děkujeme

za celý tým audioknihy děkuji za vaši podporu, jsme rádi, že jsme vám zprostředkovali příjemný zážitek z poslechu

Děkujeme za pozitivní hodnocení, žánr literární rekonstrukce je s Ostroměří srostlý, jde o rodiště Eduarda Štorcha a Karla Zemana.

Vina Vršovců nikdy nebyla prokázána, i když motiv by se našel, ten ale mohli mít i Přemyslovci.

@@tomasrecman7637 Vyvražďování konkurenčního rodového svazu byl běžným způsobem převzetí faktické moci, v tehdejší době byl představitelem moci především vladyka (vojenský vůdce) a jeho družina. Převzetí vlivu a území se neobešlo bez preventivní genocidy obyvatelstva, v pozdějších "civilizovanějších" dobách přemyslovské vlády pouze s vyhnanstvím, otroctvím nebo zmrzačením. Netřeba hledat motivy nebo vinu na jedné či druhé, třetí straně. Byl to běžný postup. Z některých souvislostí vyplývá, že Přemyslovci najali Vršovce na vyvraždění Slavníkovců, později se rozhodli se Vršovců také zbavit. Nebylo to ale jednoduché, zatímco vlny vraždění Slavníků byly dvě, s Vršovci se to táhlo dlouho a stále se objevovali v dostatečné síle k vládě.

Vy nerozumiete českému jazyku?😲

Jsme moc rádi, že jsme vám mohli poskytnout příjemný zážitek. Děkujeme za technickou poznámku, máte samozřejmě pravdu. První typy popisovaného kulometu můžeme zaznamenat po roce 1860. Bitva na Chlumu datuje 1866, přítomnost strojní pušky je ale velmi nepravděpodobná a neexistuje žádný důkaz o jejím použití v pruskorakouské válce. Její skutečné užívání datuje až po roce 1880, nakonec si ji ale autor do povídky zvolil, pro dramatický efekt a také aby zdůraznil rozsah masakru, který se v Úvozu mrtvých odehrál. Historicky byla původem tohoto masakru pruská pěchota s "prostými" zadovkami.

@@adamkadmon5853 Díky za reakci. Masakr to musel být i tak hrozný používali se kartáčové kanonové střely. Z historek vím, že z okolních vesnic vznikla pracovní povinnost. A lidé z okolí i přes třicet kilometrů vzdáleném museli chodit zakopávat mrtvé. Od mrtvých si mohli ponechat věci co nalezli. Místní (z Borovnice a okolí) na to vzpomínali že dva měsíce chodili pohřbívat. Ráno vstávali před 4 a vraceli se za tmy po10. Na místo bitvy si došli s trakařema a do hromadných hrobu padlé sváželi. Rok z míst bitvy byl cítit silný zápach. V naší vísce si pruská armáda zřídila menší tábory u větrných mlýnů a rekvírovala co kde šlo. Pohřbili zde i pár padlých včetně nějaké vyšší šarže. Dodnes na místě stojí dubový kříž. Také se nechají nalézt v okolí mosazné součásti výstroje vojáků pruské armády.

@@adamkadmon5853 Zřejmě máte pravdu, ale kulomety Gatling se používaly v americké občanské válce 1861-1865, takže čistě teoreticky mohly být ve stejné době použity i v Evropě.

@@tomasrecman7637 Děkuji za zpřesnění, teoreticky mohla pruská armáda v této době i disponovat strojní puškou, nebo alespoň nějakým jejím prototypem, jejich používání mimo fortifikace (tedy použití přímo v poli) je v Evropě možné předpokládat až během prusko-francouzských válek, běžně ve výzbroji pěchoty až před první světovou válkou

Já taky tak, rozhoduje přednes a hlas

děkujeme! Základem dobré audioknihy je samozřejmě skvělý tým, ale Jan Karkoszka, který povídky čte jednoznačně vyniká