Proč se vracet ke Karlu Havlíčkovi

Karel Havlíček (1821-1856) je dodnes vnímán jako jedna z nejvýraznějších postav české kultury a symbol českého novinářství. Byly o něm napsány tisíce textů i stovky knih s nejrůznějším záměrem, pro nejrozmanitější příležitosti a pochopitelně v rozdílné kvalitě. To, co ale dodnes zůstává podnětným, to je návrat „k pramenům“ - k jeho literárnímu dílu, k jeho poprvé v kompletu vydávané korespondenci, k jeho dílu publicistickému (Pražské noviny, Národní noviny, Slovan). Sám Havlíček si byl vědom toho, že noviny jsou zbožím velmi pomíjivým, proto sestavil ze svých textů i dva soubory Duch Národních novin a Epištoly kutnohorské. Během svého novinářského působení si získal respekt i oblibu u svých čtenářů, i to se stalo důvodem k obavám úřadů v době, kdy se revoluční vlna po roce 1848 oslabovala. Byl vnímán jako „nejtalentovanější“ a „nejnebezpečnější“ novinář a internován bez soudu ve vzdáleném a od jeho světa tolik odříznutém Brixenu.
Přednáší doc. PhDr. Magdalena Pokorná, CSc.
Video je součástí projektu "Nekřesej do kaše, křesej do troudu ..." 200 let od narození Karla Havlíčka (1821-1856) připraveného v Historickém ústavu AV ČR a zveřejňovaného na sociálních sítích a webu HÚ AV ČR.

[@EliškaVotrubcová-o6u]

Děkuji, zajímavé informace, poutavý přednes.

[@HermionaGranger-nn7qo]

👍👍👍moc dobré! Šel k jádru věci a chtěl, aby politice rozumělo, co nejvíce lidí.

[@x_titanshotcz9964]

Pefektní výklad!

[@josefkrejci8107]

"Zde od nepaměti do roku 1820 žili předkové Karla Havlíčka Borovského". Velká Losenice, čp. 23. Jiří Morava (Vlk) Disident Karel Havlíček Borovský... Před deportací: Český člověk je politicky nevyzrálý, po návratu z Brixenu: Český člověk nestojí za odplivnutí.