Největší chyba všech stavitelů betonových konstrukcí.

[@kamilpapezik4142]

Správný odborný pojem je "krytí". Tak jsme se to učili za sociku, když se věci dělaly pořádně a podle českých státních norem. Děkuji, že dáváte důraz na vysokou jakost celého díla.

[@romanbabinec3006]

Máte zkušenost s karbonovou výstuží?

[@AdamBetonar]

Bohužel zatím ne.

[@kaharincz]

Zdravím . Mohl bych prosím znát názor Pana Betonáře na kvalitu a provedení našich Československých pevnosti z První republiky ? Je to okolo 86 roků od jejich vybudování a nepoškozené bunkry jsou stále jako nové. Kdežto dnes se vybetonuje třebas dálniční most a za pár roků je skoro v havarijním stavu ...... Děkuji .

[@AdamBetonar]

Můj názor je, že staré bunkry a dnešní dálniční mosty jsou kvalitně postavené. Nenarážite spíše na životnost povrchu vozovky mostu než jeho samotnou nosnou betonovou konstrukci? Máte nějaký konkrétní příklad?

[@kaharincz]

@@AdamBetonar Omlouvám se . Jednalo se o dálniční most ale bohužel si nepamatuji jaké číslo dálnice to bylo . A nemůžu o něm ten článek už najít . Most byl postaven nový ale už po několika letech byl v dost špatném stavu .

[@ikov4005]

Vlhkost se k vyztuzi dostane i z 10cm . Tam jde o jiny proces a to ze ocel chrani alkalicke prostredi betonu pred korozi. Ale dusledkem karbonovani betonu se ta ochrana snizuje a aspon ty 2 cm je dano prave timto procesem. Beton neni vodotesny . Ne specialni.

[@AdamBetonar]

Moc děkuju za odborný komentář. Tato problematika je velmi zajímavá. Pro lajka jen doplním, že dobře zhutněné betony vyšších pevnostních tříd odolávají tomuto procesu lépe. Cenový rozdíl o 2 třídy pevnějšího betonu je při jednotkách m3 minimální. Proto doporučuji si těch pár korun připlatit a životnost konstrukce zvýšit.

[@ikov4005]

@@AdamBetonarNejsem odbornik - to jsou informace z netu. Doma si namichate beton cca 20,na vyssi uz je potreba kontinualni michacka , navic cim vyssi pevnost tim vetsi problem smrstovani pri vytvrzovani a vznik trhlin . To same s hutnenim - nesmi se prehnat aby nedoslo k separaci kameniva od cementoveho pojiva .Neni to tak jednoduche....

[@kubko45]

vola sa to krytie vystuze He......

[@eatoncorgon6157]

Takzvané slabé kritie veď to vedeli už aj komunisti a stačí podložiť kameň pod vystuž a CM je málo treba aspoň 5 CM zdar

[@vaclavmachu8235]

Pěkná blbost. Záleží kdy a kam to krytí řešíte. Krytí výztuže se počítá, stejně jako typ a průměr výztuže a odvíjí se od toho i výsledné průběhy sil v konstrukci. Pokud byste tak jak říkáte, dal výztuž třeba u podkladní desky (tl.10cm) výše než 5cm (třeba 7cm), nemáte výztuž v tažené části desky, ale v tlačené. Tudíž ta deska bude mít tendenci při větším zatížení dole prasknout. Obdobné je to u stropů. Ta výztuž není umístěná co nejvíce dole jen tak. Plní tam funkci tažených vláken. Krytí ano, ale dle statického posouzení. Nepočítá se to pro nic za nic. A řeší se tam i prostředí, ve kterém ta konstrukce bude vystavená a dle toho se to krytí zvětšuje.

[@AdamBetonar]

Komunisti to možná věděli, ale na mnoha stavbách z jejich doby pozoruji právě nedostatečné krytí výztuže. Proto jsem použil titulek v náhledu videa "kde udělali soudruzi chybu".

[@AdamBetonar]

​@@vaclavmachu8235 Naprosto s vámi souhlasím. Díky za odborné upřesnění dalších souvislosti.

[@ondrejmusil3465]

To je jasný Adame, navíc když si představíš že ti armatura přenaší staticou sílu tak už tuplem to musí být pod betonem.

[@jiri3925]

@@vaclavmachu8235 Přesně tak. Pamatuji si betonové překlady nad dveře a okna. Byli tlusté jen asi 5cm a výztuž byla blíže ke spodní straně a překlad se musel umístit správně. Pokud bych tento překlad opřel šikmo o zeď a výztuž by byla blíže ke mě, tak ho kopem krásně zlomím a obráceně ne. Při správném uložení je výztuž tahová a protější strana betonu bez výztuže zase působí tlakem. Tohle jsou základní věci, které se vyučují (alespoň za mě to bylo před revolucí) v oboru Zedník.