Jirka a právo na vzdělání

Рет қаралды 86,397

Күн бұрын

Dospělí mívají někdy tendenci rozhodovat za vlastní děti, protože mají životní zkušenosti, které jejich dětem zatím chybí. Někdy by si chtěli jejich prostřednictvím plnit svá neuskutečněná přání. Jindy by své děti rádi uchránili před chybnými kroky, kterých se sami dopustili.Jak často slýcháme věty: "Kdybych se víc učil, mohl jsem to někam dotáhnout."
Bylo by hezké, kdyby se nám podařilo nasměrovat děti tak, aby se na své životní pouti setkávaly jen se samými úspěchy. Nezapomínejme, že cesty k životní spokojenosti a naplněnosti mohou být velmi různé a čekají na nás různé křižovatky. Posilujme v dětech jejich silné stránky a dbejme na to, aby se jim dostalo adekvátního vzdělávání, které odpovídá jejich potřebám. Spokojenost našich dětí a jejich uplatnění v dospělosti nezajistí ani maturita, ani vysokoškolský diplom, ale pouze pocit, že jsme na správném místě, kde můžeme realizovat své dovednosti.
Když nebudeme poslouchat hlasy našich dětí, nesmíme se pak divit, že děti volají o pomoc způsobem, který vypadá jako lumpárna.
Jirka dostal šanci rozhodovat o svém životě. Jak myslíte, že by se jeho příběh odvíjel dál, kdyby zůstal na škole, která neumí přizpůsobit vzdělávání individuálním potřebám dětí?
Sledujte další příběhy na kanálu Práva dětí na křižovatce na KZbin.
Napište nám svůj názor a podělte se o zkušenosti.
Sledujte příspěvky na FB Hlasy dětí / hlasydeti
Napište svůj dotaz nebo názor na práva dětí na na www.hlasydeti.cz
Upozornění: Toto video je určeno výhradně pro soukromé a individuální použití. Použití na základních a středních školách je možná pouze s podporou metodické příručky, která je dostupná ke stažení na www.hlasydeti. Jiné použití je v rozporu s licencí, které patří organizaci DOMUS - Centrum pro rodinu.

Пікірлер: 11

@crashovakanalizace709 7 жыл бұрын

tohle přesně zažívám já ve škole a máma říka že něco vidržet musim a že na jinou školu už NEJDU!!

@natka_1474 8 жыл бұрын

Kdyby zůstal v té škole,tak by možná neměl ani žádné povoláni je dobře že odešel jinám

@pravadetinakrizovatce1682 8 жыл бұрын

„Někdy dokážou nekriticky ambiciózní rodiče své děti vehnat do nepříjemných pastí. Ať již jde o školu, sport apod. Obyčejně si přes své děti snaží uskutečňovat vlastní nesplněné tužby a přání. Tak se Jirka dostal do školy, v níž učitelé umí pracovat jen s žáky, kteří mají pouze minimum problémů a o ty, kteří nestačí, přestávají mít zájem. Je to přece „výběrová škola“. Bohužel, právě z takto pojímaných výběrových škol pochází nejvíce dětí, které se nesetkávají s úspěchem, neváží si sebe sama a když je škola i spolužáci přehlíží, upozorňují na sebe jinak, většinou tím nejméně vhodným způsobem (záškoláctví, vandalství, výtržnictví, agresivita vůči slabším, zneužívání návykových látek, sebepoškozováním, apod.). A to je přesně případ Jirky, který neměl dobré zázemí ve škole a ani v rodině. Zkrátka, byl úplně sám, přestože byl obklopen spolužáky a rodinou. Jirka měl štěstí, že vše skončilo u hasícího přístroje a útěku na střechu. Měl štěstí, že se mu nepřihodilo nic, co by mělo následky v jeho dalším životě, protože se ocitl ve skutečném ohrožení. Vše nakonec dobře skončilo, protože maminka porozuměla Jirkovým problémům vznikajícím především ve škole, kterou nemůže zvládnout a v níž je nešťastný. Je velice důležité, aby každý z nás zažil úspěch, aby zjistil, že něco umí a může si sebe sama vážit. A v této souvislosti je zcela lhostejné, zda má maturitu, doktorát a nebo základní školu praktickou.“

@pravadetinakrizovatce1682 8 жыл бұрын

Jak se se svojí situací vyrovnává Jirka? Jirka vnímá jen povrchní zájem otce a určité nepochopení ze strany matky, k níž se otec navíc chová nevhodně. Cítí, že se za něho a jeho školní výsledky otec stydí a své otcovské povinnosti omezil pouze na kupování atraktivních věcí v cizině. Jirka si po permanentních nezdarech a nezájmu okolí o pozornost začal říkat tím nejnevhodnějším způsobem - špatným chováním. Za jeho činem, kdy hasicím přístrojem poškodil prostory školy, potrestal nevědomě všechny ty, kteří se k němu nechovali dle jeho pohledu hezky nebo jeho situaci nechtěli chápat - nadměrně ctižádostivého otce, nechápající matku a školu, která mu věnovala jen negativní pozornost. Nakonec ale po útěku z domova dosáhl svého, matka pochopila jeho hraniční možnosti a učinila potřebné kroky k jeho přeřazení do školy, která dostatečně široce vnímá hranice jeho možností a hlavně naplňuje individuální schopnosti každého ze svých žáků a ještě jej za úspěchy chválí. V tomto případě nelze Jirku pouze odsuzovat za špatné chování. Je potřeba vidět jeho činy jako volání o pomoc, byť zcela nevhodné.

@pravadetinakrizovatce1682 8 жыл бұрын

Má Jirka právo projevit svůj názor, kam by se chtěl ve vzdělávání ubírat? Dítě by určitě mělo mít právo spolurozhodovat o tom, jakou školu zvolit. Vždyť jde přeci o jeho život, o jeho budoucnost, o jeho budoucí profesi. Každé dítě má specifické předpoklady k výkonu určitých činností, je šikovné na něco jiného, má své více či méně racionální a realizovatelné sny a představy o svém povolání. Tyto sny a představy se v průběhu jeho zrání tříbí a ujasňují. Proč nedat dítěti prostor pro to, aby si samo zvolilo vzdělávání, ke kterému má blíže a které je pro něj vhodnější? V každém případě je třeba vyhodnotit objektivitu informací dítěte. Je normální, pokud dítě přechází z jedné školy na jinou v případě, že mu nevyhovuje obsah a styl výuky. Navíc, dítě má právo se vyjadřovat ke všemu, co se ho týká. Občanský zákoník zmiňuje věkovou hranici 12 let, kdy dítě musí být slyšeno. Ale toto neplatí jen pro právní normy. Dítě má právo být slyšeno vždy! A musí být slyšeno v prvé řadě svými rodiči. Ti zpočátku formují jeho cestu životem a vzděláváním. Když rodiče nenaslouchají nebo nechtějí naslouchat, je to špatná cesta plná překážek - překážek pro dítě. Běh na dlouhou trať, kdy dítěti dochází dech.

@pravadetinakrizovatce1682 8 жыл бұрын

Pokud dítě často zlobí, jedná se vždy o jeho nevychovanost? Zlobení dítěte ve škole i mimo ni může být důsledkem buď příliš liberální výchovy, kdy je dítě rodiči nekriticky adorováno a nejsou mu nastaveny potřebné mantinely, nebo naopak dlouhodobým nezájmem rodičů a absencí pocitu bezpečí ve vlastní rodině. Velmi často se setkáváme s dětmi, které ve škole zlobí a na vyučování se nepřipravují jenom proto, že si jich nikdo nevšímá doma ani ve škole. Negativně je pak naplňuje častý a převážně negativní zájem třídního učitele, zlost z nepochopení ze strany dalších pedagogů a pozice outsidera mezi spolužáky. Zde má naše školství při práci s dlouhodobě neúspěšnými žáky velké rezervy. Ti na sebe chtějí nějak upozornit, a když to nejde školními výsledky (v tomto věku stejně jen těžko získají u spolužáků za dobré známky obdiv), tak volí pravý opak, tedy to, co zvládnou.

@pravadetinakrizovatce1682 8 жыл бұрын

Lze považovat Jirkův incident s hasicím přístrojem za lumpárnu problémového dítěte? Takto jednoduše to vnímat nelze. Byla to snaha upozornit na sebe, ale zejména na své problémy, o které se v jeho případě nikdo nezajímal. Byla to snaha zoufalého dítěte, aby si ho rodiče (byť v negativním slova smyslu) všimli. Jirka neměl právo poškodit věc, ale co měl dělat v rámci svých možností, aby na sebe upozornil? Zde by měl zasáhnout zkušený pedagog, který dítě zná, nebo školní preventista, školní psycholog či výchovný poradce. To jsou odborníci, kteří by měli umět „číst mezi řádky“, vyhodnocovat chování dětí s ohledem na jeho osobnost. A ve vztahu k rodičům pak poskytnout zpětnou vazbu, návod na pomoc a poradenství.

@pravadetinakrizovatce1682 8 жыл бұрын

Pocházejí Jirkovy opakované a dlouhodobé školní neúspěchy jen z nechuti učit se a z lenosti? Bohužel, takto schematicky to vidí mnoho učitelů a také i mnoho rodičů. Příliš je nezajímají příčiny těchto neúspěchů. Za špatnými školními výsledky může být více proměnných. Jednou z nich může být skutečně pouhá lenost a nechuť si plnit povinnosti. Nicméně v mnoha případech je celá věc složitější. Děti mohou vykazovat špatné výsledky například z důvodu specifických poruch učení a chování (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, poruchy pozornosti, soustředění atd.), z důvodu hraničního intelektu či intelektu v pásmu nezjištěné mentální retardace, ale i z důvodu špatných vztahů mezi rodiči, nezájmu osob blízkých, nereflektování jejich potřeb školou a z toho pramenících dlouhodobých neúspěchů, šikanování atd. Školy se v lepším případě přes osoby odpovědné za výchovu (nejčastěji rodiče) mnohdy obracejí na školská poradenská pracoviště (pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra), kde odborní pracovníci děti vyšetří a zjistí pravý důvod špatných školních výsledků. Pokud je to potřeba, nastaví ve spolupráci se školou a rodiči individuální vzdělávací plán.

@pravadetinakrizovatce1682 8 жыл бұрын

Mají dospělí rozhodovat o zájmech a o volbě školy svých dětí? Rodiče by měli přistupovat k výběru vzdělávání a zájmů svých dětí velmi citlivě, a to s ohledem na jejich schopnosti a od nich se odvíjející možnosti. Vzhledem k jejich dalšímu vývoji je velmi nebezpečné promítat do nich své neuspokojené ambice a nesplněná přání bez ohledu na jejich silné stránky. Mezi rodiči a dětmi dochází ke ztrátě respektu a schopnosti vzájemně komunikovat, která je v životě dítěte pro modelování jeho osobnosti zásadní. Vzájemné negativní vztahy s rodiči pak obvykle provázejí dítě celým jeho životem a mohou se odrážet i v dospělosti při navazování partnerských vztahů a ve výchově vlastních dětí. Jen zřídkakdy se stává, že má dítě plně shodné zájmy se svými rodiči a respektuje jejich přání.