Kdo chodí Úvozem mrtvých (audio-kniha)

Audio-kniha Kdo chodí Úvozem mrtvých
Regionální pověsti východního Podkrkonoší. Od Vrchlabí k Hradci Králové, kniha mapuje významné atraktivity a zajímavosti, a jejich příběhy. Ty nejnapínavější z nich vám přinášíme v této audio-knize. ZDARMA pro vás k poslechu, zábavě a poučení.
"Jsem moc rád, že mohla vyjít tato audio-kniha, která se zabývá kontinuitou podkrkonošské folklorní tradice, ke které příběhy neodmyslitelně patří. A jsem ještě raději, že ji mohu poskytnout všem posluchačům zdarma a šířit tak bohatou kulturní tradici kraje, ze kterého pochází mnoho velikánů české literatury." /AK/
Knihu nebo E-knihu v celém znění zakoupíte zde: www.kosmas.cz/knihy/212329/kd...
(text obsahuje 19 povídek s faktografickými poznámkami)
Aktuality okolo knihy můžete sledovat na našem profilu krakonoshe
Audio-knihu připravili:
Autor knižní předlohy: Adam Kadmon
Úprava textů pro audio: Adam Kadmon
Čte a vypráví: Jan Karrak Karkoszka
Jazykové poradenství: Jörgen Christensson
Kritické hodnocení textů: Rocky Martin Votklepka
Autorem úprav lidových písní je Vít Ryška
Lidové písně na klarinet hrál Vít Ryška
Další hudební doprovod nahrál Ondřej Pečenka
Nahrávka: Garážové Studio Huga Trkala, Hořice
Střih a edit: Ondřej Pečenka a Adam Rosa
Produkce: Adam Rosa
Asistent produkce: Lucie Pražáková
Autorem akvarelů a perokreseb s výjevy z knihy je Veronika Marková
Autorem kreseb tužkou s výjevy z knihy je Andrea Hnízdová
Autorem fotografií z Podkrkonoší je Jakub Mrózek
Grafická úprava kreseb: Pavel Herel a Adam Rosa
Grafická úprava fotografií: Jakub Mrózek
Video edit: Adam Rosa, Lucie Rosa, Agáthka
speciální poděkování:
Kamenická Huť Chodovice
Kamenictví Komárek Letovice
kapely Prádelna, Goji
LJ Bake Lite, Fat Morrison, Monstra, Hnědý J
Vít Houška a Volvox Globator
Veronika Jašíková a Michal Trousil
Antikvariát Abnormalizace
Knihkupectví Ambra Hradec Králové
ART CAFE HK
Roman Kejklíček

[@liviakulichova3874]

dekuji, velice zajimave, a take krasny poslech a krasne cteni.

[@ivobenkovsky9650]

Krása a děkuji

[@jaroslavreznicek7287]

Děkuji

[@hanawashington9503]

Posloucham vas zpoza oceanu a je to nadherne poslouchani

[@ludmilaz.kutalkova9335]

Moc pěkně načteno. Dobře se mi uklizelo. Děkuji.

[@sasamatejovska6550]

Moc pěkné povidaní..

[@fafamasinka2954]

Dávám lajk i odběr.

[@adamkadmon5853]

děkujeme

[@annahubackova4109]

❤👍🍀👌DĚKUJI.

[@romanastepankova4113]

DÍKY, KRÁSNĚ SE TO POSLOUCHÁ

Vyborne, rad som si to vypocul, vdaka.

[@belakyselova5415]

Hezký. Čtyři roky sem studovala v Hostinném. Krása podkrkonoší mě znovu okouzlila. Tentokrát svými legendami. Dík.

[@Setnja92]

Velmi milé překvapení a zajímavé poslouchání. Jeden příběh lepší, než druhý. O historii se zajímám jen tak bokem a nesystematicky a o nepřátelství vyvraždění Slavníkovců Vršovci jsem doteď slyšel až docela nedávno. Tahle část o "Ostřemiř" mi tak přijde zvlášť zajímavá.

[@adamkadmon5853]

Děkujeme za pozitivní hodnocení, žánr literární rekonstrukce je s Ostroměří srostlý, jde o rodiště Eduarda Štorcha a Karla Zemana.

[@tomasrecman7637]

Vina Vršovců nikdy nebyla prokázána, i když motiv by se našel, ten ale mohli mít i Přemyslovci.

[@adamkadmon5853]

@@tomasrecman7637 Vyvražďování konkurenčního rodového svazu byl běžným způsobem převzetí faktické moci, v tehdejší době byl představitelem moci především vladyka (vojenský vůdce) a jeho družina. Převzetí vlivu a území se neobešlo bez preventivní genocidy obyvatelstva, v pozdějších "civilizovanějších" dobách přemyslovské vlády pouze s vyhnanstvím, otroctvím nebo zmrzačením. Netřeba hledat motivy nebo vinu na jedné či druhé, třetí straně. Byl to běžný postup. Z některých souvislostí vyplývá, že Přemyslovci najali Vršovce na vyvraždění Slavníkovců, později se rozhodli se Vršovců také zbavit. Nebylo to ale jednoduché, zatímco vlny vraždění Slavníků byly dvě, s Vršovci se to táhlo dlouho a stále se objevovali v dostatečné síle k vládě.

[@petrkotyza3909]

Pěkné. Rád bych přesně věděl, z jakého literárního zdroje pochází pověst o zabití legáta Postrachovou bandou.

[@jangryz4654]

Krasny prijemny hlas... a urcite vyrazim do podkrkonosi diky ti.... skvela seanc :)

[@adamkadmon5853]

Všem posluchačům děkujeme za poslechy a za jejich hodnocení. Celý tým má velkou radost, že se audioverze poslouchá a je poslouchatelná, neboť vznikala za velmi speciálních okolností. Více povídaček z Podkrkonoší najdete v knize a e-knize. Nezapomeňte shlédnout i další literární videa na tomto kanále a těšíme se na další setkání u poslechu současné české literatury!

[@vlastimilhirs1264]

Hodně dobré 😉

[@fafamasinka2954]

Pro pohodové nedělní dopoledne je tato audiokniha přímo balzám. Děkuji vám. 🤗

[@adamkadmon5853]

Autorský team okolo audioknihy srdečně děkuje všem milovníkům podkrkonošských legend a povídaček za víc než 1200 shlédnutí za 4 měsíce. Děkujeme za přízeň, přihlašte si odběr pro více současné literatury, těšíme se na další společné zážitky. AK JK a produkční team Kdo Chodí Úvozem Mrtvých

[@joseflukas5702]

Poslouchám moc rád četbu z naší minulosti a tak jste mne tímto příspěvkem moc potěšil.Srdecne Vám děkuju 👍💛

[@adamkadmon5853]

za celý tým audioknihy děkuji za vaši podporu, jsme rádi, že jsme vám zprostředkovali příjemný zážitek z poslechu

[@dagmarkaplanova862]

Děkuji za krásné čtení.

[@alicapelleova2677]

Krasa!

[@sonkazimanova8774]

Vy nerozumiete českému jazyku?😲

[@irenasteflova5479]

moc hezké, díky. Přiznám se, že když začnu něco poslouchat, rozhoduji se podle přednesu...děkuji

[@hanafreyova1592]

Já taky tak, rozhoduje přednes a hlas

[@adamkadmon5853]

děkujeme! Základem dobré audioknihy je samozřejmě skvělý tým, ale Jan Karkoszka, který povídky čte jednoznačně vyniká

[@tukabel7426]

[@JK-bl5ls]

Jsem z podkrkonoší a užíval si to . Jen malá technická v pruskorakouské válce se nepoužíval kulomet pokud je mi známo. Používat se začal asi dvacet let po této válce.

[@adamkadmon5853]

Jsme moc rádi, že jsme vám mohli poskytnout příjemný zážitek. Děkujeme za technickou poznámku, máte samozřejmě pravdu. První typy popisovaného kulometu můžeme zaznamenat po roce 1860. Bitva na Chlumu datuje 1866, přítomnost strojní pušky je ale velmi nepravděpodobná a neexistuje žádný důkaz o jejím použití v pruskorakouské válce. Její skutečné užívání datuje až po roce 1880, nakonec si ji ale autor do povídky zvolil, pro dramatický efekt a také aby zdůraznil rozsah masakru, který se v Úvozu mrtvých odehrál. Historicky byla původem tohoto masakru pruská pěchota s "prostými" zadovkami.

[@JK-bl5ls]

@@adamkadmon5853 Díky za reakci. Masakr to musel být i tak hrozný používali se kartáčové kanonové střely. Z historek vím, že z okolních vesnic vznikla pracovní povinnost. A lidé z okolí i přes třicet kilometrů vzdáleném museli chodit zakopávat mrtvé. Od mrtvých si mohli ponechat věci co nalezli. Místní (z Borovnice a okolí) na to vzpomínali že dva měsíce chodili pohřbívat. Ráno vstávali před 4 a vraceli se za tmy po10. Na místo bitvy si došli s trakařema a do hromadných hrobu padlé sváželi. Rok z míst bitvy byl cítit silný zápach. V naší vísce si pruská armáda zřídila menší tábory u větrných mlýnů a rekvírovala co kde šlo. Pohřbili zde i pár padlých včetně nějaké vyšší šarže. Dodnes na místě stojí dubový kříž. Také se nechají nalézt v okolí mosazné součásti výstroje vojáků pruské armády.

[@tomasrecman7637]

@@adamkadmon5853 Zřejmě máte pravdu, ale kulomety Gatling se používaly v americké občanské válce 1861-1865, takže čistě teoreticky mohly být ve stejné době použity i v Evropě.

[@adamkadmon5853]

@@tomasrecman7637 Děkuji za zpřesnění, teoreticky mohla pruská armáda v této době i disponovat strojní puškou, nebo alespoň nějakým jejím prototypem, jejich používání mimo fortifikace (tedy použití přímo v poli) je v Evropě možné předpokládat až během prusko-francouzských válek, běžně ve výzbroji pěchoty až před první světovou válkou