Ano, pokud to takto chcete formulovat. Zkrátka-aby se teoretická pravděpodobnost projevila, potřebujete mít velké množství pokusů. Nestačí si 12x hodit kostkou a čekat, že padne 2x každá hodnota (1,2,3,4 5,6). Pokud těch hodů ale provedete 12 miliard, bude ta odchylka od těch teoretických dvou miliard na jednu hodnotu procentuálně daleko menší.

asmr vodopád, mě to uklidňuje

Děkuji mockrát, budu se dal snažit:)

Přesně tak :-)

jsou a tohle stojí za hovno

tak už jsem to našel - čas 3:23. Nezlobte se, ale toto je video určené pro třetí ročník střední školy. Opravdu v něm nejde podrobně vysvětlovat úpravu zlomku ze sedmé třídy. To už bych mohl rovnou podrobně vysvětlovat, jak se roznásobují závorky nebo sčítají zlomky. Rozmyslet si takovou úpravu musí skutečně zvládnout každý septimán/třeťák. Jinak jestli to opravdu potřebujete vysvětlit, tak platí, že (a/b)/(c/d) = (a*d)/(b*c) takže pokud mám (3*a)/5, je to totéž, jako (a/1)/(5/3).

neasi

Prvak na stredni🤷‍♀️

No.... přesně tak, protože je dělitelné čím? Prvočíslem 59, které v tom součinu nemáte. Takže to přesně koresponduje - pokud byste si myslel, že množina A={ 2;3;5;...;13} jsou VŠECHNA prvočísla, nemáte pravdu, protože jejich součin zvýšený o 1 je složené číslo dělitelné prvočíslem, které v množině A není. Ta myšlenka spočívá v tom, že pokud je jich konečně mnoho, umíme je vypsat a pokud je umíme vypsat, umíme udělat jejich součin a zvýšit ho o 1. A když takové číslo vytvoříme, zjistíme, že nemůže být dělitelné žádným z prvočísel, která jsme využili k jeho vytvoření. Což vytváří spor a proto je prvočísel jistě nekonečně mnoho.

Střed má y-ovou souřanici 1 a parametr b=3. Takže přičteme a odečteme 3 od 1 a vyjde 4 a -2, což jsou y-ové souřadnice bodů C,D

@ a 4:32 nemá byť jedna namiesto 54 na pravej strane?

@ ďakujem.

Tento výklad zabere většinou jednu celou vyučovací hodinu, čili rozsah odpovídá. Pusťte si to na části, nemusíte video sledovat v kuse.

díky za doplnění, máte samozřejmě pravdu

už jsem na to přišel, integrál měl být od 0 do 5...jsem blbec :D

Díky, budu to muset přetočit :) tohle je větší chyba, nějak mi to nedošlo...

vytvořil jsem nové video kzbin.info/www/bejne/rpDdqomkbZyKZ9k je na něj odkaz v čase 12:47 přímo v tomto videu a pak samozřejmě závěrečná karta. Díky.

Ano, je to tak :) diky

Mockrát děkuji za tip!! Určitě tu metodu budu ukazovat, máte pravdu, že je hodně účinná.

Pěkný den, překvapuje mě, že jste se sešli zrovna u zlomků :D 1) zlomek v základním tvaru je takový zlomek, pro jehož čitatel a jmenovatel platí, že jejich NSD je 1 (jsou to čísla nesoudělná). Pokud rozšíříme dělitelnost na obor celých čísel (lze poměrně snadno), můžeme klidně považovat např. zlomek (-3)/1 za zlomek v základním tvaru. Jestli jde samo číslo -3 (bez jmenovatele) považovat za "zlomek" záleží na tom, jak si zadefinujeme pojem "zlomek". Zcela jistě jde o racionální číslo, ale racionální číslo není totéž, co "zlomek". Svým způsobem je zlomek prostě jen znázornění, symbol, který vyjadřuje vztah mezi dvojicí čísel. 2) Pěkný dotaz, jedná se samozřejmě o chybu. Samozřejmě, že jde vymyslet takovou strukturu, kde symbol "4" bude vyjadřovat něco, co má větší hodnotu, než symbol "5", ale jestli se podaří nad takovou strukturou vymyslet operace, aby šlo o číselný obor, to je otázka. Napadá mě např. struktura, kde číslice nevyjadřuje číslo samotné, ale počet jeho přirozených dělitelů. Pak by symbol "4" vyjadřoval větší prvek, než symbol "5", protože 4 má 3 dělitele, zatímco 5 má jen dva. Otázka je, jakou dvojici operací bychom museli na takové absurdní struktuře zavést, aby se jednalo ne o okruh, ne o obor integrity, ale dokonce těleso s vlastnostmi číselného oboru. A ta nejzásadnější otázka - proč bychom její prvky značili normálními číslicemi ;-) Pokud by někoho napadla dvojice operací, které vytvoří těleso nad mou strukturou, rád si počtu.

Pěkný den, Davide, jako o deskovkách? Nepřemýšlel :) je toho na YT tolik, že nemá smysl nosit sovy do Atén.