@@GustavPalán to by vyžadovalo zásah do elektroinstalace, který v pronajatém bytě provádět nechci. Takto můžu zachovat instalaci stávající a až před zdroj pro LED pásek umístit krabičku a teple bílou žárovku.

@@KUBA64official 👍, ještě existují na šňůrku přepínače 0-1-2-3-0 vinutí motoru, pro stropní ventilátor. Já fandím zase více mechanice, ať se daří filmová díla, jsou zajímavá! S vnucenou reklamou jsem jako reakci, můj kanál před nedávnem zrušil.

Velmi rád bych si podobné zařízení za pár desetikorun koupil, bohužel se mi na Aliexpressu nepodařilo najít. Pouze žárovky či hotová svítidla s touto funkcí.

Tak to má fungovat, jen na krátkou dobu, např. 1s, pokud chcete ihned změnit stav z prvního na druhý.

Zdravím, máte pravdu, po delší dobu si zařízení stav pamatovat nebude. Ale o to mi šlo. Přibližně za 10 sekund nečinnosti (hodnotu lze upravit složením RC článku), bude předchozí stav zapomenut a po dalším zapnutí se opět rozsvítí teple bílé světlo. Pro dlouhodobou paměť by byla nutná buď záložní baterie (cr2032 nebo ultrakapacitor), procesor s uložením předchozího stavu či mechanické bistabilní relé. Obvod je inspirován žárovkou Vitae, která si na začátku videa taky "zahrála". Podle jejího vynálezce je filozofie taková, že oranžové světlo ve dne neublíží, ale studeně bílé v noci ano, proto po delší době nečinnosti začíná vždy od oranžové barvy. Přitom zrovna tam je procesor téměř určitě a dlouhodobá paměť by tak neobnášela nic víc, než pár řádků kódu navíc.

Zdravím, návrh s dvojicí relé vypadá velmi dobře. Před pár lety bych se asi vydal podobnou cestou. Teď jsem na reléovou variantu (nejspíše trochu neprávem) zanevřel po prvním zklamání z opožděné reakce svého zapojení. Děkuji za připomínku.

Zdravím, děkuji za pochvalu videa, ale izolované "elektrikářské" šroubováky jsem si nikdy neoblíbil. I když je umí firmy po designové stránce zpracovat velmi hezky. Za ty skutečně "elektrikářské" považuji spíše typ SL/PH a SL/PZ, který dokáže přenést největší točivý moment bez rizika stržení hlavy šroubu. Většina výrobků na DIN lištu používá právě šrouby SL/PZ (křížové i ploché zároveň) Ty se plochým šroubovákem dotahují o něco lépe, než obyčejným pozidrivem, ale nikdy člověk nezíská takový přenos, jako právě u SL/PZ. Většinu izolovaných "elektrikářských" šroubováků v práci nám nakonec "skřítci" alespoň částečně obnažili, aby s nimi bylo možné dotáhnout hluboko zapuštěné šrouby stykačů Schrack. Mimo DIN lišty stejně většinou zvítězí gola sada Parkside, ke které si většina elektrikářů v terénu neodpustí posměšnou poznámku.

Quicko-T12 z Aliexpressu. Mám o ní video, jak jsem ji upravil pro Parkside akumulátor.

@@KUBA64official Díky :) Já přemýšlím nad koupi KSGER T12. A chtěl jsem se zeptat, kde jsi se tohle všechno naučil ? Na škole ?

Materiálů je dnes naštěstí spousta. Ve svých bastlířských začátcích jsem si vždy usmyslel, co chci postavit a začal hledat články, které se tématem zabývaly. Tehdy hlavně vysoké napětí a Teslovy transformátory. V této oblasti vnímám jako nejhodnotnější stránky rayer.g6.cz/ a danyk.cz/ a také dnes již bohužel neexistující web elektrolab.wz.cz. Údajně přesunutý na na: www.hobbyelektro.eu/elektrolab-wz-cz/ I podceňovaná česká Wikipedie dokáže občas hodně pomoci. Ohledně návrhu plošných spojů jsem však materiálů vhodných pro začátečníky moc nenašel. Ty, které se mi dostaly do ruky, věnují obvykle pozornost hlavně technologiím průmyslové výroby, jako pájení vlnou, materiálům a profesionálním způsobům obrábění, které kutila příliš zajímat nemusí, na úkor návrhových pravidel. Koupil jsem si tuto knihu: shop.ben.cz/cz/121254-navrh-plosnych-spoju-pro-povrchovou-montaz-smt-a-smd.aspx Je dobře napsaná, ale pro kutila je použitelná cca čtvrtina jejího obsahu, zbytek je spíše pro průmysl. Zmiňované internetové zdroje mají obrovskou výhodu, že člověka naučí chápat elektroniku "selským rozumem", používat měřicí přístroje a vymýšlet obvody logickou úvahou, ale v matematice okolo bohužel sám stále tápu. Pro vytvoření všeobecného kontextového přehledu mi přijdou nejlepší videa, která člověku dají přibližnou představu o pojmech, o které se má konkrétněji zajímat. V neposlední řadě může člověk hodně pochytit z oprav sériově vyráběných zařízení. Také v práci člověk leccos odkouká od služebně starších kolegů (musí mít štěstí na nearogantní a ochotné spolupracovníky) a vlastními zkušenostmi důkladně probádá řadu slepých uliček.

Zdravím, děkuji za pochvalu.

Odpověď je v čase 28:18 - kapitola "Zkouška na kontaktním poli". Když jsem použil jen polovinu součástek, problikla na chvíli i druhá žárovka, což si nemohu dovolit. Proto jsem se přiklonil ke složitější variantě.

Protože je to edukativní video. Nalejme si čistého vína, kdyby se toto implementovalo příčetně, bude to oblož - malý MCU obložený pár součástkami. Kapacitní srážeč, usměrňovač, paralelní stabilizace, MCU s napájením podloženým velkým kondenzátorem nebo superkondenzátorem, do něj sense na síťové napětí a dva výstupy buď na řízení relé, nebo triaků. Výhody jsou zřejmé, půjde snadno udělat optional třetí polohu, ve které sepnou oba výstupy, přepínat se bude cyklicky bez nezbytného čekání, půjde snadno odfiltrovat mikrovýpadky, bude tam méně součástek, bude to levnější a snadnější na výrobu a celek bude spolehlivější. Jenomže se toho většina bude dít v softwaru, kdežto on chtěl předvádět elektroniku, což je docela kámen úrazu, protože ono najít něco, co nebude stou variantou na známé téma, nebude se toho většina dít v softwaru, no a navíc to ještě k něčemu bude, není úplně jednoduché. Pokud k tomu přidám podmínku implementační příčetnosti, pak je to málem nemožné, takže tuto podmínku cudně poslal k vodě. Plně ten čin chápu, kdyby to neudělal, tak to nenatočí nikdy. Ono totiž. Pokud si vezmu jakýkoliv bastlířský časopis a vezmu si tam zapojení, která vznikla z nějaké praktické potřeby, tak to buď vypadá jak kdyby to uteklo z 80. let (čili asi jako tohle), nebo je to oblož. To dřív najdu pohozenou zlatou cihlu na Václaváku jak něco, co nepadne do těchto kategorií.

@@NikiBretschneider Pěkná rešerše postupů, ale zapomněla jsi na pasivní retro styl vrabčího hnízda viz. toto kzbin.info/www/bejne/iH-Yg4qIjpdppa8 Netuším, jak by jsi to obecně nazvala, ale myslím, že konkrétně v tomto případě/požadavku zde není pro MCU či cokoli aktivního dle mého místo. Jen jako edukace obecného postupu super, ale já se snažím nejdřív zamyslet a vypotit jednoduchost, pokud je to kapku možné :-)

Zdravím, také mě velice překvapilo, že jsem ani po hodině prohledávání Aliexpressu nic kloudného nenašel. Jak říkáte, pouze svítidla či žárovky, ale žádnou externí krabičku. Přitom jsou v domácnostech poměrně běžná starší svítidla se skleněnou polokoulí a dvojicí objímek, kam by se použití něčeho podobného nabízelo. Do garáže jsou ale vypínače na stropě více než dostatečné řešení. Já jsem jednu dobu reguloval množství světla připojováním jednotlivých LED trubic do WAGO svorky. Do kuchyně už jsem chtěl trochu elegantnější řešení, abych nemusel v pronajatém bytě zasahovat do elektroinstalace, ani každý večer přemýšlet, kam jsem položil dálkový ovladač. Takto na první zapnutí rozsvítím slabé teplé žárovky nad skříňkami a na druhé zapnutí studený pásek osvětlující linku. Snad jediné nevýhody jsou, že v dokonalém tichu triaky trošku bzučí a také, že přímé nasvícení prozradí všechny sebemenší nerovnosti sádrokartonového stropu.

…a kdyby byl strop výš, tak se z toho buď nechají viset ocasy s koncákama, nebo se na ovládání použije pometlo. Jednoduchá řešení bývají ta nejlepší, už vidím, jak někdo zoufale cvaká vypínačem aby to konečně rožnulo to správné světlo >__<. BTW dálkový ovladač se taky dá přilepit na zeď/kredenc/nohu od stola a pak se nemusí nic hledat.

Zdravím Vás, materiálů je dnes naštěstí spousta. Ve svých bastlířských začátcích jsem si vždy usmyslel, co chci postavit a začal hledat články, které se tématem zabývaly. Tehdy hlavně vysoké napětí a Teslovy transformátory. V této oblasti vnímám jako nejhodnotnější stránky rayer.g6.cz/ a danyk.cz/ a také dnes již bohužel neexistující web elektrolab.wz.cz. Údajně přesunutý na na: www.hobbyelektro.eu/elektrolab-wz-cz/ I podceňovaná česká Wikipedie dokáže občas hodně pomoci. Ohledně návrhu plošných spojů jsem však materiálů vhodných pro začátečníky moc nenašel. Ty, které se mi dostaly do ruky, věnují obvykle pozornost hlavně technologiím průmyslové výroby, jako pájení vlnou, materiálům a profesionálním způsobům obrábění, které kutila příliš zajímat nemusí, na úkor návrhových pravidel. Koupil jsem si tuto knihu: shop.ben.cz/cz/121254-navrh-plosnych-spoju-pro-povrchovou-montaz-smt-a-smd.aspx Je dobře napsaná, ale pro kutila je použitelná cca čtvrtina, zbytek je spíše pro průmysl. Zmiňované internetové zdroje mají obrovskou výhodu, že člověka naučí chápat elektroniku "selským rozumem", používat měřicí přístroje a vymýšlet obvody logickou úvahou, ale v matematice okolo bohužel sám stále tápu. Pro vytvoření všeobecného kontextového přehledu mi přijdou nejlepší videa, která člověku dají přibližnou představu o pojmech, o které se má konkrétněji zajímat. V neposlední řadě může člověk hodně pochytit z oprav sériově vyráběných zařízení.

@@KUBA64official Perfektní odpověď, mockrát díky a od knihy začnu. Díky dík!

"Udělal jsem pár projektů s ESP, tudíž tomu rozumím a musím to učit". Typická s prominutím kravina. Učte nejprve raději sebe.

V komentáři jsem četl: "elektroniku SE učit", ne "elektroniku učit (ostatní)". Vnímám to jako rozdíl. Kuby videa si velmi rád pustím a vždy mě potěší když mu v nějaké části rozumím a doufám, že těchto části bude přibývat 😂

Děkuji za tip, dívám se na ně a vypadají dobře, ale osobní zkušenost s nimi nemám. U zařízení s pohyblivým přívodem dávám většinou cca 8-10 cm kabelu do smršťovací bužírky, za kterou následně kabel ve vývodce drží a ohyb je tak plynulejší. Až budu příště objednávat v TME, pár si jich asi koupím.

Je pravda, že otázka synchronizace mě nenapadla a při společném spínání více kusů mého modulu by nejspíše "jednou za čas" došlo k podobnému jevu. Prošly mi rukama stropní panely výrobce Panlux (LEDMED), u kterých byla rovněž možnost přepínání chromatičnosti mechanicky, ve svítidle. Každý panel měl vlastní napájecí zdroj z 230V. Žádná věda v tom nebyla, posuvný přepínač pouze mechanicky připojoval a odpojoval teplou a studenou "větev" ke zdroji konstantního proudu. Měniče však byly typu BUCK, galvanicky spojeny s distribuční sítí, proto bych si nedovolil přímé spojení vypínačů více kusů pro hromadné ovládání. To bych si spíše dokázal představit "vykuchání" jednotlivých měničů a násleně vzájemné propojení světelných zdrojů v jednotlivých svítidel (přes nějaké menší rezistory) a jejich společné napájení jediným silnějším zdrojem proudu a řízení jedním přepínačem. Poté jsem ještě opravoval pár OEM Čínských "LED talířů", které se také přepínaly mezi teplou, studenou a přirozenou bílou. Tentokrát však opětovným sepnutím, jako můj modul. Přepínání bylo realizováno proprietárním čipem, který opět pouze připojoval výstup BUCK měniče buď na teplou nebo studenoou "větev". Přirozenou bílou všichni výrobci realizovali společným svitem teplých a studených LEDek s rozdělením celkového proudu zdroje. Tím pádem mělo svítidlo ve všech režimech stejný příkon. U podlinkových světel tak záleží na tom, zda je zdroj společný, externí, nebo zabudovaný v každém svítidle zvláště. Asi bych se přikláněl k použití jediného zdroje a vedení trojlinky do každého svítidla, s jedním pólem společným a druhým zvláště pro teplou a studenou.

Ahoj, moc si vážím Tvé nabídky. I KZbin mi nabízí aktivaci podobných nástrojů už několik let. Aktuálně o aktivaci této možnosti neuvažuji, s ohledem na nepravidelnost a malé množství vydávaných videí. Kdybych příspěvky přijímal, cítil bych se pod tlakem a upřednostňoval kvantitu videí před jejich kvalitou.

Zdravím, až na originální kabely s banánky a háčky, které jsem byl nucen vyměnit za pevně napájené kabely s krokosvorkami, jsem s testerem velmi spokojený. Používám jej ale téměř výhradně pro zjištění ESR u elektrolytických kondenzátorů. Naprosto výjimečně pro nějaký bipolární tranzistor. Ostatní součástky testuji multimetrem.

@@KUBA64official děkuji moc za odpověď.

Děkuji za pochvalu, Multisim jsem neznal. KiCAD jsem si postupem času opravdu oblíbil. Je to jeden z mála programů, jehož aktualizace vždy přinesou zlepšení uživatelské ergonomie.

Zdravím Vás a děkuji za pochvalu. Ohledně "chytrých" svítidel mám podobnou zkušenost. Před časem, ještě u rodičů, jsem do kuchyně instaloval CCT LED pásek, abych později zjistil, že jsem jediný, kdo jej používá, protože se nikomu jinému nechce hledat ovladač. I stmívání je spíše hračka, která po týdnu omrzí. Ve většině případů skutečně stačí přepínání mezi teplou a studenou bílou, obojím na plný jas.

Děkuji za pochvalu, zde by byl procesor opravdu zbytečný.

@@rz6354 zdravím, chápu Váš poznatek a napadají mě v zásadě tři cesty, kterými by se dalo vydat. Nejjednodušší by byl asi mikroprocesor, který by si změnu stavu zapsal do paměti a na jejím základě vždy rozsvítil příslušné světlo. Pak bych si uměl představit bistabilní relé s nějakou podpůrnou elektronikou nebo klopný obvod zálohovaný baterií CR2032 či ultrakapacitorem. Má konstrukce vychází z filozofie Hynka Medřického, jehož žárovka si v mém videu také "zahrála". Ten tvrdí, že teplé světlo ve dne člověku neublíží, ale studené v noci ano. Proto prý jeho žárovka vždy začíná oranžovou, pokračuje teplou bílou a končí studenou. Ve dne tedy člověk musí "blikat", ale v noci má vždy jistotu, že jej modrá složka neprobudí.

@@KUBA64official díky za rychlou reakci.. je pravda že ta složitější konstrukce asi nestojí za tu námahu a nakonec je fakt, že večer se vždycky rozsvítí teplou a ve dne stačí přebliknout.. 👍

Já bych spíš přemýšlel nad: První zapnutí teplá, Druhé zapnutí obě. :-)

Ahoj Tome, děkuji za pochvalu, upřímně mě to při kompletaci taky trochu zamrzelo, zvláště v tom nevyužitém prostoru uprostřed, by se konstrukční otvor nabízel.

Děkuji, celkem mě překvapilo, že jsem na Aliexpressu žádnou podobnou krabičku nenašel, s ohledem na to, kolik svítidel i žárovek už to dnes umí. Možná jsem jen špatně hledal.