podle spadu na podložce už obžívaj zavíječi... zásob mají zatím dost, ale podle počasí a podle teplot v úle/kladení zřejmě přidám časem med na horní loučky, pro jistotu.
@josefhajek345217 сағат бұрын
Zdravím dotaz. Jde zbrzdit začátek "kladeni" fakticky celkové aktivity včel tím, že jim prostě vyndám nardzo podlozku protoze se blizi 4denni oteplení - pak zase zima -tak at nepojmou podezdreni jako že aha teplo, slunko, a vzhůru do toho? Je to moje prvni zima se vcelama v 600mnm a vim ze zima terve prijde .. děkuji 🤝
@yttomask16 сағат бұрын
díky za relevantní dotaz. ono to není tak jednoduché a je potřeba se na věc divat v souvislostech...aby se takříkajíc nevylilo s vaničkou i dítě...a to v tom smyslu, že se budete všemožně snažit brzdit včelstva v rozvoji a zapomenete na to, jako máte v okolí pastvu a z čeho máte snůšku....a může být, že nejvýznamnější, možná jedinou "spolehlivou" snůšku budete mít tu jarní, ale tím jak včelstva budete brzdit, tak na tu jarní snůšku nebudou připravené a budete mít z ní bídu. Ale samozřejmě se může stát i to, že včelstva budete mít na jarní snůšku nachystaná v plné síle, přijdou mrazy, a budete muset včelstva v extrémním případě přikrmovat, protože si sama nic nedonesou nebo v lepším případě donesou alespoň pro sebe. Takže já nejsem moc fanda takovýho přibržďování včelstev. Ona sama cítí, jaký mají mít rozvoj. Naopak letos uvažuju poprvé o tom, že si ohlídám, aby do jarní snůšky byly přichystané v plné síle, i za cenu toho, že je v nejhorším případě při ochlazení budu přikrmovat, samozřejmě medem;-)...s cukrem nebo invertama jsem letos nadobro skončil. Ale k těm podložkám. Podle mě to včelstva nijak nezbrzdí, když ty podložky vytáhnete. Jednoduše proto, že studený vzduch se drží dole, teplý nahoře. Proto chladný vzduch z venku nebude otevřeným dnem stoupat nahoru k chomáči, který má tendenci se sunout jednak nahoru po zásobách, které si ukládá nad sebou a za druhé se přitozeně sune do prostoru, kde se drží teplo, které z chomáče utíká, respektive ten chomáč jako těleso o určité teplotě ohřívá okolní vzduch a ten stoupá v prostoru úlu směrem nahodu, kde se postupně ochlazuje....to je fyzika, ne včelaření, i když to někteří včelaři popírají. Kdybyste ale skutečně chtěl nějak je omezit, přibrzdit, tak byste toho dosáh nejspíše tak, že byste jim vytvořil podmínky nepříznivé pro kladení, což je opak toho, co pro kladení a chov plodu potřebují - potřebná vlhkost, potřebné teplo, nedostatek zásob, nedostatek pylu. Tj nad plodištní nástavek/nástavek s chomáčem dát prázdný nádstavek, do kterého bude z chomáče utíkat teplo, na folii se na nahoře bude srážet vlhkost a víko nebude tepelně izolované, a ještě bych jim sebral pylové desky a glycidové zásoby. To je ale už podle mě týrání zvířat, takže to bych já určitě nedělal:-). Jak jsem psal, nejsem fanda takovýhle zásahů do přirozeného chování včelstva. Neřeším teď otázku množení kleštíka, to se dá řešit aniž by bylo nutné přes zimu a na jaře omezovat včelstva, když to je naopak období, kdy potřebují správné načasování rozvoje a ony si to ohlídají sami. A ani do toho netahám klíckování matek přes zimu, nedělám to ani v létě i když vím, že plodová pauza je zásadní pro boj s kleštíkem, ale řeším to zatím jinak, kyselinami - mravenčí a šťavelovou - a zatím dobrý, až tedy na ten oddělek 3.4 na stanovišti na Písecku, ale to není asi kleštíkem. Proč se obáváte toho, že včelstva vám začnou klást "brzy"?
@josefhajek34527 сағат бұрын
@@yttomask dobrý den. Moc děkuji za tak širokou odpověď. No proč? Protože vnímám podložku jako dobrého sluhu ale špatného pána - tak jim ´"nechci" nechci vytvořit ten pocit dobrého klimatu protože si myslím, že spodni otvor je ten největší v úle a ten dává nejakou zpětnou vazbu osazenstvu (zatim nemam tolik zkusenosti abych to mohl vypozorovat a svou domnenku potvrdit takže jsem zatím jen u fyziky😃 a u toho že si slečny stejně udělají vše po svém. Na vrch jim šahat určitě nebudu, myslim že by si to pamtovaly a pak mi to spočítaly:). Stanovišťe kde jsem je 600nmm a když sviti slunce má neskutecnou sílu, kdyz mrzne je tu i -15C a to vim podle měsíce že ještě přijde . Spíše jsem nechťel "vytvořit" dobre klima pro uspišeni , pak dlouha nemožnost proletu a s tím spojene věci . Varoaka taky neřeším - pak se s nim vypořádám se syčákem :). Krmení mám dost schovaného takže to nebude taky problém. Zatím mi některé věci které spolu souvisí postupně docvakávají a držím se toho že největší nepřítel včel je člověk , takže proto..
@yttomask4 сағат бұрын
@@josefhajek3452 Ok, -15 je už celkem zima:-), ale jak píšete, když je dobrý den a slunce svítí, tak úly a i blízké okolí prohřeje. Nevím, jestli máte možnost v takových dnech včelstva pozorovat, ale já mám naštěstí včelstva na obou stanovištích (Praha cca 335 m. n.m, Písecko cca 425 m. n. m.) u domu, takže když jsem doma, tak mohu včelstva pozorovat průběžně během dne. A mám vypozorováno, že včelstvům, která cítí, že se potřebují vyprášit, stačí třeba jen 0,5 - 1 hodina vhodného počasí během dne, aby se během této doby vyprášily v blízkosti úlů v době, kdy je krátkodobě příznivá teplota. K tomu odstranění podložky ještě doplním, že je úplně jedno, jestli včelstvo vnímá , že je venku teplota +5 nebo 0 nebo -15, protože ony se začnou řídit a rozjedou ve velkém plodování až podle toho, že zjistí, že začalo "něco" kvést a je dostupná pylová a nektarová snůška. Koncem léta/v podletí, bývají také chladné noci a rána, někdy i celé dny, ale kvete spousta letniček a včely na ně létají a nosí pyl a ještě kladou/chovají plod Včelstva z venku česnem nebo otevřeným dnem "nasávají" čerstvý vzduch, potřebují kyslík a potřebují "vyfoukat" CO2, ale tuhle výměnu dělají tak, aby si zachovávaly v chomáči tepelný komfort, který je podle nich potřeba. Není to tak, že čím větší "díra" ve dně, tím větší zima v úle (nebavím se teď o extrémních klimatických podmínkách). Ono také záleží, na kolika nástavcích zimujete, a kde se nachází chomáč. Pokud například zimujete na více než jednom nástavku a pod zimujícím chomáčem máte nástavky/nástavek se soušemi (zásoby pod chomáčem určitě nebudou), tak i ty prázdné souše v spodním nástavku vytvářejí určitou izolaci proti chladu odspodu. Důležité je mít včelstva dobře zazásobená, případně sledovat úbytek zásob a polohu chomáče a podle toho doplnit zásoby v průběhu zimy, ostatní bych nechal na včelách, aby si držely své tempo rozvoje podle stavu přírody. Nemá cenu a není podle mne správné jim v rozvoji bránit a narušovat jejich systém, je potřeba je podpořit, to je podle mne správný postup. Je to sice pracnější a stojí to více peněz za další zásoby, ale je to přirozené. Větru dešti, počasí a proto ani včelám neporučíme;-)