Pražský hrad na počátku 16. století

No video

Pražský hrad na počátku 16. století

Рет қаралды 23,547

Күн бұрын

Hrad první a největší v Království českém, ale i v celém světě - Pražský hrad. Poslední gotickou podobu získal za vlády krále Vladislava Jagellonského, který se na hrad v roce 1483 přestěhoval a hned zahájil jeho rozsáhlou přestavbu za účasti architektů Hanuše Špisse a Benedikta Rejta. Přestavěn byl královský palác, ve kterém vznikl rozsáhlý Vladislavský sál. Přistavěno bylo západní křídlo s královskou ložnicí a také Ludvíkovo křídlo přiléhající k Vladislavskému sálu na straně jižní. U vstupní Bílé věže byl vybudován dům hradního hejtmana, který se stal protiváhou starého purkrabství situovaném na opačné straně hradu při Černé věži. Modernizace se dočkalo i opevnění. Do parkánové zdi na jižní straně byly vloženy tři mohutné dělostřelecké bašty. Severní, velmi ohroženou stranu posílily věže Prašná (Mihulka), Nová Bílá a Daliborka. Východní stranu opyše chránil barbakán, za nímž byla vystavěna nová věžová brána. Předpokládané dostavění katedrály sv. Víta se nepodařilo zrealizovat. Vizualizace představuje pravděpodobnou podobu hradu na počátku 16. století a vychází z poznatků nejstarších i soudobých výzkumů a také z vyobrazení Pražského hradu v tzv. Würzburském albu, které pochází až z 30. let 16. století, ale lze předpokládat, že podoba hradu se o mnoho nezměnila. Hrad je zasazen do současného terénu, který v mnohém neodpovídá dobovému stavu. Krom odstranění náspu Prašného mostu a doplnění o archeologicky zjištěné příkopy na západní straně hradu, nebyl terén nijak upravován.

Пікірлер: 31

@PetrMigač Ай бұрын

Nádhera!

@cookie1695 Жыл бұрын

Vypadá to skvěle. Děkuji za tohle, jelikož mi to pomohlo zlepšit moji představu o vzhledu budov z 16. století. :)

@milannovobilsky5789 Жыл бұрын

Více o podobě hradu v raném novověku najdete ve studii Castrum Pragense zde: docplayer.cz/191853033-Castrum-pragense-gabriela-blazkova-a-kolektiv.html

@LuciDomino 7 ай бұрын

Je to hezká práce, ale opravdu mi chybí okna a fasády, které by skutečnou podobu dokreslovaly. Např. Vladislavsky sál už byl v této době dokončen a tudíž ta velká renesanční okna, která určují podobu Starého královského paláce, by byla zajímavá v kontrastu s tou gotickou stanovou střechou, která shořela při požáru 1541. Právě okna a fasády ukazují tu kombinaci architektonických slohů a vývoj hradu.

@milannovobilsky5789 7 ай бұрын

Dělám jen hmotové podstaty hradů. Pro větší srozumitelnost doplňuji pouze hlavní průchody. Detailní zobrazení má smysl tam, kde architekturu známe. V případě předpokládaných, ale nedochovaných staveb bychom pak mixovali fantazii s reálnem. Královský palác by byl krásný s detaily, to je bez diskuze. Takové modelové ztvárnění již existuje.

@jirijarsky Жыл бұрын

Krásná práce, jako vždy, ovšem Lopata je a zůstává moje srdcovka...

@martinkoudelka4631 Жыл бұрын

Paráda, jako vždy.👍

@richardlalkovics9394 Жыл бұрын

To je paráda 👍👌👏

@mihai_manea_dacian_history3d 6 ай бұрын

❤❤❤❤❤

@MICHALMALACHOVSKY 6 ай бұрын

BRO MEGAAA

@yanoshack 7 ай бұрын

celkem jsem se pozastavil u detailu konstrukce té brány "napravo". Nedává to příliš smysl mít tam uzavřený ohraničený prostor. Skoro bych typoval, že tam ty hradby a průchody v nich byli ve skutečnosti jinak.

@milannovobilsky5789 7 ай бұрын

Nevím, kterou pravou bránu máte na mysli. Pokud jde o tu velkou věžovou, tak její podoba je zachycena na würzburgském albu panorama Pražského hradu. Vizualizace vychází z představy podoby hradu Petra Chotěbora pro uvedené období, který je renomovaným odborníkem a zároveň zaměstnancem Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky. Podkladem se stal analytický plán Dobroslavy Menclové. Pražský hrad byl ve středověku rozdělen na několik samostatně uzavřených prostorů (okrsek královské rezidence, svatojířský klášter, rezidence kastelána, apod.). Tipovat se dá různě, ale porozumět různým aspektům středověku není snadné. Nesnažme se okamžitě příliš logicky uvažovat o něčem, co je staletí vzdálené. Přes rozsáhlé archeologické výzkumy konané na hradě po celé 20. století (i v současnosti), nemáme doposud jednoznačně ucelený obraz podoby Pražského hradu pro období počátku 16. století (i jiná). MN

@PetrMigač Ай бұрын

Mohu se také zeptat, prosím? Vím, že se nesoustředíte na původní terén, ale samotný ostroh se mi zdá málo vysoký, severní strana málo strmá, Jelení příkop byl hlubší, a to až o desítky metrů, chybí mi tam Hradčanská brázda, stejně tak strž, která se táhla od Zlaté brány na jih, a kde bych v těch místech hledal i jižní bránu. Mýlím se? Děkuji

@milannovobilsky5789 Ай бұрын

To je problém mezi vnímáním skutečnosti a modelu. Lidarová data měření země jistě nelžou. Terén tvořím podle získaných lidarových dat. Někdy jsem také udiven, jak se mi modelace terénu zdá být poněkud jiná, než jak jej znám. Data mají přesnost výšek v otevřeném terénu plus mínus cca 15 cm. Zpracovatel eliminuje veškeré nemovitosti různým způsobem. Zbylý terén někdy působí pak zvláštně. Mnohdy jsou však vidět detaily (staré cesty), které vlastníma očima nevidíte. Tak bych pochyboval, že je něco vynecháno. MN

@morriganmhor5078 Жыл бұрын

Pane Novobílský, jistě jste k tomuhle videu Hrad studoval. Nenarazil jste prosím na zdůvodnění, proč je tak dobře opevněný proti Menšímu Městu a Opyši (barbakán!) a tak archaicky proti Pohořelci? Děkuji.

@milannovobilsky5789 Жыл бұрын

Zajímavá otázka k řešení. Barbakán byl archeologicky zkoumán celkem nedávno. Bohužel neřeší důvody jeho výstavby na sklonku 15. století v poloze na opyši. Barbakány se stavěly u nás málo, ale běžnou praktikou bylo, že k barbakánu vedla jediná možná cesta. Obejít se nedal. V našem případě bylo západní předpolí hradu prostorné a umožňovalo rozvinout dělostřelbu po celé jeho délce a tak by smysl případného dalšího barbakánu poněkud ztratil na efektivnosti. Pravdou je, že první čelní hradba otevřená do dnešního Hradčanského náměstí postrádá alespoň nějakou aktivní obranu v podobě dělostřeleckých bašt - obdobných těm, co byly vybudovány na jižní a severní straně hradu v pravidelných úsecích mezi obvodovou hradbou. Obrana hradu na západě patrně spoléhala na několikanásobné příčné hradby s příkopy, za nimiž se teprve nacházel vlastní hrad a nebyla pociťována nutnost toto předpolí modernizovat. Důvěřováno bylo tudíž starší metodě obrany pouhým načítáním pasivních překážek. Také je možné, že přestavba opevnění západní části hradu byla v plánu, ale nestihla se zrealizovat. Vladislav Jagelonský převzal hrad takřka zpustlý a neudržovaný. Obnova hradu byla náročná a dlouholetá a ne vše, co bylo v plánu, se stihlo. Následující panovníci spíše dbali o komfort pobývání, než opevňování a západní předpolí hradu se postupně proměňovalo na obytný okrsek. Ale to už byla jiná doba. Je to jen rychlá úvaha.

@morriganmhor5078 Жыл бұрын

@@milannovobilsky5789 I tak, děkuji. Stejně si ale myslím, že západní přístup byl nejzranitelnější, s jihem nesrovnatelně.

@0nglu Жыл бұрын

Skvělý model, který by si zasloužil lepší rendering. Textury, ray tracing...

@milannovobilsky5789 Жыл бұрын

Toho nechť se chopí ostatní. Já dělám jen základní 3D vizualizační osvětu hmotové podstaty českých hradů. Jsem historik a ne počítačový mág.

@jaroustonyposraltrdlo9314 7 ай бұрын

"Magicky Prah"!,bude osudom Ciech(ov).

@jozefhochel5674 7 ай бұрын

Spôsob zastrešenia zvonice je sci-fi? Dáky relevantný zdroj prosím.

@milannovobilsky5789 7 ай бұрын

www.researchgate.net/publication/330567077_Ceska_mesta_na_foliich_wurzburskeho_alba_II str. 34

@jaroustonyposraltrdlo9314 9 ай бұрын

Sedem bratoubratov!?!.Magicky prah!???.

@jozefhochel5674 7 ай бұрын

Prečo tam nie sú pod zvonicou katedrály žiadne stopy po rozostavanej lodí?

@milannovobilsky5789 7 ай бұрын

Protože tam žádné nebyly. Katedrála se dostavěla až ve 20. století.

@vladimirmolik7438 6 ай бұрын

Modýlek krásný, ale v podstatě fikce z hlav inteligentů.

@milannovobilsky5789 6 ай бұрын

Není to až taková fikce, jak se může někomu zdát. Model vychází z dobových vyobrazení a samozřejmě archeologických interpretací, které bývají někdy opravdu jen hypotetické. Poznávání všeho stále posouváme a opravujeme. Bez omylů není pokrok. Proto jsou modely jen hmotové a nesnaží se oslnit neexistujícími detaily.