Na co si dát pozor při realizaci fotovoltaické elektrárny? l Refsite #1

[@lenkapavlasova1160]

Skvělá přednáška! Dekuji FV nyní 2023 plánuji a zjišťuji dostupné informace. Lenka

[@jakubsevcik733]

Velmi pěkná prezentace. Pro mne, který nemám elektrotechnické vzdělání, je stále vstřebatelná. Mám hybridní FVE a řada informací je velmi přínosných. U nás na ulici tento rok přibyly 3 FVE na rodinných domech. Všechny jsou konstrukčně připojeny k bleskosvodu těmi oddálenými dráty. Střechy nejsou tak velké, aby se dala zajistit větší vzdálenost. Jinak uvedu praktickou zkušenost. Mám střídač Goodwe a nechávám ho plně v tzv. obecném režimu. SOC baterií mám přes tu nejstinnější zimu nastaveno na min. hodnotu 50%. Program PV master vám to umožní nastavit. Až s přibývajícím osvitem postupně snižuji hodnotu SOC na jarních 15-20%. Co se týká spotřeby střídače, jsou na to i nezávislé analýzy krom dat od výrobce. Ze všech tabulek, co jsem viděl, je nejmenší spotřeba v tom obecném režimu a pak je dobré vypnout back-up funkci (spínač ve vedlejším rozvaděči k FVE). Sice přijdete o funkci UPS ( GW garantuje 10 ms), ale pokud ji vyloženě nepotřebuje, ušetříte dost energie. Back-up event nahodím až při výpadku distribuční sítě. Musím si před tím v zimě shodit jističe na elektrickou podlahovku, byť ani GW 10kW neudrží dech a hrozí přetížení.

[@tosuja3380]

Hrozně moc děkuji panu Poulovi za nadhrnou přednášku nabytou užitečnými informacemi. Je mi jasné, že ke každému bodu přednášky by šla udělat samostatná přednáška a tak v tomto formátu není možné vysvětlit všechno, takže s každou odpovědí na otázku co mě zajímala jsem získal taky dvě nové otázky. Vypíchnu jeden bod a to rozvaděče/rozvodnice, 1) kdo tedy může takovou rozvodnici rodinného domu udělat, když je to výrobek, musí mít pracovník/firma nějaké zvláštní oprávnění na výrobu rozvaděčů, kromě běžného oprávnění na montáž a opravy elektrických zařízení, aby mohl dát do pořádku rozvaděč co je životu nebezpečný? Ten samý případ je asi s tou výměnou chráničů za "B" charakteristiku, mění část výstroje, musí tedy udělat taky v obou případech kusovou zkoušku.2) Jak se dělá, taková zkouška? 3)Jaké by měli vzniknout výstupy z takové zkoušky, doklady atd. 4)Musí na to být projekt a v jakém rozsahu? včetně určení vnějších vlivů? 5) Kolik řádově takový projekt, stojí než bude moci vzít elektrikář šroubovák do ruky a dát to do pořádku? 6) Musí to projektovat autorizovaný projektant, když na to není stavební povolení (není to projekt ve výstavbě)? pokud ne, tak kdo to může naprojektovat? Rád bych měl vše v pořádku, ovšem ty problémy by se jakoby kotili, když chci vyřešit jeden vynoří se další dva. PS: V poslední době mám čím dál častěji pocit, že jsem v říši za zrcadlem, třeba teď, když tu čtu příspěvky některých "lidí" tady, spadla mi brada a nevím co si myslet.

[@insidr5552]

No kdo, výrobce rozvaděče :-) Myslím že to je Okeč 27120: Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení

[@tosuja3380]

@@insidr5552😊 Není to tak snadné, ona je to sice volná živnost, stejně jako projektování, ale jen málokterý elektrikář splní všechny zákonné požadavky. Pokud někdo chce vyrobit rozvaděč, misí mít nejdřív projekt, dále musí k němu dodat i kopii certifikátu včetně zkušebního protokolu, souhrnnou tabulku rozvaděče , kusovou zkoušku, ES prohlášení o shodě, návod k použití, liniové a pohledové schéma, typový štítek a popis jednotlivých obvodů v rozvaděči. Není to tak, že dojde elektrikář, dá to do pořádku a odejde, nebo je, ale nejsou splněny zákonné požadavky. A pokud by se to dělalo jak má, tak to bude neúměrně drahé. Nehledě k tomu, že chrániče typ B stojí zhruba desetkrát tolik, než typ AC.

[@jiripremyslovsky8634]

@@tosuja3380 No a pak se někdo diví, že je nedostatek lidí, kteří to jsou schopni dělat

[@jiripremyslovsky8634]

nejhorší smrt, je smrt z vyděšení Důležité je se z toho nepokakat. Udělám, co jsem schopen, (za kolik peněz jsem ochoten si kupovat "větší jistotu") a budu věřit, že nebudu výhercem "bleskové loterie".

[@revizak8605]

Pozor když měníte rcd B nemusíte dělat žádnou kusovou zkoušku.

[@tomasmedek585]

Proudové chrániče mají výrobcem předepsané závazné pravidelné kontroly. Často je to třeba jednou měsíčně. To je ten hlavní problém, co se zde vůbec neřeší. Jinak také existují nebo se i dají udělat systémy které proudové chrániče například v noci pravidelně a automaticky otestují. Aby střídač bez transformátoru dodal do střídavé sítě DC proud (mimo nějakých sotva měřitelných svodů přes kondenzátory a filtry) je prakticky vyloučeno. K tomu tam existují ochrany a i kdyby ty selhaly a zůstala polovina mostu otevřená o několik ms déle než má, tak to skončí okamžitou destrukcí výkonových polovodičů a jejich odpařením, protože v ten okamžik jde vše do zkratu jak DC tak i AC strana střídače. Mne stály jističochrániče s AFDD přes 30 tisíc Kč a rozhodne je měnit nebudu, když se ani na DC napětí nevyrábějí. Ony se dokonce nevyrábí ani ve třífázové variantě, což je daleko větší problém. Mimochodem v nich žádný permanentní magnet není, tam je to vše řešeno čistě elektronikou. Žádá instalační firma FVE nedonutí investora aby si opravil nebo nainstaloval hromosvod. Prostě když to investor nechce a nezaplatí to, tak do dobročinně nikdo dělat nebude ani proti přáni investora. Navíc už jsem se setkal s tím že investor řekl OK, nainstalujete FVE a já následně požádám jinou firmu o instalaci hromosvodu. Uběhlo soustu let a hromosvod není a podle mne nikdy nebude. Na svých neveřejných domech si to riziko musí zhodnotit každý sám a je za to zodpovězený každý sám. U veřejných domů je to jasné, tam být musí, už jsem viděl i hromosvod na budově která byla celá pod zemí :-). A ten vypínač nově požadovaný ČEZ Distribucí má předepsané umístění, musí být v elektroměrovém rozvaděči v měřené části. Tedy tak, aby při výměně elektroměru se dal odpojit dům. A je tam jen z důvodu výměny elektroměru u přímých měření do 80A včetně. Tvůrci toho nesmyslu bohužel neví že technika hlavně ohrožuje povelový "nulák" pro HDO a vypínač mu jen dává falešný pocit bezpečí. Ale to je prostě tím že to jsou prostě teoretici bez praxe, a nikdy elektroměr neměnili, bohužel. A kusová zkouška elektroměrových rozvaděčů do kterých se doplňuje výrobcem nepředepsané oddělovací relé a nově i vypínač, netřeba? Tam do distributoři šikovně hodili na zákazníky, protože oni kromě elektroměru a HDO přijímače nic nevlastní, jen nařizují (často nesmysly) a účtují. Celé to s těmi kusovými zkouškami rozvaděčů mi přijde že někdo předpokládal že elektrikáři jsou retardovaní jedinci co neumí počítat a proto při jakékoliv změně v rozvaděči musí rozvaděč projít zkušebnou kde jsou ti "skuteční znalci elektrikářského umu". K čemu tedy nějaké profesní kvalifikace a paragrafy 50 pro retardy co ve skutečnosti ani nemohou zasahovat do rozvaděčů, bez toho aby k tomu získali spoustu dalších povolení a certifikátů? Beru to jako velkou prohru elektrikářského cechu nebo svazu že si to nechali do legislativy prosadit a teď se na jejich práci přiživuje sousta darmožroutů u kterých si musí nechat schvalovat svou provedenou práci. Ta byrokracie nás jednou zahubí.

[@obajer]

Do kamene tesat.

[@tomasmedek585]

Jen aby to s těmi chráničemi nebyl nějaký lobbing výrobců chráničů, (podobně jako u hromosvodářů kteří odmítají revidovat hromosvody podle starší normy. Prostě zbourat barák a postavit podle aktuálních norem, jinak bude hromosvod bez revize). Protože v českém manuálu ke střídači Solax Hybrid G4 výrobce na straně 6. napsal: "Měnič má zabudovaný certifikovaný vnitřní proudový chránič (RCM) pro ochranu před možným úrazem elektrickým proudem a před požárem v případě poruchy na kabeláži nebo poruchy měniče. Podle IEC 62109-2:2011 jsou požadovány dvě prahové hodnoty vybavení chrániče: Výchozí hodnota pro ochranu před úrazem elektrickým proudem je 30mA a pro pomalu rostoucí proud 300mA. Měnič se zabudovaným RCM zamezí možnosti zbytkového DC proudu na 6mA, takže v systému lze použít externí proudový chránič typu A (≥30 mA)." Takže chránič typu A vyhovuje, protože vestavěný certifikovaný chránič ve střídači zamezuje většímu DC proudu než 6mA.

[@saladayt7]

Pokud mění elektroměr tak HDO ho neohrožuje protože minimálně ČEZ nařizuje oddělovací relé. Takže napětí se objeví max na tom relé nebo přijímací HDO ale ne má elektroměru.

[@revizak8605]

S hromosvodem nemáte absolutně pravdu, kromě jiného. Výpočet rizik musí být už v projektové dokumentaci. Pokud vyjde a věřte že na každém obytném domu vyjde nutnost instalace fve je majitel povinen LPS instalovat. LPS přímo souvisí s bezpečným chodem vyhrazeného technického zařízení v tomto případě energetického zdroje a jako revizní technik nevystavím na základě projektové dokumentace výchozí revizi, protože nejsou splněny podmínky projektové dokumentace. Pak se nemůže stát příklad o kterým píšete. Je to jen o tom aby investoři dostali kvalitní PD a revizní technik odvedl kvalitně svoji práci. Pak se nemůže stát že firma bude s váma vyjednávat. Pokud nemá dílo výchozí revizní zprávu je to dostatečný důvod dílo vůbec nepřebírat a ochrana dodavatele systému funguje i obráceně. Pokud se investor zaváže dodat LPS tak bez LPS prostě nemůže dostat revizi.

[@tomasmedek585]

@@saladayt7 Nesouhlasím s vámi. Pokud máte zálohu celého domu (ať už FVE, centrálu nebo UPSkou, nebo jiným zdrojem a atd...) a tedy i do zálohy napojené jističe pro dálkové ovládání přes HDO, tak na vodiči N0% v elektroměrovém rozvaděči je fáze přes cívku stykače podobně je i fáze na kontaktech OR. Někteří technici co mění elektroměry a HDO už se o tom přesvědčili na vlastní kůži stejně jako já, že ten vypínač dává jen falešný pocit bezpečí a ve skutečnosti vypíná jen to co je dávno vypnuté už jinde, ale tam kde může být napětí a často i bývá to nijak neřeší.

[@MartinKrok]

Proudové chrániče typu B jsou velká vzácnost. Např. KV elektro má teď v nabídce jen jeden 3f chránič za 8000,- a žádný 1f chránič. Na Elimě nevidím žádný. Takže pěkná přednáška, ale některá tvrzení neobstojí konflikt s realitou.

[@donniedarko5206]

děkuji za odbornou přednášku plno příkladů špatných instalací. byla tam zmínka o bateriích, které se při zapojení vybíjeli o 1 procentu na hodinu, nebo střídač, který nedělal správné optimalizace a průměrné evidence výkonu aj. Můžete doporučit, které značky střídačů a baterií jsou z vašeho pohledu sofiktovanější, kvalitnější, máte s nimi při revizích dobré zkušenosti a doporučili byste je pro instalace? děkuji.

[@jaroslavzapletal8490]

Já mám na chalupě SUN 2000. Je způsob zapojeni 2. Vlastní spotřeba stridace 7w. V zimě ho na noc vypinam. Jsem spokojen. Pro běžný provoz 2000w stačí, při větším odběru přisává že sítě. Pretoky mám zablokovane limiterem, který je součástí Sun 2000.

[@vaclavberanek2988]

Tak třeba k chráničům, nevidím problém použití stávajících chráničů při instalaci FVE. V drtivé většině je střídač vybaven ochranou integrovanou. Nač vyměňovat v celé instaalci AC chrániče za B. Integrovaná ochrana střídače má citlivost na stejnosměrnou složku většinou 6mA. V případě přidání dalšího chrániče typ B bude zřejmě osazen 30mA. Není to tak trochu proti srsti(selektivita), pokud bude integrovaná ochrana plnit svoji funkci a stane se náhodou závada, přidaný chránič nemůže nikdy zareagovat. V normě je psáno, že pokud "je" instalován chránič musí být typ B. Máme více možností, neinstalovat již žádný, je integrován. Když už instaluji na větev grid a backup, dobře, osadím chránič typu B ale dle doporučení výrobce a hodnota reziduálního proudu bývá doporučena 300mA. Je to ochrana větve střídače aby do soustavy nepřišla DC složka, ze střídače. Za ochranou integrovanou, nebo přidaným chráničem typu B, již nemůže být jako porucha DC složka. Pokud tam je, je to chyba a měla by toto odhalit pravidelná revize. Nebudu se vyjadřovat k chráničům typ AC. Dle mého názoru je vhodné instalovat dnes již všechny chrániče typ A, bez ohledu na instalaci FVE.

[@cryptofaucet_bitcoin]

moc pekne povidani, a pokud by to slo, jestli udelat i neco podobneho na fotovoltaiky ostrovni, tedy ty ktere bud nejsou vubec pripojene k siti a nebo takove kde si ze site jen berou elektrinu ve chvili kdy nesviti a nemuzou do site dodavat pretoky na ostrovni fotovoltaiku narazim prave z duvodu, ze ostrovne to chteji resit treba lide v cinzacich a panelovych domech k jednotlivym bytum, treba jen formou male fotovoltaiky 1-2kWp, proste co se jim podari prostorove dostat na zabradli balkonu/lodzije, a na ty legidslativa v CR vesmes vubec nemysli, ja zacal takovouto fotovoltaiku resit cca pred rokem, a prvni co me me upoutalo byli GrigFree menice, tedy prifazovani do stavajici faze rozvodu bytu snadnym zapojenim takoveho menice do zasuvky, ale ouha, ac to ma evrospke CE, tak kuprikladu CEZ to nepripoji ikdys se dodaji veskere dokumenty, kuprikladu v Nemecku to distributor neresi a staci dolozit CE a ohlasit ze se zapoji v miste mikrozdroj a obcasny maly pretok do site se neresi, toto reseni ktere je nejlevnejsi jsem tedy vzdal a zacal se soustredit na ostrovni fotovoltaiku kde neni birokracie, a prave tim ze tam neni birokracie tak tam zrejme vznikaji dost prasarny v instalacich, a vesmes me zajima, jak je to s takovou ostrovni fotovoltaikou, ktera bude mit vlastni okruh zasuvek a prez nabijecku se bude spolehat na distribucni sit? tedy ze se bude chovat jako spotrebic a neposle do site zadny prebitek? resi i toto nejake normy? zarpoven me takove reseni dava smysl i bez dotace, protoze me prijde, ze dotace fotovoltaiku jen prodrazuji a kdys jsem porovnaval nabidky firem na nejake nejbeznejsi vykony a kapacity OZE systemu s dotaci, prislo me ze cena byla u dotovane navysena i o vyce nez 100% proti tomu co vidim za ceny v maloobchodu, a to ikdys bych pripocetl treba 30-50 tisic za montaz

[@jirimaly4325]

to máš pravdu

[@michalstepanek2201]

Zdravím pana Ing. Poula, zhruba před čtvrt stoletím jsem u něj skládal maturitu. :) Za mě je video srozumitelné a velice užitečné. Zrovna dělám fotovoltaiku svépomocí na svůj domek jako ostrovní systém na ohřev vody. Určitě bych uvítal video, které se bude zabývat touto problematikou. Jsem rád, že se konečně někdo vyjádřil k problematice ochrany před bleskem. Jako OSVČ dělám montáže antén a musím jedině potvrdit, jak moc se tato otázka opomíjí. Skoro nikdo nedělá povinné revize hromosvodů dle norem jednou za 4-5 let, přepěťové ochrany lidé nechtějí a tak se montují jen do dražších systémů společných antén. Ukázaný dům s fotovoltaikou, jak nemá vypadat instalace, je bohužel naprosto běžnou praxí. Zrovna soused má panely na střeše bez hromosvodu a ještě k tomu na nejvyšším domě na kopci. Pokud na takový dům montuji anténní stožár, zákazník dostane na účtenku poznámku, aby kontaktoval hromosvodáře kvůli hromosvodu. Tyto instalace mohou být životu nebezpečné, i když pravděpodobnost úderu blesku do domu je poměrně nízká.

[@pgrohmann]

Ochrana před bleskem neexistuje. Výboj přeskakuje na metry a neexistuje ochrana před takovým výbojem. Přepěťová ochrana je pouze pro síťové napětí a náhlé zvýšené napětí. Už mi blesk odeřil do antény a bleskosvod se absolutně nechytal. Veškeré rozvody na sračku. FVE mám na klíč. Informace uvedené ve videu jsou nějaké divné. Proběhla revize připojení, pak opět kontrola revize přímo ČEZEm a hotovo. Ty bláboly ve videu jsou spíše proto, aby se každý na všechno vykašlal.

[@michalstepanek2201]

@@pgrohmann Žádná ochrana před bleskem není stoprocentní. Hromosvod je navržen na základě pravděpodobnosti, jak se blesk bude chovat. Těžko říct, co bylo u Vás špatně. Kdy jste měl naposledy revizi hromosvodu? Přepěťové ochrany se dělají v několika třídách (B,C,D). Měly by být použity všechny za sebou. Když blesk uhodí do domu, správně fungující hromosvod by jej měl svést do země. Antény, kabely, fotovoltaika atd... mají být aspoň půl metru, ideálně metr od hromosvodu, aby se omezil přeskok bleskového výboje a taky vliv elektromagnetické indukce. Následné přepětí mají svést přepěťové ochrany. B, C přepěťovou vlnu ořežou zhruba. D je jemná ochrana, používaná jako poslední stupeň v přístrojích a nebo v prodlužovačkách. To, že má zařízení revizi, neznamená, že je vše dobře udělané. Papír snese vše a revize se tak mnohdy jen píšou. Podle mě je třeba přistupovat k přírodě s respektem a nepodceňovat ochranu před bleskem. Teď jsem o víkendu namontoval na svůj domek fotovoltaiku na ohřev vody svépomocí. Tyhle věci mě baví, ale především si uvědomuji, že jsem to já, kdo dává hlavu na špalek, pokud by se stal nějaký průšvih.

[@martinknotek4888]

Pro ohřev TUV mám nadimenzovaný string (podle specifikace výrobce) na 217 Vp a myslím 1750 Wp. Spirála má příkon tuším 1,5 kW. Připojena je přes obyčejný motorový stykač kde, dle doporučení výrobce pro spínání SS proudů, jsou všechny 3 kontakty spojeny do série (dva na plus, jeden na mínus pól). Cívku stykače pak ovládám přes termostat bojleru. Pravda, něco to žere a vrčí a musí se to vypínat když nesvítí ale zatím to funguje uspokojivě. Dva měsíce zpátky - 17. 3. - jsme nahřáli bojler na 90°C což jsme si zatím od distributora nikdy nedovolili;) Mám tam ještě jistič 2 x 10 ADC a 3 AC bleskojistky zapojené tuším do Y, ty ale spíš pro dekoraci. Kdyby to toho fláklo tak pomůže jedině pojištění...

[@PavolFilek]

Velmi dobre video, i ked si myslil, ze keby 100 % firiem a buducich majitelov malo toto dodrzat na vsetkych typoch objektov rozneho veku, tak to bude skor brzdou, ako rpispevkom k rozvoju FVE a tym aj ekologie a elektromobility v CR.

[@otaznikvykricnik5961]

K 3:25 co kdo může a nemůže dělat/ instalovat: Budu mít jeden flexibilní kempovací panel. Můžu si ho zapojit (instalovat) a nabíjet s ním autobaterii, vařit si čaj, nebo něco? Je to instalace zařízení na výrobu elektrické energie, já jsem osoba bez elektrotechnické kvalifikace a bumážky. Každý asi cítí, že můžu. Něco se o tom píše v §3 odst.(2) písm.e) nařízení vlády č.190/2022 Sb. - co nejsou vyhrazená elektrická zařízení. Kde je ale ta hranice?? Podle mě to je cca 100V DC, tj. 2-3 velké panely a všechno za nima, co utáhnou.

[@beny68eos]

Zajímavá přednáška. Jestli dobře chápu, tak minimum je uzemnění objektu (HUP - MEB) a přepěťová ochrana. Pokud se podívám kolem sebe, tak polovina Kladna nemá vůbec žádné zemnění. Tam by se dle nových vyhlášek FVE instalovat nemohla. Nakonec nebude moci být provozována ani jakákoliv elektrická přípojka. Chápu objekty postaveny v letech jiných norem, ale jakákoliv byť jen malá přestavba je dle tohoto notné doplnit i o zemnění. Technicky to ale někdy bývá problém, objekty jsou řadovky, zemnící pás nejde odkopat kolem objektu a zemnící tyče to také nevyhrají. Jak to řešit v takovém případě?

[@jakubsevcik733]

Mohu mít prosím dotaz na výraz a smysl termínu "maximální instalovaný výkon" pro HFVE dle energetického zákona? Uvádí se hodnota 10kWp. Tuto definici používá distributor, ERU, OTE, dodavatel v případě nasmlouvání virtuální a taky SFŽP pro udělování dotací. Reálný výkon a výroba ovšem závisí na orientaci a sklonu panelů. Střídač 10kW není schopen dodávat více. Proč se tedy posuzuje výkon domácího mikrozdroje podle panelů. Já kupříkladu mám JZ string 6,3 kWp a rád bych doplnil SV string. Nejraději bych oněch 3,7 kWp ještě možného zákonem povoleného výkonu, řekněme mírně nadinstaloval, abych kompenzoval 30% snížení výroby dané špatnou orientací. Jak moc by byly úřady citlivé na takovou "adekvátní" nadinstalaci, když bych zachoval celkovou roční výrobu ekvivalentní 10kWp jižnímu stringu v optimálním sklonu?

[@petr-5217]

Jakýkoliv střídač naprosto s přehledem dokáže vyrobit více než je jmenovitý výkon panelů. Ovšem překročení jmenovitého výkonu podle uděleného povolení znamená u mikrozdrojů pokutu cca. 1600 Kč/1kWh výkonu. Např. Goodwe 4200 D-NS se jmenovitým výkonem 4200 W vyrobí až 5460W krátkodobě.

[@vaclavberanek2988]

K rozvaděčům, to je otázka sama o sobě. Je zcela pravdou co říká pan učitel. Praxe je bohužel jiná a znovu "zlegalizovat" vyrobený rozvaděč je nadlidský problém. Po mnohaletých zkušenostech ve výrobě rozavaděčů, bych chtěl vidět firmu která dokáže, nebo spíše chce dávat kusovou zkoušku na instalovanou rovodnici ve starém domě, kterou instaloval místní elektroúdržbář z JZD při rekonstrukci objektu, bez projektu, výchozí revize. A nyní se přidává smartmeter a pojistky pro něj. Snažíte se alespoň tak pokud to jde, celý rozvaděč předrátovat a upravit do stavu kdy potřebujete osadit své věci. Mnohdy finančně i časové náročnější, než je přidání komponentů pro FVE.

[@Marhi106]

12:10 p. Poul mluví o tom, že vypínač instalace může být umístěn i v domovnim rozvaděči. Toto dle mého není přípustné a vypínač musí být v elektromerovem rozvaděči

[@MrLahvy]

U starších domů je to ta stejná skříň...jen rozdělená na 2 části...

[@Marhi106]

@@MrLahvy distribuce dnes už nepustí ani premix desku, která má např.hdo na vedlejší desce. Tedy tímto se nelze zastitit.

[@tomaskrysl1234]

Půlka přednášky o problémech s baterií, zlatý FVE bez baterek (akumulaci má řešit PDS). A všechny ty nové přísné předpisy. Je dobře že je máme. Bez nich bychom my, kteří jsme si postavili FVE kdysi svépomocí (a fungují spolehlivě a necítíme se s nimi nebezpečně), žít nedovedli. Podívejte se do států, kde ty předpisy nemají, všude chumly drátů na sloupech. Já netvrdím, že je to dobře, ale kolik lidí tam zemře na zásah proudem, kolik požárů elektroinstalací, kolik požárů kvůli blesku? Bude to tam stejné jako tady s těmi všemi předpisy. Základní elektrotechnická pravidla jsou jasná už několik desetiletí. Proč to pořád měnit? Aby nám vůbec zbyli lidi, kteří ty FVE staví. Pan Poul, dokonalý znalec předpisů a všech jejich změn, určitě všecky FVE postavit nezvládne. Víc ostatně u FVE vadí nesmysly těch, kteří ty předpisy tvoří. Třeba fakturační měření po fázích - technický nesmysl, který nám tu vládne už nejmíň 7 let. Teď k tomu přibude ten galvanickej odpojovač. Ať si ho tam osazuje ČEZ sám když ho chce.

[@Refsite]

Měření po fázích. Zde je problém v informovanosti. Skutečnost, že se měří po fázích distribuční společnosti netají. Ne všechny elektroměry to zatím umí. Pokud se zeptáme distribuce , tak to určitě sdělí, možná se to dá zjistit i z označení elektroměru (nevím), počítal bych vždy s tím, že se měří po fázích (elektroměry se pravidelně kvůli kalibraci mění). Je otázka, zda zhotovitel o měření po fázích vůbec ví , zda to zahrne do projektu a zda to komunikuje se zákazníkem. Dle mého názoru, který není nijak ovlivněn distribučními společností, je měření po fázích naprosto legitimní požadavek. Velice stručně a zjednodušeně - dodávka do sítě v jedné fázi a odběr v druhé fázi dělá pěkný "maglajz" v síti, zvláště v případě, když je odběr na "konci vesnice". Vše je na delší debatu.

[@tomaskrysl1234]

@@Refsite Žádný maglajz v síti to neudělá, pokud se vezme v úvahu Gaussovo rozdělení pravděpodobností při obsazování jednotlivých fází (v případě jednofázových elektráren) a v těch řídkých případech, kde by ta asymetrie vadila (na tom pověstném konci vesnice, pokud se náhodou sejde několik 1f elektráren na stejné fázi), se to důsledně barák od baráku prohodí, aby ta jedna fáze neměla trvalé přepětí a ty zbývající podpětí. Jenže to by technici PDS nesměli být líní tohle dělat. Celá tato záležitost byla navržena od začátku PRE za účelem co nejvíc znepříjemnit ty instalace a hlavně vydělat co nejvíc peněz na těch asymetrických odběrech. Jejich argumentace z roku 2011 byla, že bojlery na stejné fázi taky vadí a hotovo. Pak se toho chytli všichni ostatní a ERÚ jim to samozřejmě posvětil (jak jinak). Bylo to období, kdy byla snaha zaříznout ten boom z let 2009 a 2010. Navíc ty elektroměry měří v určitých případech blbě samotné odběry (pokud nevíte, kam tím mířím, tak se zkuste zeptat pana Poula, určitě bude vědět.) V třífázové soustavě je nutné měřit vždycky celkové saldo. Taky je zajímavé, že ta asymetrie vadí jen v ČR a tuším u Středoslovenské energetiky. V Německu ani jinde nevadí. Všechny tyhle byrokratické nesmysly zbytečně komplikují rozvoj OZE, už to mohlo být dávno na každé střeše. Existují i gridfree systémy, které se píchnou do zásuvky, přidá se omezovací proudové trafo na tu fázi a jede to, stejně jako když si koupíte varnou konvici. U té taky nic nehlásíte. Pokud to nemá dodávku do sítě nebo jen výjimečně (přechodné stavy), nemá to žádný vliv na provozní napěťové poměry sítě a vliv na poruchové stavy (zkratovou odolnost) je naprosto zanedbatelný. Já osobně vím o několika lokacích, kde se tyhle systémy provozujou paralelně se sítí, nikomu nic není hlášeno kvůli té byrokracii, takže se to sice provozuje v rozporu s vyhláškou o připojení, ale světe div se, síť všude funguje vesele dál. A jsem si 100% jistý, že bude fungovat, i když to takhle udělá každý.

[@stepanfohl8791]

On je rozdil v pristupu k elektricke siti v USA a v EU, v USA to delaji mnohem vice blbuvzdorne cili mene toho muze laink "skazit", proto tam nejsou potreba tak slozite normy, napriklad rozlozeni zateze resi distribucni sit ne spotrebitel jako u nas (1f vs 3f). Oba pristupy maji sve vyhody a nevyhody.

[@insidr5552]

@@tomaskrysl1234 rozumím vam, ale z hlediska akcionáře ČEZ, proč by měl ČEZ dotovat a doplácet na soukromniky? Což souctove měření přesně je - vyhnete se tak regulovaným cenám i když DS využijete :-) Takže soukromník nechť si koupi chytřejší měnič na své náklady a nepoužívá DS :-) Já vím, je to drahé, ale je to tržní chování. Na druhou stranu, když jsou ty dotace a ČEZ je defakto státní (67%?), tak chápu, ze by to mělo byt jinak. Ty požadavky jdou proti sobě. Osobně bych dotace zrušil a bylo by po ptákách.

[@tomaskrysl1234]

@@insidr5552 ČEZ je firma, sice pokřivená touto vlastnickou strukturou, ale pořád je to jen firma. Firma samozřejmě nemůže a ani nemá nic dotovat, existuje za účelem vytváření zisku. Dotovat má stát, pokud chce změnu energetického mixu. A taková strukturální změna prostě státní podporu vyžaduje. Koneckonců energetika vždy byla státem nějakým způsobem dotována, ať už se jednalo o uhelné nebo jaderné zdroje. To, že si uhelné a jaderné zdroje na sebe vydělají, je neustále opakovaný nesmysl. Při započtení všech externalit to prostě není pravda (zkuste se jít zeptat lidí třeba do Pačejova, zda tam chtějí to úložiště). Mimochodem kdo to je stát? No přece my všichni. A my chceme energetickou změnu, nechceme špinavé zdroje a nechceme být závislí na ruském plynu. Takže my všichni chceme dotovat tu změnu. Bohužel ČEZ distribuce jako firma tomu hází klacky pod nohy, kvůli svojí vlastní lenosti a monopolní bohorovnosti. Vyžadují komplikované (a navíc fyzikálně chybné) měření po fázích, dál různé odpojovače, impedanční podmínky vycucané z prstu atd. Nesmyslně vysoké pokuty za sebemenší přetoky do sítě. Prostě pořád další a další nesmyslné podmínky. Zde stát (my všichni) prostřednictvím ERÚ by se měl snažit tomu zabránit, bohužel se tak neděje. A to je velmi špatné...

[@jindrich6434]

Děkuji za přednášku . Pojem instalace, by asi chtělo mít řádně vyjasněný. Řekněme že panel bude umístěn na dvorku. K umístění panelů na dvorek dlle vyhlášky 50 stačí poučení pracovníka. (ten panel transportuj tak a tak, nerosflákej ho a přišroubuj dle manuálu a nesundávej ochrané krity). Nebo je nějáký důvod, pokud má panel napětí do 50V, aby tomu bylo jinak? Pro zapojení panelů, asi cítímě že je třeba více než jen poučení.

[@jiripremyslovsky8634]

Pokud někdo začne panely spojovat do série, tak v obvodu jsou až stovky V DC. Bez toho se ale instalace neobejde. Na konce se pak musí připojit svodové kabely, odzkoušet uzavření smyčky. To opravdu není práce pro laika. Ale souhlasím, že v takové montážní (střešní) partě jeden kvalifikovaný elektrikář úplně stačí, pokud jsou ostatní náležitě poučení (byť zákon/vyhláška mluví jinak). Většinou tam ale není elektrikář s potřebnou kvalifikací ani jeden. To bohužel nebývají často ani všichni z party elektrikářské, kteří to pak dole zapojují. Větší problém na střeše je ale právě znalost/neznalost instalace s ohledem na svody přepětí/hromosvody.

[@armyTabor]

realizační firma je tak důsledná, jako je důsledný revizní technik. Revizní technik, který zpracovává výchozí revizní zprávu musí do této zprávy uvést projektanta a montážníka FVE který má na to oprávnění. Je všeobecně známé a mám s tím osobní zkušenost, že revize se fyzicky ani neprovede, nebo ji jako že provede elektrotechnik bez oprávnění tj paragrafu 9, který FVE montoval. Dalo by se říct, že těchto instalací je spousta a pokud se po 4 letech od výchozí revize dostaví na pravidelnou revizi RT, který nedává razítko na vše , budou mít majitelé FVE regulérní problém, protože ve většině případech mají zařízení neodpovídající normám. Jednoznačně největší problém skoro u všech majitelů ( včetně mě) je zásah do rozvaděče bez projektové dokumentace, ověření návrhu a kusové zkoušky. Jinak chci osobně poděkovat panu Poulovi , jeho školní přednášky jsou famozní.

[@danielrichtar1153]

Kusová zkouška ? Není to destruktivní zkouška rozvaděče ? Jak ji chcete provézt?

[@armyTabor]

@@danielrichtar1153 tak jak ukládá norma

[@tomasmatejek3572]

Dobrý den. Děkuji za velmi zajímavou přednášku. Aktuálně řeším nové provedení hromosvodu po instalaci FVE. Mám provedeno HOP, vzdálenost horní řady panelů od hřebenového vodiče je cca 35cm. Elektrikář má v plánu provést napojení konstrukce FVE k hromosvodu. Vy naopak v přednášce uvádíte nějakou vzdálenost, která je nutná pro ochranu před zavlečením přepětí. A druhý dotaz, jak je to s uzemněním rámu FVE panelů, které označují výrobci (Na rámu panelu je otvor s piktogramem uzemnění). Moc děkuji a přeji hlavně zdraví, Tomáš Matějek

[@prochora]

Propojit nosnou konstrukci FVE panelů se stávajícím hromosvodem nelze. Je nutné předělat hromosvod na tzv oddaleny. Svorky na rámech panelů a konskrukcich slouží pouze pro vzájemné pospojeni na stejný potenciál.

[@ondrarao]

K hromosvodu v zadnem pripade nepripojovat. Asi by jste mel pana elektrikare vymenit. Pan elektrikar (jak mu aspon rikate) by mel spise kovovou knostrukci FVE propojit s HOP a navic by se mel znovu podrobit skoleni. Smankote vzdy, kdyz neco podobneho slysim, tak se mi zveda kufr. 400 tisic elektrikaru a jenom by me zajimalo kolik z nich se opravdu udrzuje od vyucniho listu v aktualni kondici. Dnes si na dum nalepim samolepku automechanik a zitra budu delat generalku motoru. Jenze to je ten obrovsky problem. 80 procent zakazek neziskam, protoze to chci delat spravne, opravit vsechny obrovske chyby predchozich radobyelektrikaru a nakonec to skonci tim, ze si o me mysli ze jsem predrazeny, pak si pozvou PANA elektrikare kterej jim to cely namontuje a necha tam za sebou takovou paseku, ze prisit opravdovy elektrikar musi zase vsechno opravaovat. Typycka ceska natura. Proto od tech 80 procent lidi radeji davam ruce pryc. Pokud by jste mel na to projekt, tak by PAN elektrikar nemel alespon co zkazit, tedy pokud umi v projektu cist.

[@tomasmedek585]

Fotovoltaický panel se střídačem bez galvanického oddělení který je připojen do sítě 230/400V je elektrické zařízení s třídou ochrany I. A všechny neživé části tedy musí být uzemněny. Tedy i konstrukce s panely musí být uzemněná. Bez uzemnění by ani nefungovala jejich ochrana svodiči přepětí. V případě že nelze dodržet ochrannou vzdálenost panelů od hromosvodu, tak se spojí i s hromosvodem, v tom případě se musí pospojování a svodiče přepětí dimenzovat na bleskové proudy. Já osobně dimenzuji FVE na bleskové proudy vždy a ve smlouvě mám uvedeno že v případě že bude hromosvod rekonstruován nebo nějak změněn, tak zodpovědnost za bezpečnost a funkčnost FVE je na projektantovi a realizátorovi rekonstrukce hromosvodu. Prostě se ve své praxi setkávám stále častěji s tím, že hromosvodná lobby nutí majitelé FVE do nových hromosvodů , ale neumějí je správně navrhnout a udělat a ne vždy je to také technicky možné jak tvůrce nové normy zamýšlel, mají tam spoustu chyb, odpojí FVE od hromosvodu a za škody už potom nechtějí být zodpovědní. Zákazníkům pak vznikala škoda a chodili za mnou, teď už chodí za hromosvodařema a tak je to správné, když někomu vnutí nový hromosvod, tak musí být za něj zodpovědní. Uzemněny musí být panely i se střídačem s galvanickým oddělením z důvodu aby se na nich nevytvářel elektrostatický náboj a fungoval hlídač izolačního stavu ve střídači.

[@michaelpilsen]

@@tomasmedek585 pokud panely připojí někdo k hromosvodu tak nemohou přežít úder blesku alespoň tak jsem to pochopil z dokumentů firmy DEHN. Dnes asi devadesát procent firem narve panely na střechu a neřeší vzdálenost s od svodu. Nehledě na to že si svodice přepětí instalují někam k měniči a zavlečou si proud při úderu blesku do technické místnosti a rozvaděče..

[@okounlukas]

@@michaelpilsen No, neřeší se bezpečná vzdálenost od hromosvodu protože je to mnohdy nereálně a potom by se třeba na střechu vešlo málo panelů.... HVI vedení + příslušenství jsou drahá jako prase a je to dost nejistý jestli to vůbec bude k něčemu... Přepěťovku dáváte tedy kam když ne do technické místnosti? Ideálně by měla bát blízko HOP se silným vodičem a někde v nehořlavém prostředí, rozhodně bych to nedával někam na půdu a podobně...

[@Dzordzikk]

Mohu se zeptat o jaký systém a baterie jde v tom modelovém případu č. 2?

[@Pedro-gk9up]

Dotaz na Ing. Poula, podle které normy musí být světelné okruhy zapojeny přes proudový chránič (čas videa 19:55) a kdo je povinen vyměnit AC chrániče za DC v domovním rozvaděči.

[@jurajkostolansky3803]

podla novej europskej - eurokody

[@MiksaKbh]

ČSN 33 2000-4-41 ed.3 a ČSN 33 2130 v platném znění

[@Refsite]

Mapu referencí dobrých, ale i těch méně dobrých firem najdete zde. Na rozdíl od firmy.cz, google či facebook reference ověřujeme www.google.com/maps/d/u/1/viewer?mid=1ckwEFmIQSpCN4RtyMMv9OkQvuHO6mBqu&ll=49.930754486161725%2C14.933901486098396&z=8

[@papanhe]

Moc díky. Vyhovuje chránič pep - 6p Je ?

[@insidr5552]

36:30 klasika

[@kubiis71]

Mohu mít dotaz? Viděl jsem instalace, kde se nosné profily připojují k hromosvodu a hromosvody jsou vedené klidně pod panelem (izolované). Jenže ikdyž jsou izolované tak jsou v místech křížení odizolovany a připojeny k profilu. Předpokládám, že dům má HOP. Prý to tak je správně. S vaší přednáškou se to ale absolutně neshoduje.

[@jackclick]

Takové doporučení platilo dříve. Pokud nebylo možno dodržet větší než přeskokovou vzdálenost s od hromosvodu, tak se panely a konstrukce k hromosvodu připojovaly. To už neplatí a pokud nelze dodržet přeskokovou vzdálenost, tak by se měl použít izolovaný hromosvod a s konstrukcí a panely nespojovat.

[@kubiis71]

@@jackclick Neměl byste nějaký zdroj, kde by to šlo dohledat? K normám přístup teď nemám.

[@jackclick]

@@kubiis71 Zkuste zapatrat v materialech spolecnosti Dehn nebo mozna neco bude na strankach ceske fotovoltaicke asociace. Je problem najit relevantni informace, protoze v praxi se to castokrat nedela tak, jak by melo.

[@revizak8605]

@@jackclick lžete a uvádíte pana v omyl

[@jackclick]

@@revizak8605 Vážený pane, odpusťte si prosím takovéto výkřiky do tmy. Pokud jsem něco napsal nesprávně, budu velmi rád, pokud to uvedete na pravou míru a pokud to bude možné, podložíte své tvrzení i odkazem (např. na normu). Panely dát od hromosvodu alespoň 30 - 50 cm (přesnou vzdálenost může určit projektant výpočtem) a panely s hromosvodem nespojovat. Na tom se všichni shodnou (a tak je to i v přednášce). Problém nastane v případě, kdy nelze dodržet přeskokovou vzdálenost. DEHN říká: použít izolovaný hromosvod a jímače (velmi nákladné řešení) někdo říká: připojit panely k hromosvodu v nejnižšším místě na střeše. Já se vždy snažím dodržet požadovanou vzdálenost od hromosvodu i za cenu toho, že se hromosvod posune nebo se nějaké panely uberou.

[@gt7443]

A obyčejný člověk nemá šanci všechny ty úředníky a papírování zaplatit, proto si fotovoltaiku neudělá, maximálně ohřev vody v bojleru napřímo ☹. O tom by byla zajímavá přednáška.

[@Ilem62]

Ohřev vody napřímo je hodně neefektivní. Topné těleso má lineární voltampérovou charakteristiku, FV panely nikoli. Dost těžko se hledá průsečík v bodě maximálního výkonu. Pokud chcete ušetřit za elektroniku, která z panelu vysosá maximum, pak je lepší použít fototermiku.

[@vladimirferdas5250]

Hlavne zase neprovadejte povinne kontroly (jako u instalace kotlu) kde se tzv. kontroly jako provadeji-ale jejich cena je stejna pro chalupnika je neunosna- jako cena noveho kotle. Hlavne nepapirujme proboha !

[@zeusjuri4694]

Jen neplést hromosvod a bleskosvod.

[@jankontra8549]

Paneboze,prije....ny zakon,za zakonom.dedovia si vsetko zapajali sami a bolo.teraz budes potrebovat skolenie a povolenie aby si si mohol vytret ryt!

[@jogr4796]

Nerozumín neomalenosti tohoto "pedagoga". Používat hovorovou buranovštinu i na přednášce, to chce koule, to je kvalita českého školství. "Pedagog" nemá na víc než mluvit pouličním slangem a ani si to není schopen uvědomit. Smutné.

[@Refsite]

Děkujeme za váš názor. Kolega Poul nenatáčel tentokrát pro studenty. ale pro zájemce o fotovoltaické elektrárny - tedy více pro lidi. Své přednášky pro studenty VOŠa SPŠ Františka Křižíka má velmi kultivované a nejen mezi studenty mají jeho přednášky velký ohlas.

[@jogr4796]

@@Refsite Jakože zájemce o FVE je hotentot, se kterým se mluví buranovštinou?

[@Refsite]

@@jogr4796 omlouvám se, ale dále budu reagovat jen na konstruktivní dotaz. Vaše připomínka je velmi subjektivní. Reakce na kolegu Poula jsou spíše pozitivní . Máte tedy konstruktivní dotaz technického charaketru?

[@Lamsieux]

@@Refsite No je fakt, že pan Poul mluví jako z pražské 5. cenové skupiny ... obvzlášť nás Moraváky to "tahá za uši". Já také při komunikaci s ostatními nepoužívám "brněnské hantec"🙂

[@Refsite]

@@Lamsieux Pojdme prosím hodnotit odbornost tématu než zda někdo používá "pražštinu". Leckterý politik by se myslím měl od mluvy techniků co učit .-) o prezidentovi nemluvě