Rozhodně víc videí ohledně vesmíru, dost zajímavý téma, který se jen tak nevyčerpá! :)
@krystofvavra93707 жыл бұрын
Přesně pořad pro mě. :) Sleduji každý díl. Prosím víc dílů! :D Doufám, že tahle serie bude trvat dlouho :) :D
@Duckena7 жыл бұрын
paráda, díky ;)
@KoaFidCZ7 жыл бұрын
a opět jste vymysleli téma na příští díl! YEY! :D
@D0kkie7 жыл бұрын
jdu si hrát s kamením
@vasekveverka72557 жыл бұрын
Černý trpaslík je vyhaslý bílý trpaslík, ale 13.7mld let není dostatečně dlouhá doba na to, aby něco takového existovalo.
@Sseltraeh897 жыл бұрын
A co Gary Coleman? :D
@uhlakT7 жыл бұрын
nechápu, že tohle Martin nevěděl :D
@tomashrncar11835 жыл бұрын
Červení trpaslík je serial. Červený obor je hviezda a je to prvá štádium vyhasinania hviezdy. A až po explózii červeného obra nasleduje bieli trpaslík.
@stepanmatek1887 жыл бұрын
Nechtěli byste někdy udělat díl o plánu "Atlantropa" ??? Myslím, že by to bylo zajímavé
@sirpomelo29827 жыл бұрын
*SUPer* video
@cheloniamydas67537 жыл бұрын
Tááákových nepřesností... tak třeba černý trpaslík skutečně existovat může (teda ne teď, ale až tak za 20 mld let), ale není to nezažehnutá hvězda, nýbrž vychladnutý bílý trpaslík (Bílý trpaslík = jádro hvězdy, nemá zdroj energie a pouze vyhasíná. Jednou tím pádem musí dojít do fáze, kdy už je to pouze temná koule pár stupňů nad absolutní nulou. K tomu však dojde až za hodně dlouhou dobu, jelikož ve vesmíru není čemu předat energii, takže ji musí všechnu vyzářit. )
@martinnovak55592 жыл бұрын
Libilo se me to!!!
@wimex90627 жыл бұрын
Tohle chce druhej díl
@fojtikv7 жыл бұрын
kde je odkaz na vedecke kladivo v popisku? neni! (ja ho nepotrebuju, videl jse ten dil ale pro ostatni :-) )
@PolkiMr2 жыл бұрын
Hmm. Patrik měl dobrý point. Podle toho, jak jste se bavili je planeta země vlastně hvězda, která má tak velkou hustotu, že na jejím povrchu plavou šutry, které vytvořili tak velkou vrstvu, že se ta vrstva zpevnila a jsme schopni po ní chodit. Proč by tedy nějaký hnědý trpaslík nemohl získat časem taky takovou vrstvu?
@2nightwehunt7 жыл бұрын
Na té nejčernější planetě žije extrémně vyspělá civilizace jež pokryla celou planetu téměř dokonalými solárními panely.
@zoomerland68067 жыл бұрын
Kimblee The Crimson jméno konspirační teorie nebo jsi jenom obvious troll
@glka-mp6zd7 жыл бұрын
hhmm kimble povedz neco na to
@2nightwehunt7 жыл бұрын
Andreas TheRevealing No zas tak obvious asi nejsem, když se musíš ptát.
@glka-mp6zd7 жыл бұрын
Kimblee The Crimson neco viac o tom vies ukazaj
@zoomerland68067 жыл бұрын
hele a mohl by jsi mi říct název té teorie?
@burrowofsouls7 жыл бұрын
dobrej sound .. víc toho.. :)
@GIDMORPLAYER7 жыл бұрын
6:49 arda ? Gandalf approves !
@TrueJugg7 жыл бұрын
Tak a končím se dívat... nevědět co je Endor :D
@BetaraptorLP7 жыл бұрын
6:02 Já se smál nahlas nad tím obličejem Martina, jak bylo vidět jak hrozně usilovně přemejšlí a hlavou mu lítaj vzorce jak Einsteinovi :D
@Vena84937 жыл бұрын
Náš orbit je takzvaně lokálně stabilní s mezním cyklem. Lokálně asymptoticky je podmíněně stabilní a je globálně nestabilní :D Moje krásná kybernetická deformace :D
@jirizelenka9251 Жыл бұрын
Hoši, pěkný video, ale zapomněli jste, že existují i jiné metody detekce exoplanet. Vaše první exoplaneta byla nejspíš detekována metodou radiálních rychlostí, která spočívá v tom, že pozorujete Dopplerovský posuv ve spektru hvězdy z toho, jak obíhá kolem společného těžiště.
@bubaxis17 жыл бұрын
Jestli je Keppler 16b podobný některé planetě ze Star Wars, tak díky teplotě by to mohla být spíš Jedha (pouštní písečná planeta, kde ale mrzne). A když jsme u toho, Kromě Pandory z Avatara a Endoru je i základna rebelů měsíc (Yavin 4). A zmiňovaná Jedha je vlastně taky měsíc.
@palcat24607 жыл бұрын
Z jiných sérií jde přidat Andoriu z Star treku, Firefly je plná obydlených měsíců.
@jenckepatrik7646 жыл бұрын
Patriku sleduješ Vsauce nebo máte prostě jen stejný zdroj? :D
@radioactiveassassin52187 жыл бұрын
Teď jsem si úplně vzpomněl na tu větu z Avatara kterou mám osobně hodně rád: Kdyby bylo peklo, po pobytu na Pandoře byste tam s klidem jeli na dovolenou
@elviraholak5 жыл бұрын
Tohle je první video, kdy Patrik neřekl na konci své "nazdar" pasivně agresivně. :)
@Jiraiyachancz7 жыл бұрын
zajímá mě Schrödingerova kočka :D
@tugaumakouvov74477 жыл бұрын
Milan Valchář Zajdi na kanál Pixelorez Top 5, tam je to vysvětlené.
@Commonerka237 жыл бұрын
V tom prvním případě pršení kamení na té planetě, byl Martin poměrně skeptický jak to vypozorovali apod. Já si spíš říkám že pokud je takhle blízko hvězdě tak jak to že má "atmosféru" ve které by to mohlo kondenzovat a dopadal zpátky, já bych to spíš viděla tak že se to odpaří a pak uletí někam do vesmíru/ do hvězdy protože tam musí být i solidní odstředivá síla předpokládám :o A s tou planetou kde je tma tak je tam spíš taky něco co to světlo pohlcuje/ tedy neodráží že?:P + hezký triko Patriku :P
@MartinBrada7 жыл бұрын
Zákonitě tam nějaká atmosféra musí být, protože ta je tvořena přímo těmi výpary.
@Commonerka237 жыл бұрын
To jo ale předpokládala bych že to sežehne hvězda z takové blízkosti právě :o ale tak těžko říct no
@wimex90627 жыл бұрын
Martin Brada To, že se ti z povrchu planety odpařuje nějaký materiál, nemusí znamenat, že je na té planetě atmosféra. Prostě se ten materiál uvolňuje do prostoru nebo padá zpátky na povrch.
@MartinBrada7 жыл бұрын
To celkem znamená. Ten odpařený materiál zákonitě začne tvořit nějakou formu atmosféry.
@wimex90627 жыл бұрын
Martin Brada Ne?
@groowy7 жыл бұрын
K těm výpočtům, je to teda 300x10^15?
@marosstyndl88277 жыл бұрын
pozerám si tak dokument a na venuši objavili lad :D tp len taka vsuvka :D
@DonarKanal7 жыл бұрын
Dotaz: To se to stihne schladit na pevnou látku? Mě napadá, že by to zkonzenzovalo a spadlo. Určitě je možné, že se to někde vysoko v atmosféře schladit dá. Jen si říkm, proč by ten kov čekal na pevné, když muže spadnout už jako kapalina. V mracích jsou prouchy vzduchu, kterétu kapalinu drží ve vzduchu, ale tady? To by museli být teda proudy aby udrželi ve vzduchu kovy :D PS: 14:00 Hypotéza.
@MartinBrada7 жыл бұрын
Je třeba brát v potaz, že existuje i děj zvaný desublimace, tedy přímý přechod z plynného skupenství na pevné. Tím neříkám, že tam k tomu dochází, přímo ty modely jsem neviděl, jen říkám, že to existuje. V určitých podmínkách se tak některé látky chovají. Obecně ty podmínky nastávají při nízkém tlaku. Třeba u vody je to 610 Pa, což by pro představu bylo hodně vysoko v atmosféře Země, nejspíš přes 50 km. A i když třeba k desublimaci úplně nedojde, tak se minimálně se snižujícím se tlakem zmenšuje ten interval teplot, kdy je látka kapalná.
@mesj75657 жыл бұрын
Ta černá planeta, máte bližší info? Protože jste nezmínili jakou hvězdu obíhá. Zajímalo by mně, jak daleko je od hvězdy.
@Duckena7 жыл бұрын
že jo, a taky jak velikou. Pak je jedno na naše poměry jak je planeta veliká ;)
@mesj75657 жыл бұрын
Kejkou: Jsem pako, však tam říkají název, to jsem nějak nepostřehl. :) cs.wikipedia.org/wiki/TrES-2b
@Duckena7 жыл бұрын
aha :) tak to jsme dva
@vitekmmasek7 жыл бұрын
Jak objevili tu "toulavou planetu" ?? co vím tak se planety objevují na základě poklesu jasnosti hvězdy když planeta prolítá mezi námi a hvězdou. Ale když nemá tu hvězdu, tak jak?
@stefanslavkovsky40557 жыл бұрын
existujú aj iné spôsoby nachádzania planet
@vitekmmasek7 жыл бұрын
To je mi jasný, když ji našli :D proto se ptám jak? :D
@stefanslavkovsky40557 жыл бұрын
našiel som že to našli pomocou infračerveneho spektra keď prehliadali ten kus oblohy a ta planéta tam akurát bola takže je to viac náhoda ako nejaký spôsob hľadania
@JirkaJoska7 жыл бұрын
udělejte něco o psychologii
@michaleke7 жыл бұрын
bude ještě vědecké kladivo
@KoaFidCZ7 жыл бұрын
1) neřekl si biliardu 2) co je tak komplikovaný na milion/arda, bilion/arda, atd...? :D a vzhledem k tomu že v A. to je quadrilion, což je 3 od milionu, tak to u nás bude biliarda
@Lister88CZ7 жыл бұрын
asi je na tom komplikované to, že to je jen tak zpatra, a před kamerou.. a člověku občas něco vypadne... kluci jsou lidi! :-)
@paranoidlamb6 жыл бұрын
13:20 Worlorn?! O.O
@titam75047 жыл бұрын
55 Cancri e povrch je pokriti diamantami a grafitom (1648 celzia)
@rezo845 жыл бұрын
z tohto chcem 2. diel :D
@dannysasik7 жыл бұрын
6:05 Neznáte semilogaritmický tvar? Říct 2x10^17 t materiálu by bylo jednodušší.. a stejně ani to si nikdo nedokáže představit :D
@pavelc89987 жыл бұрын
Tatuin byla džungle kdysi dávno.
@sirfake7 жыл бұрын
Tau Ceti-B by prý mohla být obyvatelná
@dominikmichalek4787 жыл бұрын
Co treba plabety v blizkosti neutronovych hvezd? To taky urcite nebude zadna Hawai.
@memnarch1087 жыл бұрын
Miliarda faket není milion * milion, ale milion * tisíc, -arda to posouvá o 3 řády.
@hilo77296 жыл бұрын
Pluto = planeta wtf ???
@megatronos33307 жыл бұрын
Ty vole, padající šutry s různými druhy kovů. Horníci by si plánovali výlet na marz. = /
@Sseltraeh897 жыл бұрын
Grafit nejtvrdší materiál *facepalm*
@glka-mp6zd7 жыл бұрын
Pavel Tobiáš vazne
@Sseltraeh897 жыл бұрын
7:35 vážně...Právě že grafit má tvrdost 1, tedy jednu z nejnižších. A i kdyby to byl přeřek a měl to být grafen, tak ani ten není tvrdý, přestože má obrovskou pevnost v tahu. Jediná tvrdá krystalická struktura uhlíku pokud vím je diamant...
@glka-mp6zd7 жыл бұрын
Ale ja som s kamosom v skole sme zobrali baterku (do ovladaču príklad) a otvorili sme ju a tam je ties grafit ne ze bolo lahke ho prepolit ale dalo sa to alebo to bol neaký fake 😄😄
@Sseltraeh897 жыл бұрын
Víš, jaký je rozdíl mezi tvrdostí a pevností? Grafit je tak měkký, že se z něj uvolňují částečky otěrem (ostatně tak funguje tužka) - samozřejmě se jedná o měkkost v relacích nerostů, tedy to že je měkký neznamená, že na něm uděláš uzel jako na tyčce z gumy, ale jen to, že píše nebo do něj uděláš vryp nehtem.