Axpert King - schema vnitřního zapojení a jak funguje

Podpořit mou tvorbu a získat za to výhody mužete zde:
/ @amperak
mail: amperak zavinac amperak.cz
discord: / discord
fórum: forum.amperak....
FB: / amperak
Instagram: / amperak_maniak
přímá podpora: 2785623003/0800

[@Maxik_Bartos]

Perfektně vysvětleno. Jsem elektrikářský začátečník a pochopil jsem to. Konečně někdo vysvětlil jak Axpert funguje. Diky za instruktáž.

[@amperak]

dalo by se o tom mluvit mnohem déle, ale to už by bylo fakt podrobné.

[@Maxik_Bartos]

@@amperak takto jak je to vysvětleno ve videu je to skvělé. Pokud by někdo chtěl detailní informace tak si zaručeně najde čas a informace na webů.

[@Hayas80]

Fanne video, strucne, nazorne... Diky moc!

Moc díky za velmi užitečné video. Video se schématem mi přijde přehlednější než s přístrojem. 👍

[@e-janata]

A děkuji za skvělá videa.......

[@jzdgarage]

paráda, myslím že video o hybridu svépomocí bude overkill pro některé jedince :D jdi do toho, hodně lidí to bude zajímat

[@amperak]

musím počkat až čaz vymění kabely.

[@tomvec666]

Krásná práce 👏👏👏

[@amperak]

dík

[@JanSevera]

Super video! Vždycky mě zajímalo, jak je udělaná ta dvojitá konverze. Tady jsem to parádně pochopil.

[@marphymarphy]

Tohle je bozi👏🏻Diky. Ja se pokousel dat merenim do kupy zapojeni alespon casti Isolaru (baterka- booster - vystup). Castene jsem to do kupy dal, castecne uplne ne. Tohle pomaha. Schema je super, lepe komplexne se to predstavuje, alespon pro me. Diky, velice uzitecny video. Klidne rozeber a nakresli, co bude mozne👏🏻

[@amperak]

Na netu snad bude schema i detailni, jelikoz to umi dost lidí opravit. Vsak muzes napsat a helpnu ti

[@mrmek2003]

Díky za video,není to jen o tomto zařízení,ale i člověk pochopí obecně jak fungují a jsou zapojeny,jasný že každý je ,,trochu,, jiný,ale já už těch vím jak to je celý dělaný,díky..

[@amperak]

platí to na všechny podobné. je to zjednodušené hodně.

[@Martin_Ptacek]

To ja si počkám, až mi to vysvětlí pan Drátěnka

[@Maxik_Bartos]

Ten jmenovaný je kdo z uživatelů KZbin??

[@pepinomusilovic]

Velmi dobře vysvětleno -

[@jaroslavvacek8420]

Dobrý večer, poslední dobou dokonce i ČEZ dodává do FVE hybridní střídače GoodWe GW10K-ET, bylo by možné popsat jejich funkci a případně i kvalitu použitých komponent. Mimochodem Vaše videa jsou super 👍👍👍

[@amperak]

GW je jeden z nejlevnějších střídačů. funguje podobně jako ten MKS3, ale je třífázový. ale mužem si to popsat v nějakém videu. kvalitu nehodnotim, nemám jak. nový GW + má jako Solax 150% na fázi, což je super (5kW) ale zatím nikdo ty\ střídačše nemontuje.

[@camper6285]

Ahoj, ano líbilo, jen čím víc Tě sleduji tak zjišťuji že bych se měl věnovat raději nějaké humanitní vědě než elektrice nebo elektronice 😀video 👍

[@amperak]

proč? tro jsem tak elektro-odrazující?

[@camper6285]

@@amperak to určitě ne, jen zjišťuji že jsem sice starší a měl bych být tedy logicky zkušenější , ale vlak mi ujíždí a ujíždí 😀 super co všechno víš o těch měničích 👍

[@jiricopak6655]

Perfektní vysvětlení 😊 připojím to na ještěrku 😂

[@amperak]

jestli máš 48V ještěrku, tak mužeš...

[@yanoshick77]

perfektny vyklad 👍

[@tommalina1900]

Perfektní vysvětlení v četně objasnění online UPS. 5 a 10kVA UPS mají 16x 12V aku, tj 230V v udržovacím módu, ano, to nakope a ne, nezkoušel jsem to :D. Palec hore, hlavně za to, že jsi se dokázal stručně a jasně vejít do 25ti minut.

[@amperak]

Ty ups s VN baterkou nemaj ten dc dc menic s trafem, misto jen maj neco jako obousmerny mppt

[@hynekdostal4039]

Díky!

[@frantisekjanat4504]

Ampi pěkný Díky Opravdu sem se přiučil, a nemusel sem někam do školy. Mně stačí vědět který střídač s baypasem je spolehlivě bez přetoků. A všechno je schované v jedné bedně, to právě chci.😁 Ale nevím kdy se pustím do realizace😁 Ať se ti daří👍 Čus

[@amperak]

už svítí hezky. jedu už asi tři týdny ostrov a za poslední měsíc jsem spotřeboval ze sítě 40kWh a vyrobil 610kWh

[@TomH519]

@@amperak Já už jedu ostrov od začátku března. 😜 Ale nemám EV, ale zase topím pouze TČ. Vydržím tak do listopadu. Celková roční spotřeba z distribuce 1,4MWh. (předtím bez FVE a TČ roční spotřeba 10x vyšší, tedy 14MWh) 👍

[@jakubklapac6367]

Ďakujeme.

[@amperak]

taky děkuji

[@jaroslavzapletal8490]

Moc díky za zajímavé video. To jsem nevěděl.

[@amperak]

jsem ríád, že pomohlo

[@vladimirmahr5692]

Starý (ne věkem ale vědomostmi), dobrý amperák.👍

[@obajer]

Ampérák opět dokázal, že je nejlepší!

[@danielsula8814]

Vynikající a poučné jako vždy👍 Pro zajímavost rychlý dotaz: Měnič VM III 5kW - situace- metr sněhu na panelech - odpojím ze systému, přenastavím měnič - priorita síť, nahodím jistič z DS pro zálohu, na zátěži zapojím kotel na uhlí (použití střídače jako UPS), ptám se tedy můžu očekávat nějaký přetok bez energie z panelů tedy z baterky? Jestli jsem pochopil správně - jsou relátka v tomto režimu na pozici bypass a pouze při výpadku DS přepnou na výrobu z baterie. Radši bych Kinga II 48V ale v dohledné době to vypadá jako nesehnatelné zboží😥.

[@amperak]

vubec nepřenastavuj priority, stačí jen zvednout napětí přechodu z baterie na síť, aby byla větší rezerva v baterii. s Kingama2 jsou ted problémy, špatně ukazují výkon panelů. je tam SW chyba kterou výrobce musí vyřešit.

[@lukasknourek7]

Hezky vysvětleno. Takové blokové schéma. Mimochodem, ten EASun by mě zajímal, mám ho doma.

[@amperak]

velmi podobný

[@Nasetraktory.]

ahoj pěkně si to zpracoval a natočil 👍nějaké ty měniče jsem opravoval už je to dýl cca 6-8 let byly tam poddimenzovené DC relé kus asi za 500 ,- možná bych našel fotky tak je můžu poslat. V každém případě jakákoliv přeměna nahoru, dolu nahoru tak je když je to top navržené je minimálně -15% - sám to znáš

[@amperak]

tady je strašná jen přeměna do baterie a zpět. jinak spotřeba dobrá. to PFCčko má pěknou efektivitu.

[@drzhor]

perfektně vysvětleno, konečně můžu poslat haldu lidí s A. Kingem co píšou že má přetoky někam....

[@amperak]

axpert king byl vyvinut proto, aby je neměl. je to upravená MKS3, která je se špatným FW má. jenže lidi se hádaj, bo tomu nerozumí.

[@IDzOR]

Super video. Díky!

[@martinpaulovic1110]

Super video, konecne sa vyznam v Axpertoch:D

[@amperak]

to tam jestě nemáš staré co měly 145V MPPT :D

[@petergazur64]

Super video

[@hynekdostal4039]

Super video, právě řeším dodělat FVE a tohle vypadá obstojně.

[@adamkopecky8843]

děkujeme

[@LazyFatBear1]

Zdar šéfe, hele na tom kingu jak se tedy zamezuje přetokum v režimu bypassu ?prostě se vypne Střídač samotnej před sepnutím relé ? Chápu to přicucávání ze sítě při nedostatečném výkonu přes tu dvojí konverzi ale v případě sepnutí bypassu ?

[@amperak]

přesně, odstaví se komplet část střídače

[@LazyFatBear1]

@@amperak díky

[@pavelkuchar]

Super video!

[@jorgafotr720]

super video 👏👏👏

[@JaroslavSochurek-dh8pq]

Dobre vysvetleno

[@radartamara4663]

Skvělé video... Malý námět - byla by fajn malá nástavba tohoto tématu; rozdíl mezi vnitřní architekturou KING1/ KING2 a rozseknutí otázky, zda ten KING 2 s HV MPPT tedy ty přetoky udělat může, anebo nikoliv...

[@amperak]

ne nemuže. to video to ukazuje. navíc tam je nakreslenej HV king

[@radartamara4663]

@@amperak Předpokládám, že ten usměrňovač s PFC je v rámci zařízení samostatná deska. Možná by se takovým modulem daly "upgradovat" jiné měniče na AC/DC/AC "přícuc", jelikož přetok řeší každý, a rozpočet skoro každý :-). Někomu 10-20ms přechodu MKS do bypass nevadí, někdo preferuje tranfer time 0.. PS: kdy se chystáš na ten plnohodnotný hybrid - bude to DEYE ? :-) dík

[@PS3ojKar]

🔝🔝🔝

[@smachj]

Neuvažoval jsi o testu polskeho voltu VOLT SINUS ULTRA 8000 (10000) OFF GRID na 48 V (verze 12V by asi byla cenove dostupnější na testovani) , obsahuje toroidni trafo, pripojeni na DS ale bez ryzika přetoků (jen ze sítě nabíjí, zalohuje FV).

[@amperak]

vypadá zajímavě, ale nemám na to. a vrátit to nemohu, jhelikož bych to rozebral. to riziko přetoků muže být. stačí když by to trafo používali i pro nabíječku a byl tam špatný SW.

[@smachj]

takze oprava modry polsky, sinus pro ultra je klon axperta, toroid ma jen bily sinus pro (umi jen aku s olovem)

[@radartamara4663]

Ještě se zeptám na doplnění - jak je technicky zajištěn 0ms transfer na bypass a sfázování měniče se sítí..? Jinak předpokládám, že AC/DC/AC konverze Kinga je možná pouze do max výkonu vnitřní nabíječky.. Tam je dost rozdíl mezi KING1/2. KING1 má nabíječ "pouze" do 60A, kdežto KING2 do100A, což v podstatě pokrývá celý jeho jmenovitý výkon... Tak jak jsi to nakreslil a popsal mi to připadá, že by šlo zapojit za oddělovací trafo 230/230V přiměřeného výkonu síťový usměrňovač (grätz můstek + vyhlazovací kondenzátor) přímo do vstupu MPPT, pokud je k dispozici střídač, který má dva VN MPPT a stačí mi pro panely použít jeden ...

[@miramlcak774]

Super práce.👍 Jen doplním, vím že to 99% lidí zdaní ale okruhy za střídačem ( připojeny na OUT) musí být oddělené od DS a musí být tahané tří žilově. U starých rozvodů ( TNC) což mám já v polovině baráku je tento měnič nepoužitelný. :( Tady to jde vyřešit pouze střídačama s paralelním připojením.

[@amperak]

na to jsme měl jiné video. dá se to naprasit i na TN-C, ale je to prasárna a nebezpečná věc.

[@vendulahromkova6641]

Zdravím, sleduji nějaký čas vaše příspěvky a jsou k nezaplacení. Škoda, že jsem vás nezaregistroval dřív, ušetřil bych mrdu peněz. Nabízím funkční střídač Goodwe GW3000T-DS na rozebrání pro natočení instruktážního videa. Mám prosbu, zda by šlo u tohoto střídače (nebo i u jiného typu) nějak omezit nebo vyřadit část obvodu, aby si střídač nemyslel, že musí být na síti nebo střídač nějak upravit na ostrovní systém, pokud to vůbec nějak jde. U jiného střídače jsem toho dosáhl připojením s UPS, ale v případě že střídač běží a mezi střídačem a UPS vypne zátěž (bojler), dochází k problému a střídač s UPS se začnou přetláčet? Takže jsem usoudil že tudy cesta nevede. Možná, že by to zajímalo i víc lidí. Ještě mám nefunkční 3 kW UPS a polofunkční 1 kW UPS. Radim Mika.

[@amperak]

Ahoj, hele to je krásnej malej Ongrid podobnej Solaxu X1. bohužel je to střídač, který pracuje pouze do sítě. vlastně nejlevnější možné řešení FVE. je váhodný ro instalace, kde je trvalá spotřeba hlavně ve dne. například velmi vhodný jako levná FVE na napájení osvětlení třeba skladovacích hal. řešení je přejít na jiný střídač. hybridní. pokud máš FVE už s tímto střídačem legální a připojenou, šlo by tam dát Deye 5kW s baterií, nebo jiný 1F střídač. V ostrovním provozu potřebuješ střídač k tomu místo UPS, který muže mít připojen na svůj výstup jiný střídač, což zrovna Deye umí. Napiš mi mail a mužem to pořešit

[@jaroslavveselsky]

Pekné video, som silnoprúdar a pochopil som. Mám menič kde je vymenená nová doska, starú som odpálil. Tu novú sa mi nedarí rozchodiť. Ak chceš môžeme sa nejak dohodnúť.

[@amperak]

to je divný. nezapomenul jsi na něco?

[@tiborchren]

Skvělé video, chtěl bych se zeptat, že od jakého výkonu PV nebo AC zátěže je Axpert King 5000-48 více hlučný a jak (a zda) se to dá řešit? Výměna větráků za lepší? Externí chlazení střídače? Děkuji za odpověď.

[@amperak]

myslím že fixně když FVE vyrábí nad 1,5kW tak se zapne větrák na větší výkjon. větráky vyměnit nejdou, porušil bys záruku. mám střídač za zdí ložnice a ještě pod ložnicí rodičů a stížnosti nejsou. 20cm příčka a není slyšet. 11kW s třema větrákama teda slyšet trošku je.

[@TomH519]

Mám Axpert King II 5000-48 v technické místnosti na 10cm příčce a do vedlejší místnosti slyšet je, ale mám tam WC, takže tam mi to nevadí. Nejvíce se projevuje hluk při výrobě od těch cca 1,5kw, co psal amperák. Je to daň za nízkou cenu a malé chladiče. Řešení je koupit dražší-kvalitnější střídač.

[@tiborchren]

@@TomH519 A jaké jsou ty dražší - kvalitnější - tišší ostrovní střídače ekvivalentní ke Axpert king s dvojí konverzi bez přetoků atd. ... Děkuji za odpověď.

[@TomH519]

@@tiborchren S dvojí konverzí v jedné bedně neznám, ale jde to složit z více komponent, pokud je dvojí konverze nutná. Já sám jí nevyužívám i když ho mám.

[@e-janata]

Souhlasím s panem jzdgarage......

[@ondrejvalousek2771]

Axpert King mám ale měl bych pár dotazu: - AC vstup se chová jako galvanicky oddělený od AC výstupu (mohu olizovat jakýkoli 1 drát z AC výstupu a ránu nedostanu). To úplně nesouhlasí s tím schematem. - vlastní spotřebu to má kolem 50W což mi přijde relativně dost. Jak je možné že třeba Solax nemá ventilátor a uchladi se pasivně? - lze očekávat že dražší měniče budou mít ještě větší účinnost/ menší vlastní spotřebu nebo ne?

[@amperak]

Chova se jak izolovany, ale není izolovany byl u starsich měničů. Spotreba 50W je jeste ok. Lepsi nesezenes. Solax se uchladi, jelikoz ma ohromny hlinikovy chladič. Pokud by ho mel i axpert, uchladi se taky pasivne, ale stal by pak jak ten solax.

[@smachj]

kazdopadne bych 48V aku neolizoval, v mladi jsmemsi uzil pri údržbě aku na draznich vozidlech, prkne pokopalo i 24V ze 2 bloku, kdyz jsem mel promocene rukavice od dolevani

[@janvanik8945]

Video se mi líbilo. Bude nějaké o nastavení a spouštění a vypínání měniče King? Ona to není žádná sranda to udělat správně bez odpálení měniče.

[@amperak]

jj, video bude určitě. správná konfigurace a vysvětlení co a jak. taky to často nastavuju, tak pak to zvládne už každý sám.

[@janvanik8945]

@@amperak Děkuji.

[@milanrudolf2955]

ahoj koupil jsem easun 3kw premyslim jak ho propojit s mppt kvuly lepsi ucinosti nabijeni bateriji chci ho pouzivat na zahrade bez pripojeni verejne site nejsi schopny mi poradit jak to zapojit elektrikar nejsem vse si delam sam diky milan

[@jindrahochman3372]

Super video, jelikož právě doma montujeme Axpert King II a v nastavení si nejsme jistí zda zakazat bypass nebo ne z obavy z přetoků. Bylo mi doporučeno bypas zakázat, ale stále se se synem dohadujeme jestli je to opravdu nutné nebo ne.

[@amperak]

bypass nezakazuj. ten slouží, když přetížíš střídač, tak aby se zátěž přepla na síť. BTW měří ti dobře výrobu panelů?

[@jindrahochman3372]

​ Zatím není dokončeno, během týdne by měla dorazit baterie, a zbývá už jen připojit panely na střídač, nastavit střídač, tak zatím není co měřit.

[@0thomass0]

Ahoj neviem ci sa k tebe tento koment dostane no ak ano zaujimalo by ma paralelne zapojenie takychto menicov k comu sluzia tie dva twistovane kable ci zalezi na ich dlzke ci hrubke. Mal som zapojene dva easuny paralelne ale fungovalo to spravne iba ked to slo z bateria alebo nebola bateria plne nabita. Ako nahle bol na baterii rezim float tak vystupne napätie dvoch paralelne zapojenych menicov kolisalo od 209 do 240v pokial kleslo napätie k 200 tak vyhodili chybu zdielania tusim e72. Diky

[@dratenikjirka2751]

Ahoj, video super. Ktery stridac by jsi doporucil, kteri z tech dvou je lepsi? (Nepotrebuji prodavat el.) Dekuji za odpoved, a tesim se na dalsi video😉

[@amperak]

podle potřeb. já bych volil MKS3 pro běžný dům, ale pokud bych měl potřebu používat elektrocentrálu, šel bych po kingu. Naopak pokud doma budu mít spotřebiče, kterým vadí mikrovýpadek při přepnutí na síť a zpět, měl malou baterii ve FVE, jhdu do kingu. a taky v případě nestabilní sítě je king lepší, protože síť stabilizuje.

[@dratenikjirka2751]

@@amperak moc dekuji za odpoved😉

[@user-wr5tm7ei3u]

Ahoj Ampéráku, co říkáš na Axpert VM IV? Předpokládám, že to bude verze vycházející z VM III?

[@amperak]

Sypaly se nam displeje, jinak asi ok

[@djkutilak]

48V baterku bych neoblizoval :D Jinak super popsáno. Ještě bych doplnil že to trafo co je směrem k baterce má určitý převod a tedy napětí na DC meziobvodu se pohybuje podle napětí baterie. Dobré by bylo popsat na tomhle důvod proč není dobrý nápad odpojovat baterii za provozu :D

[@amperak]

jj, jen jsem se bál, že když tsam dokreslím nabíjecí část, tak to lidi zmate.

[@TruckerJozef]

No vyšlo o 4 mesiace neskôr ale hlavne že je a neodporúčam sa mazliť zo 48V batériou ani ju oblizovať 😊

[@lamberet2563]

Super video 🙂 pekne vysvetlené. Axpert king nemá funkciu cez nabíjačku priamo napájať striedac bez bypass relé. Aby sa vyhol priamemu kontaktu má síť a tým robil pretoky.? Alebo ako riadi softvér pretoky?

[@amperak]

přetoky nejsou díky té dvojité konverzi. bypass se sepne pouze při přetížení. tam přetoky nedělá, odstaví se kompletně výstup a spotřeba přepne na síť

[@petr6067]

Zdravím, jaký máš prosím názor na měnič ECO Solar Boost MPPT-3000 3,5kW PRO a MPPT regulátor OPL 9AC 3kW? Chtěl bych si jeden z nich pořídit na ohřev 2ks bojlerů. Nebo bys doporučil jiný? Díky za případné info

[@amperak]

mám ve vývoji svůj, ale poříádil bych asi OPL. nebo spíš to, co bude ke koupi

[@jdobry11]

@Amperak mam dotaz. Ten zvysovaci menic, co dela MPPT je opravdu s diodou, nebo jsi to pouzil pro zjednoduseni vykladu? Cekal bych tam kvuli ucinnosti synchroni FET

[@amperak]

možná tam budou synchroní fety, ale v axpertu je dioda. fety na 600V a víc jsou drahé

[@mmasproduction]

Chtěl jsem se zeptat lze k němu připojit nějaký dobrý monitoring?

[@amperak]

Treba solar asistant, ktery lze implementovat do home asistanta

[@andrejpavlovic2131]

Prosim ta vedel by si nazdielat link na DIY striedac krory si spominal na konci videa? Dakujem. Inak slusne vysvetlene.

[@amperak]

Zadej do googlu arambajk a v sekci stridace tam bude

[@antonhajdu8464]

ako je docielene, aby pri pretazeni, ked sa zapne bypass, nedoslo k pretokom distributorovi???

[@amperak]

vypnutím střídací části

[@prazskyturek4404]

Ja funguje victron multiplus?

[@amperak]

mužem si to ukázat taky. ale vesměs podobně, jen pracuje na nižším napětí a k převodu používá toroidní trafo.

[@NikiBretschneider]

Prosím, já chápu, že to maximálně zjednodušuješ (a že to není sranda), ale místy je to hluboce za mez pochopitelnosti, no a pak je prostě těžké nějak odpovědět. Ty dotazy jsou podle mého názoru velice rozumné, pokusím se k nim napsat jednoduchou odpověď, která definitivně nebude krátká. Ber to jako varování před místem, kde to zašlo příliš daleko. Dále, z hlediska řízení to popisuješ jako systém jednoduchých regulačních smyček, jenomže přesně takto to ve skutečnosti není. Jádrem je velice komplexní výpočetní systém, který sleduje mnoho parametrů (nejen) na vstupních/výstupních portech, ale též uvnitř a dokáže celý stroj vést tak, aby dělal přesně to, co je potřeba. Na to systém jednoduchých regulačních smyček skutečně nestačí. Druhým problémem je to, že sice kreslíš nějaké součástky, ale následně (už ani rámcově) neuvádíš jejich hodnoty, což je ale na mnoha místech klíčové, kupříkladu prohlásím-li, že seriová indukčnost v aktivním PFC filtru musí být dostatečně malá na to, aby pro síťové napětí o kmitočtu 50Hz vypadala jako zkrat a současně, že ten kondenzátor za fullbridge rectifierem musí být dostatečně malý, aby se stíhal nabíjet a vybíjet v rytmu 50Hz, ale dostatečně velký, aby v roli dolní propusti dokázal odfiltrovat spínací produkty vznikající činností tranzistoru v aktivním PFC, bude to patrně rozdíl mezi tím, jestli většina lidí aktivní PFC pochopí, nebo ne. Což mne bohužel vrhá do další katasrofální králičí nory, bez svatého handgranátu bohužel, sice svět vs harmonická analýza. Poté, co jsem dnes viděla poslední video australanovo, bude to spíše otázka přístupu, nicméně obávám se, že ony se určité věci bez toho pochopit nedají.

[@amperak]

hodnoty bych vypsal, ale nemám tu k disspozici desku z kingu. Komplexní výpočetní systém to je u velkých měničů. tady mi přijde, že to je absolutně blbé a ten DCDC měnič z baterie se řídí napětím na VN, MPPT taky a střídač z toho dělá 230V. protože třeba změna směru konverze z vybíjení na nabíjení, tj třeba vypnutí zátěže oi větším příkonu, než panely vyrábí znamená, že se vypne MPPT a najíždí znovu.

[@martinzabojnik7468]

Jak funguje u MKS nabíjení baterie ze sítě. ? Když tam není nabíječka jako u Kinga?

[@amperak]

ta část střídače se přepne do režimu usměrnovače a chová se jako nabíječka.

[@martinzabojnik7468]

@@amperak Takže to je přesně jak jsem myslel . V tom případě pokud je nastavené dobíjení při přepnutí na bypass ,tak nemůže udělat přetok . Nemůže dodávat a nabíjet najednou .

[@martinzabojnik7468]

Teda jestli tam není ještě nějaká jiná zrada .

[@lamberet2563]

Ahoj viete ppradit chlapci ako je mozne ked axpert king II 5KW prepnem na baypass tak z panelov berie od 50-70w co bude asi vlastná spotreba aj za slnečného počasia viac nezoberie z panelov.nemalo by nabíjať batérie aj v baypass režime plným výkonom keď svieti slniečko? Dík

[@amperak]

ano baterie by to mělo nabíjet, jenže taky ho musíš nastavit dobře

[@lamberet2563]

@@amperak keď myslíš program 12 a 13 to je prechod od do tam som dal hodnoty 49v a 50v alebo myslíš iný program?

[@amperak]

@@lamberet2563 nastavuj ho SW pomocí počítače

[@lamberet2563]

@@amperak myslíš cez program watchpower? Tam sa pripojím cez kábel ale keď chcem zmeniť nastavenia pýta stále nejaké first password čo Nemozem zistiť aké je a dostať sa tam. Ani nijak zmeniť 😕

[@amperak]

@@lamberet2563 deset vteřin na googlu. Heslo je "administrator"

[@philophil1961]

Ahoj, pěkné video. Mám dotaz, to By-pass relé odpojuje i N. Jak je to v případě, že jede dům z FVE? Pokud je to skutečně N, je to již za bodem rozdělení sítě a tudíž je N v domě odpojen od PEN distribuce i od MET. Nebo to chápu špatně?

[@amperak]

ano, odpojuje i N. a ten king funguje v IT soustavě, N je plovoucí pravděpodobně, nebo se ukostří interním relé na PE. aby byl potenciál na N jako v distribuční síti. to dělá MKS3. u kinga to testlé nemám.

[@philophil1961]

@@amperak To by mělo být v návodu, jak to pojmout. Asi bych byl pro, výstup N tvrdě uzemnit. Minimálně v domovním rozváděči, ideálně v MET.

[@dusanvreba4892]

@@philophil1961 Pred časom Milan riešil menič, ktorý bol odpálený z dôvodu, že ho majiteľ pripojil na rozvod TN-C. Aspoň si tak pamätám. A teraz rozmýšľam, v čom mohol byť ako problém. Môžem takéto zariadenie pripojiť k sieti TN-C? Dík

[@philophil1961]

@@dusanvreba4892 To se právě snažím zjistit. Jen ze zvědavosti. Myslel bych si, že ano. Ať to někdo na své FVE změří. Jeden pól zdroje(střídače) musí být přeci uzemněný, né? Jak by jinak fungovaly chrániče? A pokud by nebyl uzemněný, bylo by to něco jako ochranné oddělení. Ale pak musí být jistící prvek na obou vodičích. A to domovní instalace nemá. Mělo by to být v návodu měniče. A podle toho se musí postupovat. Ten určí, jaká to bude síť. Nemůže někdo do toho návodu mrknout a říct nám to?

[@philophil1961]

Podle mne je instalace domu trvale spojena s PEN distribuce. A přivedené N ze střídače se připojením do instalace přizemní. Otázkou je zda trvale, nebo jen v době, kdy jde dům z FVE.

[@michal_tomasek]

Ahoj prosím nevíš jestli je možné odfiltrovat nežádoucí frekvence od FVE např. Pro elektroniku indukční desce která po cca po 1/4 až 1/2 roce se zahltí a reaguje podivně. Že nastaví výkon a ne zapne žádnou plotnu. Od stavím ji od napájení cca na 14 dni tak jde normálně! Není nějaká filtrace pro FVE?

[@amperak]

to mi spíš přijde že ti odchází kondenzátory ve zdroji.

[@michal_tomasek]

​​@@amperak že dojde k tomu že se zahltí elektronika nebo řídící čip zadávací elektroniky frakvenci jinou než je 50hz když se přepíná mezi státním rozvodem a FVE

[@wagascz]

Zajimalo by me, na jake instalace se tedy hodi jaky menic, kam dat kinga a kam dat MSK. Diky

[@amperak]

king je taková online UPS. přechod provozu z baterie na síť je bez výpadku a na výstupu má vždy stavbilní napětí 230V. teda do doby, než ho přetížíš. Taky lépe pracuje s centrálou, protože má solo nabíječ.

[@wagascz]

@@amperak Takze kdyz bych chtel doma FVE, kde bych chtel mit ze stridace v podstate takovou UPS, kde bude: -vsechny vhodne spotrebice zapojeny za stridac (krome motoru apod..) -stridac pripojeny do site, kde nebude generovat pretoky -primarne bude brat vse z FVE a baterek a kdyz nesviti a vybity baterky, tak pojede ze site. (dobijeni baterek pouze z FVE) lze to takto udelat? V podstate je takovy levny "hybrid", svepomoci, bez distributora, bez papiru apod...

[@pepinomusilovic]

Jen dotaz - jaký je rozdíl Amezi XPERT MAX 24 a AXPERT KING 24 ? dík

[@amperak]

king má dvojitou konverzi

[@peterkutak]

ja ked som dostal z mojich bateriek 48v do ruky som mal dost, urcite by som to nechcel oblyzovat

[@amperak]

no, docela to brní :D

[@pavelblaha5243]

Video fajn. Proč byla zvolena interní konverze na 450V, místo napětí bližšího výstupním 230V? Použije se bypass režim, u střídače s dvojitou konverzí, také v případě kdy FVE nevyrábí (tj. nejen při přetížení)?

[@robertkovar8710]

konverze 450V: nizsi proudy, vyssi ucinnost

[@pavelblaha5243]

@@robertkovar8710 Domníváte se, že lepší účinnost bude při konverzi 48V-450V-230V než při konverzi př. 48V-250V-230V?

[@robertkovar8710]

@@pavelblaha5243 jj proto se dela i konverze na vyssi napeti nez 450V...

[@NikiBretschneider]

Toto jsou dvě velice dobré otázky. Proč použili napětí 450V? Položím otázku jinak. Čeho by se dosáhlo použitím nižšího napětí? Na tu část pojmenovanou „střídač“ je lépe pohlížet jako na zesilovač v třídě D s napěťovou zpětnou vazbou. Protože 230V je strašlivě malé napětí vzhledem k nějakým řekněme řádově jednotkám kW, pracují zátěže na výstupu takového „střídače“ též jako nízkoimpedanční zařízení a čím nižší DC napětí použiji k napájení takového střídače (potažmo zesilovače v třídě D), tím nižší odpor budu mít na DC části a tím vyšší ztráty budu mít ve spínacích prvcích. Ten tranzistor je drtivou většinu času buď sepnutý, nebo rozepnutý, v lineární oblasti se nezdržuje, takže jediné zásadnější ztráty na něm jsou dané jeho odporem v sepnutém stavu, ten je nějaký a nedá se změnit. Díky dalším systémům střídače (či zesilovače) spínací tranzistor vidí indukčnost, čili v momentě, kdy sepne, přes něj proud neprochází, ten nabíhá postupně, čím dříve rozepne (a on rozepne tím dříve, čím větší je rozdíl mezi napájecím a výstupním napětím), tím menší proud přes něj jde a tím menší ztráty na něm jsou. Čili z tohoto pohledu platí spíše čím víc tím lépe, má to ovšem i odvrácenou stranu, jako je millerova kapacita atd. Tady je potřeba na tu věc nahlížet jako na zařízení pracující ve spínacím režimu polovodiče, nikoliv v jeho lineární oblasti, tam opravdu není nějakých >120V úbytek na tranzistoru, který by se protápěl na chladiči, to by bylo v podstatě nerealizovatelné. Myslím, že tady je to místo, kde pohled na tu věc sešel z cesty a není divu, protože internálie toho střídače jsou tam nakresleny tak, že spíše nejsou, no a nějak podrobněji tam tu část nevysvětluje. Mimochodem, příčin tam může být daleko víc, například rozsah regulace MPPT a kdovíco ještě, on to může být překvapivě komplexní kompromis, nicméně kdybych si měla na něco vsadit, tak těch 450V vzniklo jako typický napěťový limit pro FVE, no a výše se jim prostě nechtělo chodit, ono 450V coby strop také nevzniklo jen tak z ničeho, ale jako řekněme určitá praktická hodnota, takže ten důvod může být i takhle jednoduchý. Al e může být též důsledkem daleko komplexnejšího rozhodování plného kompromisů, to ví ti, co ten měnič vyvinuli. Bypass. Bypass je obecně problém, je v tom mechanické relé a dochází tam k ztrátě několika period. To u elektroniky nebývá zase až tak velký problém, ta se na to dokonce testuje, problém je ale obecně s elektricky poháněnými systémy v nichž dochází k zkapalnění plynu. Ať už přímo v kompresoru, nebo v jeho bezprostředním okolí. Totiž kapalina je narozdíl od plynu téměř neztlačitelná, takže poté, co se nepodaří řekněme obsah válce kompletně vytlačit, musí proběhnout nějaká doba k opětnému zplynování již zkapalněného obsahu, aby nedošlo k zaseknutí kompresoru. To je v dnešní době řekněme velikým problémem u ledniček, mrazáků, klimatizací, tepelných čerpadel a podobných věcí. Na druhou stranu, ztráty v dvojí konverzi jsou pochopitelně také, takže ono to dosti záleží na konkrétním použití a tak by mne velice překvapilo, kdyby to, minimálně v nějakém rozsahu, nešlo nastavit. Otázkou je ale ten rozsah, co vše to přepnutí může iniciovat, jak inteligentní to je, atd. Toto ve videu být mělo, myslím si, že pro uživatele je toto daleko důležitější než internálie toho zařízení.

[@amperak]

niki to vysvětlila. jednoduše, pro výrobu 230V AC je zapotřebí napětí minimálně 325V. používá se 350-400V. 450V je maximum, dnes tam je 500V dokonce. použití takového napětí dává pak rozsah regulaci k práci a díky tomu, že tam je velká rezerva muže být větší zvlnění napětí na kondenzátoru.

[@okounlukas]

A ten "nulák" co je na střídači se tam prosím jako vezme jak? Nevidím tam žádné 3f zápojení do hvězdy, kde by ten nulák mohl vzniknout....

[@amperak]

to není nulák, ale nulový vodič a aby vznikl, není potřeba žádného třífázového zapojení. vyskytuje se i v jednofázových soustavách.

[@okounlukas]

@@amperak hmm a rozdíl podle vás v "nuláku" a "nulovém vodiči" je jaký? :)

[@zdenekzgazar265]

Ahoj budeš dělat video z on grid elektrárnou svépomocí (připojení čez)?

[@amperak]

ongrid ne, hybrid v budoucnu. až budu dělat svoji, tj až mi čez vymění kabely

[@zdenekzgazar265]

@@amperak OK

[@kamenskypatrik]

Možno sa spýtam chujovinu, na Kingu je ako vyriešené to aby zbytočne nespotrebuvával energiu zo siete cez AC-DC nabíjačku resp PFC?

[@amperak]

vypnutím PFC se nemá šanci dostat usměrněná síť 325V na hodnotu 450V, takže ze sítě není spotřebas

[@kamenskypatrik]

@@amperak Podľa čoho, resp kedy si ho vypína a zapína?

[@NikiBretschneider]

Tranzistor PFC připíná cívku na síťový vstup, tím začne postupně cívkou procházet proud a při jeho rozepnutí se na cívce indukuje napětí, to se řadí seriově k síti, překročí 450V čímž otevře výstupní diodu, tím klesne zatěžovací impedance, indukce pozvolna vyhasne a výstupní dioda se zavře, protože začne být polarizována v záporném směru. Čili kolik energie (a jestli vůbec nějakou) si to vezme ze sítě je na libovůli obvodu, který řídí spínání tranzistoru MPPT, pokud jej spínat nebude, nemá do toho ze sítě kudy jít proud. Za jakých okolností nebude řídící elektronika na tranzistor PFC sahat a nechá ho otevřený jistě půjde nastavit. A opět, možnosti tohoto nastavení budou pro běžného uživatele daleko zajímavější než vágně popsané internálie měniče. Řídící software je komplexní a vidí celý měnič, nejsou to nějaké jednoduché regulační smyčky. Na tomto místě si myslím, že šly úvahy z cesty, není divu, není tam nakreslena nějaká centrální výpočetní jednotka, která tahá za řízení celého toho stroje. Nicméně dobrých otázek je tam víc. Pomalá a rychlá dioda v závěrném směru, mezi nimi seriově indukčnost a kapacita do 450V. A 775V@50Hz na té kráse. Tato věc ve mně tedy nadšení nevzbuzuje, ale ví bůh jak je to tam fyzicky udělané. Další věcí je, že panely jedním pólem viditelně chodí ±325V v rytmu sítě. Z toho by plynulo, že ty panely nejde uzemnit, no a to není úplně dobrá situace, navíc na druhém pólu se děje to stejné, ale klidně o 450V výše. Co se pak stane když vedle toho uhodí a surge protection to následně k té zemi dotáhne, nad tím je už lépe moc nepřemýšlet. A to tiše předpokládám, že výstupní měnič je ve fázi synchronizovaný na síť (pokud je přítomna). Ono by se to chtělo podívat co je reálně s čím spojené, ono toto jsou takové malůvky…

[@amperak]

@@NikiBretschneider ano, panely lítají AC složkou proti zemi a když zareaguje přepětovka, tak máš po měniči v horším případě, v tom lepším se stihne vypnout interní ochranou.

[@user-fk4ee6sh4p]

@@NikiBretschneider Situace je ještě horší: I bez připojení vnější sítě, ale při zapnutém měniči je na vstupech pro FV panely vysoké napětí. Ve čtvrtek se mi na jednom měniči (MKS iii) otevřel oblouk mezi šroubkem negativného pólu a šasím měniče. Je tam vzdálenost tak asi 3 mm. Stačí trocha prachu a neštěstí je hotovo. Měnič úplně umřel, nezapne ani ventilátory ani displej.

[@jirismolka3563]

jak může jít 230 V proti 240 V v síti, vždit to nepřetlačí

[@dusanvreba4892]

@@StefanKluka Nemal by sa takýto menič so sieťou synchronizovať? Tiež by ma zaujímalo, ako elektromer rozlíši malý posuv fázy od spotrebiča s jalovinou.

[@amperak]

Sit je navrzena k ubytku napeti. Tim že se odlehci spotreba, tak napeti stoupne.

[@user-fk4ee6sh4p]

Jak funguje u MKS nabíjení baterie ze sítě. ? Když tam není nabíječka jako u Kinga?

[@amperak]

ten střídač co vyrábí AC napětí se přepne do režimu nabíječky a pracuje opačně.