Děkuji, hezký průřez technologiemi, které se stanou skutečností. Bez ohledu zda chceme a nebo nechceme. Když budeme na to jen koukat, tak si to posléze zaplatíme a životní úrověň nepůjde nahoru...... Přeji hezké dny.
@edodurik7 ай бұрын
velmi zaujimave 👍
@dalibormichalek94827 ай бұрын
Diky za info , krasna prace🥇
@Vanama7 ай бұрын
Ďábelské číslo videa :)
@minduton7 ай бұрын
Je to pěkný, pěkné věci. Problém je v tom, že capture price elektřiny z FVE je v posledních týdnech a měsících kolem 35 EUR/MWh pouze. Což až na specifické aplikace někde ve fabrikách kde to zesynergují s vlastním odběrem, sráží ekonomickou smysluplnost FVE do bezvědomí.
@PetrNekonečný6 ай бұрын
Co má každý, to musí být levné.
@PVaclavB7 ай бұрын
Díky!
@jiriprouza14052 ай бұрын
Je zde přehled informací, ale chybí jedna ze základních informací, t.j. jaká je vlastní spotřeba střídače a baterie za např. za 1 den nebo za rok (Je to více než 1000kWh/rok). Střídač i BMS stále čerpá energii z baterie i když je dosaženo nastavené SoC baterie
@PetrNekonečný6 ай бұрын
20:48 Tam je teda průvan hostů.
@PetrNekonečný6 ай бұрын
Každý strom bude určitě rád, když nad ním bude třímetrový panel.
@PetrNekonečný6 ай бұрын
Tí paneli sa daji tak lechce odělat?
@MichalStranik7 ай бұрын
Super přehled, díky za něj. Jen škoda, že žijeme v ČEZově, kde ČEZ mafie diktuje nevýhodné podmínky pro malovýrobu (rodinné domy, apod.): - účtování po fázích (proč to nemá zbytek Evropy, když je to tak super?) - nabízí drahou elektřinu (oproti spotu) v tarifu Elektřina pro soláry - nabízí dražší elektřinu pro ty, co chtějí prodávat přebytky (oproti verze bez výkupu) - snížení maximálního výkonu dodávaného do sítě na polovinu - staví obrovské parky s dotacemi, díky tomu snižuje spotovou cenu (podílí se na tom) a tím pádem je méně výhodně na spotu prodávat přebytky (v podstatě to nyní má smysl jen ráno a večer, kdy to moc nevyrábí) - obecně je výkupní cena přebytků dost malá Takže výsledek je, že velké solární parky bez baterií mají přednost oproti domům s vlastní baterií, což mi přijde padlé na hlavu.
@weetekxa28687 ай бұрын
Tak u voleb premyslejte
@jip47467 ай бұрын
Porad se resi vyroba panelu v Evrope, ale je nutne si priznat, ze dnes je to jiz druhorada technologie, v podstate rutinni montovny s nizkou pridanou hodnotou. Solarni panel je ta nejjednodusi kompoenta cele FVE. Vyroba panelu je opet o vysoke spotrebe energie a dostatecnem mnozstvi surovin, ani jedno nemame. To ze mam na strese cinske panely me nijak neurazi, mnohem vice mi vadi, ze musim mit cinsky i stridac, coz je srdce celeho systemu. Resil jsem toto i v Onsemi v Roznove a v krajni nouzi je to technologie, ktera lze postavit prakticky okamzite, protoze kvalita kremiku a zpracovani a vubec vseho pro solarni panely je o rady horsi, v porovnani s pozadavky na cipy. Vyrobit panel je dnes zkratka podradna produkce.
@pavelblaha52437 ай бұрын
Střídače nejsou nějaký hi-tech business. S trochou šikovnosti si střídač můžete postavit i vlastní, narozdil od panelů, případně baterek. Nakonec i celá tato reportáž byla primárně právě o vývojových trendech v oblasti panelů, nikoli střídačů. Evropa má vzhledem k tradici strojírenství potenciál hlavně v oblasti VTE a u solárů hlavně konstrukční prvky pro montáž panelů.
@jip47467 ай бұрын
@@pavelblaha5243 Michate dohromady ruzne veci. Vyzkum novych materialu pro vyrobu panelu je velmi zajimava zalezitost, kde by se meli vydelat penize hlavne pres patenty. Samotna vyroba ale muze byt kdekoliv, je to obycejna pasova vyroba, bohuzel pro evropu ale energeticky velmi narocna. Stridac neni jenom primitivni invertor, muze to byt velmi sofostokovana zalezitost, ktera muze zahrnovat i prvky AI pro efektivni rizeni domacnosti apod. Ona vyroba panelu je vlastne takovy uzasny paradox. Vyrabite vlastne produkt, ktery pokud je uveden do praxe vasi vyrobu pres drahe eneregie prodrazi az k nekonkurenceschopnosti.
@PavolFilek7 ай бұрын
Menic, ci uz DC-DC 0 - 450 V- 0 - 100 V / 200 A je tak jednoducha vec, ze si ju urobite a naprogramujete doma za 200 € za par hodin. DC-AC H bridge ci uz HF alebo LF je opat jednoducha vec, ze si to urobi kazdy. BMS aktivny napr. 35 A balancny prud s termokamerou, ktora deteguje celu 16S batgerku, je tiez jednoducha vec, ze si ju student stgrednej skoly naprogramuje a napajkuje za jeden vecer. AC-DC nabijacka do elktromobilu je tiez uplne jednoducha vec. A je uplne jedno ci mate FET-y a IGBT z China alebo z USA ci EU. Nie je to o suciastkach, je to o zdravom rozume, ako tie suciastky usporiadat a o teorii vedenia tepla suciastkami, ergo ak toto ovladate, ten menic, aj kondy, aj FETy aj toroidy zvladnu 40 rokov zivotnosti od - 50 *C do + 85 *C, ak mate t.j. temp. 175 *C. Ergo je to vedomostiach a o tom, ze si stanovim prioritu, ze nebudem brat nekvalitny SW od cinana, ale si kvalitny SW bez jedinej chyby urobim sam. Opet staci len stolicka, PC, monitor , klavesnica a nejakych 200 000 - 300 000 slov v nemcine, anglictine alebo rustine. Ak ma niekto ine pririority a travi cas sledovanim TV alebo behanim po krcmach, ten v zivote nikdy nic nedosiahne a bude len nadavat ake je vsetko nekvalitne, pritom staci tak malo, prilozit ruku k dielu.
@PavolFilek7 ай бұрын
Panely su HI-tch, lebo asi v EU okrem Nemecka, nikto nevie urobit 26 % resp. 46 % ucinne panely. Doma si taky single alebo tripple junction panel nikdy nevyrobite. Cistota jednotlivych vrstiev, spravna mriezkova konstanta, aby vam jednotlive vrstvy sedeli atom na atom, poriesit odchytavanie elektronov a dier, zvolit vhodne fingre alebo bezfingrovy vrch, ergo TOPcon vs. IBC vs. napr. HJT alebo technologie ako je Maxeon, rozne tenkovrstvove panely, toto urcite nie je zvladnutelne u nas, lebo do toho treba inveestovat velke peniaze a ked chodite na nejake fora, tak vidite, ze nikto si panel s 25.4 % unicnstou za 400 € nekupi radsej si kupi z vychodu s 21 % uc. za 100 € rovnaky Wp vykon na plochu. Preco potom Kyocera v Cechaz nerobi ? Preco panely nerobi uz ani Siemens ani Bosch ? Preco panely nerobi nai LG ? Ked je to tak jednoducha tech. ? Nie, nie je to jednoduche, treba do R&D investovat velke prachy a na to Cesko ani Slovensko nema odbornikov.
@martinsip38527 ай бұрын
Máte pravdu, že střídač je srdce systému a nečínské výrobky by měly mít větší podporu, hlavně od EU. I cenou panelů a spotřebou na výrobu. Jen bych dodal, že kvalita panelu je velmi důležitá, potažmo technologie v nich. Je totiž velký rozdíl, pokud máte starší panel se technologií PERC, který může mít účinnost 21,5 % a nebo například panel se zadním kontaktem, jejichž účinnost dosahuje 25 %. V celkové výrobě vám naskáčou obrovské rozdíly, což má vliv na ekonomiku FVE. Zjednodušeně - to, co nevyrobíte na panelu, už na FVE nedoženete nikde jinde. Proto bych všem doporučil nepodceňovat i kvalitu panelů, v dnešní době se instaluje spousta vyřazených typů panelů koupených po 3-5 letech stání za výprodejové ceny...
@minduton7 ай бұрын
Jinak jsem zaregistroval, že v ČR se nedávno podařilo uzavřít první 10letý PPA projekt na elektřinu z velké FVE. Celkem by mě zajímalo, jak je u tohoto kontraktu pořešeno riziko odchylky a zda dodavatel silové elektřiny, co bude vykrývat zbytek odběrového diagramu toho odběratele, zda je si tohoto rizika (záporných cen) plně vědom.
@TopPica7 ай бұрын
"balkónovky" už aby to šlo i u nás. Tam je myslím návratnost pro velkou část domácností opravdu v řádu jednotek let.
@minduton7 ай бұрын
Není návratnost v jednotkách let. Důvodem jsou 2 skutečnosti - měření po fázích, a netolerují se přebytky. Obojí v Německu neexistuje. Balkonovou FVE si můžete nainstalovat v ČR už dnes (stačí mít novou smlouvu o připojení), ale nesmíte mít přetok. Pokud má dnes někdo statický (elektronický) elektroměr, tak ten přetok načítá jako spotřebu, tak bijete sám sebe.
@PavolFilek7 ай бұрын
Najlespiu navratnost ma off-grid, baterky sli dole 4x, ergo baterka 8 kWh za 680 € + 4 x 500 Wp panel, to je 2 kWp na balkon, 2 kWp mi v lete vyrobi denne 12 - 13 kWh, ak je balkon vhodne orientovany a netieneny. 680 + 400 === 1100 € a mozem 2 kW cez den a 1 kW v noci napajat DC spotrebu, LED osvetlenie, DC pumpy, PC ATX ide na DC, miner ide na DC, nabijanie kolobezky, ebiku, svetiel na ebike, to mi vyrobi rocne 2000 kWh. Co je cca. 350 - 400 € rocne, ak potrebujem AC, tak kvalitny menic s toroidom, za ktorym nepotrebujem B-ficko za 450 €, stoji 750 € a ten sa da namontovat tak, ze nebude robit pretoky a ak potrebujem napr. 6000 W vykonu tak 4000 docucne zo siete. Lenze panely, baterky, menic, to vsetko vyzaduje mnozstvo vedomosti, ako to urobit a prevadzkovat tak, aby to vydrzalo 25 - 30 r. a aby to nesposobilo napr. poziar, ergo termalny menezment baterky, BMS so silnym aktivnbym balancerom, redundanciu, aby v pripade zlyhania BMS a chladenia baterky nenastalo zahorenie batereky, vznietenie plynov, ktore baterka od urcitej teploty zacne uvolnovat do okolia, alebo do kontajnera a ak v tom kontajneti od rele alebo DC stykaca vznikne iskra, tak si to odnesie aj blizke okolie, lebo vodik je vybusny a vsetky baterky horia, neverte famam, ze niektora technologia nehori, este sa nerobia baterky s troma elektrodami, ktore su schopne predikovat vnutorny skrat.
@minduton7 ай бұрын
@@PavolFilek Poslední případy zahoření baterek (video z jakýsi firmy na baterky, kde to všechno vyfajrovalo a zabilo 20 zaměstnanců, a pak ty články o úspěšně rozvalené novostavbě kutilskou FVE a borec tam měl snad 20 kWh v LFP) udělaly fotovoltaice medvědí službu, si myslím, že to reálný zájem o systémy s akumulací do lithia srazí o dobrých 20 % dolů. Dnes už bych doporučil pouze systém bez akumulace do lithia, prostě jen přímá spotřeba a akumulace přebytků ve formě tepla do vody a basta. Fakt není o co stát mít uprostřed baráku časovanou bombu.
@PavolFilek7 ай бұрын
@@minduton Ja mam kutilovskych 28 kWh uz 11 rokov z niekolkych tisic clankov, a kazdy kto si robi fotovoltiku vie, ze dohlad nad baterkou, termokamery, teplotne cidlo na kazdom clanku u LFP, 3x redundancia, nastavenie spravnych limitov v MPPT a menicoch, strata BT komunikaice, strata WiFI, strata kabla po roztaveni bleskom, to vsetko musi byt v SW BMS poriesene, a toto nema nikto, kto si dava komercnu FVE + komernu BMS poriesene, lebo proste balancne prudy su u komercnych bateriek a BMS v radoch 100-viek miliamperov. Komercna BMS vam kludne do baterky pusti 2C pri nabijanie aj vybijani, vobec nezohladnuje teplotu anody a katody + elytu, lebo nepocita s nejakym 3D modelom clanku, ale berie len teplotu cidla na povrchu co je nesrpavne. Ergo aj majitelia BEV maju co robit, aby ich auta nehoreli, lebo zlyhanie clanku z niekolkych miliard je pomerne zriedkava vec, ale stale sa to bude diat, clanok je ako clovek, kazdy ma inych 2 200 000 genov v creve a inych 19969 genov v DNA. Ergo kym nebude tretia elektroda, ktora upozrni na penetraciu separatora a nezabrani vnutornemu skratu, tak poziare budu vzdy. A ked si data LFP. LTO NIB baterku vonku u nas, tak to bude este horsie, lebo musite tu baterku v zime ohriat aspon na 15 *C, aby ste z nej a do nej mohli tahat/tlacit rozumne prudy. Problem u ludi je za davaju z financnych dovodov u komercnych bateriek malu a baterku k velkemu polu a neobmedzia prudy v MPPT/menicoch. AK zatazujem baterku C6, nic sa nedeje, pri klimatiaovanych 21 - 24 *C, ak do baterky tlacim 2C pri rozsahu 5 - 45 *C, uz mam velky problem s interkalaciou litiovych ionov do LiC6, vznikaju nehomogenity a potom dendrity a potom to riesia poziarnici. Ale ako v sol panelioch, tak v baterkach, tak v BEV sme este na zaciatku a vsetko nas stoji vela penazi, lebo veci nie su standardizovane. Takze kazdy vyrobca sa hra na svojom piesocku a este nedokazu dosiahnut ani uroven domaceho kutila, ani v SW ani v HW, kde SW je plny chyb a updejtov a HW nie je stavane na 35 rokov zivotnosti, lebo suciastky su zle dimenzovane.
@janm7787 ай бұрын
Poziar bol v juhokorejskej firme na baterky, ktora vyraba jednorazove litiove baterky, pre beznu elektroniku a uz vobec nie LFP. A na stacionarne uloziska sa v buducnosti budu pouzivat sodikove technologie, kedze tam az tak nezalezi na energetickej hustote.
@petrhariprasadhajic95707 ай бұрын
Postrádám v naší legislativě definici hybridního zdroje. Vhodnou kombinací VFE-VtE-AKU je možné vytvořit zdroj, který bude v řádu dní stabilní. To znamená, že taková kombinace několika zdrojů by se venek nechovala jako několik občasných zdrojů, ale jako jeden zdroj trvalý. Tady by bylo potřeba definovat, jaká takový zdroj musí spňovat kritéria, aby ho za trvalý bylo možné považovat.
@minduton7 ай бұрын
Hybridní zdroj pro domácí pojetí je sci-fi. Aby byla větrná elektrárna dostatečně efektivní, musí být turbína vysoko nad zástavbou, což je u domácností problém. A toto platí v zásadě pro jakoukoliv koncepci větrných turbín, i pro ty, o kterých výrobce tvrdí, že to neplatí (různé vertikální turbíny, větrné rámy atp.).
@petruhlir54317 ай бұрын
Pěkné, byl jsem cely týden na stánku v hale B6. :-) Jinak se mi líbil měnič od Froniusu. Poctivá kovařina s masivním chladičem. K tomu asi nebude potřeba dobastlovat chlazení jako k některým čínským konkurentům.
@petrandypl68017 ай бұрын
Slušný čínský střídač s HV stringy a HV baterkami má natolik dobrou účinnost, že je i bez ventilátoru studený. Dlouhodobě ověřeno na různých instalacích. U různých LV řešení je to pak s účinností horší. Tam už to chce ten kovářský chladič.
@petruhlir54317 ай бұрын
@@petrandypl6801 Které jsou ty slušné čínské střídače?
@nobra1n3d7 ай бұрын
34:14 za mě tedy lepší a dlouhodobějším řešením jsou přečerpávající nádrže ale v ČR něco vybudovat je naprosto nemožné i když to jinde v EU dělají. Kde jsou ty návrhy jak se z šachet budou dělat zásobníky energie že se bude pracovat se závažím ?
@MB-bn2qs7 ай бұрын
Doporuciji si spocitat, klidne jen ramcove, jaka je ulozena energie v takovych zavazich, a pak vyjde najevo, proc se tim moc lidi/firem nezabyva.
@nobra1n3d7 ай бұрын
@@MB-bn2qs tak bylo dost projektu co se tím zabývalo jak u nás tak v zahraničí a tu zase nic. Za mě nejlepší vytvořit přečerpávací nádrže ale to zde nemá šanci jako např v Rakousku. Nehledě jak zaznělo ve videu tu se jde spíš vším proti lidem než aby se jim to usnadnilo od levnějších měničů po dotace které rozkrádají firmy a lidi si stejně zaplatí plnou cenu vč NZU light kde nechávají okrádat důchodce.
@janfousek68657 ай бұрын
S technologiemi na závaží (gravitační úložiště) je to přesně tak, jak píše @MB-bn2qs. Kde to jen trochu šlo realizovat, tak se tak stalo, ale nákladově je to naprostá katastrofa. To už je levnější ukládat do vodíku :). A s PVE se nadále počítá, kdekoliv je to možné, ale reálně mnoho projektů v nejbližších dekádách nevznikne, z mnoha důvodů - geografických, finančních, z pohledu povolovacích procesů, krajinářů, stavu vody v krajině apod.
@PetrNekonečný6 ай бұрын
No jo no, kdo připojí čínský střídač k Internetu...
@petrcz747 ай бұрын
Tywoe FVE musí mít domeček pro hmyz! Tak to je fakt už náboženství 😂
@jankrcmar-solarniasociace92657 ай бұрын
Nemusí. Je to jeden z možných kroků, jak snížit dopad na žitovní prostředí. Náboženství je hledat všude něco, co potvrzuje Váš narativ.
@petrcz747 ай бұрын
@@jankrcmar-solarniasociace9265 ne je to naprosto ujetý! to samé jako ty oboustranné panely na střeše, je to k ničemu, ale dobře to vypadá, to samé ty povídačky o tom, jak je asynchronní střídač blbost, že je super ten levnější, ale už nikdo neřekne, že tam kde se používají baterie je to naprosto nepoužitelné!
@minduton7 ай бұрын
Dnes už s tímhle nikdo neblbne. Ale v roce 2010 se s tím dost blblo, pro lidi kolem životního prostředí je to hotové náboženství.
@ivanaruzanska43267 ай бұрын
@@mindutonBlbne se , s těmi domečky (i u lesa🤪, kde se nachází zasponzorovanè koupaliště), čím dál, tím víc. Debilita bývalých lidských bytostí (dnes tu máme, převážně, humanoidy, viz himanoid ve videu) nebere konce.
@ivanaruzanska43267 ай бұрын
Debilita bývalých lidských bytostí, dnes již karikatur toho, čím člověk měl být, nebere konce. A půjde to až do superextrémů. Až se, to pověstné ucho, utrhne.
@vladimirkrul78627 ай бұрын
Mne sa paci ten Victron do racku na VN baterky.
@minduton7 ай бұрын
Trackery jsou už mrtvá věc. Panely už jsou tak levné, že nemá smysl dnes blbnout s trackery.
@jankrcmar-solarniasociace92657 ай бұрын
To není zas tak pravda, protože panely jsou sice levné, ale když vyrábějí v době, kdy je záporná nebo velice levná cena energie, tak je to k ničemu.
@martinhroudny34207 ай бұрын
@@jankrcmar-solarniasociace9265 Na to jsou ideální solární koncentracní elektrárny, ktré jsou schopny vyrábět i pár hodin po západu slunce, jen je otázka zda to má smysl v ČR.
@jiriruttner34707 ай бұрын
Co je špatně na jedno-osých trackerech? Trvalý výkon/osvit v rámci celého dne?
@PetrNekonečný6 ай бұрын
9:45
@Joe.Azbest7 ай бұрын
Mockrát bylo slyšet slovo agrofotovoltaika. Existuje nějaký dlouhodobý výzkum co to udělá s rostlinama když se jim sebere třeba 50% dopadajícího světla? FV je fajn, ale za svoje, pro sebe a bez dotací a pracek státu v cizích kapsách.
@minduton7 ай бұрын
Až na výjimky jsou schopny rostliny velmi dobře prosperovat i při 50% intenzitě slunečního světla. Typickým příkladem jsou např. pokojové rostliny. Řadě rostlin dokonce omezení intenzity slunečního svitu paradoxně prospívá. Zvažuje se i, že by horizontální panely mohly i o 1-2 stupně C přilepšit při problému jarních mrazů, na které třeba ovocné sady hodně trpí. Je to přece jen nějaká masa hmoty pro akumulaci tepla a omezuje to proudění vzduchu. Nevýhodou agrivoltaiky je, že nutná výška panelů nad rostlinami hodně prodražuje ty ocelové konstrukce. Problém je i v tom, že bez zvládnuté masivní cyklodenní akumulace je to v zásadě k prdu. Stávající velkoakumulace (mimo domácnosti a malé firmy) jsou totiž dimenzovány obvykle pouze na 1-2 h provozu, což je sakra málo. No aby ne, když 1 MWh takové velkoakumulační kapacity vás vyjde se vším všudy na až 20 mil. Kč. Proto je taky v současnosti FV elektřina napůl bezcenná, protože jí máte v době, kdy je problém ji zužitkovat.
@Joe.Azbest7 ай бұрын
@@minduton Když to shrnu, tak potřebujeme co nejrychleji baterie s několikanásobně vyšší kapacitou a několikanásobně nižší cenou, to je klíč ke všemu, pak už to půjde samo ...
@lubosklech1027 ай бұрын
4. průmyslová revoluce :)
@jankrcmar-solarniasociace92657 ай бұрын
Dlouhodobé výzkumy existují (např. vídeňské univerzity BOKU, v Nizozemsku, Švýcarsku a Francii a dalších zemí. Nezapomeňte, že pro agrovoltaiku potřebujete i to "agro", takže zemědělce. A zemědělec nebo pěstitel nechce přijít o rostliny. Hlavně: tyto věci se nezrodí tak, že někoho prostě něco napadne a udělá a to a pak zjístí, že zapomněl na tak základní věc, jako dopad světla na rostliny. Na dotace máme jiný pohled, za mě je OK, když se z mých daní podpoří rozjezd nových technologií. Ostatně, v energetice je dotováno skoro všechno (jádro, uhlí apod).
@PetrNekonečný6 ай бұрын
@@minduton Letí včela pro pyl k rostlině a najednou bum!!!! Panel!!!
@otoivanic77217 ай бұрын
Fotovoltaika super, ale ešte stàle vyrábať 23 až 24 % účinnosť panelov, no bieda. Nie a nie pusťit výrobu s vyššou účinnosťou,….
@PetrNekonečný6 ай бұрын
Ta balkónová elektrárna je teda úlet.
@ElectroDad6 ай бұрын
Z čeho tak usuzujete?
@PetrNekonečný6 ай бұрын
@@ElectroDad Panel je zapojený přímo do sítě 230V
@janvanik89457 ай бұрын
Škoda že světovým trendem není fotovoltaiku nedotovat. Je to jeden z důvodů zdražování elektřiny.
@lubosklech1027 ай бұрын
Stát dotuje, protože je to pro něj výhodné. Snižuje mu to jiné náklady :)
@PetrNekonečný6 ай бұрын
Dotaci potřebují pouze nepopulární věci.
@ivanaruzanska43267 ай бұрын
I šestiletý klučina se podivuje, proč domečky pro hmyz, na koupališti, jsou umístěny vedle lesa🙄. Dětičky jsou normální . Na rozdíl od humanoidů (karikatur toho, čím člověk měl být).
@ElectroDad7 ай бұрын
ok
@minduton7 ай бұрын
Jediné, co mě reálně významněji zaujalo, tak byly ty vertikální bifaciální panely pro agrivoltaiku. Ale neuvažoval jsem o tom pro agrivoltaiku, ale že by z toho šly dělat ploty např. mezi řadovými baráky. Zabijete 2 mouchy jednou ranou. Máte plot, a ještě to něco vyrobí. A nepřeleze přes to kočka, sviňa jedna.
@PetrNekonečný6 ай бұрын
A pak stačí jedno dítě s kopačákem...
@frenky4247 ай бұрын
EdgeSolar ma obojsmernu nabijacku a vobec nic ste o tom nehovorili. pri stansku ste boli!!!! :((((((((((((
@ElectroDad7 ай бұрын
Bylo tam přes 3 000 vystavovatelů. Nebylo v našich silách okomentovat ani 1 % představovaných produktů.
@ivanaruzanska43267 ай бұрын
Jaké Česko? Česká republika ♥️🇨🇿. Česká republika ♥️🇨🇿. ČESKÁ REPUBLIKA ♥️🇨🇿!!! Vrštenzivoz?
@ElectroDad7 ай бұрын
Česko je oficiální název země.
@jankrcmar-solarniasociace92657 ай бұрын
Česko. Czechia. Tschechien.
@PetrNekonečný6 ай бұрын
Teď není "vlastenectví" důležité, tady jde o fotovoltaické panely!!!