zodpovědný přístup k životu. S Vámi musí být radost žít či kamarádit.🍀👍

[@ilonavalentova2365]

@@JitkaKaubisch 🎉🎉🎉

[@hanakristenova2732]

Úklid je o sebeúctě v čem žiji

[@JolanaKonarikova]

👍👏👏👏

[@zlaticahudeckova5099]

Je mi 71 let mám 5 děti toho úklidu uz bylo dost. Tak jsem se nasestetěhovala do baráku kde jsem si zvolila jednu místnost to mě stačí vše jsem rozdala chudým a umřít j

[@JitkaKaubisch]

Velmi rozumný přístup. Přeji Vám mnoho krásných let ve zdraví.

[@JitkaKaubisch]

Velmi rozumný přístup. Přeji Vám mnoho krásných let ve zdraví.

[@ladab.7793]

Zrovna včera jsem přijela k synovi a povídám mu" ,, Až jednou nastane můj čas, tak udělám vše proto, aby po mě zbyla jen igelitka, kterou můžeš hodit do popelnice. " Koukal na mě jako blázen, že v mých 56 letech mu to říkám, ale vím, o čem mluvím. Před dvěma lety mi zemřel náhle bratr ve svých 43 letech a to pak se změní priority i pro pozůstalé.

[@jitkasmitalova-th1fm]

Ja to vidim tak, ze kdyz děcka zdèdi byt a chalupu, tak si zaplati nějakou firmu, ta vše vyklidí, pak vše prodají a budou mit penízky. Penize, to je to , po čem všichni touží. 😢😢😢😢

[@denisa_celesta]

Dnes je vseho mraky, proda se neco, ale vetsina se vyhazuje, protoze to nikdo nechce a nema tu zadnou hodnotu

[@jananavratilova2983]

Pro mě to má " srdeční" hodnotu. Až tady nebudu, hodí to do kontejneru. Už mě to bude jedno. Proč se mám nyní trápit a vyhazovat věci, když to bolí ... 😢

[@jitkasmitalova-th1fm]

@@jananavratilova2983 cítím to taky tak. Asi se v hrobě otočím až to děcka budou vyhazovat. Jsem smutná, že určitě prodají chalupu, ke které mám vztah. Syn má dům a dcera bydlí daleko. Nemají potomky a nebudou na chalupu jezdit. Prodej bytu mě netrápí, k nému nemám vztah. Nebudu nic vyklizet, když chtějí peníze, ať si nemovitosti vyklidit sami. Zdraví 🙀

[@JitkaKaubisch]

A co tak chalupu prodat někomu, o němž víte, že ji dovede ocenit a dál krásně využívat?

[@jitkasmitalova-th1fm]

@@JitkaKaubisch to není vůbec lehké něco života prodávat po domt, který postavil dědeček veterán 1.svétove války s babičkou. Zde se narodil taťka a byl pyšný, že jsme dům udrželi v rodině. Ja zpétnè musím konstatovat, že si pořídit chalupu není ve stáří vůbec jednoduché. Ve mèsté máme přes zimu pohodlí. Děcka mají své bydlení, zájmy, chtějí cestovat a ne se starat o chalupu. Je to.Sofiina volba. Kdybych alespoň vèdèla kdy asi tak přibližně umřu 😂, tak bych to vyřešila. Dnes řešíme zda bude mrznout a zda nemám přestěhovat hlízy jiřin. Krásnou sváteční 😂 neděli přeji moravské 🙀 🙀 panelakoveho typu. ♥

[@jananavratilova2983]

Máte velkou pravdu, potřebuji toho minimum, ale kam s tím? Kam to posunout, aby to ještě sloužilo, když rodina to nechce? To je největší problém!

[@ZijememinimalismemCz]

Jano, můžete se podívat na bezplatnou mapu kamsnim.cz, kde si vyhledáte různé možnosti podle vašeho bydliště. Nejsou tam všechny, některé jsou zastaralé, ale je to stále nejkomplexnější seznam míst v ČR, o kterém vím. Druhé nejlepší řešení je ptát se - lidí v sousedství, v domě, v širší rodině. Obvykle tam také někdo ví, protože obdobné řešil nebo řeší.

[@bara7836]

Mne napadá i prodej na bazaru, bazosi, těch nepotřebných věcí. Pro někoho je to třeba zrovna něco, co potřebuje, co by ocenil :)

[@kutullullu]

To jste to vzala hopem...ve 40.,50.letech si jako pred smrti nepřijdu!Ani stara si nepřijdu.Kolik je vam?

[@MrsDashenka21]

A jak to udělat, když člověk furt tajně doufá, že se dítě ze zahraničí bude občas vracet alespoň 2x do roka do rodného domu, nebo nedej bože kdyby se rozvedla. Dcera potřebuje mít pocit, že domov stále má a já bych se cítila jako macecha, kdybych ji v případě životních potíží nemohla přijmout zpět, dnes to při rozchodech nebývá nic neobvyklého. S tím jsou spojeny i dětské hračky a oblečení pro případ, že bych hlídala vnoučky :)))) Sakra, to je dilema :))

[@milenacerulova580]

Ked Vam to nezavadzia a mate dobry pocit z tych veci , a ze sa Vam zidu,nechajte si ich..Nebojte pride cas ked Vy ich vyhodite a ked nie Vy pribuzny ,Kvoli veciam sa netreba trapit.

[@evajamkova7208]

Řešila jsem věci až syn odešel na cestu odkud není návratu.V srdci zůstane.Človek si nepřipouští za života obrácenou bolest.

[@ladab.7793]

Pokud budete takto uvažovat - ,, Co když se rozvede?? Apod nesmysly, tak jí to i přivoláte!" Moje sestra odešla v 1991 do Itálie a je tam doma a těžkosti taky zažila, já jsme se svým mužem a dětmi odešla do Rakouska před 15 lety a do Čech bych se nikdy nevrátila, tady je můj, náš domov ( manžel mi jasně řekl, že ho musím nechat pohřbít tady! - je nemocný ) a pokud bychom se rozvedli, tak neseberu děti, aby tátu neviděli že? A druhá věc, nevím, kde dceru máte a jakého má muže, ale ty děti, pokud se narodili v jiné zemi , tak jsou občani toho daného státu a nevím, zda by směli jen tak odejít do Čech s matkou. Byl by to jinak únos! To by jim ta Vaše dcera musela zařídit česká občanství po matce. To udělala má sestra a holky ( Italky ) můžou mít i český pas, ale zájem nemají, doma jsou v Itálii a hotovo. Potřebuje Vás, ne ,, barák", kam jako že se bude moci vrátit!

[@ladab.7793]

@@evajamkova7208 Vím, co je to za bolest, pokud odejde někdo mladší než jste Vy ( a o to víc pro matku ), před dvěma lety mi zemřel bratr náhle ve svých 43 letech a jeho 13 letému synovi, který žije v Česku ( bratr a já žijeme v Rakousku ), tak jsem ho zastupovala ve věcech dědictví kvůli řeči mě moje exšvagrová požádala. A bylo to smutné, sice vše dostal vyplatit, půl domu a spoření atd, ale dostat s bratrovy přítelkyně jeho osobní věci se nepodařilo nic. Prý ji máme žalovat, no ale to by stálo spousty peněz a kdo ví, zda by se povedlo ji donutit, aby mému synovci aspoň hodinky po jeho tátovi dala.

[@MrsDashenka21]

Je to její přání, mít tu domov zachovaný, tak mi tu nedělejte kázání, kde se ona cítí doma a co chce :(

[@dagmarschwarzova928]

...je ťažké tie veci,ktorych sa chcem zbaviť ( odovzdať to ďalej) kde?komu? Ľudia sú zapratani vecami, už ani tá nižšia vrstva ľudí to nechce, nemáš značkové...poraďte. Ja rada nakupujem v second hand, ale len čo potrebujem.

[@simiwoo.]

No jo, tak hlavně by s tím bylo hodně práce po úmrtí. Nejlepší by možná bylo, kdyby po člověku nezbylo absolutně nic. Aby se to tak nějak tou smrtí samo vypařilo, aby se dětičky nemusely obtěžovat.

[@bara7836]

Kdysi někdo dával otázku na faceb., co by kdo dělal, kdyby mu zbýval jeden den života.. spousta lidí tam psalo, jaké zážitky by si dopřáli a jedna paní tam napsala - uklidila bych po sobě. To jsem si zapamatovala 🙏:) Protože na to často myslím, že bych taky nerada, aby po mne zbyl nepořádek :)

[@ludmilagartnerova7686]

Přesně jak říkáte...co nevezmete rok na sebe, nepotřebujete, co dáte do sklepa, garáže uz o jich nevíte 🙈

[@michaelatudjova2455]

😂kdyz jsem se stehovala ze 3 do 2 pokojoveho bytu, pomahalo mi 5 kamosek a stacilo dopoledne a behem 10 let pred tim jsem se stehovala 5x. Mela jsem to v ruce i v hlave. A kazde Vanoce jsem si pochvalovala, ze nemusim delat preveliky uklid😂

[@JitkaKaubisch]

...to zavání nomádstvím 😂😮

[@michaelatudjova2455]

@JitkaKaubisch a sem ram nejakym prusvihem😂😂ale ted se 25 let drziiiim😂🏋️

[@JitkaKaubisch]

@@michaelatudjova2455 Děkuji za upřímnost, někdy se 'zadaří'. A hlavně to není zrovna levná a zábavná činnost. Inu chybami se člověk učí. Ať se Vám dobře daří. 🍀👋

[@michaelatudjova2455]

@@JitkaKaubisch dekuji, to posledni stehovani bude urcite velmi minimalisticke😂😂

[@gabrielapichnarcikova9178]

Silu potrebujete keď nemáte chuť to robiť alebo robíte zlo, na všetko ostatné vám stačí Láska a ta vám napovie kedy, čo, ako, s kým robiť.