Wau, velký respekt nad takovým přehledem a získáním tolika informací. Téma mě velmi okrajově a laicky zajímá již roky a toto 6 ti minutové video mi dalo nejvíc !! díky moc :-)
@Bonyfacz8 жыл бұрын
Rád bych věděl víc o tom jaký měl výbuch a únik radiace vliv a následky na lidi v okolních státech, ke kterým se dostala ta radiace vzduchem
@MisanCuber8 жыл бұрын
Okolním státům hlavně škodil radioaktivní jód, který se dostal do ovzduší. :)
@MisanCuber8 жыл бұрын
Lidé pak mají větší náchylnost k rakovině štítné žlázy.
@jakubmartinek47498 жыл бұрын
jo ja taky!
@VedeckeKladivo8 жыл бұрын
příští video chci pokrýt nemoc z ozáření a právě tohle... tím bych měl ukončit "Černobyl téma"
@sergejpetrov2088 жыл бұрын
Máš o tom spoustu dokumentů (celkově o černobylu), např. v bělorusku byl po výbochu daleko větší výskyt rakoviny štítné žlázy u dětí.
@malafuxa53368 жыл бұрын
Díky za video. Přesně tohle teď řešíme v práci. ...teda až na to, že to není reaktor, ale kotel... a že nehrozí neřízená nukleární reakce, ale jeho vyvření... a že pro zabránění havárie nemáme k dispozici regulační tyče, ale pouze zásuvku... a v případě výbuchu nebudeme čelit radioaktovnímu spadu, ale nutnosti probudit našeho opraváře pana Bartůňka. Taky se samozřejmě jedná o daleko regionálnější incident. Ale ten závěr o informování personálu naprosto sedí.
@GodmyX8 жыл бұрын
Haha :D
@jsonkody5 жыл бұрын
myslis "informovanosti"?
@shutdowntv71845 жыл бұрын
@@jsonkody: Ne, to by jinak napsal.
@bububu123454 жыл бұрын
kzbin.info/www/bejne/hXWYep6jgcqZm5Y
@martinfritscher57628 жыл бұрын
V Černobylu zařvali celkem dva lidi. Jeden zařval "vypni to!" a druhý "nejde to!"
@jakubp.11818 жыл бұрын
made my day ;)
@honey-badger99108 жыл бұрын
"Já by som im, tie reaktory zakázal..." ( ͡° ͜ʖ ͡°)
@polomrtvola8 жыл бұрын
Marko Tulis 😂😂
@sprucesk4957 жыл бұрын
A potom by si svietil sviečkou a pral v jarku za domom :D
@davidhub2287 жыл бұрын
Martin Fritscher 😁😁😁😁😁😁
@yakoopfofficial3 жыл бұрын
Na tohle video klikam každý rok, stále zajímavé
@denisek3088 жыл бұрын
super video pro méně znalé jako jsem já, i takhle strohé, jak jsi řekl, vysvětlení hodně stačí a několik lidí je určitě o něco chytřejší!
@tadeuszszerynski63473 жыл бұрын
Výborné video. Děkuji
@vladimirwagner89057 жыл бұрын
Dovolím si opravu. Voda se nezahřívá neutrony. Většina energie při štěpení se předá štěpným produktům (dvěma jádrům, na které se jádro rozštěpení) a ty se do vody nedostanou. Energii předají aktivní zóně a ta také dostane velkou část energii od neutronů. Voda v primárním chladícím okruhu tak odebírá teplo z aktivní zóny a tím ji ochlazují.
@Brom1CZ8 жыл бұрын
Skvělé video, fakt skvělé :)
@GodmyX8 жыл бұрын
Tak toto bylo velice informativní a i zábavné. Díky!
@milanvincenec79684 жыл бұрын
Dobrě vysvětleno... Btw: v 5. Dílu Černobylu je to vysvětleno podobně.
@peterzivcic8 жыл бұрын
výborné video, ďakujem
@petrstepnicka52605 жыл бұрын
Pěkně vysvětleno, díky 😉
@jakubhulka73894 жыл бұрын
skvele vysvetlene, Super video
@denisvaracka17305 жыл бұрын
Velmi pekne vysvetlene :)
@richardbazala25145 жыл бұрын
Prvé video čo som od teba videl od doporučenia kamaráta a hneď som dal odber zvonček a like. Si fakt dobrý. Už sa teším na ďalšie videá
@martinurbasek67415 жыл бұрын
Máš tam jeden faktický omyl a sice to, že testovali, zda v případě výpadku elektřiny turbína poběží dostatečně dlouho, aby setrvačností udržela chlazení reaktoru do doby, než naběhnou záložní generátory elektřiny, a to po dobu cca 40 vteřin. Ne jak ve videu uvádíš, aby šel reaktor bezpečně odstavit. Jinak super video. :)
@martinhampl19978 жыл бұрын
Pár lidí tu navrhuje Fukušimu, ale já bych přidal ještě jednu havárii, o které se až tak moc neví, a to je havárie jaderné elektrárny na Three Mile Island v roce 1979. Je to nejzávažnější havárie elektrárny na území USA, i když oproti černobylské havárii to byl celkem čajíček. To by se dalo spojit třeba s vysvětlením principu varu vody, který zvedá její hladinu - tam totiž došlo k částečnému roztavení reaktoru kvůli poruše chladícího systému, kdy voda dosáhla bodu varu, jenže pracovníci elektrárny se mohli řídit jenom úrovní hladiny vody v systému, a kvůli tomu, že se voda začala vařit, si mysleli, že je tam té vody moc, ale ve skutečnosti jí bylo málo.
@capollyon5 жыл бұрын
Vodu z reaktoru v tomto pripade vypustili samotni operatori, pretoze dochadzalo k zvysovaniu tlaku v reaktore. Odpustenie vody malo znizit tlak, ale kvoli poruche na ventile, ktory sa nezatvoril a tlaku, ktory drzal vodu nad urovnou cidiel, operatori nevedeli, ze voda z reaktoru stale unika. Voda v reaktore je vsak v pripade americkeho reaktoru pod obrovskym tlakom, aby sa nepremienala na paru. Znizenim tlaku sa ale voda zacala na paru premienat, co malo negativny vplyv na pumpy, ktore udrzovali tlak vody v reaktore. Vypnutim pump a neustalym unikom chladiaceho telesa sa voda v reaktore premenila na paru a z toho dovodu sa jadro reaktoru roztavilo. Pochybenie bolo na strane operatorov, ktori zle identifikovali problem, a kroky, ktore urobili viedli z horseniu celej situacie.
@filipvodicka54595 жыл бұрын
Martine, klobouk dolů. Ani bych nevěřil, že se dá havárie v Černobylu popsat tak stručně a jasně :-) Jen drobné rýpnutí: grafit na koncích regulačních tyčí tam byl jako těsnění /mazání (vytlacoval z regulačních kanálů vodu a umožňoval hladký pohyb) a k zaseknutí regulačních tyčí došlo kvůli vysoké teplotě vnitřku reaktoru a následné deformaci regulačních kanálů - nikoliv kvůli poruše zasouvaciho mechanismu. Ale to jsou drobnosti, protože lepší shrnutí jsem ještě neslyšel.
@MAHABO8 жыл бұрын
Dotáčející se turbína neměla vyrábět energii a reaktor vypnout, musí se dál chladit =D Oni zkoušeli jestli se mezitím stihnou nahodit diesel agregáty aby se reaktor dál chladil, což trvalo asi 40 sec. Mechanismus tyčí se nezastavil, ale tyče začali hořet. Resp. jejich špičky, které byly z grafitu, a to ještě zvýšilo teplotu reaktoru. Jinač výbuchy vodíku byly celkem v pohodě, a věř že *došlo k pochybení* =D Viz Fukušima, tam ten vodík teprve udělal bordel
@erikhendrych1907 жыл бұрын
Podle Wikipedie měla setrvačnost turbíny pumpovat vodu právě v době, kdy nabíhaly motory. Jak je to s hořením těch grafitových tyčí nevím, ale vzhledem k tomu, že je celé jádro reaktoru zaplavené vodou, mohly nejspíš hořet jen před zasunutím. Spíš se uvádí, že ty grafitové konce fungovaly jako moderátor neutronů a zrychlovaly reakci při vytažení tyčí.
@erikhendrych1907 жыл бұрын
No, ne že by wikipedia byla vždycky jen zdrojem pravdivých a seriózních informací, ale dál se tam píše, že druhá exploze rozmetala grafitové tyče, které na vzduchu začaly hořet. Tj. hořící tyče byly důsledkem exploze, nikoli příčinou.
@JakubRučka6 жыл бұрын
špičky nebyly z grafitu ale z oceli a tyče se zasekly kvůli roztavenému palivu a výbuchy vodíku respektive jeden výbuch vodíku nebyl v pohodě jelikož ten výbuch utrhl 1000 tunové víko reaktoru. Neudělalo by to takovou paseku kdyby reaktor byl správně postaven, ale chyběla tam ochrana do hloubky a to konkrétně ochranná obálka
@kirkis23276 жыл бұрын
herikus 15 bol som v černobyle tyče mali. Grafitové špičky grafitové bolo aj vnútro reaktora
@pavlas3716 жыл бұрын
Regulační tyče měli špičky z grafitu, zdůvodu takzváné kladné reakce, protože v reaktrou typu RBMK byl moderátor grafit, ano zkoušeli jestli by turbína byla schopná vyrábět proud, pro čerpadla do doby než najedou diesli,
@_fidzs8 жыл бұрын
S tvým vysvětlením nehody souhlasím, je vidět, že tě toto téma zajímá (stejně jako mě :)). Osobně bych to shrnul klidně do jediného závěru. Za nehodu mohl přístup tehdejšího režimu (SSSR) k jádru jako takovému. Abych však nebyl jen vůči východu, i na území USA se stala spousta nehod nemalých rozměrů. To je ale jen detail. No a s tvrzením, že se po této katastrofě všichni poučili však nemůžu úplně souhlasit. I po této nehodě se stal další incident (Tokaimura). Jinak jak sem řekl, video je super;).
@vojtakos78647 жыл бұрын
Čau Martine, ty grafitové tyče, které použili v černobylu, tak to nejsou tyče pro reaktor o vysoké teplotě. Tedy začaly hořet a napomohly k výbuchu reaktoru, protože je ani voda v reaktoru nemohla uhasit. A největší problém si myslím byl ten, že řízení elektrárny nemělo přímé spojení s řízením čerpadla vody a stalo se tam to, že byla snížena dodávka vody, z důvodu vyšší teploty snížili výkon reaktoru a následně tam pak řízení čerpadla vody napustilo víc vody než měli. Pak se stalo to s tím vysunutím regulačních tyčí. Martine díky za suprová videa! Prosím kdybys udělal video o Co se stane když mi na nohu stoupne slon. Kamarád tvrdí že nic kvůli "poštářům co má na noze a rozdělením váhy mezi čtyři nohy. Ja si myslim opak. Díky :-)
@timothyxtremegaming5 жыл бұрын
Kto pozera seriál na HBO? :D
@0ne_jellyfish5675 жыл бұрын
Jawohl :D Před serialem jsem věděl o reaktorech nic, teď vím všechno :D
@zerocz86555 жыл бұрын
Řekl bych, že 100% debílků, co se na toto video v posledních 3 týdnech podívalo...
@0ne_jellyfish5675 жыл бұрын
@@zerocz8655 Debílků?
@zerocz86555 жыл бұрын
@@0ne_jellyfish567 Neříkej, že tě to actually urazilo LUL
@0ne_jellyfish5675 жыл бұрын
@@zerocz8655 Toxic alert lol, s takovýma se nedá bavit, LOL.
@bubaxis18 жыл бұрын
Jinými slovy, podělali, co mohli...
@janko67917 жыл бұрын
Strašně mi tvé video pomohlo. Moc děkuji.
@dominikmasar94058 жыл бұрын
Ako ďalšia téma by ma zaujímala ako sa tvorí u človeka pruh (keď niekto dvíha niečo ťažké, alebo tak...) že čo to spôsobuje, prečo tí, čo sa venujú vzpieraniu majú ten opasok, ako im pomáha atď :) a ďakujem za tvoju tvorbu, je veľmi poučná ;)
@zapalenachemikarka5 жыл бұрын
Pouštím tohle Vědecké kladivo ve škole :)
@furkota8 жыл бұрын
Super video. Jenom ten střih 2:37 - 2:47 😃
@furkota8 жыл бұрын
Podle mě Martin chce, abychom si to jen dobře zapamatovali 😃
@GodmyX8 жыл бұрын
Podle mě je to chyba v Matrixu.
@martan51688 жыл бұрын
Tak už to moc dobře chápu nejdříve mi to vysvětlil učitel pak sem si to našel na interneetu četl sem o tom asi 20 článků viděl několik dokumentů četl několik knížek o Černobylské havárii a nakonec mi to vysvětlil Martin super!!!
@tomasbouska56718 жыл бұрын
Smysl tvého komentáře? Jestli to byla ironie, tak dost hloupá. Ty nejsi celý svět a Martin to video nedělal pro tebe, ale pro nás pro všechny. A my jsme třeba nečetli 20 článků o tomhle, ale o něčem jiném, o čem zase nemáš páru ty.
@martan51688 жыл бұрын
+Tomáš Bouška ne to je pravda a mohu sem napsat co chci a proto jsem napsal ze to už asi na 90 procent chápu :)
@OriginalVondy8 жыл бұрын
Zkrácená verze pro extrémně líné jedince: jeden zařval "vypni to!!" Druhej zařval "nejde to!!"
@OriginalVondy8 жыл бұрын
Hm, teď jsem si přečetl komentáře a někdo už tu psal původní vtip. Nicméně tu komentář nechám jakožto pozůstatek mé horlivosti.
@Daniel-gx3gd8 жыл бұрын
+Katakam ale tento rok to bylo 40 let a furt se o tom mele :D
@Daniel-gx3gd8 жыл бұрын
+Dan Brezik 30*
@tumpeta23477 жыл бұрын
Dan Brezik ne 30-31let
@Matthew-nf2hm6 жыл бұрын
V realitě to bylo takhle jeden Nevypinej to druhej proč
@L0k3l4ni8 жыл бұрын
Všude čtu, že elektrárna pak ještě několik let normálně fungovala a pracovaly v ní denně stovky lidí. Přijde mi to v rozporu s mojí představou, že oblast je neobyvatelná, myslel jsem, že dlouhodobý pobyt v Zóně není ideálně, ano, vím, že se tam pořádají "zájezdy", že se tam pracuje na Sarkofágu a že někteří lidé se tam i přes varování nastěhovali zpátky, ale že v elektrárně denně normálně dál pracovaly stovky lidí hned vedle místa havárie mi přijde zvláštní. Dokáže mi to někdo objasnit?
@samuelgomola90978 жыл бұрын
V čerombyľskej elektrární (vlstne všade)to bolo tak že ani nie tak žiarenie ale kontaminácia okolia rôznymi izotopmi bola najhoršia tak v podstate vysoké dávky žiarenia boli najhoršie iba prvé mesiace po havárii dokým sa neodstránili zvyšky paliva a nepostavil sa sarkofág potom už stačilo okolie iba dekontaminovať od izotopov zo štiepnej reakcie napríklad pri aktuálnej stavbe nového sarkofágu sa odviezla meter hrubá vrstva hliny a normálne sa tam bez rizika pracuje.
@merhymerhaut53498 жыл бұрын
Ahoj, V tomto videu ti musím oponovat. 1) nebyl problém nevyškolený personál, nebo respektive ano, ale hlavní problém byl tlak SSSR na postavení hlavního vedoucího té směny a chtěl si u nich šplhnout a proto i přes varování dispečerů, je donutil pokus vykonat.Ti nemohli nic říct, protože byl výše hodností i politicky postavený. Pomohlo k tomu i to, že výše postavený než byl velitel směny v tu dobu v klidu spal v Prypati a tak nemohl onoho vedoucího zastavit.Xenon a jód byl právě ten důvod proč pokus nařídil vykonávat dál, neboť v době SSSR prostě nebylo možné z politického pohledu selhat.A odstavit reaktor na den by byla v té době pro něj jako velitele směny, prakticky sebevražda. 2)Tyče- Ano spustili vše s kritickou hodnotou tyčí ovšem hlavní problém u tyčí byl v tom, že špičku měli z grafitu a tím jak je spustili, tak vlastně umocnili reakci, protože reaktor v momentu, kdy je spustili už byl vevnitř natolik popraskaný a poškozený , že se právě dostaly dovnitř hlavně jen grafitové špičky(než se zasekli o vyčnívající vnitřky reaktoru) tyčí, čímž umocnili reakci v oslabených(popraskaných) částech reaktoru a vzniklo takový tlak a teplo, že se začal reaktor tavit. O dalším problému s desinformacemi atd. to už je jiná to už prostě byli lidské chyby, protože nepředpokládaly, že něco takového by se mohlo stát a dlouho i zaměstnanci nevěděli.
@rudlaslavik71698 жыл бұрын
Problém personálu byl ten, že původně měla ten test dělat denní směna (která se na něj teoreticky připravovala), protože se ale blížil Svátek práce (1. května) a továrny honily splnění plánu, tak byl test odložen o 12 hodin. Tím ho ale měla dělat noční směna, která se na něj nepřipravovala. Dalším problémem bylo, jak Martin říká, že vše okolo reaktorů bylo vojenským tajemstvím (logicky, jejich vedlejším produktem bylo plutonium, pro výrobu jaderných bomb), takže ani operátoři neznali všechny vlastnosti reaktorů (např. při pozdějším vyšetřování prakticky všichni řekli, že během výuky jim dokola tvrdili, že reaktor nikdy vybouchnout nemůže).
@tomasbouska56718 жыл бұрын
Proč vám oběma ten komentář končí uprostřed vět? To je zase nějaká nová strategie youtube? Že by lidem, co používají ad block usekával komentáře, aby je donutil si ho odinstalovat? :)
@rudlaslavik71698 жыл бұрын
To asi bude chyba někde u tebe, AdBlock mám aktivní a komentáře vidím celé.
@ScarOne3145 жыл бұрын
Jsi dobrej youtuber
@ToomiVideos4 жыл бұрын
Jenom takový detail... Energie nově nevzniká ani nezaniká. Pouze se přeměňuje na různé podoby - mechanická na tepelnou atd.
@michaldinic23486 ай бұрын
Ahoj, predem dekuji za skvele video. Rad bych se zeptal, snad bude nekdo vedet odpoved. Se synovcem se porad dohadujeme, jak dlouho by clovek prezil bezprostredne vedle poruseneho reaktoru v Cernobylu. Neberme ohled na teplotu, ale jen na velikost radiace💥 Ja rikal, ze by to byla otazka par minut. Synovec tvrdi, ze by to byla otazka dni/tydnu. Jak to tedy je? Diky za reakci👍🏿😁
@adamdavid57407 жыл бұрын
RESPEKT ++++++
@lukasobi8 жыл бұрын
Prosim, urob part 2. Ze by si vysvetlil nejaku konkretnu cast tohoto tu podrobnejsie. A ak nechces urobit part 2, navrhujem temu "Ako funguji konzervanty". V tvojom podani by to bolo velmi zaujimave. Pozdravujem! :)
@TomasGolej6 жыл бұрын
Super video
@martinmuller85395 жыл бұрын
Černobyl bouchl kvůli jak si řekl nevyškolenému perslonálu, ale taky protože konce regulačních tyčí byli z Grafitu, což jakmile se po stisknutí tlačítka AZ-5 měli tyče zasunout, tak se zasunuly jen ty konce s gragitem protože byla poškozená mechanika.. reaktor byl stavěn na provoz o výkonu 3200MgW (nevím ja se to teď píše) ale 2 sekundy před výbuchem naměrili výkon 33 000MgW, následný tlak odhodil 1200tum těžké víko a do reaktoru se linul kyslík který zapríčinil drujou explozi, tentokrát Jádra..
@magicokid8 жыл бұрын
Skvělé video!!! Takovým způsobem (v kostce) bych se chtěl dozvědět, co způsobilo havárii ve Fukushimě.
@michalsemko55724 жыл бұрын
Cunami...
@DaveHubStudios4 жыл бұрын
prosím co to je za písničku v tom videu??????
@CZKolmat8 жыл бұрын
Velké doporučení na téma radiace a elektrárny je info centrum v Dukovanech. Nově rekonstruované, 3 hodiny času jsou málo a člověk se docela podrobně dozví právě i rozdíl mezi Dukovany, Černobylem a Fukušimou atd.
@chytrakcz8 жыл бұрын
Ahoj, mohl bys udělat video o tom, jak by v dnešní době probíhala opatření v jaderné elektrálně před katastrofou, myslím tím hašení reaktoru, odstavení reaktoru, zabezpečení elektrárny a okolí?
@tomwoj35935 жыл бұрын
jaký je vlastně rozdíl mezi jednotkou Roentgen a Sievert? je možné převést hodnoty roentgen na hodnoty sievert?
@nightnolifergmd36695 жыл бұрын
Další a podle mě hlavní příčina výbuchu byla, že na konci těch regulačních tyčí byl grafit. Ten urychluje reakci, a tudíž když zmáčkli nouzové tlačítko pro zasunutí všech tyčí, grafit se tam zasunul jako první, mnohonásobně urychlí reakci a reaktor bouchl.
@matousnajman88085 жыл бұрын
Hezky A lehce vysvětleno.. Možný další díl co se stalo ve Fukušimě
@DT.878 жыл бұрын
Ahoj, mohl by jsi rozvest jak funguje stres a jak je skodlivy na nas organismus? A taky o skodlivosti cukru. Diky
@tominospk44832 жыл бұрын
Prosím o doplňující ino. Když to bouchlo, tak měl odletět kryt, víko reaktoru údajně až 300 m vysoko, pokud nebylo myšleno 30 m a pak vlivem hašení vznikal kyslík s vodíkem, který explodoval a vysoká teplota měla poškodit lepenkovou střechu, která se začala tavit. Jak je to s tím víkem, odletělo z budovy stropem, nebo zůstalo na reaktoru? Děkuji
@marcelaskorepova71458 жыл бұрын
Spise je to tak ze v reaktoru bylo min tyci nez melo. Povolena hodnota tyci je minimum 26 a oni tam nechali jenom 6. Reaktor se tim padem rychle prehrival a lide nad nim prestali mit kontrolu. Co se stalo pak uz vsichni vime... Ani si to neumim predstavit ale taky bych se tam chtela podivat :)
@swisschampchannel8 жыл бұрын
2:37 Rozhodli se že vytáhli regulační tyče z reaktoru, rozhodli se že vytáhli regulační tyče z reaktoru
@GodmyX8 жыл бұрын
Rozhodli se, že střih videa je nudný a je lepší jednu věc nechápavým zopakovat alespoň dvakrát :D
@Vorgonful4 жыл бұрын
Náhodou to vyznělo jako dokonalé zdůraznění momentu, kdy se to "všechno posralo".
@nojxiik8 жыл бұрын
líbí se mi ty detaily na regulačních tyčích. ještě, že jsi je tam nakresil ja bych si je jinak nedokázal představit xDD
@filipvodicka54595 жыл бұрын
No vida a HBO na jedno Vědecké Kladivo potřebuje celý seriál ;-)
@martinfinger39877 жыл бұрын
chtěl bych tak akorát bych chtěl jak fungují jiné typy Skokových systému něco jako z Mass effect relé hmoty , warp pohon, Hyper prostorové okno , a i FTL pohon jaký je v tom rozdíl i z těch pohonů k přesunutí na jinou část galaxie ale i z těch lodí které mají štíty i to je třeba vědět že energetický štít tak i mezigalaktický pohon je také i svým způsobem i ze seriálu hvězdná brána a i z těch sci-fi filmů jako battlestar galactica a Mass effect co by jste tomu řekl Pane Dr.Martin Rota
@jirkadolejsi15385 жыл бұрын
Jsou tam malé nepřesnosti. Jedna verze je taková že týče nesly zasunout a další ze měli regulační týče s grafitu. A další problém je voda která když je v tomto typu reaktoru vypařená v páru tak reakci podporuje.
@painxxxl5 жыл бұрын
V pripade Cernobylu mali tyce grafitovy hrot (spodna cast) a ucinna cast bola z boroveho uhlika. Problem nebol material, ale dlzka. Boli kratke (a grafitova cast bola pridlha) a kym sa zasunuli, tak ako bolo spomenute vo videu, vytlacili vodu z onej medzery co na par sekund vykon, naopak, zvysilo - teda stala sa opacna vec ako bol ucel zasunutia tych tyci. Dalsi problem bol, ze pouzivsli ako moderator grafit s vodou, to kombo bolo problematicke, vacsinou sa vytvorenim pary v chladiacej sustave vykon znizuje, lebo para spomaluje neutrony horsie ako tekute skupenstvo a rychlejsie neutrony, maju mensiu sancu rozbit atom Uranu...vykon reaktoru klesa. Cernobylske kombo spomalilo neutrony (grafitom) aj napriek vaporizovanej vode, teda, vykon stupal a reaktor bol nestabilny, pretoze viac pary tiez znamena menej pohlcovania neutronov - viac neutronov schopnych rozbit atom uranu.
@barabicze59438 жыл бұрын
ahoj martine co si myslíš o Proxima centuri b neboli druhá země. Děkuju za odpověď.
@ScarOne3145 жыл бұрын
Super
@honzagora6 жыл бұрын
Super videjko
@crazymarty61928 жыл бұрын
Ahoj Martine mohl bys udelat video o emocich a citech jak funguji?
@jakubkos7798 жыл бұрын
Proč se tvoří hnusná pachuť v puse, když vstáváme?
@zetro88707 жыл бұрын
*Moc ozvěna:D*
@nesnasimte5 жыл бұрын
*zajímavý*
@filipkrauz86768 жыл бұрын
Mohl by jsi prosím udělat video na téma "Déjà vu"? Čím je způsobeno, jaký má na osobu vliv atd. :) Díky
@MartinBrada8 жыл бұрын
Princip získávání energie ze štěpení těžkých jader nespočívá v tom, že by ty uvolněné neutrony zahřívaly vodu, nýbrž v tom, že se uvolní část vazebné energie mezi nukleony. To počáteční jedno těžké jádro a pak ta dvě menší jádra (plus nějaké ty neutrony) jsou zkrátka dva různé energetické stavy a my využíváme ten rozdíl mezi nimi. Přičemž tomu odpovídá i nějaký hmotnostní úbytek.
@MisanCuber8 жыл бұрын
Jop, to je ta rovnice E = mc na druhou, že? :)
@MartinBrada8 жыл бұрын
Jo, něco takového. :D Je to zkrátka stejné jako u jaderné fúze, kdy se akorát u prvků těžších než železo uvolňuje energie při rozpadu a u lehčích prvků než železo při slučování. Vyjadřuje to známý diagram vazebné energie připadající na jeden nukleon pro různé prvky. Fúze z vodíku na hélium je zajímavá v tom, že je z těchto přeměn zdaleka nejvydatnější.
@MisanCuber8 жыл бұрын
+Martin Brada Takže železo je v tomto ohledu takový jedinečný prvek. :)
@MartinBrada8 жыл бұрын
Je z tohoto důvodu určitě zajímavý v tom, že je to nejtěžší prvek, který ještě relativně běžně vzniká ve hvězdách, jelikož to je poslední energeticky zisková reakce. Těžší prvky jsou už pak záležitostí supernov a podobných šíleností.
@MisanCuber8 жыл бұрын
Martin Brada Přesně tak, těžší prvek už vzniká jen při supernově. :) (omlouvám se, já si to nepřečetl celé) :D
@MisanCuber8 жыл бұрын
Mohl by jsi natočit něco o severním magnetickém pólu, mohlo by to být zajímavé. :)
@christinapoppin5 жыл бұрын
Zapomněl si dodat jednu důležitou informaci špičky regulačních tyčí byly z grafitu díky kterému se výkon ještě zvýšil a regulační tyče mechanismus nezastavil. Zastavila je hustá pára a hlavně vysoká teplota zdeformovala okolí tyčí takže se dovnitř dostal jen grafit.
@martinmach30848 жыл бұрын
martine mohol by si urobiť video "čo sa stalo behem havárie vo fukušime "
8 жыл бұрын
Jo to by bylo zajimave a celkem me zajímá kolik insider informací by měl. sám mám dokument končící formulaci "neurčeno verejnosti" :-)
@speedcz27188 жыл бұрын
jo a mohly by se tam podívat :D
@krtekhron6 жыл бұрын
přišla tsunami
@mineik6 жыл бұрын
Debilně umístěná elektrárna a zkratování systémů? Pokud si pamatuju dostala se tam voda a odešlo jim řízení
@antoninmraz29675 жыл бұрын
@@mineik Odešli jim nouzové generátory, protože jim do elektrárny nateklo velké množství vody. Bylo tam jen pár dělníků a nejnutnější personál, kteří se to do poslední chvíle snažili zachránit. Zbytek byl evakuován. Bohužel se jim to nepovedlo nahodit.
@matus10055 жыл бұрын
Pozrite si miniseries Chernobyl :) je to velmi dobry film, ma viac casti a vsetko sa tam vysvetli
@pracantneunavny88335 жыл бұрын
Myslíš ten na HBO,má myslím 5 dílů,čvrtý bude v uterý.Tak ten je dobrý
@gamecraftczjaajenomja10578 жыл бұрын
Jak mam doma vyrobit helium?
@rudlaslavik71698 жыл бұрын
Doma? Prakticky nemožné. Hélium se získává hlavně frakční destilací zemního plynu.
@Wendulka3705 жыл бұрын
Prosím-mám dotaz-jaktože při normálním výkonu reaktoru nenastane tato xenonová otrava? Co se tam s tím xenonem jinak stane?
@Taygete18 жыл бұрын
Poslední slova které v Černobylu zazněly: Vypni to! Nejde to!
@bananiskpo8 жыл бұрын
Dobrý den Pane, měl bych návrh na téma. Proč např. lampa, dělá přes dioptrické brýle "hvězdičku s paprskama". Popřípadě info o antireflexní a SuperHydrofobní vrstvě. A nebo by mě zajímalo, na jakém principu funguje oblečení, které odpuzuje vodu (tím myslím, že po něm voda steče). Snad to tu už nebylo, díky :)
@XmotivatinX4 жыл бұрын
navstivte Dobré vědět je to dost podobné
@Lebenspiel8 жыл бұрын
Mohl jsi doplnit že v reaktoru černobylské elektrárny byly použity jako moderátor uhlíkové tyče, které se teplem zkroutily a proto už přes ně nebylo možno přetáhnout regulační tyče. V Temelíně i Dukovanech je moderátorem voda. Čím méně jí v reaktoru je tím slabší je štěpná reakce. Pokud se odpaří nebo vypustí úplně (při vysunutých regulačních tyčích), štěpná reakce se zastaví a proto se u nás nemůže stát to co na Ukrajině.
@fecino64 жыл бұрын
Neviem, ale nezdá sa mi to vaše vysvetlenie, že "voda sa ohrieva neutrónmi". Voda sa ohrieva teplom, ktoré vzniká pri jadrovej reakcii.
@sacrificed98 жыл бұрын
Natočil byl prosím videona téma jak fungují stereoidy?
@Vahy118 ай бұрын
Ano výhoda Fukušimy že byla u moře.. takže na rozdíl od Černobylu to vzala nakonec voda.. a hotovo
@viktorsurnak5 жыл бұрын
Stavba 4. bloku s reaktorom RBMK 1000 bola zahájená v roku 1979 a podľa plánov mal byť blok spustený na konci roku 1983. Stavebné práce nabrali počas roku oneskorenie a priebežné správy KGB upozorňovali na to, že stavba vykazuje značné chyby. Blížil sa záver roku 1983 a 4. blok už vyrábal 20. decembra elektrinu. Ešte pred samotným spustením reaktora mali byť uskutočnené testy jednotlivých častí a až potom by elektráreň prešla všetkými testami úspešne a mala byť spustená. Na to však nemohol Černobyľ z politických dôvodov čakať, a preto riaditeľ černobyľskej elektrárne Viktor Petrovič Brjuchanov podpísal na konci decembra 1983 oficiálny dokument o úspešnom dokončení, testovaní a následnom sprevádzkovaní 4.bloku. Jeden z testov, ktorý mal byť uskutočnený ešte pred samotným spustením bloku reaktora, sa týkal núdzového fungovania turbíny. V prípade, že by došlo k výpadku prívodu elektriny, musí byť turbína schopná zotrvačnosťou vyrábať dostatok elektriny ešte minimálne 45 sekúnd, kým sa spustia núdzové generátory. Táto elektrina je pre bezpečnosť reaktora životne dôležitá, pretože poháňa chladiace čerpadlá, regulačné a havarijné tyče a tiež zásobuje elektrinou riadiace centrum, odkiaľ je blok s reaktorom riadený. Práve táto skúška, ktorú si vyžiadal sovietsky úrad pre atómovú energiu, bola prevádzaná v noci z 25. na 26. apríla 1986, pri ktorej sa vplyvom nedodržania parametrov testov stala jedna z najhorších katastrof v jadrovej energetike.
@fejliph61226 жыл бұрын
Ty jsi rozený učitel! :D
@vojt_cz8647 жыл бұрын
kde si sehnal Ratman tryko?
@asapaja48057 жыл бұрын
Ratman tryko :DDDDDD
@witherbossmoregamesc8 жыл бұрын
Jak to vědci zjistili, když byla celá černobylská oblast zničena? To si vzali obleky proti radiaci a vlezli přímo do bývalé elektrárny?
@rudlaslavik71698 жыл бұрын
Zaprvé oblast nebyla zničena, došlo "jen" k určitému zamoření radiací. A něco zjistili v elektrárně, ale hlavně měli výpovědi všech operátorů a vedoucích ve směně.
@petrsukenik92667 жыл бұрын
třeba že tam umírali lidi a vláda posílala další?
@vaclavlapcik69708 жыл бұрын
Odkud tyto informace víš? Hledal jsem o této havárii dost ale nic moc jsem toho nenašel. Za případný odkaz dík. Jinak super témata
@VedeckeKladivo8 жыл бұрын
i článek na wikipedii má většinu informací, které jsem řekl, já jsem tam snad akorát přihodil vysvětlení jódové jámy a možná pár jiných dovysvětlení
@vaclavlapcik69708 жыл бұрын
+Vědecké Kladivo díky
@annayaghobova61688 жыл бұрын
existuje i hodně dokumentů, jen tady na KZbin asi 5... některé jsou přísně informativní, některé trochu "herecké", nicméně ty informace jsou ve všech, někde je i o něco více... zkus pohledat :)
@jiriskala8 жыл бұрын
Docela pěkný dokument je Černobyl - Nultá hodina.
@TomasMisura5 жыл бұрын
@@jiriskala Povedal by som,ze tento dokument je na tuto temu jeden z najlepsich, ak nie najlepsi...
@matyasadam23848 жыл бұрын
2:36 2x Za sebou říkáš to samý
@Merbyi5 жыл бұрын
a kde je info ze borove regulacne tyce mali hrot z grafitu, co tiez vsetko posralo?
5 жыл бұрын
- "Kedy si sa stal expertom na jadrovú fyziku?" - "Včera, po epizóde 4 na HBO." :D
@lecler1008 жыл бұрын
Už jsi někdo zjišťoval jak blízko jsme k blackoutu? Pravda je krutá!
@menzac88928 жыл бұрын
Hochu všechno je možné.
@mabbel25238 жыл бұрын
Co je pravda na tom že už jsme tu kvůli této nehodě nebyli ? Skutečně se ta masa málem propálila na nějaký podloží písku nebo čeho a pak by to byl výbuch mnohem horší než atomovky ?
@opatechnus5 жыл бұрын
gratuluju martine podíval ses na dokument od TV nova a hned je z tebe expert na chernobyl........
@jacobacs5 жыл бұрын
Podle dokumentu na tom měl obrovskou zásluhu velitel myslím že se jmenoval Datlov
@emanueljanda95915 жыл бұрын
Taky zde mám dotaz v rámci aktuálního sledování Černobylu na HBO. ...Docela mne zaskočilo, když řešili to, že mohlo dojít, díky zasypávání reaktoru a jeho propálení k vodním nádržím(možná to teď nepíši úplně přesně), ke katastrofálnímu výbuchu, který měl mít snad 30 km a následně by byla radioaktivitou zamořena celá Ukrajina a okolní státy. Pár dokumentů jsem o Černobilu viděl, ale o tomto nikdy nebyla zmíňka. Až teď v tomto seriálu. ....Má někdo info, zda tomu opravdu tak bylo a zda mohl být Černobil tedy opravdu globální prů.er? Díky.
@sisu_of_finns5 жыл бұрын
Tak kdyby ty nádrže obsahovaly vodu, tak by to byl docela problém protože při teplotě coria (corium je označení pro roztavené palivo reaktoru) by se voda rozdělila na kyslík a vodík, které při vysoké koncentraci tvoří výbušnou směs. Vzhledem k tomu, že celé to bylo v utěsněném prostoru, takby byly účinky takového výbuchu ještě mnohem ničivější. Samozřejmě by záleželo na mnohých dalších podmínkách.
@jankostal82425 жыл бұрын
Dokument 2014, rikaj hned na zacatku, ze hrozil dalsi mnohem vetsi vybuch a ze se to tutlalo. Gorbacov tam pak rika ze hrozila taky radiace Dnepru a more. //kzbin.info/www/bejne/d4uXooKDg5plbdU
@michalhubeny90258 жыл бұрын
Ahoj :) nechtěl bys udelat video o Perpetuum mobile?
@brouk.kabelak8 жыл бұрын
Ahoj, můžeš udělat video o EM drive?
@kesin83288 жыл бұрын
Jaký máš názor na využívání jaderné energie?( Já pochopitelně kladný)
@LukasIV8 жыл бұрын
Proč hrnec přeteče, když se v něm vaří voda pod pokličkou? A čím je způsobeno bublání vařící vody? Mám pár typů, ale nevím jestli je to pravda :D Bublání: "Na spodku hrnce se voda dostane do plynného stavu a začne stoupat vzhůru, většina z ní se však cestou ochladí a zůstane v hrnci, ale ta co zůstane plynnou se vyžene nad hladinu v podobě bublání.
@zubanka5 жыл бұрын
Dakujem. Hrabem sa obcas v info o Cernobile. Dakujem za dalsi zmysluplny criepok do mozajky.
@xyz200088 жыл бұрын
Ahoj, natočíš i další videa o radiaci a Černobylu ??
@siedmy8 жыл бұрын
Nepovedal, že pri štiepení jadra sa rozštiepené zvyšky majú nižšiu hmotnosť oproti pôvodnému jadru chýbajúc hmotnosť sa rovná množstvu vydanej energie podľa známeho vzorca.
@eletrikar8 жыл бұрын
Prečo je zívanie také nákazlivé?
@paveljelinek7724 жыл бұрын
Já osobně JSEM vděčný za to, co se v roce mého narození stalo protože jednou by se něco podobného stejně stalo, ať už dříve nebo později.. A vzhledem k tomu, jak velké jsou dnešní reaktory oproti tomu malému Černobylskému, lidi, buďme opravdu rádi..
@DaxyCZ8 жыл бұрын
Mam nápad na video. "Proč když je led ve vodě blízko u sebe tak k sobě přimrzne?" Nevim jestli si toho někdo někdy všimnul ale když se hodí víc ledu k sobě do vody tak někdy kousky ledů znovu k sobě přimrznou