Knihu Děti jsou taky lidi seženete na: cukrfreeshop.cz/produkt/deti-jsou-taky-lidi-zdenka-sip-stankova/
@stanislavasilhanova23622 жыл бұрын
První dítě jsem měla v 19ti ,nechávala jsem ho vyplakat na rady okolí,poslechla jsem tupě i když jsem trpěla...Další dítě ve 28,36 letech.Ty už jsem chovala,spala s nimi,byla pořád k dispozici.Výsledek je,že první syn je ke mě odtažitý,nemáme ideální vztah.Další dva jsou otevření,vřelí,vztah je krásný...
@lenkazralikova2 жыл бұрын
Kéž by si tento rozhovor poslechl každý člověk :) Děkuji mnohokrát :)
@evcape112 жыл бұрын
Mně se rozhovor moc líbil a určitě tak z 80% s Vámi souhlasím. Mám děti dvě a nikdy jsem je nebila, upřímně mě zajímají jejich názory a emoce apod... Ale v něčem tedy nesouhlasím. Chci, aby věděli, že v životě jsou i nějaké povinnosti. Bohužel nebo bohudík nežijeme v anarchii a i dospělý člověk má povinnosti, které musí dělat, i když se mu nechce. Proto i své děti vedu k tomu, že jsou to svobodné bytosti, ale určité povinnosti je v životě budou potkávat neustále... A také tedy ta škola. Sama jsem stavební inženýrka, miluji svoji práci a jsem nesmírně vděčná, že ji díky škole mohu vykonávat. Díky škole, do které mě rodiče občas museli přemlouvat. Kdyby každý učil děti doma, nevím, kdo by nám navrhoval mosty, léčil lidi, zachraňoval životy, stavěl domy atd. A kdyby si moje dítě ve 25 letech uvědomilo, že mu podnikání nejde, ale zároveň jej nikde nezaměstnají, jelikož nechodilo do školy, asi bych si to neodpustila. Samozřejmě je něco jiného, pokud má dítě ke škole opravdu odpor, šikana apod...
@tomtomes18082 жыл бұрын
Naprosto souhlasím.
@evirosy5531 Жыл бұрын
Zlata stredni cesta:-)Pretezovat je extrem,neplnit nic je extrem.Je sice pravda,ze doucit veci se lze,ale v dospelosti uz je tezke najit cas, taky uz to je narocnejsi financne a bez jakehokoliv zakladu se je tezsi doplnit veskere znalosti. A spoustu veci, ktere se lze v detstvi naucit jakoby mimochodem a mit je za prirozene jde naopak dospelym velmi tezko. Pro me osobne je i bezna skola uz dnes dobra tak do 3-4tridy. Uci se hravou formou,pouzivaji manasky,casto maji kruh na koberci s nazornymi pomuckami deti si hraji i v druzine,chodi do krouzku...1-3trida je o zakladnich vecech-psat,pocitat,cist,prvouka,hezke nazorne ucebnice,hodne se opakuje...jeste 4.trida ujde, a potom bych se poohledla po alternative,ktera je vice propojena s ditetem a praktickym zivotem, vyberem dalsi skoly atd.Na bezne skole je vyuka na 2.stupni velmi casove i obsahove neefektivni,neni cas opakovat a procvicovat to opravdu podstatne,hrozne malo praktickych veci a cinnosti,malo pohybu,malo exkurzi a her,sice individualni pristup ve stylu "kazdy muze mit jednicku na sve urovni",ale vubec nemotivuji deti si uz hledat to,co by je v budoucnu opravdu bavilo, v cem by mohly byt dobre...to vsechno musi rodic zkouset zajistit mimo skolu,coz je casove a financne hodne narocne. Me by jeste zajimalo, jak muze dite vedet, ze by skola nebavila, kdyz nikdy nemelo moznost zadnou navstevovat? Asi jako-jak muzu vedet,ze nebudu rad jezdit na kole, kdyz me k tomu nikdo neprivedl? Cetla jsem velke mnozstvi komentaru od dospelych lidi v zahranici, kteri velmi litovali rozhodnuti svych rodicu o homeschooling, protoze jim potom hrozne moc veci k dalsimu studiu chybelo a vadilo jim to. Ja jsem treba mela ve skole rada spoustu predmetu a ucitelu, na gymplu potom uz vlastne vsechno, mela jsem vzdycky velmi dobre znamky,ale po gymnaziu jsem uz na VS nesla, chtela jsem byt financne i jinak sobestacna a investovat do sveho velkeho konicku a rozvijet se v nem,coz se povedlo na maximum.Potom jsem se nasla v pedagogice a postupne si nasla svoje zamereni,dodelala vzdelani...ale ne od nuly.Proste jsem navazala na gymnazium a praxi.A ted uvazuji o dalsim dovzdelani,studium jako takove me bavi...ja jsem treba velmi rada za vsechno,co jsem i v detstvi "musela" nebo to bylo tezsi se naucit atd., protoze me to za podpory a zazemi od rodicu postupne naucilo,ze i kdyz se mi treba napred nechce nebo je to tezke, tak to zvladnu a kazde prekonani se me posune dal.Vseho samozrejme s mirou. A stejne, jako do svych deti absolutne nemam potrebu promitat svoje ambice, tak do nich nemam potrebu promitat prvoplanove svoje nespokojenosti z detstvi.Jenom proto, ze me se neco nelibilo nebo me to nebavili neznamena,ze to nemuze vyhovovat mym detem.
@luciebartuskova2932 жыл бұрын
Sleduji "Děti jsou také lidí" již dlouho byla jsem i na besedě a moc moc díky za osvětu v této oblasti.
@bohdanajetelova2 жыл бұрын
Nádherný rozhovor! Spousta užitečných informací, konkrétní příklady a krásná energie obou žen. Kéž by více lidí mezi námi bylo takto autentických! Paní Janě děkuji, jak skvěle dokáže rozhovor vést (uvést otázku, reagovat na odpověď) a paní Zdeňce děkuji za to, že tyto informace šíří. Oběma Vám přeji hodně štěstí! :)
@bara78362 жыл бұрын
Pamatuji si, jak jsem se při školní docházce těšila, až budu dospělá.. až přijdu z práce a budu mít volno a nebudu muset dělat úkoly, učit se něco, co mě nebaví.. škola byla pro mě velký stres, hodně jsem přemýšlela už jako malá, kdo tohle určil, že se to musí, tolik let.. do teď když mi někdo pracující řekne, jak by se vrátil do školy, jaká to byla pohoda, otřepu se : ) jsem ráda, že se o tomhle víc a víc mluví. Nejsem si jistá, jestli se v rozhovoru zmiňovalo, ale moc hezký film na podobné téma tohoto všeho, nebo jiného přístupu ve školství je Summerhill.
@adelajaneckova_ Жыл бұрын
Je mi tak úzko🙏 Vůbec nevim,jak s tím naložit. Je mi hrozně.. díky za osvětu..
@martinaschmidova44362 жыл бұрын
Mam tri deti 20, 14 a 3 roky. Som pedagog v Ms a Skd ….suhlasim vsetkymi desiatimi 🥰a prajem si, aby podobnych rodicov bolo coraz viac. Dakujem za to, co robite 👍👍👍
@Qlaira82 жыл бұрын
Děti jsou "vážení hosté", a tak se k nim chovám, to je krásné 👌💞
@Radka-b6r2 жыл бұрын
❤ jdu poslouchat a po Zdeni bych rada i psycholozku Janu Novackovou 🙂
@pavlinakubicek75292 жыл бұрын
Perfektni rozhovor, diky 🙏 O unschoolingu jsem se dozvedela jeste pred porodem a jsem moc rada, prace z domu prisla "sama" a dcera by do skoly rozhodne nechtela.
@viollettangel2 жыл бұрын
Moc děkuji za krásný rozhovor 🍀♥️🙏
@renatanovotna30702 жыл бұрын
Dekuji moc za oci otevirajici rozhovor 😊 urcite si ho poslechnu jeste nekolikrat a kazdy jeden clovek by z jeho poslechu neco ziskal. Mam naprosto stejnou maminku, ktera pred prijezdem kamkoliv ma hruzne zavery, ze nezaparkujeme 😅, a taky ze ne....ja nastesti vim, ze se misto najde vsude a kdyz se nenecham vtahnout do jejiho negativniho smysleni, vyplaci se to 😁 🙏🏻 Dekuji, dekuji, dekuji!
@veronikafrydrychova8298 Жыл бұрын
Krásný rozhovor, mluví mi z duše.
@andymulle Жыл бұрын
Výborný rozhovor a moc za něj Jani i Zdeňce děkuji 🙂 Psala jsem již komentář pod nové video - 2. díl a soukromé zprávy o další náměty a téma, tak budu moc ráda, když se k tomu dostane. Jsem nesmírně ráda za tuto práci, kterou Janina dělá a sama, jako člověk, který prodělal traumatizující dětství a mám v dospělosti teď též formu PTSD-C jsem se v tom našla a hodně mi to pomohlo a za to jsem nesmírně vděčná!! ♥Je to nádherný rozhovor, který mluví ke všem duším a hlavně k uvědomění všem. Díky ještě jednou :)))
@akcinah2 жыл бұрын
👏👏👏 Děkuju za skvělý podcast!
@silviarohacova26442 жыл бұрын
Velmi pekne Vam dakujem za podnetny, inspirativny a prakticky rozhovor. Janina Vase otazky, reakcie, príklady su profesionalne a vediete to pre nas posluchacov k pochopeniu. Dakujem.
@barborakrupova8072 жыл бұрын
Dobrý večer, perfektní, přínosné, děkuji.BK.
@rubenaramter-akopow12762 жыл бұрын
Dámy, tleskám. Je sice pravda, že jste mě v první řadě zaujaly vy sami, neb je velmi uklidňující poslouchat rozhovor dvou velmi přímých a jasných žen s rozhledem, ale i samotný podcast je poměrně inspirující a člověk si i něco uvědomí, za což tedy děkuji :)
@alesprochazka5781 Жыл бұрын
Jasně karle
@rubenaramter-akopow1276 Жыл бұрын
@@alesprochazka5781 ?🤔
@MK-vw6ej2 жыл бұрын
To je pecka❤️
@veronikavanova59242 жыл бұрын
skvělý podcast, skvělý rozhovor :)
@sonapalovicova46972 жыл бұрын
Ďakujem z celého ❤. Skvele položené otázky.
@annasimpson37052 жыл бұрын
Souhlasim, vsichni by tohle meli slyset!! Super rozhovor!!
@viktoriapetrgalovicova39182 жыл бұрын
Děkuji moc za podcast vám oboum Ste nesmírně trpeliva a v moderování dialogu by se mohla od vás učit nejedna profesionální moderátorka hlavně rádií které neustále prosazují sebe místo aby dali prostor hostům což vy taaak bohate dáváte ❤️🔥❤️🔥❤️🔥👍svym hostům Disciplína s kterou nekomentujete jejich odpovědi jen se ptáte co zajima vás protože to ted řešíte i to je moc hezké ze je to plynutí všeho života aktuálně Ten zájem vás tím je zivej a to dává tomu rozhovoru fakt náboj opravdovosti Mne se to moc líbí a vůbec ta odvaha odkryt se sdílet zranění a síla kterou ste je prošla a co ste si vzala čím ste se stala je to takový zazrak pro mne Za mne v rozhovoru nesouhlasim s pani je s názorem pani ze by se dite nemělo odebírat z rodiny kde je týrané pokud se tak nestane bude to probíhat dal nevim jestli si to pani uvedomuje… Ze tohle je ta největší bezmoc ditete ze je zraňují ti které ma přirozene rádo Kterým to dovoluje protože jim neumi říci ne což jde tak do hloubky ze pokud měla svoje trauma tak měla být schopna si představit velikost takovéhoto traumatu čím díl dítě zůstává v prostředí kde je zneužíváno týráno tím vic se trauma prohlubuje se krátí možnost jeho uzdravení Pani sama říká ze si svoje trauma zažila i si ho nese tak zažila jak to člověku rozlepta na desítky let psychiku ne-li do konce života ne to este opravdu týrání o to horší ze je to od těch komu mate přirozene lásku a důvěru tam je taková otevřenost a taková hloubka zásahu ze opravdu by asi stalo za to nějak se obeznamit s realitou v této oblasti je velice možné ze tento názor by uz pani takto benevolentní neměla
@hedvikadobrozemska44305 ай бұрын
To je otazka… jestli je vetsi trauma to odebrani a ztrata rodice, anebo to tyrani, ..asi zalezi i na druhu tyrani, zpusobu odebrani s nasledne peci
@libbylysova41222 жыл бұрын
Milovat sve dite a delat pro nej vsechno nejlepsi, aby bylo stastne a spokojene, je ulohou a snahou kazdeho rodice. Nejsme dokonali a ani to neni pro dite to nejlepsi. Je dulezite se mu venovat podle jeho potreb zavislych na veku. Podle mne neni v poradku delat pro dite naprosto vsechno a za vsech okolnosti, plnit mu vsechna jejich prani. Prave ta drobna traumata, jak je nazyvate, pomahaji diteti se naucit vyrovnavat s ruznym nepohodlim. Zivot neni jednoduchy a svet potrebuje silne a odolne jedince a ne ty, kteri se hrouti pri kazde malickosti. Je dulezite se naucit se svymi traumaty se vyrovnavat a ne se v nich neustale 'patlat'. Naucit se byt nad veci. Nejen laska, ale i ta drobna 'traumata' nas pak formuji a delaji nas treba i lepsimi lidmi. Chci jen upozornit na nepresnost, ze mezi pachateli nasilnych trestnych cinu jsou vyhradne ti, kteri nemeli stastne detstvi. Je jich samozrejme vetsina, ale jsou mezi nimi i takovi, kteri meli krasne detstvi, kdy byly naplneny vsechny jejich potreby.
2 жыл бұрын
To je myslím časté nepochopení toho, co to je trauma. Důležité je, že z podstaty traumatu zvnějšku nikdo nikdy nemůže posoudit, zda nějaký člověk prožil trauma nebo ne. Nevím, jestli jste poslouchala rozhovor celý, ale odpovídám tam na běžné dotazy jako: můžu vůbec vychovat dítě bez traumatu? a běžný stres, kterého má každé dítě v životě dostatek vs. uměle vytvářený stres, který vede k traumatizaci. Doporučuju film Moudrost traumatu, knihy Trauma očima dítěte, Tělo sčítá rány, Když tělo řekne ne,…
@marieprochazkova43132 жыл бұрын
Moje mamka je fajn mám jí moc ráda ale má jedinou chybu, je to obří cholerik a úplně s tím neumí pracovat...takže když jsem jí naštvala tak na mě hodně křičela, když jsem neposlouchala vyhrožovala mi dětským domovem a podobně...sama razí dost podobnou rétoriku co vy. Že dnešní svět je tvrdej, zvlášť ženy to v něm mají těžké a ona ze mě svou řekněme tvrdší výchovou dělá silného a odolného jedince a že to vlastně dělá pro mě..No upřímně řečeno...teď jsem dospělá, považuju se za vcelku chytrého společensky integrovaného člověka:-D ale fakt nejsem ani nad věcí ani silná ani odolná. Naopak jsem vcelku úzkostný a labilní člověk který potřebuje neustálé ujišťování od svých blízkých o své dostatečnosti a o tom že ho mají rádi, dost se s tím snažím pracovat a něco mi říká, že to není úplně tak věc temperamentu a vlastností jako spíš výchovy...
@evirosy55312 жыл бұрын
Krasny rozhovor:-)
@baralavickova54182 жыл бұрын
Perfektní rozhovor! Jsem moc ráda, že děláte tyto super podcasty. Vlastně jsem na Vás narazila díky Margit Slimákové, která s Vámi dělala video. Budete se zabývat i jak traumata léčit?
@verau.8852 жыл бұрын
❤️
@mariadurisova31772 жыл бұрын
Len jedna otázka....aké má pracovné uplatnenie dospelý človek, ktorý nikde do škôl nechodili...neviem si predstaviť že sa takýto človek hlási na konkrétnu profesiu ale musí mať niake vedomosti v dannom odbore...moze ísť na medicínu? právo? Vedecký smer? Ďakujem za odpoveď prajem pekný deň 😉
@sarkapatkova31562 жыл бұрын
Díky 🍀
@bronislavmarkowicz36362 жыл бұрын
Fantastický rozhovor díky za něj. Co mě celkem zaujalo je ta pasáž, kde řešíte jaká je ideální "posloupnost" dětí potažmo sourozenců. Padl tam názor, že je možná lepší mít děti s větším odstupem. Ano souhlasím, že to má výhodu v tom, že to rodiče lépe "zvládnou" + mají více času se dětem jednotlivě věnovat, ale co ta druhá "sourozenecká" strana? Pokud je tam rozestup větší jak 5 let, tak je prakticky nemožné, aby si pak spolu sourozenci vyhráli (mladší začíná mluvit a starší už chodí do školy, poté mladší chodí do školy a starší je už v pubertě apod.) prostě je mezi nimi velký až neslučitelný rozdíl ve vývojových fází. Znám hodně lidí, kteří mají sourozence s takovými rozestupy a jejich vztahy jsou celkem chladné i jejich zážitky z dětství chabé. U dětí krátce po sobě je to naopak - hodně si spolu vyhrají (upevňuje to jejich vztah i rodiče si trošku "odpočinou") asi to není pravidlem, ale tohle ve svém okolí pozoruji a je to za mě druhá strana té mince. Nic není černé ani bílé a podle mě mít děti krátce po sobě výhodami převažuje a podle toho jsme se zařídili.
@Qlaira82 жыл бұрын
Rozumím, ale myslím, že nejde jen o věk, znám různé sourozence s různými rozestupy a nedá se rict, ze ti věkově blíž mají bližší vztah, někdy je to dokonce i úplne naopak. On se ten rozdíl jednou setře a třeba po 20. nebo 30.. roce už pet let nehraje moc roli. Je to spíš o osobnostech dětí a taky výchově samozřejmě, jestli tam bude láska, péče nebo rivalita ci nezajem.. Jinak souhlasím, ze v dětství je menší rozestup pro rodiče snazší, protože dítě má parťáka na hraní, ale jinak si myslím, že pro vztah v dospělosti samotný věk roli zas tolik nehraje
@miroslavaberanova770710 ай бұрын
🙌👏
@petrlonsky23322 жыл бұрын
Další výborný rozhovor. Pokryli jste snad úplně všechna témata související s tématem traumatu v dětství. Je to opravdu hodně do hloubky. Dotkli jste se tématu nevýchovy a vymezování hranic. Zajímal by mě Váš názor na přístup Naomi Aldortové. Zaujalo mě téma soutěživosti. Všichni nemůžou být první, ostatní by neměli zažívat bolest z prohry. Možná přestat hrat hry založené na soutěživosti a začít hrát hry, kdy získají všichni ze společného úspěchu...
@DidivonSeverins2 жыл бұрын
Mám dvě děti. 2 roky a 5 let. Obě mají telefony. Neomezují jim technologie. Ucime se spíše spolu je poznávat a jak s nima pracovat. Třeba Večer holky ví, že se jim zapíná filtr aby, jim to nerusilo rytmus. Nekdy koukáme na videa spolu, hrajeme spolu hry atd. Výsledkem jsou děti, které klidne telefon odloží kdy chtějí, nebo kdy jdeme dělat něco jiného a nemají s tím problém. Jsou dny kdy si na telefon nevzpomenou vůbec. Jsou dny, kdy koukají. Ta starší ovládá angličtinu, kterou nikdy nebyla nucena se učit, jen kouká na anglické videa. U mladší jsem si také všimla že říká slova v angličtině. Závislosti vznikají z traumatu. To se snažím řešit. Technologie za to nemohou.
@michaeladanz13682 жыл бұрын
Telefon ve 2 letech? Podle mě přístup je to obecně dobrý ale začala bych to tak ve 12 letech :)
@DidivonSeverins2 жыл бұрын
@@michaeladanz1368 začnete si kdy chcete.
@michaeladanz13682 жыл бұрын
Aha
@danahiclovad.hiclova90052 жыл бұрын
Dokud rodiče neporozumí vrozeným vzorcům chování dítěte - daným - vrozeným dispozicím a jejich kombinaci, dostatečně nepochopí nastavení dítěte. Logika a rozum nám umožní něco vnímat, vidět, ale své nastavení neumíme přečíst a toto přečtení nastavení dítěte i rodiče je klíč k POROZUMĚNÍ a k tomu, aby vyrůstaly děti nepokroucené, nepoškozené, které budou umět být sami sebou a využívat svých vlastních schopností a to je úkol rodičů, tento další pohled využít, umožnit si ho a potom vidět víc...
@jjirot2 жыл бұрын
Moc děkuji za rozhovor! Kde bych, prosím, našla zmíněný podcast Vašeho manžela s Dr. Stránským? Děkuji.
@CukrfreePodcast2 жыл бұрын
Mrknete na Brocast :)
@zuzanakrajcikova7108 Жыл бұрын
Krasny den ja chci moc podekovat a chci se zeptat. Uz dlouho kvuli trumatu premyslim o hypnoze kvantove nebo proste nejake jine. A zatim s internetu nejsem z toho moc chytra a tak me napadlo kdyz je tema zdravi zda kdyz jste uvadela svou kamaradku ktera dela hypnozu zda by jsmw mohli poprosit o nejaky dalsi krasne povidani o hypnoze jak na to co to vse obnasi nejake ty zkusenosti? ❤❤❤ moc dekuji za to co delate a snad moje zadost neni troufala ;-) 😊
@CukrfreePodcast Жыл бұрын
Mrkněte na má videa s Hankou Valáškovou😊
@CukrfreePodcast Жыл бұрын
Mrkněte na má videa s Hankou Valáškovou😊
@zuzanakrajcikova7108 Жыл бұрын
@@CukrfreePodcast oo dekuji podivam se ;-)
@bugalowSK2 жыл бұрын
Smutné, človek sa v tom, takmer vo všetkom, vidí.
@katuska51712 жыл бұрын
s moji mamou se taky neda mluvit, bud se nastve nebo se urazi. takze se ji s detma vyhybam.
@desmond4442 жыл бұрын
𝓹𝓻𝓸𝓶𝓸𝓼𝓶 🤘
@klaravoracova60882 жыл бұрын
Anebo ho mlátili tolik, že to vytěsnil (disocioval) a v dospělosti si myslí, že ho v dětství nikdo nebil.
@veverkazrzava13932 жыл бұрын
Nevím jestli žijete na jiné planetě, ale naopak dnešní děti přerustaji dospělým přes hlavu. Už jen násilí mezi dětmi i směrem k dospělým. Doplňte si rozdíl mezi psychopatem a sociopatem. Když se tím host živí ,tak by měl rozdíly znát.
2 жыл бұрын
Vidím, že jste si vůbec rozhovor nepustila a nevíte o mě vůbec nic. 🙂 Takže hezký den přeju 😄
@veverkazrzava13932 жыл бұрын
@ mě spíš přijde smutné, když někdo potřebuje cizího člověka (odborníka na přirozenost) na řízení výchovy svých dětí. Jinak ten rozdíl jste tam nezmínila nasypala jste sociopata s psychpatem na jednu hromadu. Přeji také hezký den ať se Vám daří v jistě čiště bezplatné pomoci
@metasisyphus2 жыл бұрын
,,dnesni deti prerustaji dospelym pres hlavu" rekne fakt jenom clovek, co profil "Deti jsou taky lidi" nevidel ani z rychliku.
@bohdanajetelova2 жыл бұрын
Děti se učí ze všech zdrojů a zejména z podvědomí svých rodičů (95% osobnosti člověka). Do svých 8 let jsou ve stavu hypnózy, jejich mozek funguje na jiných vlnách než Beta, a nasávají informace z okolí jako houby. Pokud se rodič chová násilně k sobě a dítě násilí pozoruje i ve společnosti (viz chování lidí na této Planetě), naučí se násilí. To, že nevidíme násilí, které na sobě pácháme, neznamená, že neexistuje. Dětem předáváme pouze to, co jsme se naučili. Co neumíme, předat nemůžeme. Tak jednoduché to je :)
@martinarojickova28762 жыл бұрын
Já tohle nemůžu poslouchat, mne to příjde úplně na hlavu 😀 ale jsme hold na internetu tady dostane prostor KAŽDÝ. ✨