Jiří Horáček - Nové modely fungování lidské mysli (ÚMKP, NUDZ 17.9.2018)

Záznam úvodní přednášky nového cyklu Národního ústavu duševního zdraví LABORATOŘ MYSLI, kterou proslovil 17. 9 . 2018 ve velkém sále Ústřední knihovny MK v Praze prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D. na téma Nové modely fungování lidské mysli.
Vzájemné spojení mezi fyziologickou funkcí mozku a mentálními prožitky představuje jednu z největších záhad současného poznání. Přednáška shrne současné neurovědní poznatky a teorie o vzájemném vztahu vědomí a jeho hmotného substrátu, tedy mozku (tzv. psychofyzický problém).
Budeme vycházet z předpokladu, že mozek představuje soubor vzájemně propojených neuronálních sítí, jejichž činnost může odpovídat fyziologickým korelátům vědomí člověka. Vztah mezi těmito koreláty a vlastním obsahem naší mysli pak řeší několik hlavních teorií. Jedná se například o teorii entropického mozku, teorii integrované informace nebo koncept prediktivního kódování. Tyto hlavní teorie budou vysvětleny s ohledem na základní předpoklad, že vědomí vzniklo evolučně jako nástroj k adaptaci na prostředí a jeho změny. Rovněž se budeme zabývat tím, jak se může i malá změna parametrů nastavení popisovaných mechanismů podílet na vzniku změněného obrazu světa, tedy na příznacích duševní nemoci.
Jiří Horáček absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Výzkumně se zaměřuje na funkční zobrazení mozku pomocí magnetické rezonance, EEG a pozitronové emisní tomografie. Dále se zabývá neurobiologií schizofrenie a deprese, mechanismem účinku antipsychotik a psychedelik, modelováním aktivity nervové tkáně a behaviorálním efektem psychoaktivních látek.
Pracuje v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) a na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako předseda výboru České neuropsychofarmakologické společnosti (ČNPS). Je autorem nebo spoluautorem několika monografií a více nežli 200 článků v odborných periodicích. Nejvýznamnější publikace profesora Horáčka byly věnovány neurobiologii léčby sluchových halucinací, neurobiologií schizofrenie, mechanismu účinku psychedelik a souvislostí mezi náladou, aktivitou serotoninu v mozku a citlivostí k inzulínu.
(zdroj anotace: web MK)
Další informace:
www.nudz.cz/
/ nudzcz
/ events
/ iniciativanarovinu
festivalnahlavu.cz/
www.mlp.cz/cz/akce

[@mispanludensprinck5652]

Možná by byla zajímavá studie, zkoumající strach ze smrti a příklon k monistickým, či dualistickým teoriím vzniku vědomí. Protože posmrtnou existenci připouští jenom ten dualistický pohled.

[@jindrich2485]

Ona teorie vědomí skládající se z dále nedělitelných "konceptu" ...by se mela spolu s psychologii a kritickým myslenim učit na ZŠ

[@jindrich2485]

Svobodna vule: Princip neurčitosti a nemožnost přesně spočítat k čemu v mozku dochází (extrémně nelineární funkce v extreme velkych prostorech) naznačuje ze odpověď ano existuje či ne neexistuje nedava smysl.

[@JDSKAlpel]

Proc ma neustale oprenou bradu o mikrofon? :-)

[@LLionTV]

Relativizace pohledu nabízí vysvětlení:)

[@hudlifuk]

funguje jak ozvučná deska

[@miroslavczadek]

Protoze je mikrofon porad ve stejne vzdalenosti a je slyset. Nekdy je slyset sum jak se dotyka...

[@tomasslintak2028]

Protože je to pohodář ;))

[@Dr.Z.Moravcik-inventor-of-AGI]

Už pojem "lidská mysl" je neobjektivní. Pokud přednášející neumí ani nadefinovat název své přednášky, nemá cenu jeho přednášku poslouchat. Celé je to o neschopnosti české vědy, kdy každý je tu profesorem a celé je to o ničem. Neurovědy jsou tradičně vysoce neobjektivní disciplíny, kde jde jen o to vyrazit ze společnosti peníze a záměrně šířit bludy. I psychotronik by uměl přednášet objektivněji 😊