Kámo, jako dobrý, v podstatě jsi mi potvrdil, to co jsem už věděl. Tu s tou vlhkostí z baňky, to bylo první co mě napadlo. Jako na co se ptá? To není tak jednoznačný. Ale později jsi to vysvětlil. Jinak není potřeba dýchat sirku, ale každý člověk si to v zimě může vyzkoušet sám. Stačí aby bylo zima a dýchal. Při určité teplotě mu z úst pára ještě nevychází, ale jakmile projede kolem auto, nebo někde zavoní oheň, okamžitě se mu pára začne z úst linout i když ještě nemrzne a kouř nedýchá. Co se globálního oteplování a kondenzačních jader týče. To je panečku polemika. Klimatologové by mohli brát v úvahu i něco co se jmenuje kondenzační teplo. V dobách páry a průmyslové revoluce můžeme pamatovat tuhé zimy a vydatné srážky. V dobách kdy se pokoušíme o co nejčistší vzduch, tak nám to jde jaksi proti. Proč? No protože při kondenzaci vody (nejen podporované kondenzačními jádry) se uvolní tzv. kondenzační teplo, které se v horních vrstvách atmosféry vyzáří do vesmíru a tato ochlazená kapka pak ochladí vzduch o výparné teplo a jako pára vystoupá opět do horních vrstev. A tak dokola. Možná do tohoto videa přidejte i princip zjišťování relativní vlhkosti podle onoho grafu a naměřených teplot z mokrého a suchého teploměru. Nebo také o tom proč padá rosa a kolika stupni K září noční obloha (vesmír), čímž vysvětlíte i námrazu pod jasnou měsíční nocí. No a když už v tom budete, tak i vysvětlit kde a kdy vzniká rosný bod a proč je dobré jej posunout z povrchu buď dovnitř materiálu, nebo nad jeho povrch. Pak lidi třeba zjistí, že k odstranění plísní není nutné přetápět a že větrat zmrzlým vzduchem je celkem fajn, pokud aspoň trochu topím a naopak mikroventilace zase může za určitých podmínek potit zdi.
@cec1484 ай бұрын
Prosím o použití stativu. 🙂
@kokotajebka4 ай бұрын
Vodní pára je neviditelná okem , avsak ve spektrometru by byla videt v ruznych oborech em spektra, suchá , to co je videt je aerosol vody a vzduchu (malé vodni kapicky přednostně ulpívající na prachu , nebo ionizujícím zářením složené s částic s elektrickým nábojem s celkovým nenulovým nábojem jako alfa, beta, a dalszi těžké nabité nestabilni častice)
@zoloschmidt14314 ай бұрын
preco si myslite ze klima aku sme poznali poslednych 50 rokov tu ma byt stale? klimaticke zmeny sa diali na zemi po miliony rokov a budu sa diat ci tu clovek bude alebo nebude … zijeme na konci poslednej ladovej doby a teda je logicke ze sa otepluje, az sa roztopia ladovce tak sa zastavi golfsky prud (nie prvy raz) a zas pride ma sever doba ladova - a toho by som sa obaval viac. treba si pozriet posledne studie AMOC colapse, a pochopite ze nema zmysel bojovat proti co2 a pod, ale je potrebne pripravovat sa na ochladenie
@Nightbird1307Ай бұрын
Sklenikovost CO2 sa precenuje je to cista blbost.V atmosfere je ho 0.04% a za poslednych 300 rokov stupol o 0.01% celkovo toto číslo platí pre obdobie cca 100000 rokov. V období triasu,jura a kriedy v druhohorách bola dokonca 6 až 7 vyššia koncentrácia CO2 ako dnes. Ešte aj vodná para je podstatne väčší skleníkový plyn.Prečo nikto nehovorí o tom že až 25% CO2 odburávaju oceány a moria. Taktiež fotosyntéza. Sú to negramotný aktivisti čo trepú tieto enviromentálne exkrementy
@TheElafis13 күн бұрын
jenže právě všechny možné geologickíé průzkumy ukazují, že člověk tomu reálně přispívá a i v rámci vědeckého principu what if je důležité s tím něco dělat. vysvětlím: koncept what if říkám, že se máme podívat i na variantu že se pleteme. Snažíme se omezit produkci co2 kvůli snížení rychlosti změny klimatu- spletli jsme se a deje se tak i bez našeho přičinění= sice se klima zhoršuje, ale máme čistčí města, ekologičtější továrny a nové způsoby výroby a uchovávání energie. Druhá varianta: Klima se mění samo a nic s tím neděláme: SPletli jsme se a člověk klima ovlivnuje a přispívá k rychlejšímu oteplování= musíme daleko drastičtějí omezovat produkci co2 i za cenu sníženeného konfortu lidí, musíme investovat ohromné prachy do urychleného vývoje technologíí v kombinaci s riziekm povodní, požárů a silným bouřek.
@sixmillionaccountssilenced67216 күн бұрын
@@TheElafis Jestli někdo něco musí, tak akorát ty - nedýchat tolik. Omezíš tím CO2 a snížíš rychlost změny klimatu. A to je fakt. hahaha
@TheElafis6 күн бұрын
@sixmillionaccountssilenced6721 omezit by jsme spíše měli takové pi**mce. Klimatikcá změna je fakt a každý kdo to popírá je stejný blázen jako když tvrdí, že kouření neškodí zdraví
@foogeesun539526 күн бұрын
Jo v (Ú)ústí je hodně párna 👍😁
5 ай бұрын
Mám rád když někdo, kdokoli dělá vědu populárnější a nezáleží na oboru. Vždy mám pocit, že dotyčný posune lidstvo o malý krůček dál. Jen prosím neučte lidi dýchat výpary ze zapálených zápalek. Je to životu nebezpečné a tudíž hloupé. Dále prosím ochlazení planety pomocí sprejování h2so4 je asi tak dobrá záchraná brzda, jako vypálit oblohu pomocí jaderných zbraní a způsobit tak jadernou zimu. Poslední připomínku bych měl k Vašemu závěrečnému triku. Když už usoudíte, že je dobrý nápad ukázat publiku (včetně dětí) takovou věc, jako je nalití horké vody do tekutého dusíku, tak prosím také ukažte, že při manipulaci s takovými hračkami si umíte nasadit ochranné rukavice, plášť a když ne obličejový štít, tak alespoň brýle.
@radekbabka91764 ай бұрын
Pokud by děti se dostali k tekutýmu dusku určitě by s ním uměli manipulovat
@TimotejStanek5 ай бұрын
Naposledy, ked som si pricuchol k 30% HCL, tak som 2 tyzdne necitil ziadnu vonu. Ake to bolo s tou sirkou?
@Nightbird1307Ай бұрын
Pri relativnej je dolezita teplota.Cim mensia teplota tym menej vodnej pary sa dokaze udrat v plynnom stave takze paradoxne ak prsi alebo je hmla pri teplote 1 stupen vonku tak tento vzduch je ovela suchsi ako ten co je v byte kde je 23 stupnov...
@ScienceONczech6 күн бұрын
Díky za doplnění.
@gmann215 ай бұрын
Toto by měl vidět každý člověk, co staví, nebo rekonstruuje barák. Aby se pak nedivil, proč se mu v zimě sráží vlhkost na oknech/zdech.
@MegaPupino4 ай бұрын
No nevím, používat pro popis kondenzace zrovna sírovku akorát zapříčiní hysterii. Normálně se k tomu používá AgI které je nerozpustné, takže bez chemické změny i spadne z toho nebe a nikomu nic neudělá. Oproti tomu sírovka (ok, siřičitá) nám tu už kdysi pršela a následky to mělo značné
@radekbabka91764 ай бұрын
použivají i horši látky
@ShirleyPerez-d3k3 ай бұрын
Kellen Branch
@JJHudek7 күн бұрын
"Zeptat na dvě otázky" 😏 Buďto "zeptat se na něco", nebo "položit/dát otázku". Neničte češtinu, prosím. A "množství absolutní vlhkosti" je taky hovadina. Ale jinak díky za video. 😎
@ScienceONczech6 күн бұрын
Díky, máte pravdu. Naše výstupy jsou točeny živě během streamů. Hosté jsou při tom autentičtí, což je výhoda. Ale někdy nějaká češtinářská přesnost ve výroku, nebo v otázce uletí.
@pavelcepelka59265 ай бұрын
Hele nemyslim si ze to je pravda. U te uste (neberu okraje proudu) se jedna ciste o vodu ikdyz v plynym stavu takze bych rek ze se nemuze jednat o "vlhkost". Az dal se turbulentnim proudenim micha se vzduchem, tim se zacne ochlazovat, kondenzovat cimz zacne byt videt a teprve pak je mozny rict ze se jedna o vlhkost. Nemam tucha jestli v te mezifazi nehraje roli aji radiacni vyzarovani ale to je spis otazka na vas. Co se deje uprortred proudu tesne za hranou neviditelne a viditelne pary? 😁
@ScienceONczech4 ай бұрын
Kondenzace páry podle fázového diagramu je závislá na tlaku a teplotě. Při tomto pokusu je tlak ve vzduchu prakticky stejný. To znamená, že kondenzace je závislá na teplotě. Vlhkost vzduchu je veličina. Suchý vzduch má například vlhkost 10%.
@radekbabka91764 ай бұрын
@@ScienceONczech radiace nemá žádný vliv
4 ай бұрын
neni pak jednoduzsi proste topit uhlim a oxyd siry vypoustet stale
@ScienceONczech4 ай бұрын
No, tento způsob řešení klimatické krize není ideální. Ale pokud by se k němu mělo teoreticky přistoupit, šlo by o přesné zacílení v horních vrstvách atmosféry. Nikoli plošného vypouštění oxidů síry.
@radekbabka91764 ай бұрын
ne
@LeonhardMath6 күн бұрын
Nemělo by se tam někde říct, že ta pára byla vidět, protože se tam srazila s částicemi vzduchu a tak zkapalni?