Definice archeologie, nejednotné dělení minulosti: Toulky dávnou historií Evropy #1 [I]

[@ReunionProximus]

Díky za příjemné video :) Podobných informací je obecně na netu jen hrstka a o české archeologii panuje řada mylných představ, z nichž některé jste dobře objasnili (třeba ten pravěk, průběh výzkumů, muzea jako sbírkotvorné instituce apod). Moc se těším na další videa a jen ještě doupřesním některé informace v dalších komentářích ;)

[@ReunionProximus]

Co se týče průběhu archeologických dohledů a případných výzkumů, tak úplně NEJIDÁLNĚJŠÍ je takzvaný předstihový záchranný výzkum, který se provádí klidně několik měsíců či let před samotnou stavbou a samotný výzkum je zahrnut už do projektu výstavby. Je to idální stav, který záleží často pouze na domluvě a v jeho průběhu nikdo nikomu nepřekáží. Většina informací o zdržování vyplývá často ze zkušeností, kdy je stavební činnost zatajena a archeologem objevena na poslední chvíli. Stavebník se potom jen diví, proč musí týden nebo měsíc čekat a vznikají tak zbytečné situace nepříjemné pro všechny.

[@ReunionProximus]

V ČR je situace s povědomím o lokalitách obecně taková, že o nich máme moře rozličných informací. Základem jsou samozřejmě výzkumy provedené v minulosti na řadě významných i méně významných lokalit. Vedle toho stojí zmínky o náhodných nálezech (často období před 2. světovou válkou), které jsou ovšem často kusé, nepřesné, jen s obecným vymezením lokality. V posledních letech se podařilo nalézt řadu nových lokalit díky novým volně dostupným leteckým snímkům a v neposlední řadě každým dnem přibývají nové detektorové nálezy od aktivních spolupracovníků, které neustále doplňují a rozšiřují pomyslnou archeologickou mapu ČR. Samotné archeologické výzkumy však stále hrají zásadní roli a proto je opravdu potřeba dbát i na řádné oznamování a jejich provádění, protože ty nečekané nové objevy se mohou vyskytnout opravdu kdekoliv :)

[@ReunionProximus]

K dotazu ohledně samotných vykopávek si dovolím doplnit, že ty vyměřené sítě a kopání v polygonech je spíše používáno při badatelských a systematických výzkumech, případně v hůře čitelných situacích a u rozsáhlých objektů. Odškrabávat někde 10 hektarů motyčkou určitě nikdo nebude :) Standardně se v rámci záchranných výzkumů ideálně provádí geofyzikální měření, případně drobná sondáž. Po té už následuje tzv. skrývka ornice, kdy bagr po vrstvách stahuje ornici a podorničí a při tom je kontrolován dozorem archeologa/technika. To je případně doplněno detektorovou prospekcí jednotlivých vrstev. Bagr se poté zastaví až na podloží, které bývá tvořeno spraší, jílem, opukou a podobnými přírodními usazeninami. Nám se tak dobře vyrýsují hranice zahloubených objektů, kdy tmavá zemina tvoří jejich výplň ve světlejším okolí. Samotné objekty jsou poté už kopány klasickým způsobem popsaným ve videu, po vrstvách a se snahou co nejlépe zdokumentovat jejich kompletní profil.

[@ReunionProximus]

Jak už bylo ve videu zmíněno, archeologická chronologie se liší podle jednotlivých území a informace z jiné než české wikipedie nejsou v tomto případě relevantní. V celosvětovém měřítku například v subsaharské africe neexistovala žádná doba bronzová a prvním zpracovávaným kovem se stalo železo. V severení Americe doba kamenná trvala až do příchodu prvních kolonizátorů. Navíc ta chronologie není úplně jednotná ani pro samotné území České republiky, kde je znatelný mírně odlišný vývoj Čech a Moravy s výskytem odlišných, byť podobných kultur. Čechy jsou obecně více vázány na vývoj v Polabí včetně jeho německé části, zatímco oblast Moravy je více spjata se středním tokem Dunaje, oblastí dolního Rakouska a západního Slovenska. Kulturní odlišnosti se poté se vzdáleností zvětšují a například britské ostrovy (anglická wiki) byly před příchodem římanů obecně zaostalejší než kontinentální Evropa. Také používají odlišnou chronologii a například se v ní vůbec nevyskytuje období pozdní doby kamenné.

[@ReunionProximus]

Problematika vnímání starověku ve středoevropském prostoru je opravdu zajímavá a v této souvislosti se často můžeme setkat s pojmem PROTOHISTORIE (to mi ve videu chybělo :) ). Tento pojem je spjat především s příchodem Keltů a následným působením antických vlivů na naše území. Ať už se jednalo o řecký vliv na keltskou kulturu, tak samozřejmě římský vliv na kulturu germánů. Z těchto období stále přibývají nálezy importů ze středomořské oblasti a dokládají tak intenzivní obchodní styky s našimi jižními sousedy. V této době už není vyloučen ani jistý rozvoj písemnictví, byť ve velmi velmi omezené míře (nálezy psacích pomůcek a pečetí). V případě keltských oppid už také můžeme mluvit o osadách městského typu a samotná problematika vládnoucích elit, dědičných vůdců a ovládaného území je ovlivněna především nedostatkem poznání a informací než jejich absencí na našem území :)

[@kitfisto9227]

Super video. Velmi zajímavé od začátku do konce, už se nemůžu dočkat na další díl.

[@patrikpopl5071]

Hned co si poslechnu tento díl, jdu na ten nový z 26.1.2020, moc děkuji :)

[@Vacgray]

Miku nechceš udělat další relaxační stream na Dawn of Men? Když jsi jsme u té prehistorie :-)

[@CzechGeekStudio]

Jako jo, ale bohužel se nerozdvojím :(. Snad časem...

[@Barendol]

Obecně mám se školním dějepisem problém, že to vlastně probírá převážně z hlediska majetkových práv, jinak řečeno berou se převážně panovníci. Myslím, že dějepis toho může nabídnout víc, ačkoliv nevím, co.

[@badaxebadaxe2248]

dějepis toho může nabídnout víc, ačkoliv nevím, co. 🙂nepřijde ti to jako že jsi docela komok?Sice nevíš co, ale mohlo by to být víc :-)

[@mireknovacek9680]

kdo tohle mohl vymyslet? Když to musí platit stavitel, tak to asi těžko někdo bude hlásit. Kdyby za to naopak stavitel dostal odměnu, tak se toho nahlásí mnohem víc.

[@nirasa]

Narazila jsem na vzorec, který vypočítává počet let, jak dlouho mohl na Zemi existovat člověk. Tzn . statickou pravděpodobnost počtu lidí do minulosti. Článek je přeložený z anglického originálu včetně diskuze. kreacionismus.cz/jeden-priklad-z-matematiky-ktery-neni-v-souladu-s-evoluci/ Ten článek je na kreacionistickém webu (nejsem kreacionista a nevěřím tomu), ale je to zajímavé, protože matematika je prostě matematika, Ta se nedá ošidit ani "okecat". Podle tohoto výpočtu vychází, že člověk na Zemi nemůže být déle, než 50 tisíc let = nikoli miliony! Co na to Honza říká?

[@CzechGeekStudio]

Až na to, že v tom článku operují s naprosto vytrženými "čísly" z kontextu, proto je i celý ten web braný jako konspirační a dezinformační, jelikož takto si upravují fakta všude.

[@nirasa]

@@CzechGeekStudio Nejsem kreacionista. Jen jsem ten vzorec našla zrovna tam. Je to převzatý článek nějakého profesora ze střední školy - původně anglický. Já jsem se ale s nějakými podobnými výpočty setkala i jinde na webech škol, kde počítají matematickou pravděpodobnost. Zaujalo mě, že se nedá život lidí na Zemi "natáhnout" na miliony let podle evoluční teorie, ale jen na pár desítek tisíc (v nejlepším případě). Můžete vzít pro tento účel jakýkoli logický a skoro-správný vzorec, ale vždycky vyjde cca to samé. Proto se ptám.

[@CzechGeekStudio]

No ale studovala jsi jejich metodiku pro stanovení vstupních dat nadcházející výpočty? Vždyť vůbec nekorespondují s archeologickými objevy. A to teď nemluvím jen o nálezech kosterních pozůstatků, artefaktů ale i nástrojů, jeskyních maleb a hornin. Mnoho těchto nálezů se dá dost dobře datovat pomocí uhlíkové metody. Jakýkoliv matematický model je jen tak přesný, jak jsou přesná jeho vstupní data.

[@nirasa]

@@CzechGeekStudio Ano, našly se nálezy nejrůznějších pozůstatků. Paleontologie a příbuzné obory jsou jeden vědní obor a matematika ten druhý. Neříkám, že oba mají vždycky pravdu = nemají. V dnešní době neznáme všechny detaily minulosti a té dávnější už vůbec ne. Měření uhlíkovou metodou = myslíš C14? Přesné měření touto metodou vyžaduje specifické podmínky, které žádný nalezený artefakt na světě nesplňuje. Proto je měření nepřesné. Další metody měření na tom jsou obdobně. V podstatě jakýkoli odhad stáří artefaktu i bez měření má stejnou váhu, jako změřený.

[@CzechGeekStudio]

No to datování artefaktů např. uhlíkovou metodou zase není tak nepřesné. Samozřejmě že čím je věc starší, tak tím je v ní uhlíku C14 méně a tím se i zvyšuje časový rozsah, za kdy může být. Např. lze pomocí ní zjistit, že kost je stará 30-35 tisíc let a přesněji to zjistit nejde, ale že je takto stará a ne např. tisíc nebo 5 tisíc let víme s naprostou jistotou. Nebo máš nějaký odborný zdroj, který by to vyvracel? Pro datování starších nálezů se používá např. stratigrafická a topologická metoda, případně chronometrická. S použitím kombinace těchto metod už lze stáří artefaktů určit docela přesně, třeba v rozsahu 50-55 miliónů let.

[@WaffleCS]

Yes yes yes... Gimme more :D