Opět super. Rád se dozvídám cokoliv nového. Děkuji mistře. Stejně jako video z Ervěnic předtím.
@pavelstross91452 жыл бұрын
Velmi zajímavé. Gratuluji. To jsem vůbec neznal. Další milé překvapení od pana Mareše. Jen tak dále.
@jiso52322 жыл бұрын
Velmi zajímavý rozhovor, zvlášť příklady likvidace obcí od dob Rakouska-Uherska až po současnost v Německu tomu dávají zajímavý kontext.
@katerinaprochazkova41202 жыл бұрын
Velké díky, velice zajímavé ❣️
@martinkubik43232 жыл бұрын
Můj táta tam začínal po vyučení... Měli jsme kdysi i nějaké fotky s pohledem směrem na Jezeří a Krušné hory, nějaké fotky i z velína atd... Ale bohužel, je to už dávno a fotky se někam ztratili... Později přešel na nedalekou rozvodnu lomu ČSA 110kV, ktera byla(a je doposud) v těsném sousedství hlubinného zásobníku na výklop ložených vozů... Párkrát jsem tam byl s tátou se podívat - jako malej kluk... Takže o tomto hlubinném zásobníku samozřejmě vím, jen jsem netušil, že ho dodnes nezbourali, jinak z areálu ještě stojí vrátnice... Pocházím z Mostecka a pár let (od roku 2005)jsem pracoval na MUS a.s. závod kolejová doprava - strojvedoucí na dole Jan Šverma. Před tím na Úpravna Uhlí Komořany v údržbě. Jinak v podzemí hlubinného zásobníku určitě byla další technologie, která pomáhala dostat uhlí z podzemí na povrch, takže například tam určitě muselo být vyhrnovací zařízení na pojezdech, které vyhrnovalo uhlí ze dna zásobníku na pásový dopravník, odtud nejspíš do drtiče a dál po pasovce buď na skládku uhlí nebo rovnou přes zauhlování(a možná nějaké další drtiče) ke kotlům... Mezitím možná ještě nějaké zařízení na odstranění kovů, které by mohli poškodit kotle a další technologie...
@Chemysterium2 жыл бұрын
Díky za detailní informace.
@Xfantasycz2 жыл бұрын
Díky Jardo 🤟 Jako vždy super. Mám rád informace a tajemství z mého okolí. Zde jsem ještě nebyl, budu se muset podívat blíže. Škoda že jsem nevěděl že sem jedeš, pokud bych měl volno, rád bych se tam podíval s tebou. Díky 👍
@DebaList2 жыл бұрын
Já už tam byl, ale stejně jako Jardovi se mi nechtělo do vody :) Druhá půlka je zasypaná, ale dá se tam trošku prolejzat, pokud se nebojíš, jsou tam cestičky :-)) Kdyby si chtěl, dej vědět, dam ti link na moje video (tady na YTB ho nemám ...)
@Xfantasycz2 жыл бұрын
@@DebaList Jasan, rád se kouknu. Vím že tam prakticky nic nebude, ale ale mám rád tyto místa, jako třeba i Splitergraben u chemičky. Dá se tam dostat autem od ČSA? Podle satelitu tam jsou cesty. Mejlik je xfantasy seznam
@josef-soukup Жыл бұрын
Velmi zajímavý dokument. Rád bych věděl, jak se do těchto míst dostat, když bych přijel po silnici 13. Kde zaparkovat, kudy jít a hlavně kde tohle místo hledat. Děkuji, pokud někdo víte.
@egik182 жыл бұрын
Jinak super,děkuji,zase pro mně nové informace,jsem mostečan a shodou okolností šachťák
@bad-gateway2 жыл бұрын
Chemická továrna v Záluží - největší chemická továrna v České republice. V roce 1934 zahájila provoz továrna v Záluží na výrobu syntetického benzinu a dalších strategických surovin.
@bad-gateway2 жыл бұрын
Na ředitele muzea je to docela dost mylná informace
@bad-gateway2 жыл бұрын
Každopádně prohlídku doporučuju do dnes tam jsou na kolonách průstřely na roštech a je to velmi dobře vidět, jen bude asi problém se tam dostat ale věřím že budou vstřícní, je to město v městě které má vlastní poštu a jezdí tam autobus po areálu protože tam je asi 3000 stálých zaměstnanců takže pokud najdete čas tak bych určitě udělal malé nahlédnutí s pomocí zaměstnanců co to znají a ví kde se to nachází :) pár lej jsem si tam odpracoval ale stejně bych se tam do dnes ztratil :-D
@salyman12 жыл бұрын
Je vidět že dříve myleli dobře postavili elektrárnu a spalovali nekvalitní uhlí a tim s evše zlepšilo,dobré video,skvělé vyprávění ,diky jen tak dál.
@jandax12 жыл бұрын
Ještě bych jen doplnil že ten hlubinný zásobník je sice jediná dochovaná provozní budova ale jsou v okolí i jiné jako například vrátnice, administrativní budovy a autobusová zastávka.
@MVE-d6h8 ай бұрын
A v Tvršicích u Žatce je budova čerpací a filtrační stanice surové vody.
@lukasforman94852 жыл бұрын
Nacisté :-)rodiče mně říkali že tam byli i Němci .
@tomasr.2 жыл бұрын
Ano a nemuseli odnikud přicházet, byli tam pořád.
@egik182 жыл бұрын
A kde se přesně bývalá elektrárna nachází,kdybych se tam chtěl jít podívat?
@martinkalina95722 жыл бұрын
Otázka je, co s těmi jezery udělají jedy ze starých skládek z chemických továren, které se tam všude vyskytují. Celio je jenom vrchol ledovce.
@pavelneustadter2936 Жыл бұрын
Vytěženou krajinu lze jistě nechat vzpamatovat i jinak, než obřím jezerem. Co to nechat na přírodě?
@KRTKOWHEELStrains2 жыл бұрын
👍
@jansafr97642 жыл бұрын
A co bychom udělali dnes? Mám obavy, že o moc lépe bychom se nezachovali, když vidím, k čemu dochází často ve jménu zdánlivě ušlechtilých myšlenek jako je údajný boj proti změně klimatu, jak nejen proto ničíme půdu erozí a trávíme ji jedy, jak ji zastavujeme kdejakou zbytností...a jak ve jménu záchrany planety přecházíme na bateriovou elekromobilitu, když není dostatek zdrojů na baterie. Takže mám obavy, že se ke zdejší krajině zachováme ještě hůř, až se tu bude těžit lítium.
@brutprut96192 жыл бұрын
změna klimatu tady byla i když jsme ještě lezli po stromech......jde jen o love.
@jansafr97642 жыл бұрын
@@brutprut9619 Klima se měnilo často. Ovšem náš vliv na přírodu je obrovský. A náš vliv na klima je především odvodňování země, čím ho ovlivňujeme.
@brutprut96192 жыл бұрын
@@jansafr9764 Však ona si s námi příroda poradí 😉
@jansafr97642 жыл бұрын
@@brutprut9619 No právě. Boj s přírodou jsme zaměnili za předem prohraný boj proti ní.
@iannickCZ2 жыл бұрын
Nevěděl by někdo "od fochu" co byly ty dřevěné komíny? Obdoba chladících věží jaderné elektrárny?
@MrToradragon2 жыл бұрын
Ano, chladicí věže. Používá se to velmi často i u jiných, než jaderných elektráren, nebo zařízení kde je třeba poměrně dost chladit, ale zároveň není té vody nazbyt.
@2222hippie2 жыл бұрын
Chladící věže má každá elektrárna, která používá páru pro pohon turbín a generátorů.
@MrToradragon2 жыл бұрын
@@2222hippie Nemá, celkem běžně se chladí průtočně (Hodonín, Mělník) nebo do moře/jezera.
@2222hippie2 жыл бұрын
@@MrToradragon myslel jsem v našich podmínkách - dobrá tedy; skoro každá tuzemská.:)
@radekstefan2672 жыл бұрын
Dal jsem číslo Bestie - 666. like. :)
@prasoprdelohlav12 жыл бұрын
Část jedné Ervěnické tvrze se zachovala dodnes. Tedy přesněji val a příkop. Intaktního terénu se příliš nedochovalo. Jen tento pruh. Zbytek je Ervěnický koridor. Proto všude tolik břízek. Jinak z keců o pomalém oživování zdevastované krajiny, kam se pomalu vrací život, doplněný o ten správný obrazový materiál, se mi chce zvracet. Skoro jako reportáž Rudého práva o demonstraci v USA doplněná obrázky hořících barelů u kterých se choulí tlupy bezdomovců s komentářem že zdevastované dělnické hnutí pomalu ožívá a vrací život do.... To se někde učí nebo se jede podle pořád stejného manuálu? Mostečan
@matejnypl60622 жыл бұрын
Jako je nutno uznat, kolik pracovních míst tyto provozy za celá desetiletí přinesly a přinášejí dodnes - od dolů, přes elektrárny až po jejich dodavatele a údržby. Podle mě z toho žila a žije většina regionu. Docela paradoxní (s nadsázkou) ale je, že "Praha potřebovala eletřinu" tak elektrárny a jámu postavíme co nejvíc na severu, zhuntujeme tam krajinu a v jednadvacátém století téměř státní, monopolní výrobce a distributor elektřiny zhuntuje národ svou nenažraností :-D
@marekploczek9242 жыл бұрын
Ja že Azovstal
@vvochozka2 жыл бұрын
@@hartman12349 prý to tvoje máma smaže.
@badatele2 жыл бұрын
Milý Pepo. Náckové jsou všude. Jsou u nás, jsou na Ukrajině, jsou v Rusku. Ospravedlňovat zločinnou válku vytrháváním jednotlivin z kontextu, to si provozujte jinde a tyhle propagandistické sračky sem prosím už nesdílejte. Já respektuji vaše rozhodnutí sledovat tento kanál a zapojovat se do diskuze, ikdyž to ve vašem případě ne zcela chápu. Vy se tu nemůžete cítit spokojený. Ale kandidátem na smazání jste vy. Berte to prosím ode mě jako varování,
@vvochozka2 жыл бұрын
@@hartman12349 zkusil bych to nějak popsat pro starší generaci, ale vůbec netuším, jak to převést do děrných štítků.
@bad-gateway2 жыл бұрын
@@vvochozka Do dnes se v nějakých provozech používají a divil by jste se že právě v těžkém průmyslu ... který tu už skoro nefunguje což je škoda ... když naše (vaše já jsem mladý je mi 34) dosáhly toho že ingoty dokázaly ukovat na 1centimetr což nemělo ve světě obdoby ... škoda toho že jsme blbci a všechno je pryč jak na Slovensku tak u nás v Čechách :( Byly jsme jako jediní schopný ingot ukovat tak přesně na celém světě - to už nezažijeme bohužel :(
@bad-gateway2 жыл бұрын
Jasně modernizuje se - jenže ty děrné štítky fungovaly 100% dnešní technologie a programátoři vždy udělají chybu ale děrný štítek nikdy protože vždy je tam ta správná díra ;-)