Рет қаралды 13,811
Malá Kamilka nemluví, nechodí, ani neleze. Sama se nenají, ani nenapije, přesto je to maminčino sluníčko, které jí dodává sílu i energii. Tu moc potřebuje, protože se o holčičku stará ve dne i v noci. Pomáhá jí její dospívající dcera, která studuje, občas už dospělý syn a přes víkend manžel, který je celý týden pracovně mimo domov.
Kamilka začala mít velký problém už pár dnů po narození, protože jí prasklo střevo a lékaři nedávali mamince téměř žádnou naději. Později zjistili, že se jedná o tzv. Laddův syndrom, tedy vrozenou akutní střevní neprůchodnost, která vznikala špatným uložením střev během těhotenství. Když střevo praskne jako u Kamilky, hrozí život ohrožující sepse. Měsíc byla holčička po operaci s maminkou v nemocnici a když odcházely domů, byla naprosto v pořádku.
To štěstí ale netrvalo dlouho. Když bylo Kamilce šest měsíců, pozorovala maminka, že se nevyvíjí, jak by měla. Pediatr byl přesvědčený, že je příliš úzkostlivá, ale maminka se nedala a vyžádala si sono mozku. Po něm musely obě na hospitalizaci do motolské nemocnice, kde udělali holčičce magnetickou rezonanci mozku a různá další vyšetření, až lékaři vyslovili smutnou diagnózu - ageneze corpus callosum. Maminka se dozvěděla, že se jedná o vážné vrozené onemocnění, při kterém chybí propojení mozkových hemisfér.
Maminka naprosto nechápala, jak se to mohlo stát. Během těhotenství byla na genetickém vyšetření a všechno bylo v pořádku, nerozuměla tomu, proč se na toto vážné onemocnění nepřišlo. Ale prý se to stát může. Bylo to velmi smutné zjištění, od lékařů se dozvěděla, jak na tom Kamilka pravděpodobně bude, ale byly to velmi kruté prognózy. Maminka se s nimi nesmířila. Věděla, že jediné, co může její holčičce pomoci, je cvičení. Proto s ní pravidelně cvičila Vojtovu metodu, v současnosti dochází na plavání, hipoterapie, a tolik potřebné neurorehabilitace.
Samozřejmě si všechno musí rodina platit sama, proto tolik potřebuje pomoc od ostatních. Ale veškeré cvičení se opravdu vyplácí, protože Kamilka dělá velké pokroky. A maminka doufá, že jednou bude dokonce i chodit. Kamilka má navíc centrální zrakovou vadu, proto jí pomáhá Raná péče Eda, která mamince doporučuje speciální pomůcky a hračky, aby se holčička rozvíjela. A navíc navštěvuje Kamilka i speciální školku v Žatci, kde se moc věnují a ona je mezi dětmi šťastná.
Péče o Kamilku není vůbec snadná, v noci moc nespí a pláče, špatně polyká, proto jí maminka krmí mixovanou stravou a problém jí dělá i pití. Ale i to se pomalými krůčky zlepšuje. Co bude dál, rodičům neřekne nikdo, a tak nezbývá než holčičce se vším pomáhat, ulehčit jí její trápení a věřit, že ta velká snaha bude odměněna Kamilčinými pokroky.