Ай бұрын
3 ай бұрын
3 ай бұрын
3 ай бұрын
3 ай бұрын
5 ай бұрын
5 ай бұрын
5 ай бұрын
6 ай бұрын
7 ай бұрын
7 ай бұрын
7 ай бұрын
Пікірлер
@pupinek123pupinek2 24 күн бұрын
to sázení rajčat na ležato je dávno vyvrácený mýtus, pokud 1) nasázíte rajče rovně a zarovnáte ho s terénem tak jak bylo v kelímku nebo 2) ho dáte rovně, ale hlouběji a 3) nebo ho dáte na ležato tak nejvíce plodů bude mít ta první varianta. Bujnost růstu a počet listů bude naopak nejvíce u varianty třetí tedy na ležato. Ale obecně jsou ty rozdíly jak v množství plodů tak listů zanetbatelné. Ale, kde je největší rozdíl je mezi kořenovým systémem. Nejvíce kořenů má varianta naležato, protože má nejdelší kus stonku v zemi. Za to má, ale ze všech 3 variant sázení kořeny nejmělčeji a neumí si tak vytáhnout tolik vody, a živiny z hlubších vrstev půdy. Proto má také o něco méně plodů.
@Ekozahrady1 14 күн бұрын
Těžko říct. Hlubší původní kořeny přeci zůstávají i té variantě naležato. Osobně jsem nepostřehl, že by ležaté sázení dělalo jakýkoliv problém. Máte odkaz na nějaké pokusy, někoho, kdo to detailně testoval?
@pupinek123pupinek2 12 күн бұрын
@@Ekozahrady1 Pokud dáte rajče naležato tak vám neudělá stejný kořenový systém jako nastojato, kdy kořeny udělají takový ten obrácený strom (hezky rozvětvené do hloubky) a v tom to celé je. Naležato položené rajče udělá něco podobného, ale naležato a nesymetricky, tedy už nejde tak do hloubky. Ono to možná vyznělo moc dramaticky, ale závěrem studie bylo, že ať sázíte jakokoliv tak jako běžný zahradník absolutně nepoznáte na výnosu nebo kvalitě rostliny žádný rozdíl. Pokud bychom, ale šli do extrémního detailu tak sázení naležato nic navíc nepřináší. Ono i velkopěstitelé, kde už se opravdu počítá v tom objemu každé rajče to také nesází naležato a není to o tom, že by to neuměli udělat, ale vědí, že jim to víc plodů nepřinese a budou mít více nákladů se zaléváním. Tu studii Vám zkusím najít. Ale nehaním.... jak říkám, ve výsledku to my zahrádkáři nepoznáme 🙂
@pupinek123pupinek2 24 күн бұрын
Svíčka je fajn, ale ten "předmět" který se má nahřát je nefunkční. Z hlediska fyziky to nedává smysl. Svíčka nevygeneruje více nebo méně tepelné energie ať má nad sebou květináč nebo ne. Naopak ten květináč, který bude studený a stále ochlazovaný okolním vzduchem tak bude ze začátku odebírat teplo pro sebe. Udělejte si test ve dnech se stejnou venkovní teplotou, jednou dáte do skleníku svíčky a jednou na ně dáte něco na nahřátí a během několika hodin hoření sledujte teplotu ve skleníku. A uvidíte, že dávat na svíčku cokoliv je zbytečné.
@Ekozahrady1 14 күн бұрын
Mám právě opačnou zkušenost, proto tam dávám tu akumulační hmotu. Zkoušel jsem mockrát různé verze. To samé doma u kamen. Bez akumulace teplo uletí rychle pryč, naakumulované teplo nevyletí ryhle nejbližší škvírou do vesmíru. Sálavé teplo z předmětů funguje jinak - jde do stran - než jen ohřátý vzduchuch stoupající nahoru.
@pupinek123pupinek2 24 күн бұрын
ze všeho nejúžasnější je to obklopení velkými stromy, všude samá příroda, prostě nádhera.
@johnytwo Ай бұрын
Zdar, máš nějaké pravidlo na to, jak daleko od hlavní rostliny sázet dusíkáč? A ještě mě zajímá ta bříza. Myslím, že v knize jsi psal, že bříza a jasan a některé další stromy mají lačný kořenový systém. Nekonkuruje ta bříza tedy tomu ořechu, minimálně co do vláhy? Mám na pozemku hodně malých jasanů, které bych mohl rozsadit a zvažuju i výsadbu břízy, obojí jako pionýrské dřeviny pro jedlý les, ale v případě susší části louky mám obavu, jestli tyhle pionýrské stromy nebudou připravovat o vláhu výsadbu jedlých keřů a stromů.
@Ekozahrady1 14 күн бұрын
Dusíkáče - čím blíže, tím dříve fungují a tím dříve zahynou nebo se musí odstranit, pokud by konkurovali. A obráceně. Záleží tady na záměru. Žádná pravidla nejsou. Čím sušší půda, tím raději o něco dále od hlavní dřeviny. Ano, sají hodně vláhy i živin, proto je nechávám do většího rozměru jen v tvrdém sadu. Ořešáky a kaštanovníky to tak neutlačuje, nutí je to pořádně zakořenit a poprat se o místo na slunci, ale třeba mezi ovocňáky v jedlém lese to dobrotu nedělá. Tam raději dusíkáče. A kdekoliv bychom pozorovali,, že pionýr vadí, tak hned s ním pryč. Ani v tvrdém sadu neplánuji ty břízy nechat do dospělosti. A jasany už vůbec ne. Ale ty lze úspěšně kopicovat, na rozdíl od bříz.
@johnytwo 14 күн бұрын
@@Ekozahrady1 Díky za perfektní odpověď. Ještě doplňující otázka, jestli máš chvilku: Je možné hlošinu hodně seříznout (až k zemi?), aby vyhnala mladé pruty a ty pak nakopčit a hlošinu tak namnožit?
@Ekozahrady1 14 күн бұрын
@@johnytwo Ano, nutno seříznout během zimy.
@johnytwo Ай бұрын
Ahoj Jardo. V zahraničních videích všichni doporučují kostival Bocking 14, který nemá tendenci nekontrolovatelně se šířit po zahradě. Je to opravdu v našich podmínkách takový problém, a je lepší vysadit si právě tenhle kultivar?
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Bocking kostival je dobrý jako půdokryv a na hnojivé jíchy, ale není jedlý! Neměl by se konzumovat. Pochází z jiných kostivalů, nežli náš kostival lékařský. Ten náš kostival se v běžné zahradě moc nešíří a nebývá problém, pokud není kolem narušená půda nebo se neroznáší rytím jeho kořeny. Na něktých místech ho mám trs už 15 let a nikam se nerozlézá, ale dostal se nám do záhonů s jinými trvalkami a tam je problém ho odstranit, má hluboké kořeny, nejdou celé vyrýt. Jako křen.. Šíří se při výsadbě na záhon nebo pokud se do nich vysemení. Pak je těžké se ho zbavit.
@lenkasindelkova5340 Ай бұрын
Nádhera, Těším se😊
@Ekozahrady1 Ай бұрын
ZDARMA!! Nyní máte možnost získat úplně zdarma a bez jakýchkoliv závazků pěkný a kvalitní ONLINE KURZ O SKLENÍKU!!!! ekozahrady.com/kurzy/
@IlonaDivisova Ай бұрын
Skvělé 👍
@oktipy Ай бұрын
3:40 Dle mého si potřebuje půda ve skleníku odpočinout přes zimu. Zarýt nějaký hnůj, kompost, či zelené hnojení. 9:00 Jednou jedinkrát jsem pěstoval salát na oždibování. Poměrně známá odrůda, ale mně fakt nechutnala. Po utržení teklo bílé mléko a chutnalo to jak pampeliška. Nikdo v rodině to nechtěl. Dobrý poctivý skleník a ne to co se dnes prodává, za ty prachy.
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Určitě je mnoho možností, jak k tomu přistoupit. Po 20 letech zkušeností s bezrycí metodou péče o půdu na ní nedám dopustit, takže odpočívá třeba půlka skleníku pod mulčem jednu zimu (někdy je pod tím ještě hnůj) a druhou zimu druhá půlka. Ale ani to není potřeba, živá půda vpodstatě nepotřebuje odpočívat, zúrodňuje se za pochodu. Tím neříkám, že to máte vy dělat jinak, jen sdílím své zkušenosti.
@johnytwo Ай бұрын
Ahoj, používáš jako dusíkáče nějaké olše?
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Šedou do tvrdých sadů. Ale lepkavá to dává také i v běžné půdě, ne na suchu. Pak ještě srdčitou a červenou (italskou). Ty se nedají moc sehnat, ale jsou nejlepší. Zelenou keřovitou testuji, docela fajn.
@johnytwo Ай бұрын
Ahoj, jak je to s kořenovou konkurencí toho křoví a vysazeného stromku? Já sázím občas na kraji šípkových keřů. Je tam krásná kyprá půda, jen si říkám, jestli keř nebere moc vlhkosti. A ještě k podobnému tématu: Máš zkušenosti s ochranou stromků před zvěří tím, že se kolem nich udělá bariéra z kusů trnitých keřů?
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Kořenová konkurence tam určitě je, proto je pro start důležitá větší jáma a kompost a mulč a zálivka... a tento typ dřevin si pak už poradí. V přírodě také koření kaštanovníky a ořešáky často v křoví, aby měly ochranu před zvěří. Jen mají kůlový kořen ze semínka a rostou od mala, jsou tedy lépe uchycené než když vysadíme sazenici už větší. Trnité keřové větve jako ochrana - srnky mi sežraly tenkrát i nově vysázené šípkové růže, když nebyl ještě plot... staré trnité větve by mohly fungovat, jen je to extrémně pracné dát jich kolem stromku opravdu hodně - a píchá to. Dělal jsem to parkrát v mládí při partyzánské výsadbě v krajině, na stráních v okolí, kde by jiná ochrana poutala pozornost. Ale bez důkladného ovázání provázky to moc nedrží... a je potřeba, aby to dobře fungovalo roky... takže při pár kusech OK, při desítkách a stovkách kusů je to nesmysl.
@johnytwo Ай бұрын
Ahoj Jardo. Nevíš prosím tě, jestli letos někde plodily jedlé kaštany? Sháním semena na vysetí z českých zdrojů. Díky!
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Plodily. Ale sháníš pozdě. Padají v půli října a vydrží klíčivé jen velmi krátce.
@johnytwo Ай бұрын
@@Ekozahrady1 Dík za odpověď. No, pokud ještě někde leží pod stromem, tak by mohly být v relativním vlhku a klíčit budou stejně až zjara, ne? Akorát tedy už mohl být mrazík.
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Zvířata jsou hladová, obvykle to tam leží jen chvilku. Zvláště venku, mimo zahrady. A lidi po nich jdou...
@IlonaDivisova Ай бұрын
😂😂😂 skvělé 👍👍
@DashaSuchánek-c4t Ай бұрын
Svěží a krásné
@katerinafriedlova4827 Ай бұрын
zdravim jardo, ja myslela,ze svetelny koren se pestuje v kremicitem pisku a ty takhle v zemi. vyrostl krasñe. cela uroda je krasna. dekuju za pekna inspirativni videa, vzdycky se ñeco naucim.
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Je to rostlina jako každá jiná :-).
@danama.4100 Ай бұрын
Tak u nás Jardo byste měl ten salát i s masem🤮 Letos jsme i ve skleníku měli stovky slimáku. Kromě rajčat mi vše sežrali a ožrali. Prosím, kdy jste vyseli lichořeřišnici, hledíky aj. květiny a košťáloviny? A přímo do sadbovačů přip. do květináčků do skleníku? Radost Katariny je neskutečná 🙂Děkuji.
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Ve skleníku je nejsnadnější slimáky zlikvidovat, když je to uzavřené prostředí. Eko granule ferramol nebo vitrol pro nejhorší fázi a pak to jde (budeme ještě testovat) řešit rozsypáváním polenty. Nedělá jim dobře, nažerou se a chcípnou. Předpěstování jme začali koncem března a většinu spíš až v dubnu, aby mohly po mrazech v květnu ven na záhony.
@Iva-xv8rv Ай бұрын
@@Ekozahrady1 Jardo myslíš polentou jako sypkou kukuřičnou krupici nebo uvařenou kaši? Iva
@Ekozahrady1 Ай бұрын
@@Iva-xv8rv Sypká. Slyšeli jsme doporučení na tuto metodu, funguje, jen ještě potřebujeme rok testování na kolik % to je účinné...
@marievlckova863 Ай бұрын
Moc pěkné video. Čím prosím hnojíte předpěstované rostlinky v sadbovačích, že je máte tak pěkné? 😊Děkuji.
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Jíchou z kopřiv, kostivalu či plevele, žížalím džusem, ředěnou močí, výkvasem slepičinců..... a spoustou jiných výluhů jsem za ty roky používal a všechno funguje.
@marievlckova863 Ай бұрын
Já vždy myslela že jíchou a slepičincema, můžu hnojit až vysadím rostlinky do záhonu. Měla jsem strach že rostlinky v sadbovačích přehnojím nebo spálím. Moc děkuji za radu. Mám vaší knihu a je super.
@Ekozahrady1 Ай бұрын
@@marievlckova863 Všechno je to o ředění, malé rostlinky potřebují velmi slabý roztok a nepřelévat. Je jasné, že přehnojené jsou křehčí a až moc vybujelé.
@oktipy Ай бұрын
Důležité je hlavně svbětlo. V sadbovačích si rostliny vystačí většinou zahradním substrátem. Pokud kupujete levnou zeminu tak stačí přihodit pár peletek a přihnojuji jednou jedinkrát hrstí slepičích peletek pod kořenový bal, při vysazení. Důležitá je příprava půdy na příští sezonu. Zelené hnojení dělám 1 -2 ročně ( po sklizni česneku stačí vyrůst svazenka, hořčice, hrách, řepka atd. 2 x, nebo před mrkví, celerem atd. a po sklizni zvládne také vyrůst. Strašně se zlepší struktura půdy ) a hnojení hnojem stačí jednou za 5 let.
@betucibetuci5168 Ай бұрын
Dobrý den, zajímal by mě váš názor na dusíkaté vápno ve skleníku. Děkuji
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Pokud je ve skleníku zdravá živá půda, tak nikdy není potřeba. Ještě jsem ho nikdy v životě nepoužil. V polomrtvé půdě se používá na desinfekci, protože tam není přirozená harmonie půdního života. Jak na živou půdu ve skleníku vysvětlím ve skleníkovém online kurzu (který je aktuálně v nabídce zdarma).
@betucibetuci5168 Ай бұрын
@@Ekozahrady1 Moc děkuji za odpověď i za vaše krásná videa, vždycky pohladí po duši a ještě se plno věcí dozvím a to úžasnou formou. Na kurz kouknu, děkuji a přeji krásný předvánoční čas.
@Richard-f6h9m Ай бұрын
😂😂😂😂vy Talpy,nestíháte to,čau Didi,ahoj Moničko moje
@pavelkajetan888 Ай бұрын
0:44 - nejsou to chemicky konzervovaná rajčata v hliníkovém plechu?
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Protlak rajčatový 70 g BIO BIO IDEA - Rajčatový protlak z italských rajčat v biokvalitě. Silná rajčatová chuť je vám tak dostupná po celý rok. Široké využití v teplé kuchyni. Bez umělých látek a přidané soli. www.countrylife.cz/pyre-rajcatove-70-g-bio-bio-idea (některé roky si děláme vlastní, letos nebyly vhodné odrůdy pro toto zpracování).
@editamajerova3474 Ай бұрын
Další pěkné video. Děkuji. O skleníku uvažuji delší dobu. Byla by vhodná i západní strana u domu - stodoly? Spíš aby to přežily saláty než kaktusy. Krásný den.
@Ekozahrady1 Ай бұрын
No pokud to není čistě jižní strana, tak v chladnější části roku tam moc sluníčka nepůjde. Ale pokud se listové zeleniny vysejí už v srpnu pro celozimní sklizeň a další dávka v dubnu, tak by to mohlo fungovat. V zimě to neroste, spíš jen přežívá. Ale jižní orientace je o 1000% lepší pro tento účel. Takže raději na střeše stodoly... :-)
@editamajerova3474 Ай бұрын
@@Ekozahrady1 Jardo, díky za odpověď, která více potěšila manžela než mě. No skleník tedy asi nebude nebo někde úplně jinde...
@Zdeněk-m2l Ай бұрын
Záleží na tom, co tam chcete pěstovat. Rozhodně rajčata budou slabá a vytáhlá.
@hanasasinkova6857 Ай бұрын
Já bych to zkusila nejdříve se záhonem pokrytým netkanou fólií ,to není nákladná investice a uvidělo by se, co tam půjde. Já pěstuji rajčata pod jabloní, je tam stín, sluníčko až po poledni a když zapadá, úrody se dočkám sice později a na vytáhlých rostlinách, ale jsem ráda za každé doma vypěstované rajčátko. Listová zelenina - saláty, mají rády polostín, západní sluníčko má taky "grády". Určitě se vám podaří najít zeleninu co tam půjde. Zkuste i lichořeřišnici, pokud ji ubráníte před dřebčíky, bude bohatá a z natě si dělám i tinkturu pro posílení imunity a zahánění nemocí, z plodů a'la kapary.
@JosefVlach-no9km Ай бұрын
vidíš mě zajímají především ty katusy :-D
@Ekozahrady1 Ай бұрын
Takže přece někoho! :-)
@venusebilkova5830 Ай бұрын
Hezké video. Z jara to udělám stejně, jako vy.
@hanaklikova9374 Ай бұрын
😂😂😂 Rozsvítili jste mi den 😍 děkujuuuuu 🌸
@Ekozahrady1 Ай бұрын
DŮKLADNÝ ONLINE KURZ O DŘEVINÁCH: ekozahrady.com/kurzy/dreviny/ (cena 3.500 Kč) Když jsem začal tvořit tento kurz, rozhodoval jsem se, zda bude nudný, drahý a nikomu nepomůže... nebo jestli bude zábavný, inspirující, nadchávající, s vynikajícím poměrem cena / výkon. Zvolil jsem druhou variantu. Udělá z vás profíky na výběr dřevin zábavnou formou. Můžete si sami zvolit, do jaké hloubky v něm chcete jít, lekce jsou opravdu všezahrnující. Každá začíná mluveným videem o dané dřevině. Diskuze pod každou lekcí. Jaroslav Svoboda, Ekozahrady.com
@KamilaGaia Ай бұрын
Zdá se to trochu jako bláznovství, co všechno nejíte, ale dneska naprostá nezbytnost pro ZDRAVÝ život plný vitality. 🙂
@RenataŠtíbalová 2 ай бұрын
Ahoj Jardo, skvělá úroda. Já letos zkoušela batáty - trošku jsem se potrápila s jejich narašením a nakonec je rozřezala na kolečka, protože mi začaly nahnívat. Kupodivu 2 kolečka zakořenila, takže jsem je píchla do květináče a měla úrodu 4 docela velikých hlíz :D. Ostříhala jsem si šlahouny a dala do vody - všechny zakořenily. Akvárko teda nemám :D, ale třeba vydrží do jara i takto. Už se mi nechce mordovat se zakořeňováním hlíz, tak zkusím ty šlahouny. Díky za nápady.
@Cintamani1 2 ай бұрын
Jak velkou plochu potřebuješ k získání materiálu, abys získal mulč na jeden m2?
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Tak to přesně nevím. Já prostě nadrtím přebytečné větve nebo ve větrolamu říznu dva tři topoly (z asi 200 co tam mám), které do tří let znovu dorostou, a mám štěpku na celé záhonoviště. Plus posekaná tráva. Myslím, že vyšší živý plot ze stromokeřů (lísky a jiné) by záhonoviště štěpkou trvale uživil.
@PetulkaGGG 2 ай бұрын
Nádhera,já zatím jen česnek a brambory,hodně slimáků,mám obavy něco zasadit
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Je mnoho plodin, které jim nechutnají.
@lenkasindelkova5340 2 ай бұрын
Krásná úroda. Máš to nádherné, jako vždy. Letos jsem sela mrkev podle Tvého návodu, pomocí škrobu a mrkev mi vyrostla snad ze všech semínek, co jsem nasela.Mrkvi se mi nikdy nedařilo. Děkuju za návod 😊 krásné dny přeju😊
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Super Lenko, to mám radost. Nám to takhle také funguje nejlépe. (pro ostatní - návod na setí mrkve najdete v ZDARMA v PDF kurzy.ekozahrady.online/plan-na-oseti-zeleninoveho-zahonu )
@zuzanaprokupkova1237 2 ай бұрын
Krásná meditace. Děkuji 🍀
@simonabartosova6520 2 ай бұрын
Díky Jardo za skvělá videa a knihy, často se v nich inspiruju. Nádherná úroda! Mívám to podobně, ale letos mi téměř všechnu kořenovou zeleninu sežraly myši, brukve a mangoldy zase srnky. Proti srnkám se příští rok obrním lepším oplocením, ale na myši jsem ještě účinnou metodu nenašla. Plašiče nezabírají, kočky taky ne. Okolo zahrady je bujná vegetace, takže by tak drancovat nemusely. Nevím, jestli se jim obzvlášť nelíbí v hlubinně zúrodněných záhonech. Nemáte nějaký typ, jak na ně? A ještě se mi v zahradě rozjel svlačec a to je taky nezmar. Simona
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Přes zimu dáváme na záhony zavařacovacísklenice se šroubovacím víčkem, do kterého prorazím trojuhelníkovou díru nožem. Dovnitř dáme pastičku s dýňovým semínkem. Na hryzce funguje kus brambory nebo kedlubnu. Sklenici s pastičkou na záhon položíme na ležato. Nechytí se tak ptáci, pastička nerezne, chycený hlodavec je vidět. Je třeba to vychytat přes zimu, na jaře se jinak namnoží desetinásobně a navíc pak na návnady kašlou, mají lepší věci. V hlubinně zúrodněných se jim líbí, ale stejně tak i v běžném záhoně, měl jsem s hlodavci problémy vždycky, chodí nám na pozemek po orbě polí. Máme i užovky a dravé ptáky a lasičky, ale nestačí to, pokud je migrace z okolí. Svlačec je nezmar, pomůže jen neustálé trhání. Povedlo se mi ho zabít i dýňovištěm. V krajním případě štětečkem herbicid na list na jaře když vyrazí. Je to mikromnožství, dělali jsme to na projektech, kde nešlo zajistit pravidelné vytrhávání, než se vysílí a zmizí.
@simonabartosova6520 2 ай бұрын
@ Díky za rady.
@Cintamani1 2 ай бұрын
@@Ekozahrady1 Trochu si rýpnu. Loni v zimě jsem záhonky zryl, když se ještě dalo rýt. V podstatě jsem zarýval sníh. Narušilo to obydlí myší, takže pomřely a letos jich bylo o poznání méně.
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
@@Cintamani1 Ano, pokud se podaří zima, že myši celkově a slimáci pomrznou (půda zamrzne do hloubky), je to výhoda. Pokud není v zimě moc mráz, tak si myslím, že to vyjde nastejno.Na druhou stranu pomrznou i půdní organismy, které tvoří půdní úrodnost. Takové misky vah - co zvolit.
@venusebilkova5830 2 ай бұрын
Děkuji za krásné video, podobné zážitky prožívám na své zahradě. Kadeřávek..., ano, mám ho plno na zahradě. Kapustové karbanátky z něho jsou skvělé a po celý rok je ke sklizni. Dělejte osvětu a návrat k přírodě dále. Přeji vám jen vše dobré.
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Trvale úrodné záhony bez rytí, okopávání, s minimem plevele a skoro žádným zaléváním během vegetace - ano, je to možné. Takové by měl mít každý. Jde o hlubinné zúrodnění, správnou aplikací mulčů, rotování tratí a pár dalších věcí. Je kolem toho mnoho dotazů, stále dokola, tak jsem vytvořil tento online kurz, kde je úplně všechno : ekozahrady.com/kurzy/tvorba-zeleninovych-zahonu/
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
ZDARMA e-book na osetí záhonu smíšenou kulturou si stáhněte zde: kurzy.ekozahrady.online/plan-na-oseti-zeleninoveho-zahonu
@hanasasinkova6857 2 ай бұрын
Moje kamarádka tyto bílé ředkve prokváší, já s nimi zkušenost nemám a proto je ani nesázím. Koriandr mám ráda a i semínka do nakládané zeleniny. Pečený pastyňàk- mňamka. Máte nádhernou,úrodnou zahradu. Děkuji za ukázku, vaše videa mám jako povzbuzení a jdu do zahrady🙂
@Duchodce123 2 ай бұрын
Jardo zdravím, mám japonské topoly asi už čtvrtým rokem. Síla kmenů +- 10-12 cm, výška okolo 8-10 m. Už s tím potřebuji něco udělat, i kvůli sousedovi. Použití - větve na štěpku, silnější kmeny do dílny na nějaké výrobky. Takže podle videa uřezat 10 cm nad zemí pro další růst hlavně na štěpku? A kdy? Podle mně v zimních měsících, kdy topoly odpočívají. Je tak? Psal jsem Ti mail, udělám Ti zase nějakou budku či krmítko. Nech se daří. František
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Ahoj Františku, ano, nad zemí třeba 10 cm nebo jak to půjde. Pařezy pak obrazí. Teď od opadu listů do konce února je nejlepší čas. Brzy nastartuji to krmítko od Tebe, zatím věšíme celé slunečnice, ale brzy dojdou. Díky, měj se krásně. Jarda
@Duchodce123 2 ай бұрын
@Ekozahrady1 Díky Jardo za odpověď a nech se daří. Fr.
@johnytwo 2 ай бұрын
Aho, bršlice v guildu by vadila?
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Bršlice, ač skvelá jedlá rostlina, je úporný plevel a může zamořit půlku zahrady během let. Proto jí dobrovolně nikam nevysazujeme. Ona se někde vždy stejně vyskytne sama.
@johnytwo 2 ай бұрын
Perfektní komentář formou i obsahem.
2 ай бұрын
Dobrý den, mám dotaz k sušení a konzumaci plodů: 1. Dají se kaštany v sušičce přesušit? 2. Jak dlouho je namáčíte poté, co jste je vysušili a odstranili skořápku? 3. Loupete i „chloupky“ pod skořápkou?
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Obvykle sušíme ihned po sklizni dva dny na 50°C v kvalitní výkonné sušičce, aby to bylo rychle a neplesnivěly. Nesnažíme se o raw kvalitu (do 42°C), protože je pak stejně vaříme. Po dvou dnec v sušičce obvykle jádro v obalu trochu rachtá nebo je kaštan lehčí, tím se pozná, že je to OK. Pak to necháváme schnout volně na sítech ještě libovolně dlouho a skladujeme v přepravce také volně, v teplé suché místnosti. Nemám pocit, že by to šlo "přesušit". Loupeme pak snadno naklepnutím paličkou na maso. Před použitím namáčíme přes noc nebo déle, dle potřeby. Chlupatou slupku neřešíme, u některých odrůd opadává sama, u jiných drží, někdy je tlustá a jde po namočení sundat....celkově nám nijak nevadí a nezabýváme se tím moc. Mouku z kaštanů nevyrábíme, je to zbytečný mezikrok. Namočené změklé dáme do silného mixéru (např. Vitamix) a rovnou vyrobíme těsto. Mouka by se stejně namáčela, tak proč vyrábět mouku... Lze přidat jiné plodiny či lepivější mouky, aby výrobek pak držel, pokud jde o pečivo. Pro bezlepkáře ideálně pohankovou, psylium, mletá lněná semínka nebo vajíčka.
2 ай бұрын
@@Ekozahrady1 Díky. Tak ony se ty namočené dají uvařit ve vodě a rovnou konzumovat, že? Akorát už to asi nebude na troubu, z té mi chutnají víc... Mají takový nádech pečených brambor.
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
K namočeným kaštanům se můžeš chovat stejně jako k čerstvým vyloupaným - vařit, mixovat i péct....
@artofraw6654 2 ай бұрын
😀😀😇, nesmrtelnost je super vedlejší efekt. děkuji, parádní video
@gondazuzana 2 ай бұрын
Prosím, všetky kosatce majú jedlé kvety?😊
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Ne, kosatce nejíme, ačkoli pravděpodobně by to šlo. Všechny denivky mají jedlé květy.
@lubicastrakova59 2 ай бұрын
Opäť velmi pekne dakujem❤❤❤
@lenkasindelkova5340 2 ай бұрын
Krása jako vždy😊😍
@AlenaTrlidova 2 ай бұрын
Díky!
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Děkujeme!!
@dobravoda2499 2 ай бұрын
To je učiněný ráj 😊💚. Leží kousek od Skalky ?
@dobravoda2499 2 ай бұрын
Vřelé díky za nahlédnutí do Vaší výživné dechberoucí zahrady. Nemám co dodat...😍🍀 🙋🏻♀️Iva
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Ano, stanice metra Rajská zahrada je kousek od stanice Skalka. :-)
@dobravoda2499 2 ай бұрын
@@Ekozahrady1 🙈 tu jsem nemyslela. Já myslela tu u Doks 😉.
@Iva-xv8rv 2 ай бұрын
@@Ekozahrady1Vtipná paralela 😀Jako Pražák, který byl u vás na kurzu, musim říct, že jen u vás je - na rozdíl od Prahy- opravdu Rajská zahrada 😊
@spolekhvozd7761 2 ай бұрын
Díky! Šrucha mě překvapila!
@danama.4100 2 ай бұрын
Krása ta vaše zahrada, tolik hojnosti ještě v září. Jardo, vše ze záhonů nemůžete určitě spotřebovat. Co pak s tím? Některá zelenina vydrží i přes zimu. Ale co s ostatním? Vím, že vše asi zamulčujete, hodíte na to slámu, ale chci se zeptat - před mulčování rostliny nebo některé alespoň ty vysoké vytrháte? Děkuji.
@Ekozahrady1 2 ай бұрын
Spotřebujeme a uskladníme a zpracujeme různými způsoby jen to co chceme. Zbytek opravdu jen pokryjeme mulčem (kromě trvvalek, jen jednoletky co stejně zahynou) a je z toho vlastně zelené hnojení. Kompost přímo na místě. Odnášíme mimo záhony na kompost jen to největší, jako slunečnice nebo zbytky košťálů a kořenů zelí a brokolic. Tyhle brukvovité hlavně kvůli háďátkům a jiným chorobám brukvovitých. Ačkoliv stejně plodiny rotujeme, takže by to problém být neměl ani při ponechání. Základem je ten zimní mulč, jen pod ním se vše důkladně do jara rozloží.
2 ай бұрын
Díky za tipy a informace, zajímavé zkušenosti, které nás nikdo nenaučil. Tohle jsou radosti života.
@dagmarbila3230 3 ай бұрын
Děkuji velice pěkně za vysílání. Přeji hodně štěstí, zdraví a spoustu síly 🇨🇿🍀❤️
@druhapolovinaduse3395 3 ай бұрын
Mrkev, celer, řepu, pastinak, černou ředkev a tuřín nechávám přes zimu na záhoně a průběžně sklizim. Takové jídlo v zimě má úžasnou energii. Zimy jsou teď mírné, tak to lze, ale jsem pouze 200 m.n. m. Ve vyšších polohách by to byl asi problém. Ovšem při mrazech lze zeleninu prikryt mulcem nebo chvojim, i netkanou textilii používám. Loni jsme pod sněhem sklizeli v lednu i mangold.
@Ekozahrady1 3 ай бұрын
To je super a nejsnadnější verze. To tam zřejmě nemáte hlodavce. Když jsem byl malý, sklízeli jsme také zbytky mrkve až na jaře. Ale nyní to u nás nejde, vše by bylo sežrané.
@verajedlicka4858 3 ай бұрын
Krásná úroda . Zelí mi sežraly housenky běláska 😊
@Ekozahrady1 3 ай бұрын
My to řešíme ptáky. Máme tam tolik zájemců o housenky, že na zelí nikdy žádnou nenaajdeme, ačkoliv bělásků odněkud přilétá vždy hodně.
@verajedlicka4858 3 ай бұрын
@@Ekozahrady1 děkuji za radu 😊ano vím přirozená ochrana. Ptáci vám létají za potravou a na stromy . Že jo
@Ekozahrady1 3 ай бұрын
@@verajedlicka4858 Máme hodně budek, v zimě krmíme, celý pozemek je obehnaný živými ploty z původních druhů keřů a v každém třetím keři je hnízdo, ptáci se živí bobulkami...
@verajedlicka4858 3 ай бұрын
@@Ekozahrady1 dobrá rada. Děkuji . Hm budku mám 1 🙈ale jsem jim v leĺtě vysela slunečnice vsechno spapaly . A v zimě budem tedy krmit a dáme vic budek . A stromy jsme teprve vysázely . Bude to dlouho trvat než vyrostou . Hold je to proces přirody