prof. P. Kulhánek: Holografický princip [Fyz. čtvrtek, FEL ČVUT]

[@josifekkunardi1086]

Pane profesore Kulhánku už se mi stýskalo. Rád vás zase vidím a slyším, a ve formě. Vaše vysvětlení pojmu koherence je prostě dokonalé Tak jen tak dál, ať se vám daří a zdravičko ať drží!!! Děkuji

[@vamu1776]

U

[@mbednarova1]

Ano, to clovek len tak nezabudne... dobry ucitel... a blby chlap... :-) :-)

[@rostislavtobolka9529]

@@mbednarova1 ?? Marika netrep. Je on skvelý otec aj priaťel´

[@romank.1085]

Pan Kulhánek je legenda. Už dávno měl mít sochu v každém okresním městě. 😀 Jeho přednášky naprosto miluji a vnímám to tak, že tvoří rovnováhu v systému tím, že jedna jeho přednáška vykompenzuje "tvorbu" patnácti tisíc průměrných youtuberů.... 😀😀😀 Díky za všechno co děláte a v jaké formě popularizujete vědu.

[@petergrman3205]

Presne tak v dnesnej dobe je ,,odborníkov,, na tisíce ale profesionálov ako safranu..

[@pavelneoproud1727]

Jsou lidé kteří dokážou posunout úroveň vědomí jednotlivce tak rychle a daleko, že si toho všimnete. Je to příjemný pocit. Děkuji

[@adrianpolomsky358]

Hej. Videli sme to v holywoodskych filmoch. :D Napriklad v Marvel, alebo DC. :D

[@dvadarebaci]

děkuji za skvělou přednášku, kéž by všichni měli takový přednes 🙏🙏

[@Bobicek18]

Pane Kulhánku, zkazil jste mi mé zajímavé úvahy o temné hmotě a holografickém vesmíru! 😀Ale zajímavým a poutavým způsobem vaší přednášky. Pěkné ... děkuji.

[@antoninpajskr]

Dobrý den. Neznám člověka z ČR jako je pan Profesor Kulhánek. I u nás se rodí vynikající vědci, kteří dělají osvětu pro takové lidi,jako jsem já. 5 z fyziky. Opravená na 3. Ale teď vím víc než ta souška. Moc děkuji

[@habanmighaban1609]

Dekuji!! Ja jsem vzdycky po Vasi prednasce tak chytrej, ale do druheho dne to zapomenu, takze nemohu machrovat u kamaradu :D.

[@JosefStepanek]

Velké díky za další bravurní přednášku i záznam 👏 Předchozí Díra sem, díra tam: kzbin.info/www/bejne/pHK6cn2bpchrmqM

[@miroslavpelikan3111]

V Žiline na plavarni

[@petripsen8880]

Skvělá přednáška, holomorfní funkce na mě sice nezanechaly žádnou stopu, ale přednášku jsem si užil. Děkuji.

[@janberanek7055]

Parádní přednáška! Díky! A to by nebyla přednáška aby nezazněl nějaký uhozený dotaz nebo poznámka, viz hned ten první :D :D :D To jdu vždycky do vrtule :D

[@sj95js]

To je prostě dokonalé!

[@jaroslavkohout7743]

Dík moc Petře, jako vždycky skvělý .... Moc mě mrzí ,ze nechodím osobně, ale jsem línej a za on-line jsem moc vděčnej ... :) ... Měl bych dotaz: u komplexní funkce dělá (filtruje možnost) to 3D->2D existence derivace, co je to u těch Verlindeho "plošek"? Nějaký fyzikální zákony? A nemohlo by ještě jít 2D-> 1D?

[@petrkulhanek981]

Ahoj Jardo, u komplexní funkce komplexní proměnné s komplexní derivací (holomorfní funkce) jde o určení hodnot funkce z jejích hodnot na hranici, tedy 2D (komplexní rovina) --> 1D (hranice). Ve fyzice se formuluje holografický princip mnohem obecněji, z ND se jde do (N-1)D hologramu.

[@jaroslavkohout7743]

@@petrkulhanek981dík moc - jasný - jsem se úplně nevyjádřil dobre s těma dimenzema :), prostě -1 dimenze - to, že to můžu udělat u ty komplexni funkce (generovat plochu křivkou-hranicí - že je ta funkce jedna) mi zajistí ta podmínka, že ta funkce (plocha) má všude derivaci (představuju si to tak, že tu černobílou deku nemůžu v ty hranici ostře ohnout - zažehlit (ani barevně) tudíž ji s danou hranici nacpu do toho prostoru jediným způsobem) .... Co mi zajišťuje u holografickýho principu, že uvnitř toho objemu - ať už černý díry, nebo struny "takový zlomy" nebudou? Resp. Co je u ty analogie s tou komplexní funkci (černobílou (jako imaginární osa) dekou :)) ta derivace v holog. principu ?

[@ludmilacechmankova8050]

Moc pekne vysvetlovani💫

[@frantisekvtelensky820]

Pan profesor by mohl klidně jen odříkat abecedu a stejně by z toho byla skvělá přednáška! :) Díky za sdílení!

[@dagmarbizonova5324]

Už g ho hu

[@janagruntova6676]

@@dagmarbizonova5324 olllķķķóĺĺĺĺĺĺĺ

[@gullyCZ]

Chtěl jsem také pochválit, ale už bych se zřejmě jen, vzhledem k předchozím příspěvkům, opakoval - 👌 👌 👌

[@petas4029]

Profesor je skvelej!

[@jindrich2485]

Moc díky. Hezceji pan prof. Kulhánek říkal černá díra je prostor s maximálním množstvím informace. Jako vulgárně receno chladič je černá díra ale hodně divný. Chladič, kterému se sníží teplota když do něj dáváte teplo. :-) Rovněž podobně jako voda je anomální v tom, že se zmenšující teplotou zvětšuje povrch.

[@serpent2785]

V BH se informace znici. Vibrace energie hmoty se totiz promění v cisty otacejici se aether, jeho maximalni hustotu

[@serpent2785]

Neni to tak, ze kazdy atom zvetsuje povrch pri snižování teploty (odebirani energie)? Jde o samotnou podstatu fungovani toroidu hmoty na principu balancova tlaku v aetheru - nizsi tlak zvenci = toroid se roztahne.

[@jiriprovaznik6784]

Vynikající , super , díky

[@karelsalcman8505]

Jedním slovem borec co má celoživotní zápal učit se pozorovat a vnímat lidskou tvořivost a vědomí, myšlenky a vše co člověk dokázal vůbec. Rád bych věděl co se změní za deset let :)

[@rostislavtobolka9529]

hm, tak se podívejte na jeho: Prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., Byl Velký třesk? 2017 žobuhel přednáška z r. 2008 již není veřejně dostupná... a co o té věci "víme" dnes, aproximujte na 10 let...a...víme zas, že je to ještě trochu jinak...

[@ahojg]

Skvělé, fascinující, vtipné :) Ad Verlinde: Jak si konkrétně představit nějakou takovou projekční plochu? Co a kde by to mělo/mohlo být? U objemu to byly jakési dutiny ve fluktuacích kvant. vakua (možná světoplochy jako ty “kalhoty”), ale ty plochy vůbec netuším.

[@janberanek7055]

Jestli chápu správně otázku a problematiku, jedná se o plochy elementárních částic, případně o plochy jednotlivých kvant prostoru. ;-)

[@Miloun]

Fenomenalni prednaska. Fenomenalni. Diky za to vysvetleni Verlindeho. Z jeho vlastnich prednasek na youtube jsem v tom mel pomerne chaos. Na co se muzeme tesit priste?

[@CVUTFEL]

Nastiňte oblast, předáme info, třeba to vyjde.

[@Miloun]

@@CVUTFEL To je velka zodpovednost :) ale napada me 1) magnetary - jsou jiz okrajove zmineny mnohokrat, ale rad bych se dozvedel vic 2) Inflacni faze vyvoje vesmiru - co ji predchazelo, jake mohla mit priciny, co nasledovalo 3) Prvni generace hvezd: jejich vznik, rozdil od nasledujicich generaci, jejich zanik a jeho dusledky. Moc zdravim vas i pana profesora.

[@petrkulhanek981]

@@Miloun Přednášku o magnetarech mám připravenou, to není problém. Inflaci stačí aktualizovat o nové věci.

[@Miloun]

@@petrkulhanek981 V tom pripade uz se tesim!

[@Miloun]

@@petrkulhanek981 Kdybyste se pres leto vylozene nudil: vcera jsem se zajmem shledl Vasi prednasku Novinky z fyziky a astronomie 2021, kde krome Verlindeho zminujete i Nordtvedta. Rikal jsem si, ze by bylo super tyhle 2 rozvest a pripadne prihodit dalsi, kteri se snazili doplnit ci modifikovat Einsteinovo pojeti gravitace. Ale jsem laik, nevim, jestli to neni prilis vagni nebo prilis neexaktni. Zdravim uctive a preji krasne leto!

[@elabeba2457]

mám úplně laický dotaz. když při myšlenkovém experimentu poletím čím dál rychleji, čas se bude zpomalovat, jak to bude s časem při dosažení rychlosti světla? děkuji za případnou odpověď.

[@rotaxmame]

Nijak, nelze dosáhnout rychlosti světla, protože by to znamenalo nekonečnou hmotnost...

[@elabeba2457]

@@rotaxmame.... lze dosáhnout rychlosti světla, pokud vím světlu se to docela daří. tak si představte časoměřič s nulovou hmotností jako světlo. nebude se náhodou čas rovnat nule ?

[@rotaxmame]

@@elabeba2457 Bude. Ale myslím si, že tohle si nelze představit, protože to nelze. Znamenalo by to, že se mu zastaví i hodinky, což se z jeho pohledu nestane a přitom z pohledu pozorovatele by měl mít čas 0 navždy. A když překročí rychlost světla, měly by mu jít hodinky pozpátku, což je úplný nesmysl a byť by nastaly paradoxy s příčinou a následkem, hodinky by mu pozpátku jít nemohly.

[@elabeba2457]

@@rotaxmame mnohokrát děkuji za odpověď , je to krása 👌

Úžasný člověk.

[@jirigutman8704]

Takový okrajový dotaz. Jestli podle R.Landauera změna (zničení) jednoho bitu informace potřebuje určité minimální množství energie, znamená to, že bit má hmotu?

[@serpent2785]

Jabka hrusky. Photon je cestujici aether. Pojem "mass" neni jeste zcela pochopen, je to vlatne "property of matter" a lze se ji zbavit. Mass is how matter is ancored in aether. You can make matter massless.

[@radarsmutny8462]

@@serpent2785 ježimarjáprokristapánabohajeho, co zase vytahujete éter ?? ))

[@DL-kc8fc]

Nosič je hmotný, ale bitem může být energie...

[@winwift]

Krásná přednáška až na reklamy každých 5 minut.

[@Anna-ci3wo]

Wow, děkuji za přednášku a hodně zdraví!

[@pelikan211]

Existuje taková práce. O informaci a Planckově konstantě. Zkuste přednášku Nassima Harameina z Barcelony.

[@Ivan-fc9tp4fh4d]

Ja by som trosku pochyboval, ze na povrchu je CELA informacia a z nej by sa to zase "dalo nejako poskladat" (=ze sa teda "nestratila"). Nechcem sa ale tvarit, ze tomu rozumiem. Len sa pytam. 1. Ako by k tomu prisiel princip neurcitosti ? 2. Informacia na povrchu Planckovho kvanta priestoru nie je nulova ? Kedze "vo vnutri uz nic nemoze byt" (nie je to dalej delitelne, nema to ziadnu strukturu, teda ani ziadnu vnutornu informaciu) 3. Ak je samotny priestor "zrnity", kde v tom koncepte priestoru sa nachadzaju vsetky polia, ktore su v tom priestore "rozpriestranene" (gravitacne a elmag dokonca "do nekonecna") ? Su snad iba "vlastnostou" toho priestoru ?

1:04:00 - znám lepší příklad. Zeměměřič u přístroje uprostřed zimy. Kruh vyšlapaný ve sněhu se s časem zvětšuje a na konci šichty již vymrzlý geodet vystupuje z kruhu o poloměru >2,5m

[@gnruct9060]

Ahoj, zaujímalo by ma niečo nie zo sveta rovnováhy, ale anomalií. Trošku mám radšej ten 🙂. Ako by si poslal obraz napríklad podobizne mimozemšťana medzi dvoma zrkadlami oproti sebe v ,, nekonečnom zrkadlení" iba do jedného zo zrkadlení, napríklad niektorého z posledných kam siaha viditeľnosť ? 🙂

[@petrstindl2703]

Profesor Proton vždy zaujme, ať je téma jakékoliv. Jen mě mrzí, že tady má na sobě lepší tričko, než 19.5.22 v pražském planetáriu na přednášce o teleskopu Jamese Webba.

[@_r.m.]

Co se stane s černou dírou, když je ochuzena tak, že zcela ztratí hmotu? :) Viz. virtuální částice a částice v 32:51

[@serpent2785]

Nesmysl. Nikdy ji neztrati.

[@ahojajoj1727]

zmizí, vypaří se

[@ahojg]

Dle Hawking. teorie mikroskopická ČD je od určité malosti nestabilní a nakonec exploduje formou gama záření.

[@serpent2785]

@@ahojg Hawking je ten, co tvrdi, ze vesmir vznikl z nekonecne maleho bodu o nekonecne hustote je tak? Vzdyt je to idi_ot!

[@ludekvincent1472]

👍👍👍

[@jirioto6089]

Děkuji. Jen pro zajímavost, v každé naměřené množině dat je zakódovaná tzv. strmost. Libovolný matematický výpočet(vyjma úplné diferenciální rovnice) nad takovou množinou tuto strmost poškozuje, přesněji řečeno pokřivuje. Z toho usuzuji, že vesmír je nesimulovatený. :)

[@jirioto6089]

Přijde mi, né až tak nemožné, že každá galaxie je vlastně relativistickým uskupením. Proto ta pozorovaná rychlostní křivka je jiná než předpovídaná Newtonovským aparátem - potažmo zjednodušenou formou pokřivování viz. celková strmost.

[@miloslavcapek]

Dobře se mi při pohádkách pana Kulhánka usíná.

[@MaxOgorov]

je to asmr

[@tomasgan8474]

Správny prepis mena a priezviska litovsko-amerického vynálezcu v seckii okolo 10:00 je 'Juris Upatnieks'. en.wikipedia.org/wiki/Juris_Upatnieks

[@petrkulhanek981]

Jasně jsem říkal, že se v různých pramenech píše různě a že pro mě je relevantní, jak se podepisuje on sám. Wikipedia není zdrojem, který by měl patent na správnost.

[@tomasgan8474]

@@petrkulhanek981 Áno, samozrejme, len ja som reagoval na prepis priezviska. Vy pán profesor, máte na slide uvedené Upatricks. Tak sa podpisoval po emigrácii do USA? Google nenachádza žiadny výsledok ani pre Juris Upatricks a ani pre Yuris Upatricks. Zdá sa mi, že aj na tom liste, ktorý ste našiel, sa podpísal priezviskom Upatnieks. Dúfam, že mi niečo neuniká. Je to ale len malý detail na inak fantastickej prednáške. Ďakujem.

[@miroklavdius8488]

@@petrkulhanek981 Pán Profesor vážim si vašu prácu. Ja len že perpetuum mobile musí existovať. lebo čas,energia a priestor je nekonečný. Kvarky musia biť tiež deliteľné. A organizovaný vesmírny chaos je logika nám neprípustná!Vy ako vedci sa nenechajte obmedzovať ako termínmi že to možné je biť nemožným!. Kedy konečne sa začne zachytávať nekonečné množstvo lacnej voľnej energie čo tu naši vyspelejší predkovia úspešne využívaly ešte pred ích zánikom. Jedine čo sa tu úspešne darí je likvidácia vedomostí a historie ľudstva.!

[@petrkulhanek981]

@@tomasgan8474 Jo táááák, já myslel, že jde o jméno, omlouvám se. Ano, příjmení je Upatnieks, to jsem se samozřejmě přespal, i na tom listě je Upatnieks, díky za upozornění, máte samozřejmě pravdu :-)

[@ladislavholub3547]

Pane profesore, už si ten fór s horníky moc nepamatujete; nešlo o to, jak jsou najedení, ale že dolů vždy jelo o jednoho horníky víc. Pak se přednášející odmlčel a vypálil gag: po čase se však zjistilo, že se v podzemí hromadí horníci. I myšlenkový experiment mûže zabránit důlnímu neštěstí🤩

[@petrkulhanek981]

Aha, díky za upřesnění, fakt už si to nepamatuji.

[@jakubjandourek2822]

@@petrkulhanek981 Pravdu máte oba, pánové. Když Cimrman zjistil, že se mu hromadí horníci, upravil systém tak, že umístil do každé klece tabulku: "Kamarádi, v zájmu svých kamarádů přicházejte do práce řádně najedeni. Vítaná jsou zejména vajíčka, houby a jiná těžká jídla. Rubat musíte ze všech sil, abyste nějaké to kilo shodili. Jinak se nahoru nedostanete." Po tomto opatření produktivita dolu Marcela prudce stoupla. :-)

[@deniskochan8230]

Pekna prednaska ... ale co presne znamena (pisem to v slovencine): "V tom pripade plati informacny paradox" ... Kazdemu slovu v tejto vete osve rozumiem, ale ako celok nemam ponatia co sa mysli pod "platnostou" a "informacnym paradoxom" ... Vedel by niekto odpovedat?

[@DL-kc8fc]

Informační paradox je o zachování informace na povrchu černé díry a to i v případě, že se černá díra vypaří spolu s informací. Jde ale o to, co si pod informací představujeme. Totální znečitelnění informace neznamená, že byla zničena, protože stále přetrvává v jiné formě - v entropii, ve fotonech jak v rámci Hawkingova záření na horizontu, tak v gama záblesku při zániku černé díry. Proto pan profesor uvádí platnost nezničitelnosti informace.

[@RadoslavFicko]

Interpretácia popisu elektromagnetického poľa prostredníctvom mechanizmu výmeny virtuálnych častíc nie je dostatočná,keďže samotný virtuálny fotón vznikol ako vlnenie elektromagnetického poľa.U temnej energii je žiadúce vylúčiť všetky možné aspekty, a to či napr.červený posun nie je vlastnosť svetla strácať svoju frekvenciu po určitej dobe

[@serpent2785]

Arp seing red

[@serpent2785]

Photon je aether na ceste. On je samotne pole na ceste. Neni vibraci v poli, ktere prochazi.

[@alexandrmacek]

Naprostá pecka na dvacátou sedmou.. :)

[@enrykeho]

Brilantní :)🕉

[@7alken]

nenávistný email z děkanátu mne dojal k slzám :-D ... každopádně tohle celý bude chtít tak minimálně 4 průchody a prášek na nervy...

[@palo4355]

Škoda že tak dobrú prednášku je*u tie reklamy 😢😢

[@michaeledgarhorsky1139]

❤️💕🙏💕❤️

[@radek6922]

Posluchárna 309 ... pamatuji ... sleduji!

[@hmmh-qq]

Ak pri zisťovaní stavu častice nastane medzi meracím prístrojom a časticou fyzická interakcia, tak poloha a hybnosť majú neurčité hodnoty, ale to neznamená, že bez tejto interakcie sa častica stále chová chaoticky.

[@korinakrausova9548]

My prý žijeme na té zelené stopce hologramu a skutečný vesmír je mimo nás. Jak jste přišel na těch 12,5 miliard našich let ?

[@chico6709]

👍

[@jiriraynor8517]

Mám v tom trochu zmatek. Černá díra má mít povrch ze kterého by šlo něco číst? Nedávno jsem viděl přednášku pana Bursy, kde vysvětloval, že č.d. nemá povrch, sféru atd. Je to jen ,,deformovaný,, prostor kde se směrem do středu blížíme k singularitě (podle Einsteina) podle kvantovky prý tam není.

[@serpent2785]

Prdlacky. BH je velmi prosta. Zadny slozitosti bych tam nehledal. Samotny vesmir je ulozistem vsech informaci, ty nejsou ulozeny v BH pri zaniku hmoty. A to tak, ze neni zadne uloziste, kde se vse zrcadli, uklada. Info je tam, kde je ona vibrace hmoty/energie. Tzn primarne vsude. Zadne archivy s info o necem co existuje na jinem miste v prostoru nejspis neni. Zbytecnost. Aether je totiz consciousness takze to neni treba.

[@ctihodnymuz72]

Jak chcete odlišit stav, kdy něco někde je a něco někde (nebo dokonce nikde) není? To nelze. Z principu. Dokonce, odlišovat to je zcela chybné. A nemíchejte dohromady kvantovku a obecnou teorii relativity. Jde o principiálně nesourodé modely světa.

[@alenarepacova4205]

vďaka realita so Slovakom z burzy z USA- KULTURBLOG 248.2022+11.10.2022+15.10.2022

[@alepatrik3777]

dalsia prednaska od pana profesora kulhanka mnamiiiiiiiiiii

[@milanb2238]

Perfekná prednáška. Ale predsa by som mal jenu poznámku. Fotóny vo vzdialenosti za horizontom už nemôžeme v budúcnosti pozorovať. Priestor sa rozpína rýchlejšie ako svetlo takže k nám nedoletia.

[@DL-kc8fc]

Ty bližší se ještě mohou prosadit proti rozpínání prostoru, byť budou značně červené...

[@jirikondr793]

Otázka je,kde můžeme hledat povrch černé díry,schwarzschildův poloměr nebo-li obzor událostí není pevný aby z něho mohl být čten nějaký hologram.Pokud má hmota včerné díře asponˇhustotu neutronovéhězdy musí být její povrch hluboko pod obzorem událostí,tety nepřístupný pro čtení hologramu.J.K.-

[@DL-kc8fc]

Je to pouze analogie.

[@andreschwarzkopf1994]

CCD už tak 15 let nehraje prim :) a a 95% je CMOS protoze uz pokrocilo :)

[@miroslavpelikan3111]

ten balonek je prostredie V Tupolev 134

[@miroslavpelikan3111]

mam strednu skolu TESLA N ORAVE...a jemne sa chytam.....Mal som Uzasnych Ucitelov Hologram...fotogafia od NASA r.1977...kozmos

[@jirikondr793]

Pan profeor Kulhánek zapoměl spočítat dobu za kterou by se vypařila černá díra o hmotnosti celého Vesmíru sto miliard galaxií.J.K.

[@robertjanulik285]

To by byl pan Prezident, ale byla by to škoda jako kolegyně Drapove. Těším se vždy na každé video jak malý kluk. Mám jen dotaz nikdy jsem po tom moc nepátral ale co má pan profesor s krkem ?

[@jakubjandourek2822]

DraBove. Pokud myslite nasi "atomovou kralovnu" :-) Pan profesor se v jedne prednasce zminoval, ze ho srazila srna na kole. Tedy on jel na kole. :-) Ale jestli to je tim...

[@hmmh-qq]

Pán najprv pripomína termodynamickú entropiu a potom tvrdí, že entropia rastie len v uzavretom systéme, čo si navzájom odporuje.

[@tomasblovsky5871]

Dobrý den, mohl byste své tvrzení lépe rozvést? V čem nacházíte rozpor? Děkuji.

[@hmmh-qq]

@@tomasblovsky5871 - Termodynamická entropia (∆S=∆Q/T) udáva zmenu entropie v otvorenom systéme, čiže pri dodaní alebo odobraní tepla v rámci systému entropia v ňom buďto stúpa alebo klesá, ale je vždy kladná. V uzavretom systéme entropia síce stúpa vždy, ak má nejakú teplotu, ale ak do systému teplo pridáme, tak entropia v ňom rastie rýchlejšie a naopak, ak zo systému teplo odoberáme, tak entropia v ňom rastie pomalšie. Preto entropia v hocijakom systéme je kladná vždy, alebo nulová, ak teplota v ňom je absolútna nula, čiže ak pohyb elementárnych častíc v ňom sa úplne zastaví. Ale pretože pohyb sa úplne zastaviť nedá ani pri absolútnej nule, tak z princípu entropia rastie vždy. Čiže rozpor spočíva v tom, že nielen v uzavretom systéme entropia rastie, ale i v otvorenom systéme a ešte rýchlejšie, ak sa teplo do systému pridá, alebo pomalšie, ak sa teplo zo systému odoberá. Toto sa prakticky využíva napr. pri varení, aby potravinové zložky v hrnci sa rýchlejšie pomiešali, alebo v chladničke, aby rozpad potravín sa spomalil.

[@tomasblovsky5871]

​@@hmmh-qq První věta není správně. Clausius definoval tento vztah (ΔS = Q/T) pouze pro uzavřený systém. Uzavřeným (termodynamickým!) systémem mám na mysli takový, že je možná výměna pouze energie, nikoliv hmoty s okolím. Navíc, nepíši ΔQ, protože Q není stavová veličina. Ta druhá část první věty taky není dobře rozmyšlená. Ano, dodáním tepla do uzavřeného systému zvýším entropii tohoto systému; pokud systém teplo vydává, jeho entropie klesne. Co je ale vždy kladné, je celkové změna entropie!, tj. entropie systému + entropie okolí. K druhému odstavci: entropie je, striktně řečeno, definována pouze v rovnovážném stavu. V rovnovážném stavu je též definována teplota. Ty Vaše myšlenky ohledně rychlosti růstu entropie nedávají smysl. Pokud z uzavřeného systému odeberu teplo, tak entropie klesne, nemůže růst pomalu. Všechny Vaše myšlenky stojí na nepravdivém základu, který zní "V uzavřeném systému entropie roste vždy." K třetímu odstavci: entropie otevřeného systému nemusí růst vždycky! Entropie roste vždy při nevratném adiabatickém ději (viz Clausius: ΔS > 0; Q =0). Entropie se nemění při vratném adiabatickém ději (ΔS = 0, když Q = 0). Entropie v otevřeném systému si může dělat co chce: může růst, může klesat, může být i konstantní. Entropie určuje směr nevratných dějů pouze v izolovaném systému (každý izolovaný systém je navíc adiabaticky izolovaný, takže entropie určuje vývoj, směr nevratných dějů i v adiabatickém systému), a to tak, že ΔS = 0 pro vratný děj v izolovaném systému a ΔS > 0 při nevratném ději v tomto systému.

[@hmmh-qq]

@@tomasblovsky5871 - Použil som termín totožný vo videu, citujem: "entropie uzavřeného systému může jen růst". Dá sa predpokladať, že pán Kulhánek myslel termín "izolovaný systém", význam oboch sa zvykne nerozlišovať. V popise som nikde nepredpokladal výmenu hmoty, ale len výmenu tepla. Veličina zmeny a veličina stavu sú dve rozdielne veci, preto delta platí i pre Q a preto rovnica "∆S=∆Q/T" je ukázaná i vo videu a je korektná. Treba rozlišovať medzi pojmami "zmena entropie" a "celková entropia". Hodnota "ΔS" určuje zmenu entropie, ktorá bude kladná alebo záporná podľa toho, či otvorený systém teplo prijíma alebo stráca, či je Q kladné alebo záporné. Túto hodnotu treba pripočítať k celkovej entropii systému. Celková entropia je ale vždy kladná a preto nikdy neklesá. Zmena entropie je napr. -5, ale celková entropia je napr. 100 a po spočítaní "-5 + 100 = 95", čiže je zase kladná. Logicky z toho vyplýva, že podla veľkosti hodnoty pre zmenu entropie bude podla celkovej entropie v systéme pribúdať (rásť) chaos rýchlejšie alebo pomalšie (95 < 100), preto napr. pri varení s vyššou teplotou sa látky rýchlejšie premiešajú, pretože rýchlosť pohybu molekúl v hrnci súvisí s výškou ich teploty. Pri teplote 0K by mala byť celková entropia nulová, ale kvantový princíp bráni hmote zostať úplne bez pohybu, preto ani vtedy to neplatí. Pán Kulhánek dobre pripomenul, že entropia z hľadiska termodynamiky není nič iného než teplo vydelené absolútnou teplotou. Vratné deje sú len teoretické predstavy. V reálnej prírode existujú len nevratné deje a existujú len otvorené systémy a preto teplo Q je vždy nenulové.

[@tomasblovsky5871]

@@hmmh-qq Ano, to je právě ono. Ono pojem "uzavřenost" soustavy často fyzici přenášejí z mechaniky, kde uzavřeným systémem nazývají případ, kdy interagují dva systémy dle silového zákona a s ničím jiným už nikoli, tj. ty dva systémy jsou izolované od zbytku světa (viz Mechanika od Landaua&Lifšice třeba). S tím ΔQ je to těžké: ano, někdo to píše, někdo ne, podle toho, jak se komu co líbí. Já to nepíšu, protože symbol Δ v termodynamice patří pouze ke stavovým veličinám, má smysl hovořit o změně vnitřní energie ΔU, změně teploty ΔT, změně entropie ΔS atd. Změna tepla a změna práce ΔQ, ΔW nemá smysl. Psát ΔQ je prostě takový nešvar, nicméně se to dělá, hlavně ve starších knihách. Ale toto jsou už jen detaily :-) Samozřejmě, že vratné děje neexistují. To, že existují jen otevřené systémy - vždyť to není pravda, uzavřená PET lahev je uzavřený systém, nikoli otevřený. Jde o stěnu, kterou použiju k oddělení systému od okolí. Samozřejmě žádná stěna není ideální: kdybych chtěl hovořit o adiabatickém systému, tak bych potřeboval ideální adiabatickou stěnu, která by nepropustila žádné teplo - taková stěna však samozřejmě neexistuje. Navíc ta stěna jistě má nenulovou teplotu, takže vyzařuje záření do okolí. Nicméně, uvědomte si, že termodynamika otevřených systémů skýtá mnoho zajímavých problémů: např. v otevřený systém nelze adiabaticky izolovat od okolí a samotné členy dQ a dW (práce) v první zákonu termodynamiky nejsou dobře definované (odlišitelné). Takže dodat teplo Q do otevřeného systému je těžké, když není ani dobře definováno :-)

[@serpent2785]

Mimo tema, ale.. Neutrino, proc z nej delame castici hmoty? Je to preci foton ne?

[@ctihodnymuz72]

Foton je v tomto slova smyslu také částice hmoty. Otázkou jest, co vlastně hmotou myslíte a proč to oddělujete od fiktivních objektů, jako jsou neutrino či foton?

[@serpent2785]

@@ctihodnymuz72 no foton i neutrino propaguje prostor rychlosti svetla. Castice hmoty by se vyzarila pri dosazeni hranice c a hlavne, neco by ji muselo urychlit, pohanet. Zatimco foton (kam pocitam i neutrino) urychlovat netreba, foton uhani sam o sobe rychlosti c. Jde to vlastnost aetheru.

[@ctihodnymuz72]

Přirovnání s běžící dívkou a kmitajícími ňadry bylo hrubě nekorektní, sexistické, a pan Kulhánek by zasloužil zavřít. Minimálně by měl okamžitě skončit na fakultě a měla by se vyřadit jeho scripta z knihovny. A vymazat jeho přednášky z medií.

[@jirkajr9584]

no to by to s naší republikou dopadlo, kdyby každej podrážděnej puberťák mohl zavírat každýho neukojenýho puberťáka za pubertální vtípky :-D

[@ahojg]

Hrubě nekorektní je, že se rodí lidi jako Vy :D

[@jirkajr9584]

@@ahojg tak já chápu, že příklad s poskakujícím poprsím víc přitáhne pozornost mladého studenta než mladé studentky .... ale to co tady předvádí paní seifertová, je hodno nějaké východní despocie, kde se zavírá za karikaturu, která uráží city velkého vůdce :-) .... tuhle paní (či slečnu) zřejmě rodiče nenaučili řešit konfliktní a nepříjemné situace v komunikaci s lidmi okolo.

[@miroslavvalek9964]

Před chvílí mě napadlo, jak je to vlastně genderově s účastníky přednášky (onair i online). Mrzí mě, že jediná žena, na kterou jsem natrefil, se takto projevuje. Bylo by moc fajn, kdyby to bylo fifty : fifty, ale tímto sexizmem (jediný viditelný je na vaší straně) jste jako sufražetka selhala a poslala souputnice hlouběji do pomyslné kuchyně. :D

[@ctihodnymuz72]

@@miroslavvalek9964 Snad jste postřehl jemnou ironii, projevující se značnou, až nesmyslnou, nadsázkou .... Smyslem bylo se právě vysmát sufražetkám a jiným aktivistkám za domněle dotčená práva žen :-)