Stejnosměrný elektrický proud: mýty co se říkají⚡ (video pro střední a vysoké školy)

[@petrbehavka7354]

Jsem náhodný kolemjdoucí, kterého zaujalo jak pěkné video, tak i některé odezvy. Rád bych zvídavým spolubesedníkům připomněl, že chemie není elektrotechnika, ani fyzika, o kvantové fyzice nemluvě. Všude jsou jakési dohody a tradice a hypotézy. Ony se nám ty vědy nemusejí plně shodovat ve svých symbolech. Buďme rádi, že ty vědy máme, umíme je skvěle využívat, ale smiřme se s tím, že nikdy nebudeme vědět všechno, a že elektron je vlastně symbol. Já, pokud uvažuji o proudu, ho beru jako proud od plusu k minusu, protože při řešení nějakého obvodu nepotřebuji vědět, že to teče naopak a je to záporné, a ani elektronka mě neruší, že je tam nějaká emise elektronů (ať mi páni fyzikové odpustí), prostě proud teče od plusu k mínusu. U polovodičů máme jakousi děrovou vodivost, tam nám zase tečou díry, ale opačně, než elektrony. Řeknu vám vtip z nějakého ruského portálu: Student u zkoušky něco věděl, něco ne, a profesor mu dá ještě jednu otázku: "Co je to elektřina?" Student zaváhá a řekne: "Učil jsem se, věděl jsem to, ale zapomněl". A profesor řekne: "Jak že? Vy jste to zapomněl? Taková ztráta pro lidstvo! Jediný člověk, který to věděl, a on si to klidně zapomene!" Konec vtipu. Jeden tazatel se tam ptá na perpetuum mobile. Uvědomte si, že ty dva zdroje, baterie a generátor, se domluví, kdo bude zdroj. Generátor nemůže generovat bez pohonu. Ale i kdyby mohl, tak kdo má větší napětí, je zdroj, ten druhý je spotřebič. I kdyby se někomu podařilo sestrojit bezeztrátové perpetuum mobile, prakticky vzato nebude k ničemu, protože nebude vyrábět žádnou energii navíc, kterou bychom využili. Pouze hypotetická hračka. Další vtip z časů komunistické hrůzovlády: Sovětští archeologové v Egyptě se prokopali do pyramidy a našli tam živého faraona. Ptají se ho: "Jak jste tady přežil, čtyři tisíce let v izolaci?" Faraon odpoví: "Támhle v koutě je pták ibis." Oni se podívají, a opravdu, ibis a také živý. "Z čeho jste tu vyžili?", ptají se. Farao na to: "Já se živým jeho hovny a on zase mými, a tak si tady spolu žijeme." Vedoucí expedice se zamyslel, pak spěšně odletěl do Moskvy a za nedlouho na těchto zkušenostech vznikla Rada Vzájemné Hospodářské Pomoci, pamětníkům známa jako RVHP. Konec vtipu. Další tazatel se bouří proti poplatkům za elektřinu, když nespotřebovává žádné elektrony. Má moje sympatie. On ale neplatí za elektrony, ale za energii, kterou ty elektrony zprostředkovávají. Ať se podívá, za co platí. Za kWh, nikoliv za elektrony. Elektron je bájeslovná entita, kterou ještě nikdy nikdo neviděl. Klidně tomu říkejme fluidum nebo jak, bude-li to výhodnější. K tomuto jsme se však dopracovali a ničemu tato představa zatím nepřekáží. Klidně si to představujme jako kuličku, když to bude vhodné pro pochopení, ale neztrácejme se zřetele, že to žádná kulička není. I když tomu budeme rozumět jak nejvíc je možno, a budeme mít ve škole samé jedničky, neztrácejme se zřetele, že to není ještě ta pravá pravda. Také se někdo ptá na rozdíl mezi malým a velkým proudem. Proud je přesun náboje za sekundu. Měří se ampérmetrem. Principiálně to snad ani žádný rozdíl není, jenom ve svých účincích může být značný. Zatím co velký proud nám může přepálit vodiče, malý může probíhat zcela nepovšimnut. A je to všude, máme toho plné tělo (nechci vás strašit). A co je to ten náboj? To je jakési kvantum toho fluida zvaného elektřina, řekněme množství elektronů. Posunuje-li se toto kvantum (náboj) v čase, máme proud. Je-li stejnosměrný, tak máme pocit, že tomu rozumíme. Ale je-li střídavý, tak to neznamená, že se mění jeho velikost ve stejném směru (to by byl pouze proměnlivý). Ale on je jednak proměnlivý, ale teče tam a zpátky. Takže on je žádný, pak je malý, pak je maximální, pak zase malý, pak žádný, pak teče zpátky!, malý, maximální, malý, žádný, až do zblbnutí 50krát za sec - obvykle podle sinusoidy. Pokud se někdo zeptá, kam tedy to kvantum v čase neboli proud doteče, pak mám chuť říct sprosté běžné slovo - nikam. Ano, to kvantum nedoteče nikam. Ty elektrony zůstanou v elektrárně (i když kvantoví fyzikové se pyšní tím, že nevíme, kde vlastně jsou), se v celém tom dlouhém vedení od elektrárny až domů ke spotřebičům jenom tak kymácejí semknuty rameno k rameni, jak by měli být semknuti pracující, když si jdou vydobýt vyšší mzdy. Takže za co to tedy vlastně platíme ty nehorázné ceny těm spekulantům z lipské burzy? Platíme za účinky toho kymácení proudu. Platíme za ty kWh a těm spekulantům, aby se měli dobře. Co se to tam ale kymácí, to poctivě řečeno vlastně nevíme. Umíme to nazvat, umíme to měřit, umíme to spočítat, usnadňuje nám to život, může nás to i zabít. A to jsem se ještě nedotkl magnetického pole, které je ještě neuchopitelnější, a které vzniká, když ten proud teče. Ale tento úkol si ani nekladu, spíš jsem chtěl vyslovit obdiv k lidem, co umějí vytvořit takovéto video. Komu se zdá, že některé drobnosti možná mohly být řečeny jinak, měl by to zkusit sám, aby viděl.

[@hi_fyziko]

Díky moc za váš komentář! Váš pohled na téma, včetně odlehčení příběhy a vtipy, mě opravdu pobavil a inspiroval. Přesně ten přístup, kdy na vědu nahlížíme nejen skrze vzorce a pravidla, ale i s jistou filozofickou nadsázkou, je mi blízký. Věda, jak ji vnímáte vy - tedy jako soubor dohod a modelů, které se stále vyvíjejí - je něco, co považuji za velmi osvěžující a plně se s tím ztotožňuji. Dost jsem se nasmál u vtipu o studentovi, který znal tajemství elektřiny, nebo o živém faraonovi s ibisími koloběhy :). Ještě jednou díky, že jste se podělil o své myšlenky - rozhodně mě to potěšilo a inspirovalo!

[@vn646]

Hezky řečeno. A myslím, že podobně je to i s jinými obory jako např. historie nebo kosmologie. Máme spoustu poznatků a objevů a umíme je i využít v praxi, ale také máme mnohem více otazníků. A jedním z výsledků bádání a hledaní pravdy je, že vlastně úplně nevíme. A je mi tudíž podezřelé, když někdo tvrdí, že takhle to je či takhle to bylo a že je to přece jasné a dávno vysvětlené.

[@Renovacestroju]

Jako bych četl přednášku od pana Feynmana

[@12x758-u]

Úžasné, skvelý projekt, držím palce. Rád si pozriem aj iné časti. Čo to si zopakujem a čo to sa naučím. 👍🙂

[@hi_fyziko]

Díky moc. Budeme rádi za tipy na témata, co lidi zajímá a co by chtěli zanimovat. V současné chvíli je v přípravě video na téma termojaderné fúze. Podklady máme z ústavu fyziky plazmatu akademie věd ČR.

[@usmivacek]

Dělám elektrikáře 25 let. Zrovna tento výkend jsem tohle vysvětloval synovcovi. Opravdu 2 dny zpátky by se mi toto video opravdu hodilo :D (tedy až na to, že proud vzniká v místě sepnutí jsem mu vše vysvětlil správně). ale je mu 10let , tak to ještě doladíme. díky :)

[@hi_fyziko]

Díky moc za zpětnou vazbu! Držím palce se synovcem a těším se, že z něj uděláte dalšího elektrikáře:)

V místě sepnutí nevzniká proud, ale el. pole.

[@hi_fyziko]

Ano, a elektrické pole uvádí do pohybu volné elektrony.

[@prutok]

První, co mne "probudilo" z letargie bylo, že fakt, že vodiče nemusí být jen kovové, takže podle mne je hned na začátku první nepřesnost. Z didaktickéjho hlediska chápu, že nejde na studenta od počátku navalit vše. Horší je podle mne "mýtus" o směru proudu. To mení mýtus, ale dohodnuté značení, které se shodou okolností neshoduje s pohybem nabitých částic nositelů proudu-elektronů. Když si neuděláme pořádek v chápání směru proudu, těžko budeme moci využívat Kirchhofovy zákony. Srovnejte, že je jedno, jaké značení zvolíme, jen pro daný obvod musíme na všech úsecích zvolit stejné kritérium orientace.Jinak to považuji za dobré, místo skandálního odhalování mýtů se raději soustřeďte na mechanismy fungování, to bylo opravdu dobré.

[@hi_fyziko]

Díky za koment:) Jsem si tohoto slabého místa vědom. Určitě bych to nyní okomentoval jinak, ale to už nespravím (šlo mi zejména o drift elektronů). Postupně to ale mohu zdokonalovat:). Každopádně, připravit scénář tak, aby přitáhl pozornost a navedl diváka směrem, kterým chci, není jednoduché a často se šlape po tenkém ledě. Mohl jsem zvolit bezpečnou cestu a udělat prostý výčet faktů, ale to by si zas nikdo nepustil. Je to o tom to správně vybalancovat a popravdě jsem si myslel, že to je mnohem jednodušší :).

[@hajeckycyklista1240]

Hezky vysvětleno

[@hi_fyziko]

Děkujeme:)

[@OtecJack]

Naprosto skvělé video! Teda bylo by. Že ta baterka nedostřílela ty elektrony ven z hadice, to bylo velké zklamání.

[@hi_fyziko]

👋Díky moc!! Jojo, baterka byla pěkně líná 🤭

[@OtecJack]

@@hi_fyziko Já děkuji, a velice, tohle jsem potřeboval, krásně vysvětleno.

[@hi_fyziko]

@ perfektní, rádi jsme pomohli. Časem přidám i střídavý proud a třífázovou soustavu👍💪

[@karelstrycek2941]

SUPER 👍👍👍...velice perfektní prezentace...jak ale to probíhá v případě použití střídavého proudu, který se mění s jeho frekvencí???

[@hi_fyziko]

Díky za komentář:) ... Takové video mám v plánu také připravit. Zde jen zmíním, že mechanismy jsou podobné. Elektrony se ale jen posouvají sem a tam, něco jako kyvadlová doprava, jako přetahování se o řetěz, .... Nikam daleko se nepodívají. Je tam také mnoho zajímavějších dějů, které např. způsobují nerovnoměrné rozložení proudu v objemu vodiče a další ...

[@hanakindlova8570]

Moc zajímavé

[@hi_fyziko]

@@hanakindlova8570 děkuji👍☺️

[@pavelmalena1154]

Děkuji, dovzdělal jsem se, ač elektroinženýr, gradient povrchového náboje mi dovedl celý život unikat. Akorát bych nezavrhoval příměr s hadicí, protože povrchový náboj se vytvoří rychleji než předstírala Vaše animace - podle animace je tento náboj vytvořen konkrétními elektrony přesunutými mezi povrchem vodiče a baterií, ale to bychom byli zpět u omezení daného rychlostí pohybu elektronů. Aby se povrchový náboj a tedy vnější elektrostatické pole vytvořily rychlostí šíření změn v poli, musí jít o pouhé přeskupování nábojů už přítomných, tj. v analogii s hadicí tu hadici na záporné straně baterie přetlakuju a na kladné podtlakuju - v případě vodiče interakcemi elektronů uvnitř vodiče dojde k jejich bleskovému vytlačení k povrchu (nwebo odsátí) po celé délce. Změna tlaku v hadici se taky šíří podstatně rychleji než se pohybují fyzické molekuly vody. To mluvím k té situaci že k baterii připojuju vodiče, ale ještě neuzavírám obvod. . Pak bych měl ještě připomínku z edukativního hlediska - ten model vedení sem nepatří. Celé vysvětlování jste pěkně rozehrál na základní úrovni hmoty a polí, model vedení je ale už úroveň jisté abstrakce. Navíc ten model se objevil v tématu vedení proudu vzduchem, na což jste si vlastně vůbec neodpověděl, to zůstává jako dluh. Namísto parazitních komponent bych docela normálně v duchu ostatních pasáží videa popsal displacement current (nevím jak se to jmenuje česky) - nabíjení dielektrika těch parazitních kapacit. Seriové parazity se dají ve videu oželet, když už řešíme rychlost úvodního přechodového děje tak zkratkovitá formule "rychlost pole" asi poslouží dostatečně. Jinak přeji hodně úspěchů s videi.

[@hi_fyziko]

@pavelmalena1154 Děkuji Vám za komentář s konstruktivními připomínkami a jiný pohled na "hadicovou" analogii. Pro další videa si budu muset najít nějakého spřáteleného "kritika", který uvidí slabá místa, která mi díky "autorské slepotě" unikají. Ještě jednou díky :)

[@zm-vs2jq]

Souhlasím s hodnocením videa. Pro mě bylo zajímavé, ale taky jsem čekal na to vedení vzduchem. Jinak displacement current je posuvný proud. Mám ještě jednu námitku, já bych opravdu trval na tom, že směr proudu je konvenční, říct, že proud teče od mínus k plus je dost zavádějící (navíc to platí v kovech, v kapalinách nebo v plynech to může být jinak). Ale celkově - pěkné, díky.

[@pavelmalena1154]

@@zm-vs2jq K tomu směru proudu, což je v komentářích tady hodně propírané: 100% se stavím za to video. Video je o vedení proudu v kovech a co je obvodařina obvodařinou, už od časů slovutného leč v tomto detailu pomýleného Ampéra, komponenty se vždy propojovaly kovovými vodiči a vždy budou. Resp. vždy budou nosiče elektrony, praktický půvab elektrického přenosu je právě v tom že u toho mechanicky nepřemisťujete hmotu, tj. atomy. A je potřeba tohle osvětlovat pořád dokola právě proto, že konvence toku kladného náboje tu s námi zůstane navždy, je to příliš zakořeněné. Na jedné straně navždy konvence kladného nosiče, na druhé straně navždy fundament obvodařiny kovový vodič se zápornými nosiči = navždy ten nesoulad edukovat.

[@itkomplet5703]

Tomuto kanálu může poděkovat i youtube. Díky takovým jsem si zaplatil Premium aby mě reklamy nerušily. A hlavně rychle splnit normy pro monetizaci. Ve světe nepotřebného obsahu bohato zplaceného se málokdy najde něco tak super užitečného, co zasluhuje větší odměnu. Tedy aspoň pro mě.

[@hi_fyziko]

👋Moc děkujeme za úžasná slova podpory! Jsme rádi, že naše videa mají smysl a skutečně přinášejí hodnotu - přesně o to se snažíme. Vaše slova jsou pro nás velkou motivací dál se zlepšovat a naplňovat vaše očekávání. Děkujeme, že jste součástí našeho kanálu a že ho sledujete, vážíme si toho!

[@kamilcinkraut2329]

Zdravím a díky za zajímavá videa. Drobnost: v čase 2:17 tvrdíte, že rychlost el. proudu je v řádech mm/s. Nicméně ve videu máte řádově metry. :) Lze to opravit, prosím?

[@hi_fyziko]

Díky moc za všimnutí, máte samozřejmě pravdu. Bohužel video už neopravím :( Musel bych jej smazat, což by znamenalo ztrátu statistik.

[@kamilcinkraut2329]

@hi_fyziko za mě radší přesné video bez statistik, než nepřesné s nimi. Predevšim z pohledu učitele.. statistiky nejsou v tomto případě vše.

[@hi_fyziko]

@@kamilcinkraut2329 Úplně chápu váš pohled a máte pravdu, že přesnost je klíčová, obzvlášť pro učitele. Bohužel, vytvoření videa mi zabere okolo 150 hodin a smazání by znamenalo ztrátu statistik, které jsou důležité pro to, aby se video dostalo k dalším divákům. Jako kompromis na chybu jasně upozorním v popisku, abych byl fér ke všem sledujícím. Příště si na podobné věci dám větší pozor, ale přiznám se, že je to téměř nadlidský úkol. Každopádně ještě jednou díky, že jste to zmínil!

[@drahomirpolach8890]

Mohu prosím toto video použít ve sporu se svým dodavatelem elektrické energie, když prohlásím, že mu nezaplatím, protože de facto žádnou elektřinu nespotřebovávám? :)

[@hi_fyziko]

Klidně, ale elektrická energie (U*I*t) se spotřebovává, elektrický proud nikoliv. Je to jako voda, co žene mlýn. Každopádně dejte vědět, co oni na to. Pokud to projde, zkusím to také :D

[@Nagysagosur]

Odkedy sa v Česku nazýva záporná elektróda, z ktorej vystupujú elektróny (-) do kovovej mriežky vodiča "ANODA" a kladná elektróda, kde je nedostatok záporných nábojov (+) sa nazýva "KATODA"? Doteraz som žil v pomýlenom svete, kde anóda bola kladná a katóda záporná elektróda. V starých prijímačoch boli elektrónky, pre ktoré bolo treba priviesť zo zdroja extra napájanie práve na katódu (tzv. žhavenie) a rozžeravená kovová katóda vo vákuu elektrónky emitovala voľné elektróny, ktoré prechádzali cez mriežku na anódu, nabitú voči katóde kladne (anódové napätie). Rovnako tak v roztoku solí sa kryštalická mriežka rozruší solventom za vzniku tzv. aniónov a katiónov, napr. Cl- a Na+. Anióny Cl- sú záporné, ale volajú sa anióny, lebo sú priťahované ku kladnému pólu elektródy (anódy), zatiaľ čo katióny Na+ sú kladne nabité a volajú sa katióny preto, že putujú k zápornej elektróde (katóde). Vo videu sú elektródy zjavne pomenované opačne.

[@j4nhol3c3k2]

To teda sú. Jestli je tohle video pro střední a vysoké školy, tak jme v prdeli.🤣🤣

[@radomirprimak8239]

někdy je katoda + a někdy - , katoda uvolňuje elektrony , taky jsem z toho občas jelen a fyzika stále něco objevuje a mění

[@PavelNormik-o5s]

@radomirprimak8239 ja si to pamaruju tak, že je to přesnĕ.obrácenĕ než si myslím. Občas to ale obrátím dvakrát.

[@hi_fyziko]

@Nagysagosur Děkuji Vám za dotaz👍. Učili nás to takto: Katoda a anoda se vždy určují podle typu elektrochemické reakce, která na nich probíhá, bez ohledu na to, jestli je elektroda kladná nebo záporná. Katoda je elektroda, kde probíhá redukce (přijímání elektronů), anoda je elektroda, kde probíhá oxidace (uvolňování elektronů). Tedy: U primárního galvanického článku (např. běžná baterie): - Katoda (kladná elektroda): Dochází na ní k redukci (přijímání elektronů) - Anoda (záporná elektroda): Probíhá na ní oxidace (uvolňování elektronů) Sekundární článek (dobíjecí baterie, např. akumulátor): - Při vybíjení se chová stejně jako primární článek: katoda je kladná a anoda záporná. - Při nabíjení se však situace otočí. V tomto případě je tedy označení správné, ale často je tomu právě naopak.🤝

[@hi_fyziko]

​@@j4nhol3c3k2 Nebojte, nejsme :), odpovídal jsem už kolegovi nahoře, mrkněte na celý text odpovědi. Zkráceně jen takto: Katoda a anoda se vždy určují podle typu elektrochemické reakce, která na nich probíhá, bez ohledu na to, jestli je elektroda kladná nebo záporná. Katoda je elektroda, kde probíhá redukce (přijímání elektronů), anoda je elektroda, kde probíhá oxidace (uvolňování elektronů).

[@Cealwix_cz956]

Škoda že toto video nevyšlo dřív, bych měl snazší školu😅 Děkuji moc za skvělé názorné vysvětlení a skvělou animaci PS pro ty co se zajímají o elektřinu ještě doporučuji kanál Názorná elektrotechnika -taky velice názorný

[@hi_fyziko]

Děkujeme za zpětnou vazbu! Díky Názorné elektrotechnice jsem vlastně se vzdělávacími videi začal. Kanál mi byl velkou inspirací a rozhodně patří ke skvostu českého YT! S autorem jsme měli dokonce rozběhlou spolupráci i u nás na ZČU FEL:)

[@janvaverka9249]

Jako studovaný fyzik oceňuju ten "derek muller" přístup, který se snaží jít po podstatě věci a s ohledem na předpokládánou cílovku se dokážu přenést přes to, že je tam celá řada nepřesností (od bohrova modelu až k tomu, že dobrým vodičem může být i grafit, což kov zrovna není). Jako někdo kdo i fyziku sem tam učil na střední škole, se ale zarazím nad tím, že ve videu co se jmenuje "Stejnosměrný elektrický proud: mýty co se říkají" se neřeší elektrické napětí. To není z principu úplně špatně. Potíž je v tom, že tady jde o samostatně stojící video, ne součast serie, kde by se téma řešilo zeširoka.. Moc by pomohlo, kdyby koncept "jednou o fúzi jednou o proudu" nahradil přístup, kdy témata na sebe budou systematicky navazovat. Pak může být z kanálu i dobrá studijní opora.

[@hi_fyziko]

Děkuji za komentář:) a námět na směřování kanálu. Můj cíl byl původně doprovázet hlavně studenty základních škol (obecná fyzika), ale to se ukázalo jako "nechtěné", resp. nesledované. Rozhodl jsem se proto zkusit udělat video z mého oboru (a možná to tím oživit). Elektrické napětí jsem nezmiňoval právě proto, že drift elektronů způsobuje elektrické pole. Napětí (integrál intenzity elektrického pole) vidím spíž jako makro-pohled a pro základní myšlenku je to nepodstatné. A samozřejmě, pokud bychom řešili podstatu, by to vyžadovalo další vysvětlení. Jinak jsem primárně elektrikář a rozhodně budu dál pokračovat v tématu elektrotechniky:). Ale jak sám, možná mezi řádky, naznačujete, je třeba to správně uchopit a promyslet. Fúze jako téma se mi naskytla spíše náhodou, a přichází ze známosti s doc. Entlerem (garant videa), který je opravdový odborník a jeho znalosti by bylo škoda nepředat dál:) Jedno video mi sebere zhruba 120 hod. práce a to je důvod, proč mi obsah přibývá tak pomalu :) ... Každopádně děkuji za zpětnou vazbu, moc mi Váš názor pomohl.

[@janvaverka9249]

@@hi_fyziko Jasně, je to o té cílovce, o tom jestli se na to podívám optikou fyziky, fyzikáře nebo uživatele. Na jedné straně si můžu říct, že napětí v maxwellových rovnicích explicitně nefiguruje a tak se bez něj obejdu, na druhé straně je pak to propírané napětí (a že je to ve středoškolské fyzice často těžko chápaný pojem) a že bude asi rozdíl v tom, jestli přípojím 2x 6V Duracell nebo autobaterii, byť oboje má na papíře 12V. Každopádně směr je za mě dobrý a chápu, že to dělat to v této podobě je nesmírně pracné.

[@jirisimon8920]

Hergot tak ono je to všechno jinak a složitější. Proto asi některé věci nechapeme, když nerozumíme problemu do hloubky. Ještě si to párkrát budu muset pustit

[@hi_fyziko]

Díky za zpětnou vazbu a za zhlédnutí:)

[@denisjulinek3583]

Dobrý den, super informativní video, chtěl bych se zeptat v jakém programu jste vytvořil ty animace. Děkuji

[@hi_fyziko]

@@denisjulinek3583 Dobrý den, díky za komentář. Animace jsou kombinace matlab, Ansys a nástroje Adobe. Skripty pro matlab mohu nasdílet.

[@denisjulinek3583]

Já dělám prezentaci do školy a potřeboval bych vytvořit animaci na jadernou fůzi. Mohl byste mi nějaký z těch programů doporučit. Díky​@@hi_fyziko

[@hi_fyziko]

@@denisjulinek3583 všechny jsou tvrdě placené a pro začátečníka blbě uchopitelné, takže nemohu doporučit. Na jadernou fúzi právě video připravuji, takže pokud to nespěchá, můžete využít animace z videa, co vyjde. Pokud to spěchá, mohu nabídnout konzultaci, případně navedu, jak to mám v plánu animovat já:)

[@denisjulinek3583]

@@hi_fyziko Děkuji, počkám.

[@hi_fyziko]

@@denisjulinek3583 Bezva👍

[@boriskis5523]

Ahojte, ďakujem za prácu na vysvetlení. Ale cítim, že všetko bude v budúcnosti popisované inak. Už tá rovnosť počtu kladných a záporných nábojov v celom vesmire je mysticky podozrivá.

[@hi_fyziko]

Děkuji za komentář. Je dost možné, že máte pravdu. Vždyť třeba kvantová mechanika některé věci, které se klasickou fyzikou vysvětlují nějak, vidí zase jinak. Současná teorie platí vždy do té doby, než nepřijde jiná, přesnější, jednodušší ... ale to už je náš úděl, poznávat a objevovat :)

[@sqad3998]

Ak si prúd definujem ako tok KLADNÝCH nosičov náboja, tak je pravda to, že tečie z kladného do záporného pólu zdroja (mimo zdroja, v zdroji od záporného ku kladnému|. To, že sa neskôr zistilo, že nosiče náboja sú v skutočnosti záporné (lebo elektróny majú záporný náboj| nehovorí, že prúd je opačný. Je to len prúd ZÁPORNÝCH nosičov náboja, čo je jasné, že ich smer prúdenia bude tiež opačný. Vieš, ono je dobré, že veci vysvetľuješ, ale je to dobré spraviť spôsobom, keď laikovi veci vysvetlíš aby boli jasnejšie (trebárs aj v historických súvislostiach|, a nie spravíš mu v hlave ešte väčší guláš...

[@hi_fyziko]

Ano, tohle jsem měl lépe okomentovat, bohužel už to nenapravím. Mě ve vysvětlení šlo o fyzikální mechanismy (proud je definovaný jako i=dq/dt), ne o dohodnuté konvence. Ani mě nenapadlo, že se zrovna nad tímto se budou lidi pozastavovat. Každopádně o slabé stránce této části vím, ale bohužel jsem se až moc soustředil na to, jak vysvětlit to, co se děje uvnitř. Ono se to možná nezdá, ale připravit ty animace mi sebralo 150 hod. času.

[@hi_fyziko]

@@Jamey_ETHZurich_TUe_Rulez :) .. přiznám se, že nevím, na jaké konkrétně siločáry je tato reakce:)

[@tomasdoktor2686]

Pro středoškoláky jako propagační video dobrý. Nicméně, musím sdílet názor svých učitelů z univerzity. Ti tvrdili, že kdo nerozumí teorii elektromagnetického pole, není opravdový elektrikář. A měli pravdu. Top kniha, která k teorii pole je v češtině, je první vydání knihy L. Haňka-Teorie elektromagnetického pole. A skvělá je i americká učebnice fyziky přeložená do češtiny od pana Halliaye, Resnicka a Walkera. Škoda, že video neobsahuje takový poyntingův vektor.

[@hi_fyziko]

@@tomasdoktor2686 Ano, Poyntingův vektor jsem původně zvažoval, ale znamenalo by to vysvětlovat mnohem více pojmů. Pro neznalého člověka by to bylo příliš abstraktní, takže jsem od toho ustoupil 👍.

[@milancapik2399]

Ja som sa na elektrike učil (pred viac ako 20r.) mnoho blbosti(pre stredoškoláka nepodstarných, napr. matematický popísaný prenos wifi signálu a pod.), no nikdy sme poriadne nemali vysvetlený princíp vedenia el. prúdu. Mnohé veci som neskôr pochytil a pochopil po škole z iných zdrojov. Toto video by sa malo zaradiť medzi výukové materiáli a kľudne už od ZŠ. Veľmi dobre a názorne video. Samozrejme všetko sa dá rozšíriť a skomplikovať 😊, ale to už je potrebné pre špecializácie. Myslím, že Maxwelove rovnice sú ťažké na pochopenie aj pre VŠ a predsa popisujú princíp tohto všetkého, no ak by sa autor venoval podrobnejšie týmto rovniciam tak 99% sledujúcich by si nič neodnieslo z tohto 😁. Za mňa super 👍 a myslím, že to nebude mať problém pochopiť aj môj 11r. syn.

[@hi_fyziko]

@@milancapik2399 Díky moc za komentář! Jsem rád, že to vidíte stejně jako já :)

[@tomasdoktor2686]

​@@hi_fyziko Jo, já pochopil tu cílovou skupinu. Bohužel úroveň studentů rok od roku klesá a tím se snižují i nároky. Má to bohužel ten důsledek, že studenti nedokážou pochopit podstatné věci do hloubky. Tím netvrdím, že musí být jaderní fyzici. Žel společnost je nyní taková, že stále více je problém s pochopením i obyčejného psaného textu.

[@76mn1]

@@hi_fyziko O Poyntingově vektoru je toto skvělé video a dokazuje, že člověk dokáže srozumitelně vysvětlit přesně to, čemu dobře rozumí. Není problém v abstraktních pojmech pro neznalého člověka. kzbin.info/www/bejne/mHmsmZqulttsgrs

[@Goldtousis]

Supr video!

[@hi_fyziko]

Díky:)👋

[@PavelNormik-o5s]

Teče elekrický proud rychlej rovnĕ, nebo do zatáčky?

[@hi_fyziko]

Díky za zajímavý dotaz :) Driftová rychlost je velmi úzce spjata s velikostí proudu v obvodu, takže vyšší proud - vyšší rychlost elektronů. Celkově by to mělo být stejné, protože se jedná o sériově spojený obvod. Ale, v rozích zahnutého vodiče je ale gradient povrchového náboje trochu jiný, než na rovné části. To může vést lokálně k vyšším intenzitám vnitřního elektrického pole a tím k vyšší driftové rychlosti elektronů (ale zase jen lokálně). Pokud budeme navíc uvažovat střídavý proud, začnou se nám ve vodiči projevovat další jevy, jako např. skinefekt a proximity efekt. Ty ve svém důsledku způsobují nerovnoměrné rozložení proudové hustoty v objemu vodiče. To je samozřejmě dáno geometrií (tvar vodiče, přítomnost jiných vodičů v okolí, ...), napájecí frekvencí a materiálem vodiče. Může se tedy opravdu stát, že v rozích, nebo smyčkách vodiče, jsou oblasti, kde se některé elektrony pohybují o něco rychleji, než jiné.

[@kamilmartinec2256]

Pokud je klopená, tak rychlejí. Pokud není, tak sem tam logicky nějaký ten elektron odstředivou silou vyletí a chvilku mu trvá, než se vrátí do vodiče. Nejrychleji teče, když je vodič svisle a místo elektronů jsou v něm tauony.

[@DalikAVR]

Video je zajímavé. Ale chci se zeptat na přízvuk účinkujícího. Nepřipadá mi jako plzeňský, ale spíše středočeský.

[@hi_fyziko]

@@DalikAVR zdravím, děkuji za komentář:) Jsem rozhodně z Plzně🤓

[@DalikAVR]

​@@hi_fyziko inu, kam ten svět spěje :)

[@hi_fyziko]

@@DalikAVR Snažím se být neutrální, zpívat umím také :)

[@vr_proc4125]

Moc jsem nechytil část se šířením elektrického pole. Když budu mít vodič s délkou obvodu Země, udělám z neho smyčku jako na videu a žárovku dám vedle baterky, tak se rozsvítí dřív, než když bude žárovka na druhé straně Země?

[@hi_fyziko]

@vr_proc4125 To je dobrá otázka. Záleží na parazitní kapacitě takového vedení (obecně bude velmi malá). Nějaký malý proud tam během přechodového děje poteče, ale žárovku to asi nerozsvítí. Animace měla za úkol jen demonstrovat existenci kapacitního proudu.

[@tomaskonopac9431]

@@hi_fyziko Měla byse rozsvítit rychleji pokud bude blíže zdroji protože nabití kapacity vodiče jistou dobu trvá a samotné kapacitní svody do zbytku vodičie by žárovku mohly reálně rozsvítit. Prostě na podobném principu fungují grafy pro sinchronizací ve střídavých sítích a odezvové tabulky pro přepětí jejich rezonance ve vodiči a jiné specialitky. Prostě vodič je trochu něco jiného než jen lineární zátěž a na obvodu okolo země se tam přidá hromada zajímavích úkazů. Dám jen malí příklad už jen dlouhý vodič třeba dvě stě metrů aniž by byl k napětí připojejn může vás čistě teoreticky zabít kapacitními proudy naindukovanými jak souběhem v síti tak z terestiálních vysilačů rádio tv internet atd. Záleží jen na tom jaká frekvence se do konkrétní délky promítne a vytvoří rezonanční smyčku. Ok. U stejnosměru zase pro změnu mnohem více hrozí kapacitní potenciál vodiče.

[@jansmatlak6777]

Potom ale chybí vysvětlení proč uhlíky obloukových lamp i improvizovaném elektrickém autogenu na pájení natvrdo na kladném pólu přestože jsou silnější , rychleji ubývají a je na nich vytvořen kráter . Stejně tak na kontaktech relátek a stykačů spínajících stejnosměrný proud ( bez indukčnosti ) se vždy tvoří na kladné straně také kráter a na záporné straně často ulpívá materiál z opačného kontaktu někdy i v dost silné vrstvě . Stejně tak tigový hořák při stejnosměrném proudu musí mít na wolframové elektrodě mínus , jinak by ubývala jak peníze inflací .

[@hi_fyziko]

@jansmatlak6777 Souhlas, video, pokud by bylo komplexní, mělo by šílenou délku. Proto jsem ho zaměřil jen takto úzce. Děkuji ale za tip na další zajímavá témata, která by mohla být náplní nějakého pokračování:)

[@DL-kc8fc]

Ale ono to tak nějak z toho vyplývá. Proto se např. kostří mínusem (v automobilech aj.), aby se v případném zkratu neslepil vodič s větší plochou - jiskří to, ale neslepí se. Obloukovky rovněž - jeden pól špice, druhý jamka. Svářování stejnosměrným proudem má naopak "lepit". Kontakty relátek se chrání proti poškození kondenzátorem.

[@simonzaponidis8927]

nedá se nějak lépe vysvětlit, že žárovka svítí ?( Možná námět na další video... ) -> Pokud se energie přemění na teplo, nebo světlo. Podle mě je to pořád teplo :-D otázka je asi kolik toho tepla je (no dobře, v případě LED asi chemie). Ve škole jsem říkal, že každý spotřebič, který má vlastnosti odporu umím rozsvítit. (Záleželo, jak dlouho a z čeho byl) Ze školy jsem dlouho, ale mám dojem, že toto video bylo víc vysvětlující než látka na ZŠ nebo SŠ

[@hi_fyziko]

Díky za komentář. Vysvětlení je docela jednoduché a je i zanimované ve videu. Když elektrický proud prochází vláknem žárovky, elektrony se pohybují skrz krystalovou mřížku materiálu (obvykle wolframu) a při tom se srážejí s atomy této mřížky. Tyto srážky předávají část své kinetické energie atomům, které se díky tomu rozkmitají. Takové kmity atomů jsou vlastně lokálním přemisťováním elektrického náboje, a proto v okolí vzniká elektromagnetické pole. Čím rychleji atomy kmitají, tím vyšší kinetickou energii mají, což vede i k vyšší teplotě látky jako celku Pokud je frekvence tohoto elektromagnetického pole ve viditelném spektru, vnímáme ji jako světlo, a proto vidíme vlákno žárovky zářit. Převážná část energie se však uvolňuje v podobě tepelného záření (nižší frekvence - delší vlnové délky, které vnímáme jako infrazáření), což je důvod, proč se žárovky při svícení zahřívají 👍.

[@simonzaponidis8927]

@@hi_fyziko díky za info, já si té wolframové mřížky nějak nevšiml :)

[@petrparasek1141]

​@@hi_fyziko Tohle vysvětlení toho proč žárovka svítí je bez toho mechanismu které to světlo vydává 😮 to že svítí je dáno tím že excitované elektrony padají zpět do svých orbitalů a z kvantové mechaniky je jasné že vyzářená energie kterou musí elektron při skoku vyzářit je přesně dána elektron vyzáří foton o vlnové délce odpovídající množství energie které ztratil při tom kvantovém skoku do orbitalu. A pokud jsou ty skoky malé ty vlnové délky fotonů jsou ve viditelném spektru el.mag. záření 😊 Pokud by ty skoky byli větší a ztráta energie větší měli bysme z toho rentgen. 😊 Jen pro doplnění jinak vaše video chválím je opravdu moc pěkné udělané.

[@hi_fyziko]

@ Díky moc za doplnění. Obohatilo nejen mě, ale určitě i sledující. Takto by to mělo vypadat. Díky:)

[@tomaskonopac9431]

Možná se na tu elektřinu koukáme špatně. Jde v podstatě o jednu z forem kvantového jevu. Obecně se takto elektřina vysvětlit dá. Limitním je, ale projev v supravodiči. Tam nám už to vysvětlení nějak nesedí. Já bych řekl že se jedná o přenos informace kvantového stavu či lépe řečeno jevu uvnitř atomů částic.

[@pavelmalena1154]

Ještě jedna věc mi nejde z hlavy - ten detail o rozhýbaných atomech a infrazáření. Říkáte že jde o pohybující se náboj. Skoro bych řekl že je to chybné vysvětlení. Vpodstatě se teď bavíme o záření černého tělesa, z čeho vzniká. Elmg záření - foton - je důsledek zrychlení náboje, nikoliv prostého pohybu. Letící elektron ve vakuu neuvidíte dokud do něčeho nenarazí. Teprve při nárazu se rozhodne kolik energie se vyzáří (tolik, o kolik byl elektron zpomalen). Když půjdu ještě hlouběji tak náraz a zrychlení u nabité částice -iont, nebo volný elektron- znamená jediné - dostal se do blízkosti něčeho jiného s nábojem, a dochází k interakci dvou el.polí kde zprostředkující částice této síly je foton. Záření rozdrnčené mřížky vlákna žárovky je tedy důsledek nepřetržitých interakcí mezi drnčícími atomy. Např. neutrální neionizovaný atom by vlastně při prostém pohybu ani nedokázal zářit protože má nulový úhrnný náboj.

[@hi_fyziko]

@pavelmalena1154 Děkuji za podnětný komentář! Chápu to takto: Elektromagnetické pole vzniká důsledkem zrychlení náboje (podle definice i = dq/dt). Ve videu mám animaci vibrujících atomů nebo iontů, podle toho, zda byl, či nebyl, přítomen valenční elektron. Pokud šlo o iont, samotné vibrování znamená zrychlování a zpomalování, takže tam je to zřejmé. V případě vibrujících neutrálních atomů dochází k emisi elektromagnetického záření také, protože náboj v elektrickém poli atomu není rozložen fixně. Vibrace způsobují změny v rozložení tohoto náboje, což generuje oscilace elektromagnetického pole. Vibrující atomy v krystalové mřížce tedy nevyzařují záření jako izolované neutrální částice, ale jako dynamický systém zahrnující náboje v jejich složení. Takto jsem to ale podat nemohl, protože by to bylo pro publikum příliš složité. Místo toho jsem použil zjednodušený popis, který odpovídá běžnému výkladu v literatuře. Každopádně děkuji za zajímavý komentář a prostor k rozvedení tohoto detailu.

[@ak_cz]

a vkde se vyčaruje síla která pohybuje elektrony a kde se vezme ta energie kterou to rozpohibuje???

[@hi_fyziko]

Bere se v napájecím zdroji. V případě chemického článku pochází energie z chemické reakce. Zbytek funguje tak, jak je řečeno, elektrony jsou urychlovány elektrickým polem ve vodiči:)

[@ivanrucka9665]

Elektromotorické napätie dodané batériou je tá sila, ktorá rozpohybuje elektróny vo vodiči, čím vznikne elektromagnetické pole okolo vodiča, ktorým sa prenesie energia na spotrebič, ktorý ju premení na inú formu energie (tepelnú alebo svetelnú, prípadne mechanickú).

1. Konvenční směr elektrického proudu je definován jako směr toku kladných nábojů, tedy od kladného pólu k zápornému. 2. Elektrony (které nesou záporný náboj) se ale ve skutečnosti pohybují opačným směrem - od záporného pólu ke kladnému. Tento zdánlivý rozpor vznikl historicky. Když Benjamin Franklin v 18. století zaváděl pojmy kladného a záporného náboje, netušil, že proud je ve skutečnosti tvořen především pohybem elektronů. Když se později zjistilo, že elektrony se pohybují opačně, konvence už byla příliš zavedená na to, aby se měnila.

[@hi_fyziko]

Ano, je to tak, jak říkáte. Vše vzniklo v historii. Snažil jsem se vysvětlit hlavně fyzikální procesy, které vše způsobují. Ačkoliv se to nezdá, je to velmi složité téma a vysvětlit to jednoduše je téměř nemožné:)

[@PavolFilek]

Zoberte si napr. PERT clanok, co sa tam pohybuje ? Je tam PN prechod. Co nastane ked na to zasvietite svetlo 3900 - 13000 Angstromov napr. 80000 luxov ? A to ze kladny naboj je na povrchu vodica ako v simulacii nie je pravda, namotajte si ten vodic na cvievku - palicku alebo cievku toroid, alebo urobte pluzujuci DC napr. 10 Hz az 50 GHz, alebo ako sa siri naboj v elektronovom plyne bielych trpaslikov, alebo ako sa siri naboj v supravodicoch, alebo ako sa siri naboj v rotujucej casti ciernej diery ? TO su vsetko take zjednodusenia, ktore s praxou nemaju nic spolocneho, napr. preco elektrony alebo ine el. castice vytvoria na double slit xperimente inter. obrazec, ktory je pritomny len "ak sa nikto nediva" ? Ergo, ak zapojite do experimentu pozorovatela tych elektronov, ci idu jednou alebo druhou strbinou, naraz int.obrazec zmizne ? Preco ?

[@hi_fyziko]

@@PavolFilek Souhlasím s tím, že realita je mnohem komplexnější, než naše běžně používané teorie. Ve videu se ale řeší stejnosměrný proud v elektrickém vodiči. Povrchový náboj, o kterém jsem mluvil v ustáleném stavu bez uzavřeného obvodu vzniká díky elektronům z chemického článku. Kladný náboj je jen relativní nedostatek elektronů, nikoliv skutečný kladný náboj. Sám vodič je neutrální (volné elektrony kompenzují kladné ionty). Po spojení obvodu se vytvoří na povrchu gradient náboje (v popisku videa je odkaz na experiment, který to dokazuje), který vytváří elektrické pole uvnitř - nemá jak jinak vzniknout. Jak sám říkáte, při střídavém napájení (není náplní videa) se situace mění a do hry vstupují skinefekt a proximityefekt, které oba způsobují nerovnoměrné rozložení proudové hustoty ve vodiči. To, jakým způsobem se věc vyvíjí, je dáno geometrií, frekvencí a směry proudů v případných sousedících vodičích. Vše se dá počítat, simulovat a pozorovat např. i termokamerou (zahřívá se více jen část průřezu).

[@PavolFilek]

@@hi_fyziko Pri rozpojenom obvode + a - na opacnych stranach vodica, namotajte vodic na cievku, rovnu alebo toroid a nebude platiti co tvrdite.

[@hi_fyziko]

@@PavolFilek to máte pravdu, to platit nebude. Náboje se vlivem složitější geometrie rozmístí jinak. To stejné platí i v rozích a jiných podobných místech. Ono to tedy v té simulaci je znatelné, ale nijak jsem to nekomentoval. Celé vysvětlení by bylo složitější a věřím, že by to věci spíš ublížilo.

[@richardpetrovic8941]

Na kvantovej úrovni je to úplne inak ako nás učili. Kto vie čo je kvantový skok to pochopí. Pre častice platia iné zákony ako tie ktoré my poznáme. Ako by boli z iného sveta. Všetko čo o tom vieme je len teória nie fakt. Teória kvantová či vlnová a či obe v jednom - nevieme ako to je. A ako to je, je nám aj ťažko pochopiteľné, pretože máme v makrosvete iné skúsenosti.

[@hi_fyziko]

@@richardpetrovic8941 Ano, určitě souhlasím s tím, že Bohrův model dávno překonala kvantová fyzika.

[@tomaskonopac9431]

Jo to je přesnější definice. Řekněme že bližší model bude jaké si vlnové šíření v neuspořádaném stavu k uspořádanému. Jako by se šířila vlna v prostoru, ale ten prostor by byl kompaktní tak že se nešíří elektrony, ale řekněme informace jejich stavu.

[@jank.6154]

tak to, že proud jede od mínusu k plusu se kdysi učilo v fyzice 8 třídy ZDŠ. Nicméně jakákoli částice se v kvantové fyzice zdá být něco jiného, než kulička záporného nebo klaného náboje. V relativistické fyzice je to spíše porucha v časoprostorovém kontinuu.

[@hi_fyziko]

@jank.6154 Ano, kvantová mechanika to vše vidí trochu jinak 👍.

[@grafickyservis8875]

Ještě jsem pochopil, že jádro atomu je kladné a elektrony záporné, ale ztratil jsem se ve chvíli, kdy se do toho zamotal kladný a záporný pól baterie.

[@hi_fyziko]

@@grafickyservis8875 To mě mrzí… Pokud by pomohlo něco dovysvětlit do komentáře, rád to udělám :)

[@vladimirkubicek948]

Krásné video, animace. Ale vypnulo mi to hlavu v 9 minutě, jak mezi vodiči naskákaly kondenzátory. Neříkám, že je to špatně, ale to se tam už mohly objevit ufoni. Kde se tam kondenzátory vzaly? Ale jsem rád za vaši tvorbu, držím palce.

[@hi_fyziko]

@vladimirkubicek948 Díky moc za komentář! Kondenzátory a parazitní kapacitu se pokusím vysvětlit co nejjednodušeji. Ve videu je vidět, jak připojením vodiče k baterii vzniká v jeho okolí elektrické pole, což souvisí s rozložením náboje. Toto elektrické pole je podobné tomu, které vytváří kondenzátor - konkrétně jde o parazitní kapacitu danou geometrií vodičů a okolních předmětů. Parazitní kapacitu má každý objekt, a to nejen vůči zemi, ale i vůči jiným předmětům. Nejedná se o skutečnou součástku, ale o fyzikální vlastnost, která umožňuje akumulaci náboje. V teorii elektrických obvodů tuto vlastnost popisujeme tzv. rozprostřenými parametry - to je ale trochu složitější na vysvětlení, proto jsem se tomu ve videu chtěl vyhnout. Pro zjednodušení si to můžeme představit jako paralelně spojené „fiktivní kondenzátory“. Tyto kondenzátory ale nejsou reálné součástky - reprezentují rovnoměrně rozdělenou parazitní kapacitu podél vedení. Zmiňoval jsem to hlavně proto, že když připojíme baterii, tato kapacita se nejprve nabíjí. Díky tomu baterie krátkodobě dodává (malý) proud, i když je obvod elektricky rozpojen.

[@vladimirkubicek948]

@@hi_fyziko Děkuji za vysvětlení. Zatím zůstávám ve fázi, kdy žárovka svítí, nebo nesvítí :) Ono, ta elektřina je potvůrka a nejde vidět. Na což jsem někdy kolem 9 let málem umřel. Děda šrotoval obilí, který byl poháněn koženým plochým řemenem. Na poháněném motoru byla fáze na šasi motoru. Děda motor týden předtím půjčil sousedovi a ten přehodil dráty v koncovce a nic neřekl. Točilo se to, já přišel a chytl se oka motoru s fází. Vždycky jsem to tak dělal, aby mně nechytl řemen, který procházel dveřna do mlýnice. No, ruka dostala křeč, mnou procházel proud a zača se mi promítat život před očima. Po chvilce nerovného zápasu jsem upadl do komatu. Podlomili se mi nohy, což bylo život zachraňující. Ruka se sesmekla vlastní vahou jsem se ze sevření ruky na motoru dostal a já spad pod motor na těžkém kolovém poodvozku. Tak jsem asi 20 minut ležel a vůbec jsem nechápal, co se děje.

[@hi_fyziko]

@@vladimirkubicek948 Děkuji za sdílení tak silného příběhu! To musela být opravdu děsivá zkušenost, ale naštěstí to dobře dopadlo. Elektřina je opravdu fascinující, ale také nebezpečná - a právě proto je tak důležité dbát na bezpečnost a hlavně raději tyto věci nepůjčovat sousedovi. Mimochodem, soused pravděpodobně vodiče prohodil proto, že měl doma jiný sled fází a motor se točil obráceně. Ale neudělal to správně, měl prohodit libovolné dvě fáze. Díky, že jste se o to podělil - může to být cenná připomínka pro všechny, kdo elektřinu berou jako samozřejmost.

[@ccpres6374]

No řekl bych, že se to s bouráním některých mýtů trochu přehání. Protože i voda teče hadicí jen kvůli elektromagnetickým silám 🙂 Z nějaké nádrže vytéká do hadice díky gravitační síle, ale dál tam je už jen vliv elektromagnetismu. Silná interakce asi není zcela vyloučena, ale to má nulový vliv. Ovšem chápu, že tohle nebylo tématem videa.

[@hi_fyziko]

Děkuji za komentář a souhlasím s Vámi. Pokud bychom to vzali opravdu do hloubky, zjistíme dokonce, že magnetické pole je jen pole elektrické, ale projevuje se při relativistických podmínkách jinak. Ve videu jsem jen chtěl říci, že představa, kdy jeden elektron odpuzuje druhý v tomto případě není hnací síla. Tou je elektrické pole, které se v objemu vodiče vytvoří :)

[@GeorgeCube-qd7me]

Pozrel som si to Veritasove video ešte raz. Energia sa šíri vzduchom v okolí vodičov vo forme elektromagnetického poľa a prejde do žiarovky rychlosťou svetla ale vzdialenosť nebude dĺžka vodiča ale najkratšia vzdušná vzdialenosť od zdroja po žiarovku. Teda ak je žiarovka od zdroja jeden meter, tak aj keď bude vodič dlhý 600.000 km aj tak sa žiarovka rozsvieti za 1/c sekundy.

[@hi_fyziko]

Záleží na tom, zda bude žárovce stačit energie, která se do ní dostane během přechodového děje. Poyntingův vektor nám sice krásně vysvětluje přenos elektrické energie prostřednictvím EM pole, ale je nutné mít elektrické i magnetické pole (je generované proudem) v plné síle.

[@milan3864miho]

"Proud se ve spotřebiči nespotřebovává" Tak kde se tedy spotřebovává? Jednou za rok dostávám od ČEZ fakturu, kde je uvedena spotřeba. Takže někde se spotřebovávat musí.

[@hi_fyziko]

Děkuji za dotaz. Pokusím se odpovědět co nejnázorněji, snad se mi to podaří:) Proud se skutečně nespotřebovává, resp. elektrony neubývají. Lepší vyjádření je, že se spotřebovává (přeměňuje např. v teplo) elektrická energie (U*I*t). Napětí (U) uvádí elektrony do pohybu (I), dohromady máme U*I. Pokud to trvá nějakou dobu, dostaneme energii ve Wh. Jinými slovy, elektrická energie se zde převádí na kinetickou energii (uloženou v pohybu) elektronů. Ta se následně mění v teplo ve vodiči srážkami elektronů s krystalovou mřížkou. Dá se to také myšlenkově ověřit tak, že pokud by se proud skutečně spotřebovával, připojením dvou a více stejných žárovek za sebou, by jejich jas postupně klesal.

[@michiprie4367]

@@hi_fyziko Ahoj, tenhle poznatek mě taky zaujal, a nedá mi to nenapsat.Pokud elektrony POUZE přenášejí napětí, proč v baterii postupně napětí klesá? Co v nich klesá? Proč nám do knížek cpali obrázky elektronů a protonů na pólech baterie a to i na střední škole elektrotechnické? Sám jsi to na obrázku na obou pólech znázornil :-D A pokud právě budeš připojovat k pevnému zdroji (baterii) více žárovek za sebou, právě že ti jas opravdu BUDE klesat, v sérii díky postupně zmenšujícímu se napětí na jednotlivý spotřebič(dělič napětí), a paralelně kvůli zvětšujícímu se proudu, díky kterému se baterie rychleji vybije, protože nedokáže dodávat dostatečný proud všem ˇžárovkám.Takže se elektrony MUSÍ spotřebovávat.Ale jinak pěkný video.

[@hi_fyziko]

@@michiprie4367 Ahoj! Díky moc za komentář a detailní rozbor. Rád to trochu rozvedu. Elektrony samy o sobě sice neubývají, ale v baterii se spotřebovává chemická energie, která udržuje napětí - to postupně klesá, jak chemické reakce uvnitř vyčerpávají své reaktanty. Proto i při konstantním počtu elektronů dochází k poklesu napětí. Chemická energie uvnitř baterie se vyčerpává, tím, že se mění chemické složení materiálů uvnitř. Když už není v baterii dost chemické energie k udržení pohybu elektronů, baterie se „vybije“. Tento proces je nevratný u běžných baterií (např. alkalických), zatímco u dobíjecích baterií (např. Li-ion) můžeš chemickou reakci obrátit nabíjením. U sériového zapojení shodných žárovek jsem to myslel tak, že ta první by podle předpokladu spotřebovávaného proudu měla nejvyšší jas, druhá nižší, třetí ještě nižší. To se neděje, mají jas všechny stejné. Správně uvádíš dělič napětí, ale to poklesne jas všem žárovkám stejně, protože proud je v celém obvodu stejný (a platí, že jejich výkon je R*I^2). Budu rád za zpětnou vazbu, zda jsem to úspěšně uvedl na pravou míru:)

[@michiprie4367]

@@hi_fyziko Ahoj, takže laicky řečeno, elektrony a protony jsou pouhými NOSIČI napětí. Tohle bych bral.Takže v baterii neklesá počet elektronů a protonů, ale pouze nositelný elektrický náboj slábnoucí chemickou reakcí(vybíjení). Chápu dobře? Tohle mi vždy ve škole utíkalo.U toho předpokladu jasů žárovek bys musel celý proces hodně zpomalit, aby to bylo zřetelné pouhým okem, ale chápu, jak jsi to myslel. Ale zase zbytečně lidem blbne hlavu bych řekl. Ale díky za vysvětlení.

[@hi_fyziko]

@@michiprie4367 Přesně tak👍

[@egonek78]

To, že proud teče od kladného k zápornému pólu není mýtus, ale dohoda - tak jako jsme se dohodli, že budeme jezdit v pravo. To, že se elektrony v kovovém vodiči pohybují od záporného pólu ke kladnému na tom nic nemění, protože nemáme pouze kovové vodiče. Pokud si myslíte, že směr proudu má být stanoven podle směru pohybu nosičů náboje, pak mi řekněte jakým směrem prochází elektrický proud roztokem kuchyňské soli.

[@hi_fyziko]

@@egonek78 Ano, měl jsem lépe vyjádřit, co jsem chtěl říct. To už ale nenapravím. Řeč byla jen o kovech a chtěl jsem vysvětlit fyzikální proud, ten, co generuje magnetické pole🤷🏻‍♂️.

[@PavelNormik-o5s]

@hi_fyziko Pro mĕ vždy proud tekl ze záporného konce baterky (generuje elekrrony) do kladného konce baterky (vysává elektrony). Vysvĕtlil jsi to dobře a že to nĕkdo může chápat jinak ksem se dozvĕdĕl až zde.

[@hi_fyziko]

@@PavelNormik-o5s Díky moc za zpětnou vazbu👋.

[@AwawaAwawa-pu3ku]

Provokativní otázka: jaký je rozdíl mezi stejnosměrným proudem 1A a 100A? Odpověď může být: v rychlosti. Propojme obvod určitým vodičem a tím poteče třeba 1A. Když však nastavíme napětí u stejného obvodu na hodnotu při které by mohl dodat proud 100A, tak se vodič přepálí. Proč? Vodičem neprotéká více elektronů. Ani nemůže při jeho omezeném množství ve vodiči. Na vině je rychlost. Napětí urychlí elektrony a ty při vstupu do vodiče narazí do jeho krystalické struktury. Při malých rychlostech se nic moc neděje. Při velkých vzniká kinetická energie která rozpálí a zničí vodič.

[@hi_fyziko]

To není provokativní otázka, naprosto souhlasím. Driftová rychlost je úzce spjata s celkovým proudem. i=dq/dt

[@michalkucera9944]

Záleží pro koho je toto video určeno, možná je to "zvlšátní" úvod pro středoškoláky, ale jinak je video velice matoucí a neuspořádané. Přenosem elektrického proudu mohou být i ionty a ne pouze elektrony. Co se týče "rozkmitávání mřížky", no byl bych na tuto definici velice opatrný, protože supravodivé materiály tento jev nevykazují. Tam je to spíše dáno velikostí proudu vzhledem k vnitřnímu odporu vodiče. Další věcí spotřebič. Jako ano, máte pravdu, ale ruku na srdce, kdo to kdy použil. Je to chytání za slovo. Vím, že u chemických jevů je to jinak a tam ke spotřebě skutečně dochází (nevratný jev) ale hnidopiši by řekli, že automobily také nespotřebovávají naftu, protože ji mění na teplo a pohyb. Přemýšlím, jak malým dětem vysvětlit mechanismus, jak se elektrický proud může měnit na teplo, světlo, pohyb, rádiové vlny, magnetické pole a další aniž by docházelo ke spotřebě... Za mě je jednoduší a zažitější říci, tohle žere hodně elektřiny a tohle málo. A ano používám také výraz, že toto zařízení mění elektrický proud na jinou sílu nebo energii, ale úplně bych výraz "spotřebovává" nezavrhoval a nerozporoval. Zabývám se elektřinou mnoho let a vážím si každého podobného edukativního počinu, ale tady jsem ztrácel nit i pozornost. Chtělo by to trochu porovnat témata a "přetočit". Pak by to bylo jistě zajímavější.

[@hi_fyziko]

@michalkucera9944 Děkuji za komentář. Video je určeno pro SŠ/VŠ (je to v popisku) a zabývá se zejména mechanismy (proces vytvoření elektrického pole), které umožňují drift elektronů v kovovém vodiči (opět v popisku videa). Tohle je tématika, která nikde neřeší, jen se řekne, že to zajistí napětí. Ale tohle je spíš alibismus, protože vysvětlení toho děje není jednoduché 👀. Video tedy není, a ani nechtělo být, obecné, na to by nebyl prostor. Děkuji ale za Váš pohled na věc, pro mě dobrá zpětná vazba a určitě budu další videa dělat přímočařejší💪.

[@pavelmalena1154]

Vaše první dvě námitky jsou nefér. Popisek videa jednoznačně říká "kovový vodič" kde vedení proudu pomocí iontů je okrajový/extrémní jev elektromigrace, mimo záběr této lekce, a o tekutinách se tady nikdo nebaví. A že do toho taháte supravodiče je taky nefér - jsou to jiné podmínky, jiné jevy a přijde mi že to ani nemáte správně. Elektrony se prostřednictvím elektrostatických deformací mřížky v okolí volného elektronu sdruží do Cooperových párů a když jeden z nich narazí, kinetická energie přejde na partnerský elektron v páru, to je takové klasicko-mechanické vysvětlení supravodivosti. Plné kvantové vysvětlení je že dva spárované elektrony se začnou chovat jako částice s celočíselným spinem, které do atomů (tj do jejich vázaných elektronů) nenarážejí protože Pauliho vylučovací princip/odpuzování platí pouze pro neceločíselné spiny. Ať tak či onak, opět mimo rámec tématu videa. . Ale sdílím s Vámi to tápání ohledně přijatelného vysvětlení jaktože tok elektronů koná práci když je na vstupu i výstupu stejný. Možná by se dal vzít příměr vodního mlýna, potok taky v mlýně nezmizí, za mlýnem je pořád stejně vody. Tok vody je v principu klesání v gravitačním poli, polohová energie přechází na kinetickou a ta průběžně na tepelnou a deformační třením o koryto (jinak při poklesu řeky podél toku např. o kilometr mezi pramenem a mořem vletí do moře šílenou rychlostí , zrychlení 1G po dráze 1km). Mlýn se šikovně postaví do cesty a vodu malinko obere o kinetickou energii. Elektrický proud je vyrovnávání nábojů, které původně mají polohovou/potenciálovou energii, ta se uvedením nábojů do pohybu začne spotřebovávat na kinetickou a ta se podél cesty přemění na jinou. Když ne, vletí naspeedované elektrony plusem do baterky a bude zle v baterce, někde se ta ztracená potenciálová energie musí projevit.

[@michalkucera9944]

@@pavelmalena1154 V podstatě s Vámi souhlasím, ale edukativní videa, a navíc pro vysoškolsky vzdělávané lidi by neměla být formulována způsobem: "tady máte model a tak to je". Video mě zaujalo, snažil jsem se o "konstruktivní" kritiku. Ne vždy je nutné vše chválit. Autor jistě ocení oba dva přístupy. Zmínka o supravodičích je naopak zajímavou připomínkou k této problematice. Máte pravdu, že ani elektron, ani atom nelze chápat jako jednoduché „koule“ nebo „kuličky“. To je v pořádku jako učební model, ale v tomto videu je definice atomové mřížky, stejně jako mnoho dalších mechanismů, spíše naznačena a nevysvětlena. Tím se některé koncepty mohou zdát zjednodušené nebo vytržené z kontextu. Ani dnes naše věda není dostatečně daleko, abychom mohli a hlavně dokázali říci, jak přesně se tyto síly chovají a jaký mají vliv či jejich vzájemná interakce. Pokud je problematika určená pro středoškoláky, kterým není možné a bylo by to i zbytečné, vysvětlovat některé obzvláště složité jevy nebo principy, tak je nutné jasně oddělit co je model, co je pozorvání, co je teorie. Modely jsou matematickým popisem jevů, které nám umožňují předpovědět výsledky s dostatečnou přesností. Teorie zase vysvětluje, proč model funguje, a pozorování je experimentální základna. Osobně bych ocenil, kdyby edukativní videa nejprve důkladně popsala zkoumaný jev, a teprve poté přidala teorii nebo důkaz. Tím by posluchač získal možnost zamyslet se nad tématem, analyzovat ho a postupně porozumět jeho základním principům, než mu bude předložen „jediný správný model“. Naším cílem by mělo být rozvíjet myšlení studentů a učit je nejen přijímat předložené poznatky, ale také sami přemýšlet, definovat, popisovat a ověřovat tyto zákonitosti. Historicky dokázali lidé jevy pozorovat a popisovat již ve starověku, kdy se jimi zabývali filozofové, a později v 18. století, kdy je začala systematicky studovat věda. Proč bychom nemohli toto pochopení, tento přístup dále rozvíjet i dnes, ve 21. století? Bohužel, místo toho někdy studentům vštěpujeme zjednodušené modely, které jsou nejen staré, ale v některých případech dokonce vědecky překonané (například chování a interakce elektronů, iontů a mřížky, jak je prezentováno v některých učebnicích). Vaše analogie s vodním mlýnem se mi líbí - je jednoduchá, názorná a přehledná. Přesto má, jako každá analogie, své limity. Pro složitější aplikace by bylo potřeba ji vhodně rozšířit nebo doplnit jinými přístupy, ale jako základní ilustrace se mi opravdu líbí.

[@lanthanoidmendelejev101]

Chybí pasáž o uzančním směru toku proudu od + k - např. se to týká elektroniky, plošných spojů apod. Pokud např. diodu zapojíte neuzančně, tak obvodem nebude protékat proud a děcka, které si dle výkresů budou dělat např. jednoduché rádio budou koukat, že jim to nefunguje.☝

[@hi_fyziko]

@@lanthanoidmendelejev101 Určitě to není úplné, postupně budu přidávat. Vše najednou by děcka asi neskousla. Komentář si ale zapisuji a bude mi inspirací do budoucna👍

[@kutamiroslav]

To si musim pozriet aspon tri krat. Snazim sa to porovnat s faktom, ze elektron este nikto nikdy nevidel.

[@hi_fyziko]

Ano, máte pravdu, opticky je pozorovat neumíme, ale je celá řada vědeckých metod a měření, kde se využívá interakce s elektrony. Jejich existence a chování je tedy vědecky i experimentálně potvrzená. Pokud by ve videu nebylo cokoliv jasného, klidně pište, rád dopřesním:)

[@kutamiroslav]

@hi_fyziko Velmi zaujimave video na youtube: Kodaňská interpretace. To ale asi poznate. Riadne to zamota hlavu.

[@hi_fyziko]

@@kutamiroslav Neznám, ale kouknu, díky za tip:)

[@vacllav]

@@hi_fyziko jj, chtělo by to lépe vysvětlit, co to vlastně je to spotřebovávání el.energie, Co to vlastně je ta "el.energie". co se děje při tom spotřebovávání "fyzikálně"

[@hi_fyziko]

@@vacllav Děkuji za Váš zájem, jsem rád, že si to můžeme i mimo video vysvětlit. Video bylo původně zamýšleno pro mé studenty prvního ročníku VŠ, takže tam se předpokládá, že jsou s energiemi a výkony obeznámeni. Neměl jsem nejmenší tušení, že to takto zaujme širokou veřejnost. Na Váš dotaz zkusím odpovědět takto: Proud se nespotřebovává, resp. elektrony neubývají. Lepší vyjádření je, že se spotřebovává (přeměňuje např. v teplo) elektrická energie (U*I*t). Napětí (U) uvádí elektrony do pohybu (I), dohromady máme U*I. Pokud to trvá nějakou dobu, dostaneme elektrickou energii U*I*t ve Wh. Jinými slovy, elektrická energie se zde převádí na kinetickou energii (uloženou v pohybu) elektronů. Ta se následně mění v teplo ve vodiči srážkami elektronů s krystalovou mřížkou. Takže celý proces je vlastně jen přeměna energie. Výchozí je elektrická, ta se přemění na kinetickou a ta následně na tepelnou. Příroda je nakonec veselá z toho, že se ani energie nespotřebovala, jen přeměnila z jedné formy na jinou. Ten termín spotřebovaná energie je jen obrat, který "zahnízdil" v běžné řeči. Pokud byste měl jakýkoliv dopřesňující dotaz, sem s ním:)

[@slavomiro9971]

Ono to tak celkom nebude, tie teórie sa medzi sebou bijú. Tu sa toho ešte hodne pomení...

[@hi_fyziko]

Souhlas, s novými poznatky teorie přicházejí a odcházejí.

[@pavelsvoboda3019]

Zdroj informaci? Z ceho autor vychazi?

[@hi_fyziko]

Odkazy na zdroje jsou v popisku videa. Je tam ke zhlédnutí celá přednáška :)

[@pavelaron4179]

No nevím, ale podle mě tam je více věcí, které bych nenazval jen nepřesností. proud se ve spotřebiči neztrácí ? Ona se ztrácí elektrická energie, která se díky odporu vodiče mění na tepelnou energii, stejně tak v žárovce.

[@hi_fyziko]

A přesně tohle v celém videu tvrdím. Elektrická energie se mění na kinetickou (pohybujících se elektronů) a ta následně na tepelnou. Jaké nepřesnosti máte namysli?

[@miroslavslavicinsky2744]

Jaký je rozdíl mezi tím, že se elektrická energie ve spotrebiči přeměňuje a ztrací. Možná z gramatického ano, ale z praktického dne. Obojí je stejné.

[@hi_fyziko]

@@miroslavslavicinsky2744 On platí zákon zachování energie, proto to tak přímo říct nemůžeme. Energie se zkrátka maří v teplo. Ale chápu a rozumím, že z uživatelského pohledu se to tak dá vnímat👍.

[@miroslavcerny474]

Hezké video. Jen mne moc nesedí to slovo mýtus o směru elektrického proudu. To jako že všechna elektrická schémata a elektrotechnické značky ve kterých jsou šipky směru proudu jsou "mýtus". Žádná zmínka o technickém směru proudu? Pro někoho to bude silně matoucí. Tahle část, jinak poučného videa se moc nepovedla.

[@hi_fyziko]

Díky moc za zpětnou vazbu. Souhlasím, toto bych teď udělal jinak (zdůraznil). Bohužel jsem se v tu chvíli soustředil na věci, návazné, ale to mě neomlouvá:)

[@miroslavcerny474]

Určitě je ale video užitečné. Více jak dvacet let jsem školil opraváře z autoservisů, a docela mne překvapilo, že ani autoelektrikáři většinou nevěděli, že spotřebič elektrony nežere. Snad si mé povídání někdo zapamatoval. Stejně jako si dodnes pamatuji slova učitele: "Asi před 175 lety se sešli vědci a domluvili se na směru elektrického proudu". Konec vašeho videa jsme se ani ve škole neučili. Jen matně vzpomínám na povídání o VVN a vedení proudu po povrchu trojúhelníku tvořeného třemi vodiči. Snažím se vstřebat všemožné informace a vědět jak to funguje.

[@petrnovak5304]

@@miroslavcerny474 tak oni čistě autoelektrikáři nejsou až tak moc elektrikáři, tudíž mě to zase tolik nepřekvapuje.

[@cassobiker]

skvele vysvetlenie. kiez by nas to takto ucili na elektrofakulte 🤣 dokonca sme pocitali aj driftovu rychlost a vychadzali nam zlomky milimetrov. pri rychlosti 1mm/s uz by to bolo snad na hrane prepalenia.

[@hi_fyziko]

Díky moc za komentář, moc mě potěšil:)

[@achaab979]

Aj ty si videl kanal veritasium ?

[@hi_fyziko]

@@achaab979 ano, viděl👍

[@GeorgeCube-qd7me]

Videl som raz video od jedneho popularizátora fyziky Veritas youtuber, ktorý vysvetľoval, že urobíme rovnaký onvod ako ty v tomto videu, ale dĺžka vodiča bude v dolnej vetve 300 tisíc km av hornej tiež, spojíme snímač a žiarovka sa rozsvieti v tom istom okamžiku, nie za dve sekundy, ani za jednu.

[@JohnnyP561]

Ano i ne, je to přechodový děj a teoretická úloha. Pravda je taková, že tam detekovatelný proud bude, ale je to přechodový děj a energie není taková, aby se žárovka rozsvítila. To by nastalo asi až po ukončení přechodového děje. Ono mít 300 tisíc km dlouhý vodič asi taky nebude možné realizovat bez obrovských ztrát na vedení :-) Byla další videa, která na to navazovaly od jiných youtuberů a byly zajímavé. Jeden člověk to dokonce reálně nasimuloval, kdy udělal 1km dlouhé vedení kdesi na poušti a pak na osciloskopu ukazoval průběh a docela pěkně to demonstroval. Veritasium je fakt skvělý kanál, ale jako všichno na světě, ne vždy je 100% přesně.

[@JohnnyP561]

Ještě dodatek, Veritasium udělal dodatečně video, kde tyto další videa od youtuberů odkazoval a podal to tak, že měl stejně pravdu, protože tam nějaký proud evidentně detekovatelný byl :-) Kdo by taky zpochybňoval, že po 122 letech po objevu krystalky se může elektromagnetické pole šířit i vzduchem :-) Takže si to můžeme přebrat, jak chceme. interpretace výsledků je taky evidentně mírně odlišná člověk od člověka.

[@hi_fyziko]

To video jsem samozřejmě také viděl. Ono v tom vysvětlení je ještě jeden zádrhel, který na první pohled není zřejmý. V okamžiku sepnutí vypínače (v jeho i mém videu) se prostorem začne šířit elektrické pole od reorganizovaného rozložení povrchového náboje - toho, které vytváří hnací elektrické pole. Veritasium tam má dokonce i vektory toho pole, které jsou ale dle mých výpočtů nesprávné (uvnitř vodiče ano, vně nikoliv). Dá se to odhadnout i kresbou na papír a vyjde, že v okolí vodiče jsou šipky přesně obráceně (proto jsem je tam nekreslil). Tedy proud by v horním vodiči musel jít opačným směrem. I proto jsem tam dal poznámku, že animace je zjednodušená a děje se tam více, než jsme schopni uchopitelně a vizuálně ztvárnit :)

[@pejsekocicka]

Elektrický proud prostě není drift některých jeho nosičů. Je fajn, ze jsi chtěl ukázat, že zrovna elektrony driftují na druhou stranu, než je (dohodnutý) směr proudu, ale bohužel tím, že jsi začal drift elektronů ztotožňovat s proudem, jsi to celé zabil.

[@hi_fyziko]

Díky za vhled a doplnění! Elektrický proud je komplexní téma a je super, že se o tom můžeme bavit i v těchto jemných rozdílech. Obecně chápeme, že driftová rychlost je přímo úměrná elektrickému proudu, proto tohle ztotožnění. Historické důvody a usnesení jsou mi známy, ale video mířilo nějak jinam. Každopádně díky za komentář a je mi líto, že jsem to celé zabil právě tímto vyjádřením.

[@pejsekocicka]

@@hi_fyziko Definice elektrického proudu není komplexní téma, naopak. Nedělej z toho bramboračku. Driftová rychlost je přímo úměrná elektrickému proudu, i když proud teče na druhou stranu, než driftují nabité nosiče elektrického náboje.

[@adamvplzni]

​@@pejsekocicka "Definice elektrického proudu není komplexní téma". Slyšel jste někdy o Dunning-kruger efektu? :p

[@pejsekocicka]

@@adamvplzni Je snad autor jeho obětí? Hele, tohle fakt není správný přístup ke kritice.

[@adamvplzni]

@@pejsekocicka ne, celá zpráva je směrována vaším směrem. Nikdo není proti kritice, ale banalizovat komplexní témata může jen přehnaný egoista a nebo dostatečně neznalá osoba. Za kterou se považujete vy?

[@maxipesfik5522]

Zdravím, hezké video. Před pár dny jsem měl úplně zbytečnou debatu s několika pitomci, kteří nebyli schopni a asi ani nechtěli pochopit, že energie se nevyrábí a to ani v elektrárnách, že se pouze převádí z jedné formy energie na jinou. A že všichni idioti, kteří jsou schopni říct slovní spojení "výroba energie", třeba v televizi, by se měli hanbou propadnout až do základní školy a tam dával při vyučování pozor. Asi je to úplně marné, když tady člověk vidí a slyší v různých debatách třeba o elektromobilitě nebo o autech, že většina těchto samozvaných "odborníků" pokládá např. jednoty výkonu a energie za totéž nebo hnací a hnanou nápravu za synonymum. Asi se budu muset vykašlat na rádobyodborné debaty pitomců a raději si třeba pustit vtipy v podání Zdeňka Izera, ty nenaštvou, neurazí, akorát si občas poprskám telefon.

[@hi_fyziko]

Děkuji za zpětnou vazbu. Máte pravdu a sdílím s Vámi stejné pocity, když to slyším. Bohužel jde o zaběhlé termíny, které prostě lidé mimo obor (nebo alespoň s láskou k němu) používají automaticky, aniž by jim rozuměli. I když je pravda, že zákon o zachování energie je základ:) ... a je fakt, že záměna kWh za kW mě rozparádí stejně jako záměna vteřiny se sekundou :)

[@tomaspodusel217]

​@@hi_fyzikonajskôr som nechápal čo myslíte tým rozdielom medzi sekundami a vteřinami. Zase som sa dozvedel niečo nové 😃. U nás máme pre sekundu, ako jednotku času, a uhlovú sekundu rovnaké slovo. Pozdravujem zo Slovenska ❤

[@dolejspavelnevim9409]

​@@hi_fyzikono, to není dobré přirovnání, vteřina i sekunda, vyjadřují v podstatě stejnou (1/60) .minuty a je jedno zda jde o čas, nebo prostorový úhel. kWh a kW jsou rozdílné jednotky. Nejsem si úplně jistý,ale mám dojem, že čeština navíc umožňuje zaměňovat sekundy za vteřiny, aniž by to bylo považováno za chybu i v případě že se jedná o čas.

[@hi_fyziko]

@@tomaspodusel217 Ano, je to tak. Měli bychom používat jednotky SI, kde je vteřina úhlová jednotka. Stále se ale u nás používá často jako jednotka času:)

[@hi_fyziko]

@@dolejspavelnevim9409 Já to nepřirovnával k sobě navzájem, jen říkám, že mi to trhá uši. Máte pravdu, že v principu je to stejné a každý to chápe 👍, ale měli bychom se řídit jednotkami SI a tam je jednotkou času sekunda. Vteřina vznikla v minulosti a je odvozená od slova vterý, tedy druhé dělení hodiny. V případě úhlů je to jasné:) a má to stejný základ. 💪

[@SamuelSebastianWorld]

Podľa analógie, ktorú ste v jednej z časti videa vizualizoval, v podstate tvrdíte, že dokážete vybiť chemický článok bez toho, aby ste prepojil vodiče. Napríklad jednoducho tým, že budete neustale pripájať a odpajať dostatočne dlhé vodiče na póly chemického článku, ktoré navzájom nie su prepojené a ani vo vzájomnej blízkosti. Nuž toto sa dá experimentálne dokázať alebo vyvrátiť, alebo bola vaša vizualizácia chybná ?

[@hi_fyziko]

@SamuelSebastianWorld Ano, ono to z toho vyplývá. Proud, který v tomto přechodovém ději protéká, je dán kapacitou vzniklého vedení. Ta kapacita je však malá a proto je malý i proud. Minimálně v porovnání s proudem, který obvodem teče po ustálení přechodového děje, je zanedbatelný. Nabitím tohoto kondenzátoru vložíte do jeho elektrického pole energii We=1/2*C*U^2, kterou ovšem odeberete chemickému článku. Aby to bylo citelné, musel byste cyklicky k článku připojovat a zas od něj odpojovat kondenzátor (který by se musel rychle samovybít).

[@michaluvira]

Mýtus čislo jedna - tady je třeba právě řešit ty dohodnuté konvekce protože když si lidé určili že teče el, proud od kladné elektrody k zaporné tak v té době elektron ješte nebyl objeven, a když s tímto objevem se zjístilo že ty elektrony tečou obrácaně než jsou právě ty dohodnuté konvekce tak se rozhodlo že se to už tak nechá a proto se ve školách učí že proud teče od kladné elektrody k zaporné ale fyzicky ty elektrony tečou obráceně. Takže já bych to ani mýtem nenazval spíše nějakou chybou co se stala v historii . ( ano měli šanci 1 ku 2 že se trefí bohužel se tak nestalo )

[@hi_fyziko]

@@michaluvira Máte naprostou pravdu. Já měl na mysli právě pohyb elektronů, čili to, co generuje magnetické pole. A jak se to už stává, nepřesně jsem se vyjádřil👍

[@pejsekocicka]

​@hi_fyziko Magnetické pole generuje každý proud. Tedy nejen ten, jehož nosiči jsou elektrony.

[@hi_fyziko]

@@pejsekocicka To souhlasím, ale zde se bavíme o vodiči. Pohybují se elektrony, kladné ionty stojí na místě (resp. vibrují).

[@pejsekocicka]

@@hi_fyziko Vodič je cokoli, co jakýmkoli způsobem vede proud. Nejen kovový drát.

[@hi_fyziko]

@@pejsekocicka Ano, ale oba víme, co jsem měl na mysli, že?

[@TadeášVolitelný]

Tak teprve teď jsem pochopil jak vlastně funguje dioda!

[@hi_fyziko]

Super!

[@hi_fyziko]

Díky za tip! Tohle se pokusím zanimovat také - co se děje v PN přechodu nemusí být zcela intuitivní k pochopení:)

[@honzar3065]

Proud se ve spotřebiči nespotřebovává - tak přesně s tímto má mnoho lidí problém :-) jo s kolika už jsem se kvůli tomu hádal 😀

[@hi_fyziko]

@@honzar3065 přesně, jaké padaly argumenty? Docela mě zajímá, zda se z toho dá vybruslit i jinak, než to dělám já:)

[@honzar3065]

@@hi_fyziko No tak třeba to že spotřebič proud spotřebovává, jinak by se přece logicky nejmenoval spotřebič. Pak třeba že Fázovým vodičem do spotřebiče teče proud ale N vodičem z něj přece žádný proud neodtéká když jej spotřeboval spotřebič. - To bylo taky zajímavé video ohledně proudu protékajícím N vodičem 🙂 😀

[@hi_fyziko]

@@honzar3065 Skvělé tipy na na další témata:) ... díky👍

[@michalkucera9944]

Od chvíle co máme v zákoně například hromosvody a nabíjecí stanice pro elektromobily bych tohle zrovna neprožíval.

[@TEREZKATERKA100]

Prečo potom platíme za elektrinu?

[@mikehorn6256]

👌🏻🙂🖖🏻🙏🏻

[@hi_fyziko]

Díky moc:)

[@martinmatha2714]

Nevim cemu verit, nas ve skole a i internet je toho plnej ze proud jde od + k - a vy tu tvrdite opak. Ale cemu dnes verit, kdo je dnes natolik kompetentni aby se mu vubec dalo verit.

[@hi_fyziko]

@@martinmatha2714 Není třeba být v rozpacích. V popisku videa říkám, že dohodnutý směr (od plusu k mínusu) platí. Tady byl myšlen směr driftu elektronů. Měl jsem to nazvat takto přímo, aby to nemátlo, ale účelem bylo popsat, co se děje uvnitř vodiče.

[@frantisekjanacek2602]

Elektromagnetické pole okolo vodiče rozhodně není to, co sleduješ termokamerou. Tou sleduješ infračervené vyzařování tělese (tedy taky elmg. záření, ale tepelný - bylo by tam i když kovem žádný proud neprochází). Co takhle si příště s někým zavolat, než uverejnis takovou blbost :)

[@hi_fyziko]

Díky za komentář :) Přesně to, co píšeš, jsem ve videu řekl a zanimoval. Říkám tam, že vlny, které sledujeme pocházejí od tepelného pohybu (kmitání) krystalové mřížky. Dokonce je i vidět, že nevychází od elektronů, jak jsi možná nesprávně pochopil.

[@fichtl500]

Výborný a teď to vysvětli mamince, tetičce atd :D :D

[@hi_fyziko]

@@fichtl500 OK, zázraky do třech dnů, nemožné na počkání💪👍

[@dygestorPico]

Proud se nespotrebovava, spotrebovava se ale energie kazdeho volneho elektronu. Jak byste vysvetlil toto? Volne elektrony jsou excitovane valencni a po vyzareni energie spadnou zpatky do orbitalu? Tyhle jevy znam max z chemie a optiky.

[@hi_fyziko]

V tomto případě bych se zaměřil na vysvětlení kovové vazby, která zde hraje tu zásadní roli. Kovová vazba funguje tak, že valenční elektrony kovových atomů nejsou pevně vázány k jednomu konkrétnímu atomu, ale tvoří sdílený „mrak“ elektronů, který je volně rozprostřen mezi všemi atomy kovu. Tyto elektrony se volně pohybují celou kovovou strukturou a neustále „přeskakují“ od jednoho atomu k druhému - elektron opustí vazbu u jednoho atomu a hned vstoupí do vazby u souseda, a tak dál po celé struktuře. Tento mechanismus je možný díky nízké ionizační energii kovových atomů - stačí k tomu jen tepelná energii látky (náhodný pohyb částic daný teplotou). Takto vzniká pevná kovová vazba, kde volné elektrony (ty, co jsou momentálně mimo vazbu) patří všem atomům společně. Tyto elektrony mohou snadno reagovat na elektrické pole a pohybovat se ve směru jeho působení.

[@magy357]

Video je nepochybne perfektné, ale uplne to degraduje 6(!) reklam, ktore pocas tych 12-tich minut musim pretrpieť a NEDAJU sa vypnut ani preskocit. Takze za mna palec dole a dalsie videa velmi rad ozelim.

[@hi_fyziko]

Děkuji moc za váš komentář! Informace, že se Vám video líbilo, je pro mě opravdu důležitá. Tento kanál bohužel není monetizovaný (nedosahujeme potřebných metrik), takže reklamy vkládá KZbin automaticky a jejich množství nemám pod kontrolou. Díky, že jste se na video podíval, a přeji hezký den!

[@janmarek9660]

Jaké reklamy??? Reklamy se na KZbin zobrazují jen lidem, kteří si je neumí, nebo nechtějí blokovat. To lze mnoha různými způsoby a ano i zcela zdarma. Dávat tedy tomuto videu palec dolů jen kvůli reklamám je naprosto mimo! Nezlobte se na mě...

[@magy357]

@@janmarek9660 velmi rad sa necham poucit ako ich mozem vypnut bez toho, aby to akokolvek ohrozilo moj ucet (napr. vypnutie zo strany YT, lebo YT povazuje blokovanie reklam za porusenie ich podmienok s moznostou trestu zmazania uctu) a ako pisete, zadarmo.

[@simonzaponidis8927]

@@janmarek9660 já měl 1 reklamu :D víc bych jich měl jako nepřihlášený. žádnou asi jako platící. ALe palec dolů rozhodně není ocenění

[@jakub.boucek]

Že já si to pouštěl… 2:50 elektromagnetické pole sledujeme infra-kamerou??? Od kdy? 🤣 Podle mě infra-kamerou můžete sledovat záření v infračerveném pásmu 8-12 µm, které zpravidla emitují objekty podle své teploty. Tedy kamerou nevidíte přímo elektromagnetické pole, ale můžete jím sledovat až druhotný jev, tedy vodiče (a další prvky obvodů), které se průchodem proudu zahřejí. V praxi se infra-kamerou sledují vodiče a jejich spojení, kde se právě nadměrnou teplotou může včas odhalit závada dřív, než napáchá škody. Dále mě zaujalo, že jste v celém videu nepoužil pojem „napětí“ a místo toho jste se orientoval spíše na „elektrické pole“, což mi přijde trochu… zbytečně moc akademický.

[@hi_fyziko]

Děkuji za komentář. Co se týká infrazáření, pak je to opravdu elektromagnetická vlna, která se šíří prostorem rychlostí světla. Toto záření nese energii, kterou můžeme vnímat jako teplo, ale samotný fyzikální základ infračerveného záření spočívá v elektromagnetickém poli. Pokud jde o termokameru, ta ve skutečnosti zachytává energii, kterou objekty vyzařují v podobě tohoto elektromagnetického záření (vlny infračerveného záření), a na základě toho určuje jejich teplotu. Elektrické pole používám proto, že právě ono působí na elektrony. Mohl bych použít i napětí, ale v tom případě by bylo třeba počítat i s rozměry vodiče. Je to jako kdybych u ohřevu vodiče používal proud a ne proudovou hustotu.

[@hanakindlova8570]

Super projekt ale ty reklamy to je fakt hrůza

[@hi_fyziko]

Děkuji moc za komentář! Informace, že se projekt líbí, je pro mě opravdu důležitá. Tento kanál bohužel není monetizovaný (nedosahujeme potřebných metrik), takže reklamy vkládá KZbin automaticky a jejich množství nemám pod kontrolou:(

[@MojeOsoba]

Jaké reklamy? Já neměl ani jedinou reklamu.

[@MichalM-n5b]

Aktivujte si KZbin premium a nebudou reklamy

[@tomaskonopac9431]

Drobné nepřesnosti a zkreslení jinak relativně v pořádku.

[@hi_fyziko]

Díky za zpětnou vazbu:)

Jenom se mi nelíbí to připojení žárovky (oba vodiče na objímku). 😂😂😂

[@hi_fyziko]

Mě taky ne 🤣, byl by to pěkný zkrat 💥. Ale zas se mi to snadno kreslilo:)

[@AwawaAwawa-pu3ku]

Razím teorii která by se dala nazvat: Elektřina je o rychlosti. Proud je rychlost ve vodiči v podélném směru. Napětí je rychlost v příčném směru. Kmitočet je o rychlosti a změně směru rotace napětí v příčném směru. Střídavý proud je o změnách rychlosti v podélném směru. Výkon na činné zátěži je o rychlosti a souladu fází napětí a proudu. Další myšlenky si odvoďte sami.

[@hi_fyziko]

Souhlasím, že velikost proudu je spjata s driftovou rychlostí. Napětí ale souvisí s intenzitou elektrického pole a není v příčném směru. Vyšší napětí na vodiči - vyšší intenzita elektrického pole - vyšší rychlost elektronů. Střídavé napětí o dané frekvenci opravdu mění směr elektronů, které pak cestují sem a tam. Takže se nikam daleko ve vodiči nepodívají. Výkony jsou na delší debatu a do komentáře se nevejdou:)

[@jirifait1158]

Když se proud nespotřebovává, jak je možné tedy, že se baterie vybije? A mimochodem toto téměř nesouvisí s tématem a jediné co má společného je elektřina, ale zeptám se a třeba i dostanu odpověď 🙂: Pokud bych měl baterii a alternátor (o kterém jediné co vím, že vytváří energii pro dobytí baterie, ale jak, to je mi záhadou) zapojené tak, že baterie spustí alternátor a ten je opět připojen k baterii, kterou dobíjí. Proč toto nemůže fungovat jako perpetuum mobile?

[@hi_fyziko]

Díky za dotaz, pokusím se odpovědět:) V baterii probíhá chemická reakce, která uvolňuje elektrony z jednoho (záporného) pólu a tlačí je přes obvod směrem k druhému (kladnému) pólu. Tím vzniká elektrický proud. Elektrony sice proudí dokola v obvodu, ale samy o sobě se nespotřebovávají. Uvnitř baterie se spotřebovává chemická energie, lépe řečeno se přeměňuje na elektrickou (napětí a proud). Proud pak třeba ohřívá topení, tedy přeměňuje elektrickou energii na tepelnou. Chemická energie uvnitř baterie se vyčerpává, tím, že se mění chemické složení materiálů uvnitř. Když už není v baterii dost chemické energie k udržení pohybu elektronů, baterie se „vybije“. Tento proces je nevratný u běžných baterií (např. alkalických), zatímco u dobíjecích baterií (např. Li-ion) můžeš chemickou reakci obrátit nabíjením. Druhá otázka je zajímavý koncept, bohužel není možné jej realizovat. Generátor (tady spíše dynamo) potřebuje pro výrobu elektrické energie hnací moment na hřídeli (přeměňuje mechanickou energii na elektrickou), musí se s ním točit, bez toho jako generátor nemůže fungovat. To v popisu není, takže s tím nemůžeme uvažovat. Je to zkrátka jako ve vodní elektrárně, potřebujeme kinetickou energii vody, kterou pak přeměňujeme na elektrickou. Možná je spíše řeč o videích, která se po internetu často potulují a slibují tzv. free energy, je to tak? Tam je spojen motor s generátorem a setrvačníkem, jsou to obvykle střídavé stroje (ale to je vedlejší). Po roztočení pak ve videích svítí neomezeně dlouho žárovky nebo funguje jiný spotřebič. V tomto spojení se předpokládá dvojí přeměna energií. Elektrická-mechanická (generátor napájí motor) a mechanická-elektrická (generátor vyrábí elektřinu pro motor). Tady je problém v tom, že neexistuje zařízení, které by mělo energetickou účinnost 100 %. Elektrický motor (generátor) se skládá z magnetického obvodu a vinutí (cívek). V obojích komponentách jsou tepelné ztráty, které energii ze systému odvádějí ve formě tepla. Jinými slovy, pokud motor napájím výkonem (příkonem) např. 5 kW, jeho mechanický výkon bude nižší, třeba 4,5 kW. Těchto 4,5 kW se využije na pohon generátoru, který ale na svých svorkách bude mít elektrický výkon opět nižší, teď už jen 4 kW. Takže, i když se tam dá velký setrvačník, jeho energie postupně dojde a soustrojí přestane plnit funkci. Snad jsem dotaz pochopil správně, pokud ne, rád odpověď dopřesním:)

[@peterkovacs5719]

@@hi_fyziko Wow. Vaše vysvetlenie je dokonalé a zrozumiteľné i pre človeka s mojou chabou inteligenciou.Vďaka ☮

[@hi_fyziko]

@@peterkovacs5719 Děkuji moc👍 Netřeba se podceňovat. Elektrotechnika je komplexní a bez souvislostí se v dá snadno ztratit to důležité. Nejlepší vysvětlení je vždy to, které využívá pro člověka známých věcí a mechanismů :) Díky moc za komentář!

[@vacllav]

@@peterkovacs5719 určitě? Opravdu to jasné? Mě teda ne.Jenom "nakousnuté", bez hlubšího vysvětlení.

[@hi_fyziko]

@@vacllav Rád to dovysvětlím. Jen mi prosím řekněte, co přesně je třeba vzít hlouběji.

[@xxJerry19xx]

Pokial ide o smer toku elektronov a prudu, tak ziaden mytus, nic ste nevyvratili.... Kazdy trochu znaly vie, ze existuje skutocny smer toku prudu a volnych elektronov a konvencny/dohodnuty, s ktorym sa uvazuje a pocita. Uci sa to normalne uz na strednych el. skolach... A je to uplne nepodstatne, pretoze aj pri striedavom prude, kde tie elektrony kmitaju tam a s5 sa uvazuje s jednym smerom. Taketo videa su na nic, laikovi tieto informacie niako nepomozu a profici vedia, ze je to na smiech taketo laicke vysvetlenie a vedia presne ako to je a kolko je za tym matematiky a komplexnych cisel, fazorov a ako sa pocitaju prenosove vedenia, ako sa impedancne prisposobuju, ze dochadza k odrazom, ako je distribuovane el. pole, ze existuje skin efekt atd. atd... Nabuduce skuste spravit video pre laikov v ktorm vysvetlite laplace-carson-ove transformacie, idealne vo verzii pre elektroinstalaterov, skuste aj pouzit model z plasteliny... Tesim sa ...

[@hi_fyziko]

Díky za komentář. Každá konstruktivní kritika je přínosná :)

[@egonek78]

Žádný "skutocny smer toku prudu" neexistuje, existuje pouze směr pohybu elektronů. Jaký je skutečný směr toku proudu v roztoku soli?

[@PavelNormik-o5s]

No tak zrovns stridavy proud tecd z mista s vyssim napetim (generatoru) do mista s nizsim napetim (spotrebice). Netecou akorat elekrrony. Spis by stalo za to vysvetlit odkud se berou (a kam se vyhazujou) elektrony na DC 3KV elektrifikovsné železnice. Protože trolej je tsm všude jenom jedna.

[@michalkratkochvil7105]

... meles paty prez devaty!!!

[@hi_fyziko]

Opravdu? V čem konkrétně?

[@michalkratkochvil7105]

@@hi_fyziko Pro lepší pochopení je možná lepší oddělit od sebe proud, napětí a odpor, od pohybu elektronů...

[@hi_fyziko]

@@michalkratkochvil7105 A v tom se shodneme! Video mělo ambici vysvětlit mechanismy, které uvádějí elektrony do pohybu a k tomu jsem musel využít elektrické pole. Napětí a odpor jsem ve videu vůbec neřešil. Nebo se pletu?

[@michalkratkochvil7105]

@@hi_fyziko No právě, že ne e... Podle mě je pro pochopení proudu zásadní napětí. Odpor je pak potřeba pro pochopení závislosti velikosti napětí na velikosti proudu. Přijde mi dost abstraktní pochopit proud jen z "pohybu elektronů".

[@hi_fyziko]

@@michalkratkochvil7105 Takto bych k tomu přistupoval v případě, že bych chtěl vysvětlit Ohmův zákon, tedy makro pohled na věc. Já chtěl popsat fyzikální mechanismy rozpohybování elektronů v kovovém vodiči (viz popisek videa). Ano, přesně tohle totiž pak dokáže vysvětlit i odpor, zahřívání a také infrazáření vodiče. V takovém případě se ale musíme kouknout dovnitř vodiče. V tu chvíli je velikost napětí irelevantní, protože drift elektronů je způsoben intenzitou elektrického pole. Podstatný je způsob, kterým se elektrické pole ve vodiči vytvoří. A nestačí jen říct, že na vodič připojíme napětí.

[@mrmd03]

Vůbec tomu nerozumím. Pro mě to je naprostá Fantasmagorie. Dle mého názoru to _nemá to hlavu ani patu_. (Jsem ročník 62) Před mnoha lety jsem maturoval z fyziky za jedna. Asi už nebudu mít ani čas to pochopit.🤐🙄☹

[@hi_fyziko]

Nevadí, pojďme to probrat tady. Rád pomohu koncept pochopit. Kde konkrétně jste se ve výkladu ztratil?

[@mrmd03]

@@hi_fyziko Za 40 let se toho ve fyzice hodně změnilo. Mohou za to dle mého názoru nové objevy v molekulární a kvantové fyzice. Chtělo by to nastudovat nové poznatky. Bohužel nemám k dispozici žádné učebnice, jenom internet. Bohužel neumím anglicky. Vy jste učitel na škole? Můžete poskytnout nějaké internetové odkazy, kde bych to mohl nastudovat? Třeba by to pomohlo i ostatním. Děkuji.

[@hi_fyziko]

@@mrmd03 Pokusím se pomoci. Video jsem připravoval zejména podle zahraničních zdrojů (přednášek). Doporučím začít tímto odkazem: chemie.gjn.cz/okruhy/5_4_Kovova_vazba.html a pokračovat tímto: chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/www.realisticky.cz/ucebnice/02%20Fyzika%20S%C5%A0/04%20Elekt%C5%99ina%20a%20magnetismus/01%20Elektrostatika/07%20Rozlo%C5%BEen%C3%AD%20n%C3%A1boje%20na%20vodi%C4%8Di.pdf Ani jedno z toho nejsou moje materiály, ale dá Vám to prvotní vhled do problematiky👍

[@jdobry11]

@@mrmd03 Psina je, ze tohle jsou poznatky z konce 19. stoleti. Presneji Maxwellovy rovnice jsou z r. 1865, ale tehdy pouzivane kvaterniony nebyli moc prakticke. Moderni vektorovy tvar maji diky Lapasovi, Heavisidovi a Gobbsovi cca od r 1900. Pro bezne pouziti ale casto staci analogie s "vodovodni trubkou". Potiz nastane, az kdyz se do navrhovani elektrickych zarizeni pusti nekdo, kdo netusi jake ma tahle analogie prakticke limity a to je dnes snadne. Kdyz nekdo zapojuje vypinace v dome, model vodovodni trubka staci, ale kdyz nekdo navrhuje vykonove obvody nebo neco na vyssich frekvencich, musi to bud odhadnout (protoze kazdy navrhar obvodu ma vypestovany celkem odhad), nekdy i spocitat. Dalsi krok je zjisteni, ze Maxwellovy rovnice primo vedou na vlnovou funkci, takze se elektrina siri jako vlna. A pres vlnovou funkci plynouci z Maxwella se da primo dostat na specielni terorii relativity a tim i e=mc^2, jako to roku 1905 udelal jisty Albert Einstein. Tohle vsechno v tech rovnicich z videa je, jedina obtiz bylo uvedomit si to.

[@zdenekvychytil9196]

žárovky která je zajímavá tím že stačí vodiče a to oba plus i mínus zapojit na objímku

[@hi_fyziko]

@@zdenekvychytil9196 Ano, pevně věřím, že každý vidí stylizovaný (nikoliv funkční) nákres. Vytvořit grafiku není jednoduché a když je šance si to ulehčit, proč ji nevyužít:)

[@lydiakontrova835]

Kamo,keď spotrebiče nezeru elektrinu,tak prečo ich voláme spotrebice?

[@hi_fyziko]

Přece, aby se za elektřinu muselo platit:) ... Ale bylo by to vtipné, kdybychom si pro žehličku šli do obchodu s přeměňovači elektrické energie na energii jinou:)

[@TEREZKATERKA100]

Z odborných komentárov vyplýva, že autorove video je mýtus.

[@hi_fyziko]

Jak se pozná odborný komentář, existuje na to nějaký návod?