Otec a syn

[@klenoty80s72]

To s tím úmrtím na natozeniny jsem vypozoroval sám v ulici Jana Masaryka na pamětní desce 14.9.1886 a hned mně to trklo 14.9.1937 a zbytek je známější 7.3.1850 vs. 10.3.1948

[@dopocital]

TGM sám vzpomíná, že se na jedné zábavě opil a popral se, že toho druhého chtěl snad i zabít, tak alkohol rapidně omezil, pak přestal pít úplně a dokonce se i ve stáří chlubil, že nepije i přes doporučení lékaře, který mu doporučil opravdu malé množství. TGM byl poměrně náročný otec, ale dětem se věnoval, pomáhal manželce s výchovou a prý i jezdil s kočárky, což nebylo běžné. Tehdy byli otcové despotové mnohem větší a výchova byla na matce, otec dal zadání většinou. TGM byl aktivní rodič, nicméně děti směroval opravdu hodně, Jan se s tím smířil až mnohem později. TGM neměl ani příliš přátel, hodně jich od sebe odehnal, ve svých názorech byl nekompromisní, nemohl chodit do Sokola a ani chodit na církevní shjromáždění nezvládal, cvičil a pobožnosti si dělal sám. Masaryk Tomáš i Jan si dost půjčovali a měli i dluhy.

[@frantiseknemec3570]

Rád byh si to vyslechl, ale to podání, to podání ze začátku! Ale vydržel jsem a poslouchám.

[@pavelnovak4740]

Masaryk oprávněně zasluhuje naši úctu. Je však otázkou, jak by se svojí demokratickou, státoprávní vizí, řečmi o morálce a suchopárným projevem uspěl v politice dnešní. Ta chce politika - herce, který nabízí rychlá řešení a slovu demokracie se spíše vyhýbá.