Stopy zmizelé dráhy: První trať v Evropě nebyla první a vedla daleko dál

Рет қаралды 41,438

Күн бұрын

O koněspřežce z Českých Budějovic do Lince se "ví" mnoho věcí, které jsou jinak. Dochovalo se toho zní daleko víc, než se ví. Výprava cestami a přírodou po dochovaných pozůstatcích známé dráhy.

Пікірлер: 35

@ivanholubec Жыл бұрын

Možno o 200 rokov vznikne podobny historicky dokument o tom ako stavali dialnice v cechach a na slovensku a tiez tam bude veta "lebo neboli peniaze" 😃

@jirivanacek5370 Жыл бұрын

Ty dálnice se stavěly aji na Moravě, Hornouhráku!

@ivanholubec Жыл бұрын

@@jirivanacek5370 Sorry ja som sa narodil ked existovali 2 krajiny Čechy a Slovensko a spolu tvorili Československo. Vtedy som sa neurážal že v spoločnom názve máme malé "s". A ked to už ideme rozoberat na Čechy, Moravu a Slovensko tak si zabudol na Sliezko. A Hornouherákom ma uraziť nemôžeš lebo moja matka mala maďarskô národnosť a praprastarý rodičia pochádzali od Kutné Hory.

@vladabocanek3703 Жыл бұрын

Krásné video. Pravdou je, že mladý Gerstner nevěřil sypaným podložím a nechával v nich vyskládat kamenné řady pod kolejnice. Tím zruinoval sice pokladnu, ale čas ukázal, že jeho metoda byla "na věky". A co se týče trvání na "ideálním reliéfu", i v tom měl pravdu. Ale peníze až na prvním místě. Prima video, jako vždy! Děkuji

@miroslavpikous9877 Жыл бұрын

Nebyla. Ty kamenné zdi nepomohly, rozvalovaly se, naopak prodražily i pozdější přestavbu na páru. Ani dnes se nic podobného nedělá, násep se musí jen důkladně zhutnit. Ale díky tomu, že dobře trasoval, dala se pro pozdější provoz využít trasa a proto nám moc nezbylo. Ale zbylo, jedno mohutné esíčko je v lese kolem Suchdola a Bujanova, a i jinde se trať mírně zkracovala a napřimovala. Pravdou je, že kolem Kamenného Újezda dodnes vlakům hvízdají kola, ty oblouky opravdu vyhovovaly koním, ale na vlaky jsou příliš malé. A ještě bych chtěl dodat, že ta přepřahací stanice v Holkově je bývalá formanská hospoda, kde byla dráha jen v nájmu. V ostatních stanicích byly postaveny nové budovy, např. pozdější škola v Bujanově.

@vladabocanek3703 Жыл бұрын

@@miroslavpikous9877 Díky za upřesnění.

@jiso5232 Жыл бұрын

@@miroslavpikous9877 Bylo to ještě jinak. Gerstner navrhl násep zpevnit kamennými řadami pod kolejnicemi, ale komise ani to nepovažovala za dostatečné a nařídila vyzdívat celé rozpětí kolejí. To způsobilo, že se vyčerpaly finanční prostředky dříve. Což se řešilo (už ne za Gerstnera) zrušením všech Gerstnerem definovaných pravidel (oblouky, sklon). Výsledkem bylo, že na novější části tratě bylo potřeba zapřahat několikanásobek koní co na původní, což neskutečně prodažilo náklady na dopravu v novějších úsecích.

@lokomo41 Жыл бұрын

Ještě doplním úsek z Budějovic byl technicky náročný, projektant nechal zabudovat do náspů zídky které měli zlepšit stabilitu, tyto zídky byli velice náročné a drahé.

@LArSON1942 Жыл бұрын

Z Prahy vedla koňka do Lán, kterou otevřeli téměř ve stejné době.

@jirkacrkal5563 Жыл бұрын

Perfektní dokument, díky! Tak mě napadá... Aby za pár let nevznikl dokument o tom, jaké bývaly Jindřichohradecké úzkokolejky...

@breznik1197 Жыл бұрын

Lokálky zanikají všude na světě. Po vynálezu automobilů a moderních silnic už nejsou většinou moc udržitelné.

@E.L.Bernays Жыл бұрын

Miluju šotografii. :-)) Díky za díl.

@radimverner2002 Жыл бұрын

To by mělo teoreticky jít celý projít pěšky. Dobrej tip na trip!

@radoslavmichalkopera Жыл бұрын

Je poľutovaniehodné, že tie mostné stĺpy a zásypy nikto neošetruje. Za pár storočí z toho nezostane nič. mohla by sa z toho spravyť cyklotrasa. Pekné video. Ďakujem.

@miroslavpikous9877 Жыл бұрын

Jeden most u hranic opraven byl a cyklotrasa tam je. V Rakousku mají Pferdeeisenbahnwanderweg, víceméně po trase koněspřežky, na wikipedii dokonce píšou o pokračování na české straně, ale u nás žádná delší souvislá trasa není.

@radoslavmichalkopera Жыл бұрын

@@miroslavpikous9877 Ďakujem.

@ccekdyne Жыл бұрын

Pane Mareši, smekám!

@simonmatej8466 Жыл бұрын

Super Děkuji

@Pherenikei Жыл бұрын

_přeposílám některým železničářům :)_

@Thales_WH Жыл бұрын

Nebylo by špatné natočit video i o předchůdci dnešní tratě 120. I dnes tam jsou vidět pozůstatky původní tratě. Jestli jí ale zrekonstruují (což je plánováno roky), tak kdo ví co zbyde?

@breznik1197 Жыл бұрын

Však už to pan Mareš na konci avizoval, že příště bude o tom, že železnice od Vídně nebyla první, která vedla do Prahy.

@tadeascerny2931 Жыл бұрын

děkuji, nedávno jsem se tím zabýval.

@pavelslama5543 Жыл бұрын

Já bych už jen dodal, že oblouky o poloměru v řádu desítek metrů asi nebyly pro koňku úplně problém. Podobné oblouky se používají nejen u tramvají, ale občas i na železnici a projíždějí se obvykle rychlostí až 30km/h.

@marielachmanova4630 Жыл бұрын

Moc zajímavé videe. Dékuji za né.

@E.L.Bernays Жыл бұрын

Pro koňku problém nebyl. Jenže Gerstner vizionářsky plánoval trasování, které by pak využil i parní provoz.

@pavelslama5543 Жыл бұрын

@@E.L.Bernays Třeba Union Pacific Big Boy, největší parní lokomotiva co se do současnosti dochovala dokázala projet i oblouky o poloměru 88 metrů, což jsou pořád jen "desítky".

@E.L.Bernays Жыл бұрын

@@pavelslama5543 Dobře, to máte pravdu, ale Big Boy je malletka. Takže ta se do oblouků “láme”. Ona spousta vozidel je schopna projíždět úzké oblouky. Stěžejní je ale, za jaké traťové rychlosti. Proto je dobře promyšlené trasování tak důležitý.

@breznik1197 Жыл бұрын

Ono i později se z požadavků slevovalo. Třeba bechyňská dráha (o víc než půlstoletí později) byla původně navrhovaná jako parostrojní o maximálním sklonu 25 ‰, pak koncese povolila (už pro elektrickou dráhu) sklon 35 ‰, a nakonec se podařilo ukecat výjimku na reálný maximální sklon 41 ‰. A nejmenší poloměr oblouku byl 125 m (bez úlev by musel být poloměr minimálně 180 m). Maximální rychlost byla stanovena na 25 km/hod., v obloucích na 15 km/hod - to už se možná od té doby podařilo trochu navýšit, v 50. letech 20. století byla trať zrekonstruována na traťovou rychlost 50 km/h. Na tramvajových tratích existuje traťová návěst (podobající se značce omezené rychlosti, ale místo čísla je tam písmeno "r" se šipkou) "Oblouk o malém poloměru", která informuje řidiče, že vjíždí do traťového oblouku o poloměru menším než 25 metrů, kde rychlost jízdy nesmí překročit 15 km/h. U mírnějších oblouků explicitně omezení rychlosti stanoveno není, pokud nejde o oblouk u výhybky. U nových tratí požaduje norma minimální poloměr tuším 50 metrů, jinak se prý za přípustné minimum považuje 20 metrů, ale i to bývá překračováno, například prý z Národní do Spálené je to jen 18 metrů, pokud se to od té doby nezměnilo. Předpokládám, že koňka zvládala i menší poloměry.