Stehlík - Horký: Cesta naší země do ruské náruče

  Рет қаралды 18,436

Petr Horký

Petr Horký

Күн бұрын

Пікірлер: 65
@MacroRKF
@MacroRKF 2 жыл бұрын
Prosím, co nejvíc rozhovorů s Michalem Stehlíkem! :-) a díky za všechny dosavadní samozřejmě..
@petrhomola3797
@petrhomola3797 Ай бұрын
Zase kvalitativní debata. Moc se mi libi, ze jste ochotni se bavit vramci faktů, logiky, ale i to krásné KDYBY. Děkuji
@annazmolikova3099
@annazmolikova3099 2 жыл бұрын
Já tyhle vaše rozhovory prostě miluju. Všechny ty dedukce a možnosti, to je neuvěřitelné. Děkuji za ně 🍀❤
@svetlanasmrckova3708
@svetlanasmrckova3708 2 жыл бұрын
Děkuji, za podnětný rozhovor, jako vždy. Bohužel je smutné, že o novodobých dějinách se dozvídám až díky své iniciativě a z platforem jako je KZbin, protože za mé školní docházky tyto dějiny, dějepisáři zásadně přeskakovali a raději se důkladně bavili o pravěku než očemkoliv z 20. Století. Zásadně jsme končili vždy 2. Světovou válkou a i to tehdy bylo v podstatě vždy jen kdy začala a končila (podotýkám, jsem narozená až po revoluci). Ještě jednou moc děkuji za rozhovory, které děláte. Zároveň bych chtěla poprosit, zda nějaký rozhovor v budoucnu by mohl být zaměřen i více na osobnosti, které jsou často citované nebo se o nich hovoří, ale vlastně o nich moc často ucelené rozhovory nejsou. Např. Často se mluví obšírně o T.G.M., Čapkovi nebo Borovským atd., ale ne moc např. o Tigridovi nebo Peroutkovi a jiných. Není třeba i na jejich celém životě také něco zajímavého? Dost často slyším jen o náhlých úsecích jejich života, ale pohled na ně jako na celé osobnosti mi chybí.
@tomastezky89
@tomastezky89 2 жыл бұрын
V ČR se dějepis začíná od lovců mamutů a na 20~té století pak nezbývá čas ... Řada lidí pak žije ve sci-fi představě, že Ruská okupace naší vlasti 1945~1989 a koncentráky Stalina v ČSR byli naším vlastním dílem ... Smutné, že ... 🤔🙄🙄🙄🤔
@tomaskrystlik3170
@tomaskrystlik3170 2 жыл бұрын
Nepřejte si úplných informací o TGM, který byl špion rakouský, britský, ruský, lhář, defraudant obrovských sum, válečný zločinec zpoza psacího stolu, který má spoluvinu na milionech zbytečných mrtvých ve WW I, o K. Čapkovi - politickém idiotovi, který nejdříve deklaroval v eseji proč není komunistou, pak navrhoval Masarykovi rozpustit parlament a zavést fašismus italského typu, aby v roce 1936 chválil SSSR jako nejdemokratičtější zemi světa, o Hawliczekovi - antisemitovi a nacionalistovi, o Tigridovi - před válkou členu KSČ, vyhozenému na popud Peroutky z Rádia Svobodná Evropa, protože řekl o Slovácích, že jsou s to zradit za flašu slivovice, pak pracoval pro CIA ve Svědectví, o Peroutkovi, který schvaloval německý antisemitismus jako vhodný i pro Čechy.
@danielschachler504
@danielschachler504 2 жыл бұрын
@@tomaskrystlik3170 Tebe zachrání už jenom skok s dálničního mostu….
@tomaskrystlik3170
@tomaskrystlik3170 2 жыл бұрын
@@danielschachler504 Máte nějaký protiargument vyvracející to, co jsem napsal?
@Mr13243142
@Mr13243142 2 жыл бұрын
Dočkal jsem se! Úžasný rozhovor. Děkuji :)
@grohoxin5787
@grohoxin5787 2 жыл бұрын
Prof.Stehlík výborně,ten umí historii podat,nejraději mám od Stehlíka Masaryka.Ten se neoposlouchá,odběr a palec hore :))
@majkaholicka210
@majkaholicka210 2 жыл бұрын
Pánové Mnohokrát děkuji jasné a srozumitelné ne jako v dějepise ve škole
@bolen74
@bolen74 Жыл бұрын
Same kvalitne vysvetlenie👍vdaka.
@jaroslavareznikova4639
@jaroslavareznikova4639 2 жыл бұрын
Děkuji za nový pohled dějepis Pevné zdraví a stojím za vaší práci.
@janaklusackova9116
@janaklusackova9116 2 жыл бұрын
Další vynikající rozhovor, díky za něj! Zajímavě, poutavě a výstižně nastíněno (i navzdory délce kratší jedné vyučovací hodiny), jak jsme se tam vlastně dostali... Jen škoda, že se takto neučí dějepis na školách. Návaznost a ne jen faktické jednotlivé události bez širších a dlouhodobějších souvislostí. Každý si tam už jednodušeji dosadí další. Vzbudil by tak více zájmu a donutil mnohé více přemýšlet, hledat, zajímat se. Minimálně dříve.... :-) A ta kdyby, obzvláště na konci, jak už někteří zmiňovali, jsou vážně velmi zajímavá.
@pigikprasatko1253
@pigikprasatko1253 2 жыл бұрын
Ja se tak těšil, děkuji
@jcrca1604
@jcrca1604 2 жыл бұрын
Díky Petře
@jakubvilis1886
@jakubvilis1886 2 жыл бұрын
fantasticky aktuální. díky.
@helenavosmanska6619
@helenavosmanska6619 2 жыл бұрын
Více pana Stehlíka! 👍👏😇
@stepankacacikovakodlova3056
@stepankacacikovakodlova3056 2 жыл бұрын
Objevila jsem vaše rozhovory a moc mě bavíte, nebude více témat třeba týkajících se zlomových momentů nebo taková kdybyologie, též výborná disciplína :)!
@pyRooo92
@pyRooo92 2 жыл бұрын
Myslím že velice aktuální téma :)
@tomastezky89
@tomastezky89 2 жыл бұрын
Řada lidí v naší vlasti nechápe klíčové rozdíly v těchto výrazech: 1/ Stalinismus ~ Berjismus 2/ Socialismus 3/ Komunismus 4/ Ruská okupace 5/ Ruská gubernie 6/ Kolonie Ruska 7/ Rusko, Kreml, Moskva, SSSR 8/ Ruská invaze S tím, že nechápou význam Jaltské konference 1945 a Potsdam konference, včetně toho, NKVD v roce 1946 počítala hlasy na Ministerstvu obrany. Žijí tedy ve sci-fi představě, že Rudolf Slánský vydal příkaz k vlastnímu tragickému konci. A řada lidí si vše zjednodušuje nálepkou "komunismus," kterou označuje jednotně vše výše uvedené ... 🤔🙄🙄🙄🤔
@milanmedek3555
@milanmedek3555 2 жыл бұрын
To poslední "kdyby" na konci bylo hodně zajímavé.
@janailuminatiokalhousova833
@janailuminatiokalhousova833 2 жыл бұрын
Přimlouvám se též za #Sokol, jeho vznik, historii a odboj za války. Dnes tu žádný takový vlastenecký odboj není. A že se tu dějou věci. Za války byli všichni vyvraždĕni a jejich silné ideály nemá kdo předávat.
@tomastezky89
@tomastezky89 2 жыл бұрын
Snadněji se kolonializuje země, kde je podobný jazyk (čeština~ruština), než země s nepodobným jazykem (Rakousko). Ale na příkladu NDR je vidět, že pokud je Rusko tvrdohlavé, tak není šance se vyvázat ...
@tomaskrystlik3170
@tomaskrystlik3170 2 жыл бұрын
To nebylo způsobeno tvrdohlavostí, nýbrž tím, že na konci bojů WW II v Evropě měly USA a GB jen jednu třetinu vojsk SSSR (mimo SSSR samozřejmě). S tím nemůžete dělat vůbec nic, ani chrastit zbraněmi.
@tomastezky89
@tomastezky89 2 жыл бұрын
@@tomaskrystlik3170Děkuji Vám ... ... je evidentní, že SSSR neslo největší břímě WWII boje proti Německu. Německo nás chtělo vyhladit. Osud nám ve 20.století bohužel nenamíchal ideální "karty" ... Ale v oblasti "karet" nejsme jediní ... ... třeba v porovnání s Polskem ... 🤔🙄🤔
@tomaskrystlik3170
@tomaskrystlik3170 2 жыл бұрын
@@tomastezky89 Němci nechtěli Čechy vyhladit! 87,54 % z nich přenárodnit, 12,45 % nechat být a 0,015 % vystěhovat.
@tomastezky89
@tomastezky89 2 жыл бұрын
@@tomaskrystlik3170 Děkuji Vám ...
@tomaskrystlik3170
@tomaskrystlik3170 2 жыл бұрын
@@tomastezky89 Ještě doplňuji. Výše uvedená procenta byla zjištěna statisticky ze vzorku asi 300 000 Čechů. V Říši stály ostře proti sobě dva názory. Jeden zastávala NSDAP, Bormann, všichni župní vedoucí v okolí protektorátu včetně Henleina = přenárodňovat Čechy podle jejich politických postojů, znalosti jazyka, podle německých předků s přihlédnutím k rasovým kritériím. Druhý, který se nakonec prosadil, zastávali SS, Himmler, Frank, Heydrich = přenárodňovat výhradně podle rasových kritérií pro výběr do SS. A na závěr: Nikoho nechtělo nacistické Německo poněmčovat (přenárodňovat), ani germánské národy ne - jen Čechy. Tedy tvrzení o méněcenném nebo pomocném českém národě jsou jen české kecy, protože si nevyzdvihnete na svou úroveň někoho, kdo je méněcenný! K nalezení v Brandes, Detlef: Umvolkung, Umsiedlung, rassische Bestandsaufnahme. NS-“Volkstumspolitik“ in den böhmischen Ländern. Veröffentlichungen des Collegium Carolinum 125. Oldenbourg Verlag, München 2012; česky, název z propagandistických důvodů pozměněn: Germanizovat a vysídlit. Nacistická národnostní politika v českých zemích. Prostor, Praha 2015.
@karels3972
@karels3972 2 жыл бұрын
tak asi v tom odstupu 70-100 let malo kdo bude podrobně zkoumat životopis jednotlivce. tak že kdo bude hledat muže najít co se mu bude hodit, a muže to " zdůraznit " , přesto bych jeden detail přidal k tomu Janovi . pré bojoval až do konca za to R.U. nešel k legiim ale nevim nechce se my to hledat
@bolen74
@bolen74 Жыл бұрын
Trocha by som opravil technicus terminus- Dukla nie Ceskych vojsk ale Ceskoslovenskych vojsk kde bojovali aj hodne Volynskych Cechov Zidovskych spoluobcanov CSR ktori boli prepusteni z Ruskych lagrov a Slovakov ktori prebehli na stranu Rusov a aktivovali ich v Svobodovej armade.
@zlataorchidea9869
@zlataorchidea9869 Жыл бұрын
Židé z ruských lágrů ? A co provedli, že tam podle tebe byli ? Podle vzpomínek těch stařečků a stařenek z těch lágrů( nikdy jich nebylo moc), kteří v zpomínali, že GLAGy byly plné různých různých zločinců, ale politických ,,frajerů čísté vody" tam byli jednotlivci. Nějak na ty slavné miliony obyčejných ruských občanů zavřených ze zlotřilosti Stalina nevypadá.
@paveltucek
@paveltucek 2 жыл бұрын
Od historika bych čekal perfektní znalost faktů - Beneš (i přes sovětský nátlak) čekal s podpisem smlouvy ČSR-SSSR až do podzimu 1943, kdy mu podpis schválil britský ministr zahraničních věcí A. Eden ! Churchill byl v té době (ještě) velkým fanouškem SSSR (ostatně Roosevelt také)...pojistku proti USA a VB spatřoval v SSSR i de Gaulle, který (ještě v té době) musel bojovat proti poválečným plánům americké administrativy, která chtěla obnovit Francii jako ekonomický protektorát USA (obdobně jako Německo). VB si po celou 2.sv.v. navíc brousila zuby na francouzské kolonie...a to i v situaci, kdy Rommelovy tanky letěly směrem k Egyptu. Uznání ČSR (včele s Benešem) a Svobodné Francie (s de Gaullem včele) přišlo jako první ze SSSR! Velmoce vždy sledují vlastní zájmy - v případě VB a USA to platilo dvojnásob.
@tomaskrystlik3170
@tomaskrystlik3170 2 жыл бұрын
Britové a Eden byli vždy proti podepsání jakékoli smlouvy Beneše s SSSR! Churchill nebyl fanouškem Stalina, dělal Realpolitik, ale proti zásadám, na kterých se dohodli spojenci v Atlantické chartě. Ostře proti GB a její představě koloniální velmoci vystupavaly USA.
@paveltucek
@paveltucek 2 жыл бұрын
@@tomaskrystlik3170 cituji:"Moskevská konference 19.10.-1.11.1943 přinesla do celé záležitosti nečekané rozuzlení. Eden vzdor předem deklarovanému negativnímu stanovisku ke smlouvě náhle ustoupil a vyslovil souhlas jak s Benešovou cestou do Moskvy, tak s podepsáním smlouvy poté, když byl Molotovem seznámen s textem připravované smlouvy" (Dokumenty a materiály k dějinám čs-sovětských vztahů, díl 4/1, dok. č. 303, s. 431-433). Detaily průběhu jednání i neformálních schůzek se Stalinem Beneš po svém návratu dopodrobna sdělil diplomatům všech spojeneckých zemí a působil de facto jako prostředník (především pro USA) v rozvíjející se spolupráci se SSSR (na vše jsou v záznamy v archivu zamini spojeneckých zemí)! Nesmíte čerpat z masmédií - tam se pravdu málokdy dozvíte!
@tomaskrystlik3170
@tomaskrystlik3170 2 жыл бұрын
@@paveltucek Slaďte si tedy Vaše tvrzení s dalšími fakty! Beneš po návštěvě u F. D. Roosevelta rozšiřoval informaci, že prezident USA vyslovil „své plné porozumění“ pro Benešovu politiku uzavřít s SSSR separátní smlouvu. R. A. Eden se tedy dotázal ve Washingtonu, zda se vláda USA opravdu staví k československo-sovětské smlouvě kladně. Sumner Welles za vládu USA odmítl Benešovo tvrzení jako nepravdivé. Dále. Následky úzkého sepětí budoucí ČSR s SSSR smlouvou z roku 1943 se projevily ihned - britské ministerstvo financí na začátku ledna 1944 odmítlo návrh československé exilové vlády na uzavření smlouvy o půjčce a pronájmu k vyzbrojení československé armády po válce, byť to smluvně bylo zajištěno od roku 1940 po celou dobu války [Feierabend 1996]. Dále 15. 1. 1944 Britové projevili přání převzít do vlastnictví zbrojovku postavenou československými odborníky v Indii a zčásti patřící československému státu [Feierabend 1996]. Začátkem února 1944 se Britové ostře postavili proti poslání kontingentu československých důstojníků a aspirantů do SSSR s tím, že když si to československá vláda přeje, tak „ať si sebere veškeré své československé pozemní jednotky ve Velké Británii a přemístí si je do Ruska.“ [Feierabend 1996] Roztržka s Velkou Británií jako hrom.
@bohumirakaksova4961
@bohumirakaksova4961 Жыл бұрын
Tak to je příjemné opakování si historie. S některými dalšími lidmi, kteří neplavou jen po hladině.
@magdalenawestman6285
@magdalenawestman6285 2 жыл бұрын
Moc zajímavé. A ještě by mě zajímalo, kde je ten houseboat?
@PetrHorkyPolarnik
@PetrHorkyPolarnik 2 жыл бұрын
..v Praze na Smíchově:-)
@magdalenawestman6285
@magdalenawestman6285 2 жыл бұрын
@@PetrHorkyPolarnik Díky:-))
@michaeledgarhorsky1139
@michaeledgarhorsky1139 2 жыл бұрын
💓 2021 💓
@nadaocenaskova5036
@nadaocenaskova5036 2 жыл бұрын
Ale mnoho zajímavého, uznávám.
@jansmerf6501
@jansmerf6501 8 ай бұрын
Velmi slabé. S výjimkou Masaryka v jiné souvislosti nejsou např. vůbec zmínění dlouholetí agenti NKVD mezi aktivními českými politiky. Tohle je nejméně desáté video, co jsem viděl, ve kterém se prof. Stehlík zabývá WW II v souvislosti s bolševiky a ani jednou (!) nepadlo slovo "Směrš". Jinak stručně napsáno tři "viníci" naší cesty do ruské náruče: 1. Beneš (před válkou) 2. Beneš (za války) 3. Beneš (po válce) Za pravdu mi dává i sám prof. Stehlík v onom článku "Generál Patton v Hodoníně" z roku 2018.
@josefvaculik9879
@josefvaculik9879 2 жыл бұрын
Uf uf uf.
@nadaocenaskova5036
@nadaocenaskova5036 2 жыл бұрын
Bojím se poslouchat, úprava historie není na místě, historie je a teď se nám jí snaží vládní sedimenty překroutit fakta, obvinit současníky... Zkusím 5 minut.
Bylo Československo smysluplný projekt? | Pro a proti
26:34
Český rozhlas Plus
Рет қаралды 29 М.
РОДИТЕЛИ НА ШКОЛЬНОМ ПРАЗДНИКЕ
01:00
SIDELNIKOVVV
Рет қаралды 3,4 МЛН
Офицер, я всё объясню
01:00
История одного вокалиста
Рет қаралды 6 МЛН
Un coup venu de l’espace 😂😂😂
00:19
Nicocapone
Рет қаралды 4,6 МЛН
Stehlík - Horký: Židé v českých zemích
28:44
Petr Horký
Рет қаралды 19 М.
JAK NÁS OVLÁDÁ RUSKO? - ADAM SYBERA - Ukrcast - 07
58:27
Ukrcast
Рет қаралды 4,9 М.
Učitel a žák na marách
31:41
Michal Stehlík
Рет қаралды 6 М.
Přepište Palackého!
53:04
Michal Stehlík
Рет қаралды 7 М.
Proč neslavíme SNP?
30:51
Michal Stehlík
Рет қаралды 8 М.
Perestrojka - kolaps mocenského systému 8/10
26:41
Petr Horký
Рет қаралды 21 М.
РОДИТЕЛИ НА ШКОЛЬНОМ ПРАЗДНИКЕ
01:00
SIDELNIKOVVV
Рет қаралды 3,4 МЛН