Promítání na kroužku 2021

Členům kroužku jsem chtěl ukázat, jak dříve mohli vidět „pohyblivé obrázky". Že zacházení s filmem vyžadovalo mnohé znalosti, jsem se členům kroužku snažil ukázat a za odměnu shlédli několik grotesek. Omlouvám se za naprosto chybějící režii, ale zato je to zcela dokumentární...

[@amperak]

Super video, alespoň se mladší generace učí, jak zacháztet s filmem. spousta lidí například přístroje má, ale neumí je alespoň základně použít, jelikož ani neví, k čemu slouží.

[@Fugnerfilm]

Dík! Jsem rád, že Vás mám jako příznivce, který chápe chtění a možnosti starého pána...

[@Tesla_Radio]

Mám radosť , už som netrpezlivo čakal na Vaše ďalšie video.👍

[@Fugnerfilm]

Moc děkuji, opravdu jsem měl strach to sem dát...

[@Tesla_Radio]

@@Fugnerfilm Je veľká škoda že už nechodí Komik a jeho svět. Milan Neděla ból nezabudnuteľný . A práca z mladou generáciou je na nezaplatenie. Len nech zdravíčko slúži a veľa síl do ďalšej tvorby.

[@Paulxh]

Hurá, konečně zase pěkné video! Doufám, že budou brzo další!

[@Fugnerfilm]

Mám v obrázcích několik videí, ale nemám dost odvahy...

[@Paulxh]

@@Fugnerfilm Nebojte se, Vaše videa byla vždy skvělá, budou taková i ty, co máte nachystány!

[@petrheyduk3532]

Hezky chlapce učíte. Jen ten pás není tzv "Startpás" ale takto poškozené pásy se používaly jako ochranné pásy distribučních kopií. Šestnáctka měla start pás jen kvůli prolínání mezi stroji (stroje MEOPTON I a MEOPTON II to uměly a i s přenosnou promítačkou pokud byl k dispozici další stroj se to dalo prolnout) pokud měl titul dva díly a pokud se pozorně díváte tak i v TV bývá občas vidět v pravém horním rohu obrazu prolínací značky ... kolečko jako zapínací a čtvereček jako prolínací ... Startpás u 35mm kopií měl na rozdíl od 16mm kopie ještě další funkci a to že se film zakládal na tzv obrazové dělení (to je u 16ky také ale vzhledem k tomu že je jeden otvor děrování na obrazové políčko film se v podstatě založí na obrazové dělení a korekce skoku v obraze se dělá posouváním celé filmové dráhy která je jako celek s nosičem objektivu) protože na obrazové pole jsou čtyři otvory děrování. Promítal jsem skoro třicet let, začínal jsem na MEO IV X (kdysi stroje s uhlíkovou lampou přestavěné na vysokotlaké vertikální xenonové výbojky) a pokračoval na MEO5XB což už byly moderní promítací stroje modulární koncepce s horizontální xenonovou výbojkou a končil jsem na digitálním projektoru BARCO. Ať se Vám daří.

[@Fugnerfilm]

Máte naprostou pravdu. Co se prolínání týče a moje občasné pohostinské promítání v pražském kině ODDECH si přečtěte v mé povídce fugner.cz/2018/11/kino-oddech-praha-promitarna-a-projektory-035/ jsou tam i jiné „perly". Musím se přiznat, že dnes jsem spíš jako průvodce muzeem, než jako promítač s promítačským průkazem pro promítání pětatřicítky v kinech. NIkdy jsem nepromítal na jiných strojích, než stroji s obloukovkami, což bylo velice vzrušující při promítání nitrofilmů, což byla drtivá většina filmů v té době. Xenovou výbojku jsem viděl pouze v krabici, jako nesmírně cennou věc z dovozu a pak ve vládním kině, kde VÚZORT opravoval cosi, na pro mne úžasných strojích. Zakládání pětatřicíky, s maltézákem nastveným mezi „hopy" byla rozkoš, když ve stroji byla malá žárovička. Při promítání na zdejší kostel (s laskavým svolením pana faráře) byla taková tma, baterka selhala, a tak se dělení objevilo na plátně, ale svedlo se to na film starý 89 let....V mých letech mohu na obloukovky jen vzpomínat a jaké to bývalo vzrušení při promítání starých hořlavých filmů...Zdravím!

[@petrheyduk3532]

@@Fugnerfilm Jak jsem psal, začínal jsem na tzv "čtyřkách" které se prolínaly ještě ručně (na foto ve Vaší povídce by to mohla být právě MEOPTON IV ale přesně se to dalo rozlišit kdyby byla vidět hlava stroje - tam kde se zakládá filmový pás - který se lišil od MEOPTON III, lampové skříně byly zvenčí téměř stejné). Co mě zaráží je způsob prolnutí mezi stroji, byl řešen elektromechanicky tak že na stroji připraveném k promítání se stisklo tlačítko které sepnulo kontakty které pomocí elektromagnetů na nabíhajícím stroji zvedlo bezpečnostní klapku a na stroji kde končil díl tato klapka po ztrátě napětí na el. magnetu spadla dolů. Ten provázek mě nejde do hlavy ... Moderní stroje MEO X5 už uměly prolínat samy, musela se ale na filmový pás nalepit hliníková folie (cca 1 vteřinu před prolínací značkou, snímač byl umístěn cca 25 políček za políčkem se značkou na pásu) která průchodem přes snímač (přerušení magnetického pole) dalo impulz k spuštění pohonu a po cca 6 vteřinách k prolnutí. Digitální projekce už toto nepotřebuje, filmový titul je na HDD a stačí celé představení "naprogramovat" v serveru projektoru ... a pak už je to spíš nuda.

[@Fugnerfilm]

@@petrheyduk3532 Jak vidím, patřím opravdu mezi muzeální relikty. Na tom stroji z kina ODDECH (na obrázku) nebylo žádné tlačítko, kontakt, elektromagnet, pouze volně napnutý špagátek mezi oběma protektory obou strojů. Já se učil a promítal na projektoru ERNEMAN 7b evantuelně ERNEMAN 5. Byly to báječné a nezničitelné stroje. Nevím jestli moderní stroje, ale ty staré měly nad horní smyčkou takovou lopatičku-PROTEKTOR. Pokud se film přetrhl ve dvířkách, zvětšila se horní smyčka, nadzvedla lopatičku-PROTEKTOR a okamžitě spadla clona mezi lampovou skříní-zavřela světlo a hlavně TEPLO do promítacího okénka. Také se odpojil stykač motoru. Prolínání „na špagátek" se dělo takto---když dobíhal první stroj, promítač stál u druhého stroje a sledoval okénkem prolínací značky na plátně. Na první značku zapnul RUČNĚ pohonný motor druhého stroje, obloukovka druhého stroje již hořela, ale protektor druhého stroje stále clonil světlo do okénka druhého stroje. Na druhou prolínací značku promítač cuknul za špagátek, shodil protektor prvního stroje, který tím přestal promítat a ručně rychle zdvihl protektor druhého stroje. Prolnutí bylo tak hotové, promítač ručně zhasl obloukovku prvního stroje, vyměni oba uhlíky v lampové skříni a vyměnil první díl filmu za třetí. Potom upravil polohu obou uhlíků obloukovky druhého stroje a zkontroloval zdali automatický posuv obou uhlíků funguje... Po tomto postupu jistě uznáte, že promítání v KINU ODDECH, nebyla žádná lehárna, ale vzrůšo!!! Podívejte se ještě na fugner.cz/2019/02/pudr-a-benzin-filmy-16-mm-048/ Zdraví průvodce muzeem----Fűgner

[@petrheyduk3532]

@@Fugnerfilm O Ernemanech vím (škoda že NTM je už nevystavuje, měli kompletní řadu) ale nesetkal jsem se s nimi. Začínal jsem na podzim v roce 1983 v malém městském kině v Jižních Čechách.

[@Fugnerfilm]

@@petrheyduk3532 Škoda, že nevím, jak by se sem dala poslat fotografie mého táty, když ve svých jedenadvaceti lety (1926) promítal ve Volyňském kině v Jižních Čechách. Pohon projektoru byl klikou, napájení obloukovky obstarávalo dynamo v nedalekém mlýně na řece Volyňce....Posedlost filmem jsem asi podědil.

[@krroyal2954]

No vida, takovou "poloviční" řezačku/lepičku mám na Super8 film. Akorát, se to lepí nějakým šíleným lepidlem.

[@KutilDomacihoTypu]

Tak tohle by se mi líbilo :-)

[@Fugnerfilm]

Vidíte a já již od vánoc se přesvědčuji, že je to naprosto nepoužitelné.

[@Tesla_Radio]

Možno myslel spraviť letný tábor .

[@Fugnerfilm]

@@Tesla_Radio Škoda, že nemohu být o padesát let mladší, určitě bych o tom uvažoval. Nějaké neblahé zkušenosti již mám. Podívejte se na video kzbin.info/www/bejne/fnrcmKOkjp16fKc ALE OPATRNĚ!!! Video je označeno jako nebezpečné pro mládež, kluci jsou na táboře v TRENÝRKÁCH!!!

[@ThomasDos]

Velmi odvážné promítat ve škole hořlavé filmy...

[@Fugnerfilm]

Mohu Vás ujistit, že šestnáctkové filmy se nikde na světě nevyráběly na hořlavé podložce. A pokud jsem uváděl možnost nitrocelulosové podložky (prudce hořlavé) byla to jen možnost, o kterou měl eminentní zájem NFA jako světovou raritu. O nitrátovém filmu se pouze hovoří!! Takovou věc bych si do školy netroufl vzít.

[@johncoffi1316]

Ještě jsi jim měl Milane ukázat průkazku odborného promítače. 👍

[@jankolator8137]

A je na 16 mm film,

[@jankolator8137]

Vubec nemám filmy ,mám jen promítačku chybí mi zdroj na 120 a by se dala napajet

[@krfcz]

Dobrý den mistře. Myslíte, že má nějakou výhledovou cenu držet doma kameru Meopta A8g, promítačku meolux 8mm a ve funkčním stavu promítačku Meopta Meos duo 8mm a k tomu filmy? příkladem například pohádky pana prokouka, původní krtečky, Chaplin atd... děkuji za odpoveď

[@Fugnerfilm]

Odpověď je velmi obtížná. Teď to může mít hodnotu, později ne, ale spíš cena půjde nahoru. Já mám kameru 16mm po rodičích z roku 1926. Kdysi dávno, byla bezcenná, ale teď prý má úžasnou cenu-je totiž zcela funkční. Ve financích jsem zcela nekompetentní, i když mi zeť předvedl, že ve starých elektronkách mám velké peníze...

[@amperak]

určitě to smysl držřet má i v nefunkčním stavu, díly mohou někomu posloužit. případně to poskytnout do sbírky někomu.

[@StackOverflow80]

Filmové kamery, filmové kopie a promítačky se už nové vyrábět nikdy nebudou, takže jich nepřibývá, ale naopak. Takže ano, má to smysl, i když takováto investice je spíš kulturně-historická než finanční. Rozhodně to neporoste tolik jako např. investiční whisky.

[@tomlev4103]

Kde se kroužek koná?

[@Fugnerfilm]

Kroužek je na Základní škole ve Vysokém nad Jizerou