Prečo majú niektoré kvalitné reprosústavy dva páry kontaktov a ako sa pripájajú

[@smolikmi]

Celé je sice co se propojení týče vysvětleno správně, nicméně přínos biwiringu je velmi sporný. Tvrzení, že kvalitnější reprobedny ho mají a méně kvalitní ne, je pak naprostý nesmysl. I reprobedny v cenové kategorii mnohaset tisíc či milionů kolikrát biwiring neposkytují, protože jejich autor zastává názor, že mnohem lepší je použít jeden co nejkvalitnější kabel než dva horší. Aby měl biwiring smysl, měl by se vlastně použít spíše méně kvalitní a dlouhý kabel, což jde proti smyslu kvalitní reprodukce. Stejně tak biamping, v drtivé většině aplikací bude lepší použít jeden kvalitnější zesilovač než dva méně kvalitní. Co ale smysl naopak dává, je vyhnout se pasivní výhybce a použít aktivní. To pak znamená že výhybka je mimo těla beden a ty pak mají tolik párů terminálů, kolik mají reproduktorů. Příkladem budiž legendární B&W Nautilus. Daní za to ovšem je, že potřebujeme koncový zesilovač pro každý reproduktor a rovněž reproduktorový kabel pro každý reproduktor. Z toho je jasné, že to je cesta pro ty nejkvalitnější aplikace v ceně mnoha milionů.

[@petrstowasser7613]

No možná to platilo za našich mladých let, kdy byly polovodiče drahé a měď na cívky levná. Dnes mi ale přide cesta zesilovače pro každý kanál také výhodnější a do miliónů jít zas tak úplně nemusí. I když pro HIFI sektu asi ano. Jestlipak víte, že zvuk reproduktorů ovlivňuje i barva izolace vodičů? Správně by se na přenos hlubokých tónů měla používat barva purpurová a červená, na střední frekvence žlutá až zelená a na výšky výhradně modrá až ultrafialová. Prípadné křížení barevného spektra a zvukových frekvencí způsobuje zhrubnutí a rozsypání zejména jazzových skladeb a také dokáže zcela zničit objem, prostor a průzračnost u irské flétny, zejména v ladění C.

[@IljaMichalic]

presne toto som si hovoril celé video: Ak použijem kvalitný kábel, tak odpor na jeho dĺžke je taký zanedbateľný, že na tlmení parazitných frekvencií z jedného jeho konca na druhý nebude mať žiaden vplyv, vplyv by to malo naozaj len s otrasným káblom, ktorý má veľký odpor, potom je zasa použitie biwiringu úplný nezmysel, lebo signál ide cez 2-násobnú dĺžku nekvalitného kábla (namiesto napr. 2m kábla k jednému reproduktoru 2X2=4m k nemu). Takže či je to prepojené priamo na termináloch bední alebo na zosilovači, je pri kvalitných kábloch jedno. Význam privádzať to 2 káblami zvlášť má naozaj len pri biampingu, kde je filozofia, že sa to neovplyvňuje, dovedená do dokonalosti. Takže dosť zmätočné video. Asi je autor videa predajca káblov, iné vysvetlenie mi nenapadá 😀

[@igorfridrich1070]

Zas odbornici 🤣 ,, nie nieje to tak... Biwiring ma jednoznacne zmysel ,hlavne pri hlasnejsom posluchu. Basovy menic spatnou indukciou neovplyvnuje prednes vyskoveho. Pouzil som slepy test AQ rocket 44 , obycajny a biwiring repro Sonus Faber sonetto2 a zdroj NAD c399+ mdc2..... Rozdiel na vyskach je pocutelny. 😘😘😘🤣

[@smolikmi]

@@igorfridrich1070 Tak to je skoro blábol roku !!! 😁😂🤣🤣🤣

[@igorfridrich1070]

@@smolikmi ty si cely blabol 🤣🤣🤣 ... douc sa Kirchhoffove zakony ,ohmov zakon a vseobecne co to o volnych elektronoch a "toku" prudu v zavislosti na frekvenciach... a vobec. Vyskusali sme to traja ludia. Nemam k tomu co dodat odborniku 🤣🤣

[@duken34]

Super video, kooonecne mi to nekdo vysvetlil jak to je, moc dik 👍👍👍

[@josefjerabek8878]

Reproduktory mezi pásmy, kde pracují, se zas tak moc neovlivňují, když budou výhybky vyššího řádu. Kdo chce kvalitu, tak musí jít do elektronických výhybek , a tím i více příslušných zesilovačů. Elektronická výhybka nám umožňuje i lepší fázový souběh v celém pásmu.

[@XxTrustNoOnexX]

skvělé

[@nextech]

Samozrejme najlepšou ochranou proti prenikaniu prípadného parazitného signálu od zotrvačných kmitov basového reproduktora sú dobre navrhnuté výhybky. Na reproduktorovej sústave AQ Wega 55, ktorá má výhybky navrhnuté dobre by som na strednotónovom reproduktore osciloskopom s citlivosťou 20 mV na dielik pochopiteľne nenameral nič. Preto som vytvoril testovaciu zostavu s jednoduchou výhybkou tvorenou kondenzátorom zapojeným do série s výškovým reproduktorom.

[@feflofeflic]

PC REVUE...správný návrh výhybky i ozvučnice je základ...

[@KBM_Darksky]

Tým je zaistené,že nízke frekvencie sa nedostanú do basového reproduktoru. 2:37 cca čas. Nedostanú sa do výškového reproduktoru, preto je tam kondenzátor 4,7mF ..

[@mendo5465]

profesionál

[@mcb8878]

ako má pri zapojení bi-wiring znieť výškový reprák??? (keď vypnem basový) - mne ho skoro nepočuť...

[@hrdstl285]

ideal je 4x monoblok a zapojit ako bi amp :)

[@janvotruba8805]

Vzhledem k tomu, že úroveň jakéhokoli akustického signálu obvykle nebude mít obdélníkový průběh, ale nějaký náběh a doznívání, mám za to, že tohle možná budou schopni rozpoznat posluchači vybavení školeným a jemným sluchem. Pro mě důchodce už je to v oblasti reprodukční latiny. Tím neříkám, že to nemůže mít pozorovatelný vliv. Děkuji hlavně za to, že jsem konečně porozuměl tomu, co je to bi-wiring. Za smysluplné zlepšení bych měl bi-amping, za jehož vysvětlení také děkuji.

[@nextech]

podľa mojej skúsenosti sluch je veľmi citlivý. Samozrejme meraciu zostavu som urobil tak aby som to na osciloskope s citlivosťou 20 mV na dielik mohol ukázať - s jednoduchou výhybkou a hlavne reproduktory neboli pripojené na výstup zosilňovača. Jeho impedancia výrazne zmení pomery

[@rationalaudio]

Bi-amping je na vrcholu v oblasti High Endu a v podstatě jde o napájení jednotlivých měničů samostatným koncovým zesilovačem. A ujišťuji, že rozdíly mezi kabely jsou značné a velmi dobře slyšitelné. Předpokladem je ale špičková aparatura, protože výsledná kvalita je vždy dána nejslabším článkem. I důchodce, t. j starší člověk s pochopitelně ne již tak dokonalým sluchem (hlavně v oblasti výšek) pozná rozdíly. Musí však mít nějakou poslechovou zkušenost a možnost porovnání, ideálně dvojitým slepým testem.

[@Pidalin]

@@rationalaudio taky záleží na tom co na tom pak poslouchá, na ty dnešní nekvalitní nahrávky bych to zbytečně nepřeháněl

[@joseflesov1128]

@@rationalaudio ubezpečuju tě, že kabely nejsou nejslabší článek soustavy. Teda pokud jsou na něm šipky, kam mají téct volné elektrony. Kabely jsou kabely a pokud si tam dáte zvonkovej drát, za korunu metr, nemůžete udělat chybu. Kabeláž za 20 a více tisíc, je dobrej podvod obchodníků s deštěm a skvjelej kšeft. Kromě toho jsem někde četl, že bi-wiring má smysl hlavně u levnějších kabelů, takže proč drahé kabely a proč i bi-wiring?! Když si budete zkoušet kvalitu dvou různých reprosoustav, najděte si někoho, kdo vám to bude přepínat. Né, že si to budete přepínat sám a něco si namlouvat. 🤣

[@semtex1914]

Bohužel, příšel jsem k tomu, jako slepý k houslým. Nejdříve jsem při rekonstrukci připravil husí krky a jednou dvojlinkou a až potom viděl tohle video. Upřímně jsem koukal na repro, až potom co jsem připravil kabeláž v podlaze. Teď už tím asi nepůjde protáhnout další kabel a ten co tam je nebudu riskovat a nebudu ho tahat ven, abych pomocí jeho vtáhnul dva. Bude to velký rozdíl při poslechu hudby pro lajka?

[@uv-z977]

kzbin.info/www/bejne/pmmmqHabrKpqldk Tento kabel je nesmysl, jediné vedení samostatnými kabely má smysl pouze když má zesilovač samostatné konektory pro TW a WF.

[@martinstugner3227]

považoval som vaše príspevky za seriózny prístup, ale po týchto bludoch o bi-wiringu (neranie ako "dôkaz" fakt nemalo chybu))))) to musím prehodnotiť, navyše výrok bi-wiring prináša "signifikantný efekte v zvýšení kvality zvuku" to dorazil, garantujem vám, že by ste nepočuli rozdiel v buxniach za milión, nie to ešte v šunkách za tri stovky

[@gnapur]

taktiez ma toto zarazilo, ale ako spravny hifista mal by som pocut aj jemne nuance po pripojeni dalsich kabloch.. sranda bokom, realne sa to pocut neda, je to placebo a v slepom teste nepozna rozdiel

[@martinstugner3227]

@@gnapur Tak, dobre spárovaným a skonštruovaným reproduktorom špekulácie so zapojením netreba a tým zlým nepomôžu

[@VitezslavNosek]

Dva páry a dva páry je celkem osm .

[@joseflesov1128]

To za mých mladých let nebývalo. Díky za vysvětlení. Jste asi jediný, kdo ukázal prakticky zapojení uvnitř bedny. Do teď jsem si myslel, že dvoje konektory jsou pouze pro připojení dalších beden. 🙃

[@smolikmi]

Ale samozřejmě že bývalo. Jen jste prostě technický mimoň a nic jste o tom nevěděl.

[@Hlebka]

Taketo zapojenie je bezne od roku 1950 ked sa rozsirili stereo reproduktory, neviem o com hovorite, ked je to jedno z najstarsich moznych pripojeni audio techniky vobec...

[@nextech]

sprievodný článok www.pcrevue.sk/a/Preco-a-ako-sa-niektore-reproduktorove-sustavy-pripajaju-pomocou-dvoch-parov-vodicov

[@zbigniewszulc6120]

Canton gle30

[@radkopuska7325]

Ahoj

[@vladimirondrasik9926]

2:35 Dobre som počul ??? Kondenzátor zaistí, že nízke tóny sa nedostanú do basového reproduktoru ???? 😂😂😂😂😂😂😂 A kam by tie nízke tóny mali ísť ? Do výškového, aby ho roztrhli, ako žabu ?

[@zemějekulatá]

Strašně tenkými kabely máte ty reproduktory připojené. Správný audiofil používá 2x větší průměr než je přípojka celého baráku! :D Samo že si dělám srandu. Nepoznáte rozdíl mezí 10 a 1mm vodičem.

[@nextech]

v čase 7:19 je vo videu "jemná" irónia na hrúbku káblov. Ja na svoje AQ Wega 55 používam bežnú repro dvojlinku 2,5 mm

[@Pidalin]

a pokud ten kabel neni z bezkyslíkatý mědi, tak reproduktor vybouchne :-D

[@feflofeflic]

Ondřej Matějka.. pozor!!!... nejen z bezkyslíkaté mědi, ale musí mít polarizované krystaly, být absolutně unikátním způsobem spleten, mít x-vrstvé speciální dielektrikum (NIKDY PVC) a navíc, pokud není podložen antivibračními podložkami aspoň za 50k, nebude celá sestava ani její zvuk stát za nic...upřímně - kabely (jak linkové, tak třeba zrovna "repro") vliv mají, ale "stůjme nohama na zemi"..."pár" ne úplně nejlevnějších (ale ani nejdražších "linkových") kabelů jsem rozebral (na KZbin i různých fórech je podobných zkušeností moře) a jejich konstrukce je občas (za daný peníz) poměrně směšná (pozdravuji Kabelguru, ale Ti jsou ještě celkem v pohodě oproti "zavedeným" výrobcům, jako třeba Audioquest, Oehlbach, Kimber, atd.) - např. v kabelu o průměru 1cm - 2 žíly o průřezu 0,35mm čtverečních sletované dohromady coby "+" a stínění, coby "-", k tomu konektory za 300 až 500 oba a máte kabel o délce 1m za 3k (nebo taky 10k i více)...domorobo za max. 5-7 set (relativně špičkové konektory Neutrik, kabel od výrobce profesionálních audio kabelů) a tu cenu jsem ještě přestřelil...

[@Pidalin]

@@feflofeflic Tady hlavně hodně funguje placebo efekt, když si někdo koupí kabel za 3 litry tak ten rozdíl zaručeně slyší i když to hraje uplně stejně jako předtim. :-) Zažil jsem to hodněkrát. Myslim že víc znát je kvalitní stíněnej kabel na vstupu kde neni signál ještě zesílenej, tam stačí ňáký rušení a něco do toho zvuku může vlézt, ale to je taky dost extrémní případ, ale může mít někdo doma něco co takový rušení může způsobit. Na tý výkonový části kde už leze zesílenej zvuk bych si hlídal hlavně ten průřez (zbytečně to ale nepřehánět, na 50W reprák fakt neni potřeba kabel jak pro rychlonabíjení elektromobilu) a zbytek už je spíš taková hipsteřina. Stíněný kabely na zesílenej zvuk za zesilovačem jsou dost rarita tak to asi nebude tak nutný to tam mít stíněný, přecejenom ten zesílenej zvuk už má tak silnej signál že i když to ňákej ten ruch chytne tak to bude slyšet možná při zapnutym zesilovači když zrovna nic nehraje.

[@PetrLunak]

@@Pidalin tak kabely za pouhe 3 tisice jeste nejake plecebo spis nevybudi, to pridejte minimalne jeste jednu nulu.