Hrad Loket - historie a pověsti | Pár Minut HiSToRiE

Královský hrad Loket leží na bývalé obchodní cestě spojující české země s Německem a západní Evropou.
●
00:50 Historie hradu
04:45 Mýty a pověsti
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
|► Přihlásit se k ODBĚRu dalších videí můžete zde:
bit.ly/ParMinut...
|► Ankety a zajímavosti Vás čekají na TWITTERu:
/ pm_historie
|► Co se připravuje, najdete na FACEBOOKu:
/ par.minut.historie
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
● Mohlo by Vás zajímat:
Stručné Dějiny Evropy • Stručné Dějiny Evropy
#PárMinutHistorie / #PMHistorie
/ párminuthistorie
Hudba:
Village Consort
• Medieval Song Village ...
Loket - historie a pověsti
Královský hrad Loket vzdálený necelých 10 km od centra Karlových Varů leží na bývalé obchodní cestě spojující české země s Německem a západní Evropou. Stojí na skalnatém ostrohu v záhybu řeky Ohře vypadajícím, jako ruka ohnutá v lokti. Údajně od tvaru říčního koryta je pojmenován hrad i město v podhradí. Pro strategickou polohu a skvělé opevnění byl přezdíván klíč ku království českému a stal se častým místem odpočinku českých panovníků.
Historie hradu
Loket se na místě nacházel již na počátku 13. století. Není však jasné, zda jej založil císař Fridrich Barbarossa ve snaze kolonizovat oblast (území obýval slovanský kmen Sedličanů) nebo druhý český král Vladislav naopak jako obranu proti Němcům. Jistá je první písemná zmínka z roku 1234 v období vlády krále Václava I. zmiňující místního purkrabí. Během vzpoury české šlechty a kralevice Přemysla zůstal Loket jako jeden z mála hradů věrný Václavovi. Po 2 letech se podařilo povstání udusit, za dalších 5 let tento svět král opustil a vytouženou korunu zdědil Přemysl II. Mladý král nechal na Lokti vystavět novou 2 metry širokou hradbu s půlkruhovými věžemi a do oblasti zval německé kolonisty. Roku 1319 poskytoval hrad úkryt Elišce Přemyslovně společně s jejími dětmi před Janem Lucemburským. Rozdílné povahy daly vzniknout několika sporům mezi královskými manželi a tento se ukázal být nejvážnějším. Jan nakonec Loket dobyl, Elišku potrestal, jejich tříletého syna Václava dva měsíce věznil v hradním sklepení. Královna Václava, pozdějšího císaře Karla IV., již nikdy nespatřila. Přes děsivý zážitek z dětství Karel na Loket v dospělosti rád jezdil odpočívat i lovit do zdejších lesů. Legenda praví, že na jedné z loveckých výprav objevil horký léčivý pramen a nechal zde založit první lázeňské město v Čechách - Teplé lázně u města Lokte (Karlovy Vary). Císař započal s přestavbou hradu dokončenou až za vlády Václava IV. Bylo postaveno Markrabství, věžovitý palác dnes známí jako Hejtmanství, nové vstupní brány, přístupová cesta i opevnění hradu a města. Za časů husitských válek Loket spravoval purkrabí Půta z Illburka. Kališnická vojska se jej několikrát pokusila neúspěšně dobýt. Roku 1437 dostal hrad do zástavy Kašpar Šlik z Holiče od Zikmunda Lucemburského jako odměnu za věrnost. Loketsko získali Šlikové roku 1473 do dědičného vlastnictví. Po rozsáhlém požáru započali Loket přestavovat na rodové sídlo. Nechyběly nové paláce s rozsáhlými sály, kaple s presbytářem, hluboké sklepení ani vězení. Hradby se dočkaly zpevnění půlkruhovými věžemi s dělostřeleckými baštami. Po porážce evangelických stavů bylo Loketsko Šlikům zabaveno a roku 1562 předáno do správy měšťanům. Od třicetileté války hrad chátral, až jej roku 1797 přestavěli na krajskou věznici provozovanou až do roku 1949. Nový domov zde nalezli lichváři, zloději a po druhé světové válce kolaboranti. V osmdesátých a devadesátých letech 20. století se Loket dočkal záchranné rekonstrukce a v roce 1993 byl otevřen pro veřejnost.
Mýty a pověsti
Loket je krásné místo pro výlet, avšak mějte na paměti, že podle legendy vaše děti musí přijít učesané. Na hradě se totiž vyskytuje skřítek Štrakakal. V jedné ruce drží hřeben, s nímž se snaží děti učesat a v druhé knihu, kterou je při česání bije do zad. Můžete také potkat zkamenělého purkrabího - meteorit ve tvaru koňské hlavy vážící 107 kg, jenž údajně spadl na nádvoří hradu v roce 1422. Pověst říká, že jde o Půtu z Illburka. Purkrabího proklela chudá vdova, aby zkameněl, když sám má srdce z kamene. Na hradě je k vidění pouze jeho kopie, protože původní kámen byl v 19. století rozřezán. Jeden z několika kusů skončil v Praze jiný ve Vídni. Také zde uvidíte kostru středověké ženy, oběti násilného činu, přesně tak jak byla nalezena nebo třeba muzeum chladných i palných zbraní, porcelánu a v neposlední řadě přehlídku středověkých mučicích nástrojů...Více ve videu.