Měření fázového posunu u prodlužováku + FAIL

[@Killeroz]

Přesně tak, pěkné video, nemám čas na takové pěkné testovačky a díky tobě to vidím, dík

[@KUBA64official]

Děkuju za pochvalu, to je účel videí...

[@martinjilek6108]

vidím to stejně killerozi sleduju tě na yt taky ste nej

[@zdenekzeman414]

pánové odpor je stejný na namotané nebo rozmotané prodlužovačce

[@alexislexis8208]

@@zdenekzeman414 za studena stejny ale pokial sa zatazuje vacsimy prudmy zacina sa ohrievat a odpor zacne stupat casom hrozi tepelne poskodenie kabla

[@janbalga7702]

Veľmi poučné videá od tohto pána.Mám síce 34 rokov od skončenia elektrotechnickej školy, ale je dobre si to občas zopakovať :-)

[@fruthcz]

Pěkné video, díky a díky i za to, že tam necpeš otravné reklamy jako jiní, je vidět, že ti jde o věc a jsi srdcař.

[@TheHopsoda]

Připojuji se k díkum za Tvá videa. Z praxe bych rád doplnil, že tímto způsobem se dá snížit napětí na sekundáru, bez rozebrání trafa. Hodně štěstí v bastlení a ještě jednou díky. PetrS.

[@NikiBretschneider]

Pěkné, ale pár věcí tam nezaznělo. Předně, to vinutí nemusí být bifilární, tady jde prostě o vzájemnou indukčnost těch vinutí. To, že zrovna u té špulky dojde i na to, že to vinutí JE bifilární, je řekněme zajímavé kvůli parazitní kapacitě mezi těmi dvěma vinutími, ale nic víc. Dokonce ikdyby tam ta vzájemná indukčnost nebyla, nemělo by v tom obvodu co topit, kdyby to byla cívka.(Toto by se v podstatě mělo řešit jinak, ale to není momentálně podstatné.) Tímto úvodem si pouze připravuji půdu pro další výklad a naznačuji, kam směřuji. Podstatnější je ale jiná věc. JAK by jako měla topit indukčnost. Pokud se budeme bavit o ideální cívce, tak tam , ano, napětí předchází proud, ovšem takovým způsobem, že v momentě maximálního napětí cívkou teče nulový proud a obráceně, jinými slovy, ta cívka má ryze imaginární indukčnost (jωL), což znamená, že nedokáže energii mařit, ale pouze ji akumuluje, jinými slovy, pustím-li takovým obvodem nějaký proud I, potom reálný příkon P takové věci (čili to, co se někde zmaří, ať už tím, že z toho vede někam hřídel, či se to zahřeje a vybuchne) bude reálná složka (X×I²)=(jωLI²), která je, jak vidíte, nulová bez ohledu na proud, napětí, kmitočet. Totéž se stane na ideálním kondenzátoru, ovšem s tím rozdílem, že jeho impedance je (jωC)¯¹, což jistě všichni známe z praxe v podobě srážecího kondenzátoru. Mějme nějakou klasickou telefonní žárovku 48V/50mA, kterou chceme připojit na síťové napětí, čili nějakých 230V/50Hz. Do serie s ní připojíme kondenzátor vhodné velikosti (za domácí úkol si můžete vypočíst jak velký ten kondenzátor má být), Který nám fázově posune napětí a proud, čili už na celý ten obvod musíme pohlížet jako na seriovou kombinaci nějakých zátěží, kde jde z Kirchhofa odvodit, že se impedance budou sčítat, čili ta žárovka má nějakých 960+0jΩ a ten kondenzátor (jωC)¯¹, kde ω=2πf, kde f je kmitočet, takže celý bazmek má potom 9.6/jπC, což je nějaké katastrofální číslo, následně víte, že vám tím má jít 50mA a že na vstupu máte 230V a z toho nakonec vykouzlíte C. Vy, protože mně se už nechce, protože se mi nechce z hlavy odmocňovat a navíc to číslo vůbec k ničemu nepotřebuji, protože se chci dostat k tomu, že na zátěži, čili tam, kde to svítí, mám nějakého 2.4W, kdežto na vstupu, 230V, 50mA takže nějakých 11.5VA. Takže co se stalo s těma devíti ze sedmi? On by někdo mohl tvrdit, že se protopily na tom kondenzátoru, no, jenže tak to není, protože když se dopočítáte té velikosti C a zkusíte to zapojit, tak zjistíte, že ten kondenzátor je v podstatě studený, nic se tam neztrácí a na vstupu to má ty 2.4W. Ano, protože totiž proud se v tom kondenzátoru akumuluje a následně se zase vrací do obvodu, čili cirkuluje mezi zdrojem a zátěží, ovšem nemaří se, což je podstatné. Ono vám tím obvodem sice půjde 50mA, to je pravda, ale ne v momentě, kdy na síťové straně bude 230V a když už tam 230V bude, tak tím obvodem zase nepůjde těch 50mA. To stejné platí pro cívku, můžete si to velice snadno vyzkoušet (pokud namotáte vhodnou cívku). A tím jsem se dostala konečně k podstatnému. Ta namotaná prodlužovačka má určitou indukčnost, je to cívka. Idkybych tam absolutně neřešila to, že ty žíly mají nějakou vzájemnou indukčnost, že je to bifilárně motané etc. a použila to čístě jako cívku, čehož jde dosáhnout například tak, že z té prodlužovačky použiju jen jedinou žílu, potom ano, na té cívce by byl nějaký napěťový úbytek, ale energie by se v ní nemařila, pouze by se akumulovala, no a energie která se následně vrací do obvodu tu cívku dost těžko může zahřát, protože se nemaří. To, co tu špulku zahřívá, je fakt, že vodič, ze kterého je vyrobena, má sám nějaký reálný odpor, takže prosímvás jakákoliv reálná cívka je seriová (nebo chcete-li paralelní, on v tom není v konečném důsledku rozdíl) kombinace ideálního rezistoru a ideální cívky. Takže pokud někdo řeší, jestli topí indukčnost, nebo topí odpor, tak se prosímvás zasmějte a nechte ho plácat nesmysly dál. Indukčnost (čili ideální cívka) je čistá jalovina, ta energii akumuluje aniž by ji mařila (proto je ideální), tudíž jaxi nemá čím hřát a tím s takovým končím. Energii vám vždycky maří reálná složka příkonu, která se pochopitelně odvíjí od reálné složky impedance. A ještě k takovým těm moudrům, že jalovina hřeje. Jalovina je energie, která se motá mezi zdrojem a zátěží, tedy cirkuluje mezi zdrojem a zátěží po vedení, mezi zdrojem a zátěží, proudově ho zatěžuje (cirkulační proudy), takže se v závěru můžete dostat do situace, kdy vám obvodem tečou proudy jako kdyby na druhém konci byla kilowattová zátěž, ale ono je tam něco, co si bere maximálně pár watt (má to reálný příkon ve wattech, zdánlivý v kW, poměr této věci je tzv. účiník, čímž navádím na jiné řešení výše uvedeného příkladu, takže odmocňování můžete snadno nahradit hledáním v tabulkách), po vedení vám tečou šílené proudy a protože vedení má reálný odpor, tak jsou na něm i šílené ztráty, které se vyzáří jako teplo. Proto to takzvaně hřeje a proto se kompenzuje účiník a proto energetici řvou jak prokopnutí, když se na to vyprdnete. Ona totiž v tom rčení nehřeje ta indukčnost/kapacita, která tu jalovinu způsobuje, ale vedení, po kterém to chodí a přirozeně nějaké prvky v samotném generátoru.

[@josefhornik4053]

Díky za vysvětlení!

[@lukaspetrik4303]

Super vysvětlený vysvětluješ to tak že to i lajk pochopí :)

[@jaroslavv.2233]

Super video, mohl si ještě provést test, kdy bys zapojil jen jeden vodič prodlužky nebo všechny 3 zapojil do série. Jasné, že v běžném provozu se to nestane, ale tohle už by cívka byla :-)

[@vidlak001]

Ahoj, parádní názorné video, takhle se dělá věda :-) Žárovková deska super! Kablíky dobrá vychytávka, osciloskop by se hodil...

[@tomashovorka2117]

Vidlák tak si kup nějaký Tesla třeba bm566a stojí kolem 2000kč 😀

[@kaarfii]

čest práci, jestli pořád scháníš osciloskop, na Aukru je teď v dražbě taky ňákej Rigol...

[@John-cc6di]

Super vysvetlené . Dík .

[@lukasik145]

Pekne povedané pekne ukázané ďakujem za video :)

[@TheOgi22]

SUPER !!!!! Dakujem za video a super vysvetlenie.

[@KUBA64official]

Taky děkuju

[@karelventil2647]

Super, pěkné video. Žárovková deska, máš to dobře vymakané :D

[@KUBA64official]

Tu jsem vyráběl, když mi bylo 14 a netroufal jsem si na triakový regulátor. Řídil jsem s ní výkon mého prvního Teslova transformátoru. Dneska už bych to nestavěl, ale jak to člověk má jednou v pracovně, tak je to užitečná věcička...

[@fatalwir]

Předchozí diskuzi jsem sice neviděl, ale i kdyby taková prodlužka vykazovala induktivní charakter, tak by se nezahřívala víc než když ho nevykazuje. Indukčnost přece nezpůsobuje tepelné ztráty, ty by vždy tak jako tak vznikaly pouze na reálném odporu toho drátu. "Ta indukčnost navíc" by jen zvětšila impedanci prodlužky, takže by ve výsledku, kromě fázového posuvu, by také nepatrně zmenšila proud, z čehož vyplývá, že by teoreticky tepelné ztráty byly ještě o malinko nižší. :D

[@singlelukas]

Pěkná ukázka

[@marekk7427]

Cívka a její náhradní schéma je jasná věc , chování cívky a sřídavého proudu taky ,kluci fázový posuv napětí proud ,to všecno jsou základy elektroniky prvního ročníku . Ale to není pokus o buzeraci i zkušený elekrikář se diví proč se rozteče kabel provizorně smotaný a neúměrně zatížený vrtačkama a podobně na stavbě , radím pokud prodlužovák chcete použít k velkému odběru ,vždy jej rozmotejte . Ahoj

[@martinzavadil5366]

Mě trochu rozhodilo to měření proudu oscikem bez proudove sondy - paralelne na odporu. Cili fyzicky se tam vlastne meri napeti - jako hodnotove (prepocet dilky), ale merime to v casti obvodu, kde je to napeti uz posunute vuci puvodnimu napeti - anebo na tom kanalu B mame zapnutou nejakou matematiku U kanalu B delene hodnotou odporu..?

[@zajdancosmic868]

Měl jsem takto na kotouči namotanou prodlužku a zapnul na ni elektrický gril. Prodlužka se zahřívala a vyhazovala pojistku. Po rozmotání z kotouče už problém nebyl. Domníval jsem se, že to způsobuje indukce.

[@ludekhainc7231]

Ahoj, máš zajímavá videa, jen tak dál. Jaký používáš typ osciloskopu, dík.

[@NikiBretschneider]

Zhruba uprostřed je vidět jak to tam startuje. Je to Rigol DS1000E. Kdysi to prodávali v GM. No, ehm, nemám ráda levné digitální osciloskopy, to připouštím. Umím je dostat velice snadno do kolen, tohle totiž pravidelně zabíjí malá akviziční paměť a nehorázně pomalý hardware stojící mezi akviziční pamětí a displayem, což je extra zábavné v X-Y modu, ale tohle má navíc příšerné odezvy na ovládání. Rozbila bych to půlkilovým kladivem po pěti minutách práce :3.

[@Hardmik]

Přínosná informace. Mám invertorovou svářečku a v návodu je upozornění, že při použití takovéto prodlužovačky je nutno ji celou rozmotat, neb se chová jako cívka a může poškodit svářečku.

[@alexislexis8208]

netreba verit vsetkemu co je v navode mnohokrat to pisu alebo opisuju z niekade ludia s vacsinou ekonomickym vzdelanim ale predlzovacku je skutocne treba pri zvarani rozmotat pretoze sa v klubicku velmy lahko prehreje a vdedy velmy stupne odpor a moze sa uplne roztavit ale taktiez poskodit zvaracku makkym napatim ktore sposobuje.

[@flodurkeng]

civka nevadí jdou proti sobě ale kabel se nechladí a speče se až do zkratu 😂😉

[@jankelbich4605]

Je to tak. Navíc, i kdyby prodlužka indukční složku měla, tak jalovina nehřeje.

[@pavelvitek6498]

Jak by se chovala třífázová prodlužka, na kterou je připojen třífazový symetrický spotřebič? Nastal by fázový posun?

[@KUBA64official]

Podle druhu spotřebiče. Kdyby se připojila indukční zátěž (většinou jsou třífázové rozvody hlavně pro motory), pak by k posunu docházelo. Ne kvůli přívodu, ale kvůli motorům. U kapacitní zátěže to stejné.

[@pavelvitek6498]

Ještě mám upřesnění mého dotazu: Pokud je zátěž třífázová odporová a symetrická, tak všechny proudy tečou do spotřebiče. Nic se nevrací jako u jednofázové prodlužky. Nebude se v tomto případě smotaná třífázová prodlužka chovat jako cívka?

[@fatalwir]

Pokud jsou v prodlužce všechny pracovní vodiče (a jakože není důvod aby byl některý z pracovních vodičů veden jinudy), tak je jedno, jakým způsobem je to zatížené, zda symetricky či nesymetricky, vždy bude součet proudů tam i nazpět roven nule, jak nám říká 1. Kirchhofův zákon. A je jedno jakými vodiči přesně ty proudy tečou, pokud jsou v dostatečné blízkosti.

[@Pstrosik]

Faze sou navzajem posunute takze se rusi jednotlive faze mezi sebou

[@vaneskamikova5795]

Super

[@cenbac5080]

Je to krásný ale vyzkoušej to tak,že to zapojíš jao TN-CS ,takže nazačátku prodlužky zapoj zem s nulou a potom ještě simuluj poruchový proudy...MJ zkoušels změřit taky kapacitně tu prodlužku?

[@tadeas.frycak]

Jenže poruchové proudy jsou jen za nestandardnich podmínek, a pokud de něco takového stane, tak většinou vyklapnou pojistky, takže není potřeba to řešit

[@lukasnestak7683]

Nazdar, co keby si skusil natocit ako sa vyraba koloidne striebro, celkom ma to zaujima, dik.

[@KUBA64official]

+Lukas Nestak Ahoj, chemie není vůbec můj obor, to by dopadlo špatně. Chemií se zabývá například Wekon.

[@lukasnestak7683]

Nie je to o chemii, skôr o elektrolýze a elektródy sú z Ag. Napr.: www.craftgen.cz/ks-vyroba_sk.html

[@KUBA64official]

Tak když jsou elektrody z Ag, tak to je pokus jen pro ty bohatší :D

[@teo7391]

pemaliv - záleží od koncentrácie, teda na množstve ppm koloidného striebra v určitom objeme vody... ináč koloidné striebro je prírodné antibiotikum, ktoré má až 600násobne vyššiu účinnosť ako konvečné antibiotiká... tiež som mal kedysi problém s imunitou, po jednomesačnej detoxikácii koloidným striebrom a úprave stravy som nebol chorý vyše 4-och rokov...

[@MynecraftCZ]

@@teo7391 kzbin.info/www/bejne/ioSvZGyDh9-phdk doporučuji zhlédnout

[@simonmatejicka5212]

Diy ovladač Hz . Prosím

[@KUBA64official]

To je celkem jednoduché. Dá se použít buď IO 4046 www.google.cz/search?q=4046+vco&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjfteCJudDZAhUBPVAKHeyCDkMQ_AUICigB&biw=1366&bih=654#imgrc=sNBP2FioUNr2eM: nebo 555 www.google.cz/search?biw=1366&bih=654&tbm=isch&sa=1&ei=JLyaWpCSMIrPwAKw_ZngAg&q=555+variable+frequency&oq=555+vaeia&gs_l=psy-ab.3.0.0i19k1l4j0i13i30i19k1j0i13i5i30i19k1l2j0i8i13i30i19k1l2.74439.76873.0.78630.9.9.0.0.0.0.168.898.4j5.9.0....0...1c.1.64.psy-ab..0.9.894...0j0i30i19k1j0i13i30k1j0i13i5i30k1j0i8i13i30k1.0.-Kx1k1UUZec#imgrc=_5oLQ4ZPor7RKM:

[@simonmatejicka5212]

KUBA64 ďakujem

[@karelventil2647]

Ta 555 je docela známá. Je zapojení i pro změnu střídy. Pak tím můžeš třeba regulovat ss motorek, halogenku, LED... cokoliv.

[@teo7391]

Aj ja som dnes "odkoužil" 20ohm rezistor, tiež nedopatrením... Česť jeho pamiatke!

[@KUBA64official]

Tady ten to přežil, jen už nevypadal tak hezky. Mohla za to spíš má lenost hledat vhodnější zátěž. Na pokusy jsem jej ještě párkrát použil, než jsem mu ulomil nožičky. Do konstrukce či při opravě bych si ho použít nedovolil, ale na hraní dobrý.

[@domidomi482]

👍

[@xlalimuss]

Má tady někdo zkušenosti s Kondenzátorovou bodovačku na spojování 18650 článku ?

[@KUBA64official]

Nestavěl jsem to, ale co jsem tak viděl jiné homemade konstrukce, tak tam většinou používali převinutý MOT (trafo z mikrovlnky). Jinak 18650 se dají pájet. Jsou hodně náchylný na teplo, takže se nesmí moc prohřívat. 1. Poškrábat oba kontakty zalamovacím nožem, 2. co nejrychleji nanést tavidlo a pocínovat, 3. nechat vychladnout, 4. do pocínovaného místa rychle připájet vodič.

[@xlalimuss]

Jen to že jsem si převinul mot 1,6V 1kA ale dle primáru to žere 5200VA (pozn nesekl jsem se)

[@miroslavzabojnik8974]

Ale není to náhodou tak, že u fáze a pracovního vodiče se účinky vyrusi sami, když se spojí obvod??

[@KUBA64official]

Ano, přesně tak to je, a to se snažím v celém tomto videu dokázat. Magnetické účinky se vyruší, zbyde jen činný odpor drátu.

[@miroslavzabojnik8974]

@@KUBA64official aha blbě jsem to pochopil děkuji

[@simonmatejicka5212]

Veľmi by ma to potešilo

[@simonmatejicka5212]

Dit teslov trasformátor

[@MilanOndrka]

Nemas pravdu predlzovacka sa zohrieva vdaka indukcnosti. Citaj pozorne vysvetlim coz tvojim meranim si nic nedokazal lebo si zabudol na jeden dolezity fakt. Tak si to troska rozanalyzujme. Zoberme si to na priklade tranformatora. Smer elektrickeho prudu od zaciatku na koniec vinutia je u primarneho vinutia opacne ako u sekundarneho vinutia. Tak ako aj v elektrickej predlzovacke oboch vodicov. Co sa stane ked sekundarne vinutie vyskratujes. Zvysi sa ti prud primarneho vinutia. Pretoze primarne aj sekundarne vinutie su vzajomne ovplyvnovane elektromagnetickym polom. V predlzovacke dve cievky. Prva cievka fazovy vodic. Druha cievka nulovy vodic. Kedze generujes indukcnost jednym a druhym vodicom tuto vytvorenu indukcnost rusis musia byt vzajomne elektromagneticky prepojene tak ako primarne a sekundarne vinurie transformatora. Teda cim vacsiu indukcnost vytvoris jednym vodicom aby si ju nasledne vyrusil druhym vodicom tym je vacsia interakcia medzi nimi. Teda tym vacsia energia sa straca na tejto trase. A tato strata energie sa premiena na to teplo.

[@KUBA64official]

Spojil jste více fyzikálních jevů dohromady. Proud primárním vinutím transformátoru při zatížení sekundárního se zvýší kvůli Lenzovu pravidlu. Samotné primární vinutí transformátoru má indukční charakter, proto způsobuje fázový posun mezi napětím a proudem. Napětí na primární a sekundární straně vůči sobě posunuty nejsou. Osciloskop jsem přepóloval úmyslně, protože potřebuju měřit proti zemi, ale toto přepólování se nezobrazuje, protože jsem zapnul softwarové invertování křivky. Souvislost mezi indukční/kapacitní zátěží (připojený spotřebič) a ohřevem kabelu lze hledat skrze účiník. Pokud má připojený spotřebič nízký účiník, je potřeba i k přenesení malého výkonu velký proud. V konečném důsledku ale opět topí ztráty na činném odporu kabelu.

[@MilanOndrka]

Vo fyzike plati jedno pravidlo, zakon zachovania energie. Od einsteiina sa toto pravidlo zlucilo s pravidlom zakon zachovania hmotnosti (kvoli E=mc^2). Teda ked proti sebe budes interaktovat dve sily vzajomne sa vyrusia ale energia sa spotrebuje presnejsie pretransformuje sa do niecoho ineho. Tak isto to mas aj pri bifilarnom vinuti. Indukcnosti budu vyrusene nebudu sa javit ako indukcna zataz co sa tyka fazoveho posunu ale vyrusovacie sily medzi dvojmi vodicmi tam priebahat stale budu. To ma za nasledok ovplyvnovania toku elektronov medzi vo vodicov. Tato vyrusovacia sila, ktora ty na zaciatku jedneho vinutia a na konci druheho vinutia tak ako si to meral neukaze vo forme fazoveho posunu ale vo forme zvyseneho odporu, ktore je ale vo faze teda sa zdanlivo javi ako ohmicka zataz.

[@MilanOndrka]

Kludne si sprav experiment tohto bifliarneho vinutia pri, ktorom budes menit frekvenciu povedzme od 0 do 1MHz. Podla teba by to nemalo mat ziadny vplych sak indukcnosti su vyrusene. Ja hovorim ze elektricke vlastnosti tohto bifilarneho vinutia budu zavisle na velkosti frekvencie a velkosti elektrickeho prudu. Teda cim vacsi elektricky striedavy prud bude tymto vinutim tiect a cim vacsia frekvencia tohto prudu bude tym sa jeho zdanlivy ohmicky odpor bude zvysovat.

[@KUBA64official]

V jedné větě jste napsal, že na frekvenci nezáleží a ve druhé pak že ano. Toto video je reakce na jiné, kde jsem ukazoval, jaký výkon se v prodlužováku protopí. V prvním videu jsem zjistil, že když zvýším proud prodlužovákem, tak jeho odpor zůstane stejný, protože úbytek napětí je přímo úměrný proudu, který odebírám.

[@MilanOndrka]

Alebo inak ty to vysvetlim co sa stane ked pararelne ku cievke zapojis kondenzator. Ak zapojis v kondenzatorej spravnej kapacity tak tiez tento LC obvod nebude vykazovat ziadny fazovy posun. V tomto obvode mas isty sluckovy prud, ktory je zavisli na frekvencii. Vytvoril si rezonacny obvod ktory pri rezonancnej frekvencii bude mat klast najvacsi odpor. Od 0 Hz do rezonancnej frekvencii bude odpor stupat a od rezonancne frekvencii vyssie bude odpor klesat tu krivku isto poznas. Tunak je to vo forme elektrickeho obvodu.