Montessori praxe: Jak se dítě učí půjčovat anebo nepůjčit svou věc

Chceme, aby se naše děti uměly podělit? Chceme, aby dokázaly také ustát své hranice se sourozenci či vymezit se vůči kamarádovi a zvládly říct i to, že věc nechtějí půjčit?
Půjčovat nebo nepůjčovat nebo obojí
Zdá se vám to příliš, učit děti NEpůjčovat své věci? Já myslím, že je možné v dětech rozvíjet ochotu půjčit, ale také možnost nepůjčit. Vzdát se své věci není samo sebou. Je to v pořádku. Já se totiž taky nedělím o všechno, co mám. Nedělím se o spodní prádlo, zubní kartáček, nejmilejší hrníčky, poslední kousek makronky, nedělím se ani o všechen svůj čas. Musím si nechat něco pro sebe CELÉ, a někdy mi stačí kousky. A někdy se dělím moc ráda. Často tehdy, když mám sama DOST! 😊 Mám pocit, že děti to mají stejně… když je pozoruju na hřišti, kde každá máma drží krabičku se svačinou, děti se ochotně krmí navzájem a dávají si napít z cizích lahviček. Rády se dělí z nadbytku! 😊
Pak se tytéž děti pohádají o jediný bagr, o houpačku anebo odrážedlo. Takové děti ale nejsou lakomé, jen se učí rozdělit se v momentě, kdy zažívají svobodu a radost z dělení se. A o omezené zdroje zábavy mají tendenci bojovat - tam se učí jiné dovednosti (od 3 let) - střídat se, důvěřovat si, ctít své i cizí hranice. A to není snadný a rychlý proces, který nelze naučit větou: „A tak se poděl, nebuď přeci lakomec!“ Ostatně nucení do ČEHOKOLIV, je cesta k ODPORU. Přece s dětmi denně zažíváme, že o co více tlačíme, o to méně je dítě ochotné poslechnout a zůstat v upřímné radosti.
Více se dočtete v článku na BLOGU Montessori praxe: www.montessori...
Díky a zdraví, Irča
www.montessori...

[@dominikaprochazkova843]

Super Irčo, děkujeme

[@baralavickova5418]

Super! Už jsem se těšila na videa!

[@veronikanovotna8864]

Díky moc za video a tipy. Mám otázku. Trávíme hodně času v zahradě, takže mě můj 15m syn vidí pracovat s různými nástroji. Miluje motyčky, hraběčky a podobné věci. Vždycky když někde nějakou vidí, tak ji chce, pak si ji drží jako klíště, všude ji s sebou nosí. Ví jak se s nimi zachází, občas je i tak použije :D Někdy jsme ji museli brát i k usínání. Jakým způsobem vydávat tyhle předměty? Strachy tam asi žádné nemám, věřím mu. Moc díky za postřehy.

[@irenakubantova]

Pokud syn POTŘEBUJE držet P předmět v ruce - zkontrolovala bych u něj senzorickou integraci. Možná nám ukazuje, že potřebuje stimulovat držení v ruce něčeho, co má váhu. Mrkněte na to!

[@veronikanovotna8864]

Díky za odpověď. Držet něco co má váhu v přeneseném významu nebo skutečně jako těžkou věc?

[@irenakubantova]

@@veronikanovotna8864 jako fyzickou věc- to řeší senzoricka integrace. A v přenesení významu taky, když jste to naťukla - šla bych na kineziologii 3in1 Brain.

[@nonnettaa3764]

Dítě se učí nápodobou ,když jemu půjčí předmět z ruky maminka ,tak dítě by snad nemělo mít problém půjčit druhým to ,co má právě v ruce.....Maminka by měla dítě naučit -jak se CHOVAT PŘI PŘEDÁVÁNÍ ,aby dítě druhým NERVALO PŘEDMĚTY Z RUKY.......

[@irenakubantova]

Z hlediska vyvoje mozku se dítě do 3 let se nepotřebuje učit, jak se půjčují věci. Jeho mozek je moc mladý, aby to dokázal regulovat - představit si, že mu věc někdo vrátí/nevrátí a že může/nemůže druhému dát důvěru. Druhý bod: maminky dětem často dávají věci jen proto, ze po nich dítě sáhne- aniž by proběhla DOMLUVA. Komunikovat lze i neverbálně: pohled na věc s pak na dospělého - potvrzení dospělým: "Ty chceš pracovat s XY?" A čekání na SOUHLAS dítěte. Komunikace je mnohem důležitější mechanismus než prosté vydání věci druhému. Stejně jako matka nedá dítěti do ruky vše, a dokonce nechce vše půjčit, což je v pořádku, dítě taky nemusí chtít vydat vše cizímu/jinému dítěti... a jd to v pořádku.