mě fascinuje jak ho to baví, to je prostě to nejlepší ! :-D
@frantisekdobrota93714 жыл бұрын
Velice by ma zaujímalo, kde končia všetky neutrina. Slnko ich každú sekundu od svojho vzniku produkuje nesmierne množstvo. Mojou nastavenou dlaňou ich vraj za sekundu preletia stamilióny, bez toho, aby nejako reagovali s hmotou, trebárs aj ZEME. Mrak neutrín má teda rádius 4,5 miliardy rokov od Slnka.
@vladimirwagner89054 жыл бұрын
Vladimír Wagner Vyzářená neutrina nekončí, pořád se rychlostí světla (téměř, díky nenulové klidové hmotnosti o chlup nižší) vzdaluji od Slunce. Jejich hustota klesá s kvadrátem vzdálenosti. K nám naopak přilétají neutrina z jiných hvězd. Vytváří se tak vyplnění prostoru neutriny vyzářenými hvězdami. Jejich hustota je však o mnoho řádů nižší, než je hustota neutrin reliktních, které jsou pozůstatkem po Velkém třesku.
@reidaxel28703 жыл бұрын
i know im asking randomly but does anyone know a trick to log back into an Instagram account? I was dumb forgot my account password. I love any help you can offer me.
@leonidasheath4383 жыл бұрын
@Reid Axel Instablaster :)
@reidaxel28703 жыл бұрын
@Leonidas Heath thanks for your reply. I found the site thru google and Im waiting for the hacking stuff atm. Takes a while so I will reply here later when my account password hopefully is recovered.
@RichterPavel4 жыл бұрын
Děkuji za skvělou přednášku :)
@Hugoslavian4 жыл бұрын
Gravitační vlny se šíří stejně rychle jako světlo - rozdíl mezi záchytem gravitačních vln a světelného příznaku je poměrně jednoduše vysvětlitelný: zatímco světlo je zakřivováno časoprostorem, gravitační vlny nejsou gravitačními zahuštěními a pokřiveními časoprostoru tolik ovlivněny. Zde docházíme k závěru, že není pravděpodobné, že by gravitační vlny se šířily nadsvětelnou rychlostí, jen světelný (a ostatní elektromagnetický) příznak letěl k Zemi poměrně delšími drahami a časoprostorově zahuštěnějšími prostředími, které světlo ovlivňují více, než gravitační vlny. Z toho titulu vnímám experimenty rovněž jako úspěšný test OTR.
@Hugoslavian2 жыл бұрын
Napadá mě rovněž v souvislosti s různým chováním gravitačních a elektromagnetických vln, že s tím, jak se nám postupně bude dařit lépe a citlivěji detekovat gravitační vlny, kombinace jejich detekce s přímým elektromagnetickým pozorováním v různých frekvenčních spektrech, popř. se záchyty neutrin, tak se bude zpřesňovat obraz reálné geometrie Vesmíru.
@bohuslavboucek52384 жыл бұрын
nejodolnější je husté Iridium a Platina
@frantisekdobrota93714 жыл бұрын
Ak každá hviezda - včetne Slnka - produkuje toľko neutrín, koľko sa obvykle uvádza, tak Vesmír je plný neutrín.. Čo to môže znamenať a kde všetky neutrina končia.???
@vladimirwagner89054 жыл бұрын
Neutrina jsou sice nejčastější částicí standardního modelu ve vesmíru, jsou to ale reliktní neutrina, která vznikla při velkém třesku (zatím je však nedokážeme pozorovat). Neutrin, která jsou vyzařována hvězdami či supernovami je sice hodně, ale je jich mnohem méně. Je to něco, jako srovnání počtu reliktních fotonů a fotonů vyzářených hvězdami. O neutrinech více v přednášce: slideslive.com/38920515/jak-se-zkouma-nejlehci-znama-castice-neutrino