Zdravím, šrouby nemažu ničím. Naopak je odmašťuji čističem brzd. Po namazání závitu bych při stejném utahovacím momentu utáhl šroub více, což by namáhalo (natahovalo) šroub i závit. Vazelínou mažu pouze dosedací plochu pod diskem. Když jsem auto koupil, nešly zadní disky sundat a musel jsem je dvě hodiny oklepávat gumovou paličkou. Pokud dobře počítám, kola jsem měnil zatím sedmkrát a nikdy nebyl problém. Tedy kromě vyfoceného šroubu, který hlupák v servisu, po defektu, narval mimo závit.

@@KUBA64official Teda dosedací plochu jsem myslel, já takhle přední kola nesundal a musel jsem měnit těhlici, mlátil jsem moc do kola, ale taky to bylo tim že to byl lakovanej liťák

Díval jsem se na balení vazelíny a jde o lithiovou Mogul LA2. Prý je spíše na vyšší otáčky. Podle instrukcí má dobře odolávat vlivu vody a rozpětí pracovních teplot je od -30 do 120⁰C. Auto jsem koupil na liťácích, které ve videu nasazuji a zezadu mi taky nešly sundat. Tehdy jsem pod autem ležel asi půl dne, spouštěl jej šikmo na klínek podle KZbin tutoriálu, bouchal do kol gumovou palicí a trvalo několik hodin, než se uvolnila. Plecháč má oproti tomu styčnou plochu mnohem menší, ten jde dolů bez problému vždy. Zajímalo by mě, jaké je soužití měděné vazelíny s hliníkovým diskem. V elektronice spojení mědi a hliníku obvykle dobrotu nedělá.

@@KUBA64official To je vlastně dobrá přípomínka, to mi nedošlo. Vzadu většinou jdou sundat odborným kopem, ale předek bývá horší, ale slyšel že je prý dobré když to nejde zkusit nechat nedotáhlý šrouby a jet to projet do zatáček, ještě jsem neměl tu odvahu to zkusit.

@@acerot děkuji, snažím se na tom pracovat. Svůj dubingový vzor @WeAreCarFans asi nikdy nedostihnu, zároveň oproti videím před dvěma roky nějaký posun vidím. 😀

@@edvardmadl4164 Zdravím, ano, fungovat to bude, ale rezistor se bude hodně hřát, výkonem cca 5W, na což musí být dimenzovaný. Také není možno připojit LED ke střídavému zdroji pouze přes rezistor. V záporné půlvlně by došlo k jejímu zničení. Nejjednodušší by bylo dát do série ještě diodu, např. 1N4007. Pak bude LEDka nepříjemně blikat. Druhou možností je usměrňovací můstek ze čtveřice diod. Nejlepší je pro naznačené použití tzv. kapacitní srážeč.

Přeješ mu jenom do Nového roku? Na ten jeden den?

@spac1565 Ha ivane 😀 chybička se vloudila ....

@@ihatemosquitos7 Přesně tak. 🙂

@KUBA64official děkuju 😉

@@jancihak119 Zpočátku se musí odladit pootevření kohoutku a občas jsem se zařízením musel zatřást. V písku se občas udělá "trychtýř" - nad otvorem není žádný písek, kolem otvoru pořád dost a pak přestane padat. Možná by se to s jiným pískem chovalo lépe.

Děkuji za komentář a konstruktivní poznatek. Máte pravdu, že je domácí výroba mnohem rychlejší, než dvoutýdenní čekání na zásilku a může být tak skvělým pomocníkem pro odzkoušení prvního prototypu. Také mě často mrzí, když mi po výrobě té jediné desky, kterou jsem potřeboval, zbydou čtyři nevyužité vysoce kvalitní lamináty. Co se cenové rentability týče, začal jsem to zjednodušeně počítat a s překvapením zjistil, že máte pravdu. Pokud bych tedy desky upravil a vyráběl jednostranně. Je to ale především otázka obejdnaného množství (cenu dopravného rozpočítávám symetricky na jednotlivé kusy desek). Při objednávání desky, prezenotvané ve videu, jsem objednal 5+5+15 laminátů a zaplatil okolo 950 Kč, včetně dopravy. To mě vychází na 38 Kč na desku. Po sečtení plošných rozměrů jsem se dostal k číslu 1902cm^2. V GMe prodávají kuprextit o rozměru 30×20cm, což odpovídá 600cm^2 za 185 Kč. Tedy okolo 586 Kč za dané množství (kdyby se mi podařilo plochu dokonale využít, bez odpadu). U leptacího roztoku chloridu železitého uvádí výrobce použitelnost 200ml pro 4dm^2 kuprextitu. Pro požadované množství bych tedy potřeboval skoro litr za 149 Kč. Tím se dostávám k částce 735 Kč + dalších 100Kč za dopravu. Co se materiálu týče, výjde to tedy skutečně levněji. Je tam ale mnoho dalších proměnných, které by výsledek mohly odchýlit na jednu i druhou stranu. Domácí výrobu prodražuje amortizace nástrojů a spotřeba energií, na druhou stranu ušetříme materiál, protože nemusíme vyrábět pět desek, pokud potřebujeme jednu. Dopravu můžeme také významně zlevnit, pokud si kromě materiálu na leptání objednáme i součástky, kterým tak nemusíme platit dopravné zvláště. V neposlední řadě je nutno zvážit, jestli zařízení vyrábíme jako koníček (v takovém případě nevyjadřujeme cenu svého času v penězích) nebo jej chceme někomu prodat, což by nás nutilo započíst i cenu času výroby.

@@milosrychtar8520 Zdravím, věřím, že pokud se systémy chytré domácnosti člověk umí zacházet, mohou mu hodně pomoci. Pokud existuje chytrá žárovka na Wi-fi, která umí emitovat oranžové světlo bez zelené spektrální složky, určitě bych se jí nebránil. Obvykle se však jedná o RGB žárovky, které docílí oranžové barvy smícháním červené a zelené, což pro večerní svícení není ideální. Podobně fungující krabičku jsem na trhu bohužel nenašel.

@@gupaso to by vyžadovalo zásah do elektroinstalace, který v pronajatém bytě provádět nechci. Takto můžu zachovat instalaci stávající a až před zdroj pro LED pásek umístit krabičku a teple bílou žárovku.

@@KUBA64official 👍, ještě existují na šňůrku přepínače 0-1-2-3-0 vinutí motoru, pro stropní ventilátor. Já fandím zase více mechanice, ať se daří filmová díla, jsou zajímavá! S vnucenou reklamou jsem jako reakci, můj kanál před nedávnem zrušil.

​@@KUBA64official Vy až budete mít možnost zařídit své vlastní bydlení, tak to bude elektrokutilský labužnický projekt 🙂👍

@@Zdesetimilionu Viděl bych to přesně naopak. Mé "vynálezy" jsou spíše složitá náhražka jednoduchých řešení ve stávajících objektech. Ve svém domě bych jednou naopak chtěl instalaci co nejhloupější a tím pádem téměř bezporuchovou a přehlednou. Namísto dálkového ovladače, který jsem vymýšlel dříve, bych si dal k posteli "schodišťák" a namísto řešení z nynějšího videa klasickou dvouklapku. Hlavně žádné programovatelné věci nebo, nedej Bože, polovodičová zařízení pod sádrokartonem, která za deset let nikdo nedohledá. A hlavně všechny slaboproudé rozvody v chráničkách, kdykoliv modifikovatelné. Žádné FTP pod omítkou. Musím ale říci, že se na to těším.

@@KUBA64official vždyť říkám, že to bude paráda 🙂👍 Ono stačí kolikrát málo. Jen přemýšlet, jak se ta věc bude používat a trošku předjímat do budoucna. Kdykoliv dělám větší výkop, nebo sekám do zdi. Zvažuji, zda by bylo dobré přidat jeden husí krk navíc do budoucna. Co mohu, to tahám po kabelu. Všechny ty bezdráty časem přestanou fungovat a počáteční nadšení vystřídá apatie k nutnosti oprav. Už jsem kupoval tři sady zásuvek na dálkové ovládání. Že začátku super věc, ale nevydrží to. Kabel je kabel. Hezky pod omítku, zapojit a klid 😉😎👍 PS Vy se ale na těchto projektech hodně naučíte. Takže to také není od věci. Přeji vše dobré 🙏

Velmi rád bych si podobné zařízení za pár desetikorun koupil, bohužel se mi na Aliexpressu nepodařilo najít. Pouze žárovky či hotová svítidla s touto funkcí.

Tak to má fungovat, jen na krátkou dobu, např. 1s, pokud chcete ihned změnit stav z prvního na druhý.

Zdravím, máte pravdu, po delší dobu si zařízení stav pamatovat nebude. Ale o to mi šlo. Přibližně za 10 sekund nečinnosti (hodnotu lze upravit složením RC článku), bude předchozí stav zapomenut a po dalším zapnutí se opět rozsvítí teple bílé světlo. Pro dlouhodobou paměť by byla nutná buď záložní baterie (cr2032 nebo ultrakapacitor), procesor s uložením předchozího stavu či mechanické bistabilní relé. Obvod je inspirován žárovkou Vitae, která si na začátku videa taky "zahrála". Podle jejího vynálezce je filozofie taková, že oranžové světlo ve dne neublíží, ale studeně bílé v noci ano, proto po delší době nečinnosti začíná vždy od oranžové barvy. Přitom zrovna tam je procesor téměř určitě a dlouhodobá paměť by tak neobnášela nic víc, než pár řádků kódu navíc.

Zdravím, návrh s dvojicí relé vypadá velmi dobře. Před pár lety bych se asi vydal podobnou cestou. Teď jsem na reléovou variantu (nejspíše trochu neprávem) zanevřel po prvním zklamání z opožděné reakce svého zapojení. Děkuji za připomínku.

Zdravím, děkuji za pochvalu videa, ale izolované "elektrikářské" šroubováky jsem si nikdy neoblíbil. I když je umí firmy po designové stránce zpracovat velmi hezky. Za ty skutečně "elektrikářské" považuji spíše typ SL/PH a SL/PZ, který dokáže přenést největší točivý moment bez rizika stržení hlavy šroubu. Většina výrobků na DIN lištu používá právě šrouby SL/PZ (křížové i ploché zároveň) Ty se plochým šroubovákem dotahují o něco lépe, než obyčejným pozidrivem, ale nikdy člověk nezíská takový přenos, jako právě u SL/PZ. Většinu izolovaných "elektrikářských" šroubováků v práci nám nakonec "skřítci" alespoň částečně obnažili, aby s nimi bylo možné dotáhnout hluboko zapuštěné šrouby stykačů Schrack. Mimo DIN lišty stejně většinou zvítězí gola sada Parkside, ke které si většina elektrikářů v terénu neodpustí posměšnou poznámku.

Quicko-T12 z Aliexpressu. Mám o ní video, jak jsem ji upravil pro Parkside akumulátor.

@@KUBA64official Díky :) Já přemýšlím nad koupi KSGER T12. A chtěl jsem se zeptat, kde jsi se tohle všechno naučil ? Na škole ?

Materiálů je dnes naštěstí spousta. Ve svých bastlířských začátcích jsem si vždy usmyslel, co chci postavit a začal hledat články, které se tématem zabývaly. Tehdy hlavně vysoké napětí a Teslovy transformátory. V této oblasti vnímám jako nejhodnotnější stránky rayer.g6.cz/ a danyk.cz/ a také dnes již bohužel neexistující web elektrolab.wz.cz. Údajně přesunutý na na: www.hobbyelektro.eu/elektrolab-wz-cz/ I podceňovaná česká Wikipedie dokáže občas hodně pomoci. Ohledně návrhu plošných spojů jsem však materiálů vhodných pro začátečníky moc nenašel. Ty, které se mi dostaly do ruky, věnují obvykle pozornost hlavně technologiím průmyslové výroby, jako pájení vlnou, materiálům a profesionálním způsobům obrábění, které kutila příliš zajímat nemusí, na úkor návrhových pravidel. Koupil jsem si tuto knihu: shop.ben.cz/cz/121254-navrh-plosnych-spoju-pro-povrchovou-montaz-smt-a-smd.aspx Je dobře napsaná, ale pro kutila je použitelná cca čtvrtina jejího obsahu, zbytek je spíše pro průmysl. Zmiňované internetové zdroje mají obrovskou výhodu, že člověka naučí chápat elektroniku "selským rozumem", používat měřicí přístroje a vymýšlet obvody logickou úvahou, ale v matematice okolo bohužel sám stále tápu. Pro vytvoření všeobecného kontextového přehledu mi přijdou nejlepší videa, která člověku dají přibližnou představu o pojmech, o které se má konkrétněji zajímat. V neposlední řadě může člověk hodně pochytit z oprav sériově vyráběných zařízení. Také v práci člověk leccos odkouká od služebně starších kolegů (musí mít štěstí na nearogantní a ochotné spolupracovníky) a vlastními zkušenostmi důkladně probádá řadu slepých uliček.

Zdravím, děkuji za pochvalu.